Jane Eyre
Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Franco ZeffirelliScénář:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHrají:
Anna Paquin, Charlotte Gainsbourg, Fiona Shaw, John Wood, Geraldine Chaplin, Nic Knight, Joan Plowright, Joséphine Serre, Billie Whitelaw, William Hurt (více)Obsahy(1)
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Sirotek lowoodský. I pod tímto názvem byl někdy vydáván (a převáděn na filmové plátno) nejslavnější román Charlotty Brontëové. A plným právem. Neboť Jana, jeho ústřední hrdinka, sirotkem byla a v nechvalně známé lowoodské škole pro osiřelé dívky strávila plných deset let. Mnoho jiných takováto zkušenost zlomila. Jana ale byla silná osobnost. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která věděla, co může světu dát – a co od něj může chtít. A její první místo vychovatelky jako by jejímu sebevědomí dávalo za pravdu. Neboť Thornfield Hall se všemi svými obyvateli jí otevřel laskavou náruč a nabídl domov, jaký nikdy nepoznala. Jana ovšem netušila, že v jeho zdech se ukrývá tajemství, které se pro ni má stát osudným... Jana Eyrová, která vyšla v r. 1847 a od té doby je neustále znovu a znovu vydávána na celém světě, zaujala filmaře již v samých počátcích kinematografie. Od r. 1910 do r. 1921 bylo natočeno nejméně deset němých verzí, počet verzí zvukových je minimálně srovnatelný. Nejznámější je pravděpodobně americký film z r. 1944 s Joan Fontaineovou a Orsonem Wellesem. Ani tato Zeffirelliho verze z r. 1995 není zdaleka poslední. Režisér, který je velkým ctitelem anglické literatury a divadla, k ní přistoupil po svých dřívějších setkáních se Shakespearem (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Hamlet). Mimořádnou péči věnoval hereckému obsazení. Malou Janu hraje Anna Paquinová, která získala Oscara za svou roli ve filmu Piano. Charlotte Gainsbourgová, dcera herečky Jane Birkinové a zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, byla na roli dospělé Jany vybrána z mnoha stovek kandidátek především proto, že je v ní, jak říká režisér „velká vnitřní krása a síla“. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých dvanácti letech a už o tři roky později získala Césara za film Nestoudnice. (Česká televize)
(více)Recenze (146)
Unylé, ač atmosféra měla být ponurá, špatný výběr herců, hlavně u Rochestera a jeho choré ženy - místo šílence popisovaného v knižní předloze vypadala spíš jako po proflámované noci a smích, který se měl děsivě rozléhat po domě, zněl jako ze studiové pohádky na nedělní odpoledne. Seriál si pamatuji velmi matně, ale v případě T. Daltona vím, že splňoval mé představy týkající se vizáže knižního hrdiny. ()
Jednoduché ale príjemné. Výborná mladá Anna Paquin a William Hurt sa na Rochestera hodí tiež veľmi dobre. Ešte by som snáď vypichla dobre napasovanú hudbu. ()
Knihu jsem nečetl. A hodlám u toho zůstat, protože červená knihovna 19. století mě příliš nebaví. Zeffirelliho film však nepostrádá jisté kvality, které od podobných snímků očekáváme (byť obě poslední celovečerní adaptace knih Jane Austenové - která má jistě s Brontëovou mnoho společného - se mi líbily více). Všichni jsme zajatci doby, v níž žijeme, a není prostě možné (ale často ani účelné) ubránit se mnohým stereotypům, které jsou nám dnes a denně vtloukány do hlavy. Podíváme-li se s tímto vědomím na Janu Eyreovou, zjistíme, že se jedná na svůj čas o poměrně moderní (a vzhledem k jeho trvající popularitě i celkem zásadní) příběh. Tento film je tak přinejmenším nutno ocenit jako povedeného zprostředkovatele onoho příběhu pro ignoranty mého kalibru. - Nakolik je film podařený ve srovnání s knihou nechť posoudí jiní. ()
uf tak tomuto tazko mozem uverit ze je tak oblubena verzia! Postavy velmi dobre vybrate, ale tak preleteny pribeh, ze keby nepoznam knihu by som sa chytala za hlavu, ze “oni dvaja sa fakt maju radi??” ved tam nebol takmer ani naznak citu a toho co na Jane Eyrovej milujeme (konverzacie, skriepky, prerod Rocherstera v nezneho muza). what was this? velmi neuspokojive !! ()
