X-Men: Poslední vzdor

Při celkem vlažném rozjezdu člověk kouká na to, co už dnes počítače dokážou, a říká si, kdy ho to sakra chytne. A pak přijde ta strhující bitka v rodném Jeanině domě a jste v tom až po uši. Nadupaná akční jízda, která je tak dobrá právě díky propracované psychologii postav v Singerově dvojce. Rozhodně velmi dobrý důstojný konec, který nemůže urazit. (25.06.2006)

Podceňovaná comicsovka, která se povedla mnohem víc, než jak by se dalo z pověsti Bretta Ratnera vytušit. Jistě, některé dějové zvraty jsou příliš uspěchané a pár psychologických momentů by si zasloužilo hlubší prokreslení, ale po technické stránce jde i po letech o špičkový blockbuster, rozmáchlejší víc než Thor se Singerovým Supermanem dohromady a ve zlomových pasážích (vlastně všechny scény s Jean Grey) vyloženě strhující. Po Wolverinových soĺovkách dvojnásob cenná popcornovka. (22.11.2013)

Téměř na oko stejné kvalitou jako předchozí dva díly této doufám pouze trilogie pač už mě třetí díl trochu nudil. Ne tím že je to špatný film to opravdu ne film je to na výsost dobrý akorát postavy už mi přišli příliš omšelé a šedé než u předchozích dílů. Nakonec by se ale dalo říct: Komu se podařila udělat trilogii u které by každý film stál za shlédnutí a to se kór u této komixové trilogie opravdu cení. Ale už by toho mohlo být dost. Musí si Marvel najít jiného komixového hrdinu...možná Capitain America...bůh ví (16.07.2006)

Bryane Singere, nikdy ti neodpustím, že ses na "svoje" X-Meny takhle vyfláknul kvůli tomu teplouškovi v červených kozačkách. Brette Ratnere, nikdy ti neodpustím, jak jsi tuhle šanci provařil. Šmarijápano, a to to vypadalo tak nadějně...no, zas abych jen nekřivdil, v globálu je Last Stand slušný film a těží z potenciálu rozličných mutací taktéž hodně slušně. Jenže jako chystaný závěr legendární trilogie je to prostě provar! Ano, pár silných scén tu je, ale ŠLO TO SAKRA UDĚLAT LÍP, a ta, jež měla být tou nejsilnější, se mě opravdu příliš nedotkla. S Juggernautem je legrace, s Mystique moc ne, ale zato její postava prodělala slušný vývoj, Famke je naprosto zdrcující, ale...proč sakra vypadá jako Galadriel "passing the test"?? A proč největší bitevní scéna připomíná Matrix Revolutions? Osud matrixové trilogie sdílejí i X-Meni - třetí díl na úkor megalomanské řežby pohřbívá silné stránky svých dvou předchůdců, konec druhého dílu X-Menů byl pro mě naprosto zdrcující...tady je poslední scéna jako vystřižená z nějakého nedělně odpoledního selankového béčka, a může si Wolverine mít pejzy jak chce dlouhé. Tyler napsal svůj komentář den po tom, co jsme navštívili kino....u mě je to od zhlédnutí podstatně delší doba, ale dojmy přetrvaly, a nesdílíme jich ohledně X-Menů málo. Je to tak jak říká...průměrný řemeslník dostal do ruky skvělý materiál, takže dokázal vykřesat nadprůměrné dílo. I ten John Powell, schopný geniálních záležitostí jako Bourne Identity, tady komponuje jako by byl duchem nepřítomen. A co se ÚPLNÉHO konce týká...nevěřícný výraz přecházející do hodně negativních emocí. Konec, nazdar, 60%. (19.09.2006)

Ne tak emotivní a takřka dokonalé jako první díl a ne tak comicsové a ucelené jako díl druhý, přesto i přes změnu režiséra adekvátně x-menovské a nezaměnitelné. Wolverine s tváří tradičně nabroušeného Hugha je sázka na jistotu a nelze se divit tomu, že zůstal hlavní postavou. Ostatní za ním tentokrát až překvapivě zaostávají, což zamrzí zejména u tolik upřednostňované Storm, od které se žádného nového překvapení nedočkáme. O to větší škoda je pak nerozvinutí velmi zajímavých postaviček v pozadí (Angel a hlavně Kitty). Před Singerovým odchodem se slibovalo velkolepé finále celé mutantí ságy, což se nakonec překvapivě nekoná. Neměl jsem totiž pocit, že bych sledoval poslední díl, spíše snad jeden z finálních. Po prvních pár projekcích jsem hodnocení vlivem mojí lásky ke škole pro nadanou mládež viděl až někam k 90%, protože jsem po tříletém natěšeném čekání a následném strachu z výsledku cítil vysokou spokojenost s cestou, kterou se Ratner vydal. S odstupem to ale taková sláva není, hlavně kvůli zbytečně slátanému scénáři. Pro díl, kde se skloubí dvě velké zápletky v podobě řádění Phoenix a léku na mutaci, je škoda zahodit takové eso v rukávu jakým je Juggernaut. Jeden z nejkultovnějších záporáků komiksu mohl být tahákem dalšího dílu, takhle je jen řadovým nevýrazným pěšákem. S odstupem a porovnáním se zbývajícími díly (včetně Loganových sólovek, První třídy i Budoucí minulosti) je pak potřeba přiznat, že se skutečně jedná o nejslabší dobrodružství Dětí atomu. Naštěstí to pořád znamená jasnou výhru. (04.06.2006)