Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Esenbáci nemají pro svobodu zrovna pochopení. Český film podle kultovního románu Jana Pelce. Nejmenované severočeské město, konec 70. let minulého století. K partě „mániček", která se pravidelně schází v hospodě U Boučků, se vrací mladík Olin (K. Žídek), který strávil rok v psychiatrické léčebně kvůli pokusu o sebevraždu. Tak jako dřív začne Olin pořádat různé akce, především divoké mejdany. Kvůli šikaně od místní policie si s nejlepším kamarádem Špínou (F. Kaňkovský) najde práci zametače. Pozná podivínského, ale dobráckého bezdomovce přezdívaného Lesní muž (R. Uhlíř), z něhož se vyklube bývalý válečný hrdina, který dostal od britské vlády vyznamenání za svou účast v letecké bitvě o Anglii. Pro socialistické policajty je to však jen blázen, který patří do ústavu. Nevázaný život Olina a jeho kamarádů je stále větším trnem v patě místnímu oddělení VB. Policejní teror se stupňuje. Po tragickém konci Lesního muže a poté, co Špínova láska Olina (T. Hofová) skončí v pasťáku, se jako jediná možnost normálního života začíná jevit emigrace...
Adaptace kultovní, částečně autobiografické knihy spisovatele Jana Pelce vznikla v režii Petra Nikolaeva na 16mm černobílém materiálu. Velmi přesvědčivě a autenticky zobrazuje bezcílný život mladých lidí na okraji společnosti v době tuhé normalizace. V kontextu soudobé kinematografie jde o zcela ojedinělé a originální dílo. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (273)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Quasi dokumentární film o skupině (pod)disidentů. Havlova centrální disidentská skupina si tyto skupinky, většinou soustředění kolem nějaké bigbítové kapely, vzala za svoje a integrovala je do obecného pojmu disidenství, a to i přes různé (často zásadní) názorové rozpory, od významu umění po smysl života. Základem tu byla jejich proti-establišmenskost. V podstatě však bylo jejich zahrnutí do tohoto proudu násilné a mnohá sociální uskupení to zničilo. V době dějě jsem se o tuto situaci spojenou s alternativní hudbu dost zajímal, a s několika z těchto seskupení si vyměňoval kazety s nahrávkami... Pelcovu knihu jsem četl a film považuji za její úspěšné převedení do filmu. Počáteční obavu ze zvládnutí herců (aby nehráli trapně), vystřídal uspokojvý pocit, zvláště v případě Filipa Kaňkovského. Další možné hledisko: "Sex and drugs and rock and roll" zde nepovažuji za relevantní. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Sympatická adaptace Pelcovy knihy projevuje svoje slabé stránky hlavně při porovnání s originálem - u knížky, kterou jsem četl nedávno, jsem byl místy opravdu v šoku z její intenzity, vulgárnosti a drsnosti (Bukowski hadra). Film je proti ní skutečně velmi uhlazený. Na druhou stranu - kolik filmů o životě mániček za totáče máme? ()

Reklama

somnar 

všechny recenze uživatele

84 minutová černobílá sonda do života (ne)sympatických mániček, které nemůžu soudit, protože jsem tu dobu prostě nezažil. Před tvůrčím týmem však nelze než smeknout, k tématu zkrátka patří depresivní a neutěšená atmosféra, podtržená undergroundovou distribucí. A abych nezapomněl, tohle dílko natočené na koleně strčí do kapsy většinu "velkých" českých filmů. 70% ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Kdo nezažil, stejně asi úplně nepochopí. Já nezažil, ale kalby tam pořádali dobrý. Proti Olinovi a jeho partě jsme docela nudní patroni. Jsem moc rád za tu pozdější část filmu, která jaksi dala smysl tomu co se odehrávalo předtím. Btw ty kamerové oblety, když jsou Olin, Olina a ten jejich brejlatej kámoš na jakési zřícenině v lesích, opravdu pohladili na duši. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem si neuměl představit, jak u nás probíhal konec 70. let s komunitou hippies a nikdy jsem si neuměl představit barevné hippies v kombinace se stupni šedi na 16mm formátu. Tohle mé dvojité poprvé ovšem dopadlo nad očekávání dobře. Trošku mi bylo proti srsti to, že tam kde já jsem viděl ztroskotance, výpitky a feťáky, tak se mi režisér snažil nakecat, že se dívám na revolucionáře a poslední naději lidstva. Každopádně ta aura neherců zajistila snímku velmi neotřelou, originální a především syrovou atmosféru, kde nad jejich chybějícím talentem snadno mávnete rukou. Navzdory tomu, že jsem sledoval partu lidí, se kterou nedovedu sympatizovat v době, se kterou nedovedu sympatizovat, tak výsledkem je velmi sympatický snímek s nesmírně tísnivou atmosférou plnou ryzí beznaděje. Nikolaev mi jako tvůrce sedí a tenhle film se mu také povedl. [76 %] ()

Galerie (7)

Zajímavosti (8)

  • Ač autor předlohy Pelc situuje velkou část příběhu do Kadaně, ve skutečnosti centrum „mániček“, tedy undergroundu v Severních Čechách, byla Hospoda na Vyšehradě v Teplicích. (sator)
  • Režisér Petr Nikolaev poprvé četl knihu Jana Pelce už v roce 1984 v Paříži (kde tehdy žil i sám Pelc), ale samotný nápad na její zfilmování dostal až nedlouho předtím, než k němu došlo: "Vrátil jsem se k tomu někdy před třemi čtyřmi lety, ale obloukem. Touha natočit film z doby mého mládí, kdy mi bylo devatenáct a nosil jsem dlouhý vlasy (...) byla dlouhodobější. Dobrých deset let jsem pociťoval touhu mluvit o zvláštním kontrastu, terý nás tehdy provázel: Na jedný straně děsivá husákovská vata, na druhý straně obrovská svoboda úletu. Člověk se s partou ožral a najednou se zdálo všechno možný, prožíval úžasně intenzivní zážitky. O tomhle jsem chtěl mluvit, ale pořád jsem nevěděl jak. Až mi pomohla náhoda. Seděl jsem v jednom divadelním baru s mladým klukem a říkám mu: 'Tady jsem trávil svý mládí, ktady jsme pili. A po revoluci jsme se dozvěděli, že číšník, který tu tehdy fungoval a kterého jsme měli za kamaráda, na nás celou dobu donášel.' A on na to říká: 'No to je úplně stejné jako v ...a bude hůř. Oslovil jsem Pelce, kterého jsem do té doby viděl jen párkrát ve Svědectví u Tigrida, ten souhlasil a navrhl jako producenta Čestmíra Kopeckého, se kterým se znal. Čestmír zareagoval promptně, protože tu látku zvažoval počátkem 90. let a nechtěl, aby mu utekla. Zdálo se mi ale, že byl sám překvapen výsledkem - že má parametry opravdového filmu, že to není snímek jen pro úzký okruh pamětníků." (NIRO)
  • Představitel hlavní postavy Karel Žídek se musel nechat ostříhat kvůli závěrečným scénám v Paříži. (Calid)

Související novinky

Filmale 2007 (22. – 24. 6., Nový Jičín)

Filmale 2007 (22. – 24. 6., Nový Jičín)

21.06.2007

Ve dnech 22. 24.6.2007 se v Novém Jičíně uskuteční filmový festival Filmale 2007. V minulém roce byla v Novém Jičíně založena tradice filmového festivalu, který bude mít letos své druhé pokračování… (více)

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

01.02.2007

Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)

Reklama

Reklama