Kdybych nečetla knihu, film by si u mě vysloužil vyšší ohodnocení - atmosféra je jak má být, herci mi také vcelku sedí a celkově bych neměla moc výhrad. Ale jelikož jsem knihu četla, nelíbí se mi, že vynechali či přeměnili nějaké pasáže (Jane utíkající od Rochestera v kočáře?). Celkově se na tento film ráda podívám, ale nesmím ho při sledování srovnávat s knihou. ()
Kdybych prvně nečetla knihu, tak bych asi kvůli tomuto filmu neměla moc velké výhrady. Ale protože jsem ji četla, tak mě velmi zklamal závěr filmu, protože byl brán ukrutnou rychlostí a hodně věcí, které se mi v knize obžvlášť líbily, byly vynechány... A tak napětí (jak to všechno dopadne), které jsem prožívala při čtení knihy, jakoby z filmu během chvíle vyprchalo. ()
"Inteligence spolu s řádným vzděláním vám dají nezávislost ducha. A to je největší požehnání. Jediné, na čem ve vašem životě záleží, je být v harmonii s Bohem." "Nejsem pomstychtivá. Nezlobím se na vás. Můžete mě třeba nenávidět, ale máte moje plné odpuštění." ()
Dosti průměrné. Na naši verzi z r.1972 či na tu z 2011,to nemá ani omylem. Navíc jsem se zde poprvé (a bohužel ne naposled) seznámil s tou nejhnusnější a navrch až děsivě nesympatickou herečkou (jo,já vím,že knižní Jana je popisována jako nehezká až ošklivá,ale až takto?) kterou jsem kdy viděl a která mě pak bohužel oblažovala v několika Trierových filmech. Ne,už nikdy. Díky. Jednou to bohatě stačilo. Raději si přečtu knihu. Nebo zkouknu některou jinou ze zbývajících 5 verzí,co mám. ()
Krásný film podle knižní předlohy Emily Brontöové. Samozřejmě, že kdo četl knihu, tak leccos ve filmu postrádá, ale tak se na film nemůžeme dívat. Dle mého názoru pan ZEFFIRELLI to natočil krásně, vybral výborné herce, jak Charlotte GAINSBOURG (jako Janu) tak Williama HURTA (do role pana Rochestera). Knihu jsem četla když mi bylo 16 let a pro mě to tehdy byla moderní pohádka o Popelce. Nyní jsem si to koupila na DVD a upřímně musím říci, že film bude zařazen mezi můj osobní "zlatý fond". Tak se dívejte ! ()
Jako první jsem viděl adaptaci této klasiky, která byla natočena v roce 2011. Tato adaptace mě příjemně překvapila. Film z roku 1996 jsem viděl nedlouho poté a musím říct, že už takový dojem neudělal. Adaptace se od sebe zase tolik neliší, tudíž vlastně záleží na tom, v jakém pořadí se vidí. Kdybych jako první viděl adaptaci starší, asi bych si ji zamiloval více. Takhle ale vyhrává Fassbender. Na druhou stranu, jako Jana Eyre mi více seděla Charlotte Gainsbourg, pro kterou mám jednoduše slabost. Je to jedna z těch hereček, které nejsou sexy symbolem komerčního Hollywoodu, ale prezentují se hlavně skvělými hereckými schopnostmi a krása se u nich musí hledat trochu déle. Klidně bych jí ale dal přednost než mnohým herečkám, které si na umění jen hrají a role dostávají především díky pěknému zevnějšku. Franco Zeffirelli je skvělým režisérem, který prokázal, že mu problémy nedělá ani anglicky mluvený film. Skvěle zvládl přenést náladu a atmosféru britského venkova poloviny 19. století, vřesoviště doslova hovoří a zdi usedlosti šeptají. William Hurt předvádí, že charakterních rolí by měl dostávat více. Vše je doplněno skvělým citem pro dobu, která se odráží v kostýmech a také v řeči. Výborný film, ale jak říkám, prvně jsem viděl neméně skvělou adaptaci z roku 2011, která je až na drobnosti velmi obdobná, a to i v rámci výborných hereckých výkonů. Tahle nestárnoucí klasika ale bude vždycky táhnout. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/jane-eyre-ekologicka-afrika-cislo.html ()
"Navzdory skvělému režisérovi je pro mě tahle adaptace mého oblíbeného románu zklamáním. William Hurt opravdu není "divoký vulkán" nýbrž naprostý flegmatik." Tak část tohoto komentáře jsem napsala asi tak před půl rokem. Trochu jsem změnila názor. Zklamání to není, je to jen jiné vyprávění než jak bych si ho já představovala. Když se člověk oprostí od "svého ideálního vidění" a dovolí i výklad jiný, může být i mile překvapen. V příběhu opravdu nelétají vášně a hromy a blesky, režisér spíš všechno vsadil na klidnou, melancholickou notu a podle toho vybral i představitele. Jane v podání Charlotty Gainsbourg je vnímavou a citlivou dívkou, Rochester Williama Hurta tedy opravdu není "vulkán", ale zklamaný, unavený - občas ironický, ale vlastně milý člověk. Oba herci k sobě ale byli vybráni dobře. Velkou výtku mám ale ke způsobu sestřihu filmu. V tomto směru se mi daleko víc líbila verze z roku 97. Tam (přestože na to měli cca o 10 minut méně) jsem měla pocit, že mi nic nechybí a vše podstatné bylo řečeno. Tady mi zase přišlo zbytečně dlouho natahované dětství a vlastně od svatebního dne se děj hnal přímo úprkem. Zkrátka tu mám pocit nevyrovnanosti. Celkové hodnocení 70 %. ()
Pěkné, ale pořád se mi víc líbilo Ruské zpracování. ()
Nesympatická ústřední dvojice v příběhu, kde se události postavám dějí, místo toho, aby oni sami výrazně zasáhli do děje. Jediným kladem je opravdu hezká hudba. ()
I když žánr nevyhledávám, tohle bylo natočeno sympaticky a přesvědčivě. Hezká hudba. (1 120.) ()
Překvapivě jsem se u toho nenudil a herci mi přišli dobří. Asi měknu... ()
Knihu jsem prozatím nečetla, proto jsem velice uvítala, že jsem se alespoň mohla podívat na filmovou podobu tohoto příběhu. Znala jsem jej jak z hodin češtiny, tak z hodin angličtiny, takže mě film a příběh sám o sobě nemohl nijak překvapit. A i když jsem z něj část v angličtině viděla, podívala jsem se znovu, abych ho přece jenom mohla více vnímat. A i když ho znáte, nezklame vás a rádi se podíváte znovu. Hezké prostředí. Já mám filmy / romány z této anglické doby ráda, všechno mi připadá takové čisté, filmy jsou milé a lidské narozdíl od těch dnešních komerčních ptákovin. Ano, je to zidealizovaná romantika, ale to k Brontëové prostě patří. Herci se mi vcelku zamlouvali, takže kdybych to zhrnula, jedinečná příležitost, jak si celkem nenásilně dostat do hlavy jedno z děl světové literatury. ()
Už bych si tu knížku měla konečně přečíst, protože jsem Janiným příběhem po zhlédnutí tří adaptací čím dál víc fascinovaná. Na rozdíl od české televizní verze zde kvituji pohled do Janina dětství, dokonalého pana Rochestera přesto vidím pouze v nejnovějším zpracování od Fukunagy (tým Fassy). ()
Keď som mal trinásť rokov mama prišla za mnou s tým, že už som dospelý muž a tak nech si prečítam tuto knihu a poviem jej svoj názor.Vhupol som do deja, Janička ako správna holčička bola hneď mojou kamarátkou a ako zrelú ženu som ju začal milovať a stál som sa pánom domu v ktorom bola Jana guvernantkou.Miloval som ju a chcel, aby aj ona milovala mňa a tak všetko išlo podľa mojich predstáv a ja sa cítil nesmierne pyšný, ako pán tvorstva, ale chyba lávky, za každou pýchou ide pád a ten môj bol krutý, mal som byť ženatý s nejakou šialenou ženou, všetko sa zrútilo ja sa rozplakal a tresol knihu o zem.Mama ma patrične uzemnila, tak sa muži nesprávajú a knihy sa netrieskajú o zem. Knihu som dočítal a povedal vtedy svoj názor, že tak si predstavujem lásku muža a ženy, mama sa spokojne usmiala. A ešte hodnotenie, ktoré k úcte k trinásťročnému chlapcovi, ktorého názor som ani po štyridsiatich rokoch nezmenil tak nechávam to naňho.Andrejko dáva päť hviezdičiek aj keď ten jeho film bol lepší a Janka v ňom bola krajšia, tak mu to prepáčte. ()
Tuto Jane Eyrovou jsem si pustil vzápětí po zhlédnutí nové Fukunagovy verze, protože mě zajímalo, nakolik je „senzačnost“ novějšího zpracování na škodu či ku prospěchu věci. Dospěl jsem k závěru, že Zeffirelliho verze je o dost přirozenější, civilnější, méně „mastňácká“ a celkově se mi líbí ještě o něco víc, než velmi moderní a lehce podbízivá novinka. Hurtův Rochester je spíš správně dvojznačný, než těžký a jako osoba nedůvěryhodný Rochester Fassbenderův, naopak dětské představitelky na mě moc nezapůsobily. Každopádně romance je to hezká a ačkoli mám raději austenovské adaptace, prodchnuté autorčiným optimismem a smyslem pro humor, Jana Eyrová patří k filmům, jež stojí za to vidět. ()
Ořezáno až na kost, ty následně zpopelněny a popel z nich vysypán. Z toho co zbylo na dně urny uhněten film, který osnovu předlohy zachoval, leč k podstatě se ani nepřiblížil. ()