...a bude hůř

Filmu posloužila kniha Jana Pelce ...a bude hůř. Tento spisovatel tvořil v 80. letech a svou samizdatovou, později exilovou (Francie) literaturou pobuřoval tehdejší režim. Kniha, ač plná alkoholu, sprostých slov a sexu, je důležitou reflexí oné doby z pohledu undergroundu. Na českých středních školách a gymnáziích se však zpravidla tomuto důležítému dílu osnovy nevěnují či ho haní. Zde bych citoval z učebnice pro výuku literatury na středních školách Vladimíra Prokopa, Přehled české literatury 20. století: "..děti vegetující na periférii společnosti, koketují bez zábran s drogami, alkoholem a volným sexem. Toto provokativní gesto vzpoury vysvětlují Pelcovi 'hrdinové' tím, že prý nenávidí komunistický systém, že nechtějí být měšťáky apod. (to je také jeden z důvodů, proč nemohou pracovat). Přitom většina těchto lidí se dostala do svého postavení tím, že nezvládla jisté životní situace, které si povětšinou způsobili sami. Nyní se cítí raněni a poškozeni. Jejich revolta je přitom obyčejnou výmluvou - ukazuje se, že problém tkví zejména v jejich lenosti, částečné primitivnosti a neschopnosti žít v civilizované společnosti..Román je sondou do party slabochů, kteří jsou neschopni cokoliv konkrétního podniknout. Nebezpečné však je, že Pelcovy sympatie s tímto typem lidí dokážou některé čtenáře přesvědčit, že za normalizace se dalo žít buď měšťácky, či jako promiskuitní opilec a narkoman. Sama kniha šokuje svou vulgaritou a jistým nihilismem. To samo o sobě by nebylo v literatuře nepřijatelné, kdyby román byl alespoň uměleckou výpovědí.." Toto se opravdu o knize člověk dočte v učebnici z roku 1998, tedy 9 let po revoluci. Po zhlédnutí, místy až dokumentárně působícího snímku, jsem se zúčastnil debaty s režisérem Petrem Nikolaevem. Dozvěděl jsem se, že kniha mu nebyla obsahem, nýbrž formou pro zfilmování svých myšlenek. Jeho samotná "undergroundovost" čpí už z distribuce, existuje totiž jedna kopie 35mm a tři kopie 16mm filmového pásu. Promítání probíhá v klubech, letních kinech či hospodách. Během debaty se jeden zúčastnělý divák zeptal na film Báječná léta pod psa. Režisér reagoval smířeně, ale připadalo mi, že režii na tomto snímku si sám nikdy úplně neodpustil. Buď mu ...a bude hůř jistým zaslouženým vykoupením. (30.04.2007)

Bohuzel nemam srovnani s knihou, film se mi vsak libil svou atmosferou, hereckym obsazenim ( Spina nemel chybu ) a misty i vtipem. Velmi zajimavy a odvazny pocin, vyborna hudba a kamera. Jen bych v ramci autenticnosti nechal holkam zarust v podpazi a vymenil jednomu chlapkovi svetr, ktery mel obleceny behem fotbaloveho stretnuti ( tyto svetry se zde objevily az po revoluci diky vietnamskym trhovcum ). Nelibil se mi velmi naivni utek pred VB ke konci filmu, jinak hodnotim pozitivne. (23.04.2010)

Quasi dokumentární film o skupině (pod)disidentů. Havlova centrální disidentská skupina si tyto skupinky, většinou soustředění kolem nějaké bigbítové kapely, vzala za svoje a integrovala je do obecného pojmu disidenství, a to i přes různé (často zásadní) názorové rozpory, od významu umění po smysl života. Základem tu byla jejich proti-establišmenskost. V podstatě však bylo jejich zahrnutí do tohoto proudu násilné a mnohá sociální uskupení to zničilo. V době dějě jsem se o tuto situaci spojenou s alternativní hudbu dost zajímal, a s několika z těchto seskupení si vyměňoval kazety s nahrávkami... Pelcovu knihu jsem četl a film považuji za její úspěšné převedení do filmu. Počáteční obavu ze zvládnutí herců (aby nehráli trapně), vystřídal uspokojvý pocit, zvláště v případě Filipa Kaňkovského. Další možné hledisko: "Sex and drugs and rock and roll" zde nepovažuji za relevantní. (12.05.2021)

Hippies pod jhem bolševismu, aneb jak vesele se chlastá s komunistickým obuškem v prdeli. Velice osobité a sugestivně uvěřitelné víc než by se mi líbilo... takže vynikající popis "nepřizpůsobivé" opozice systému během normalizace. Ať už to byli politicky stíhaní, nepracující, feťáci, bezdomovci či jinak odstrčení za okraj společnosti, tehdy byli všichni na jedné děravé lodi. 8/10 (22.06.2010)

Tohle je prostě pecka ... Když mi bylo 20 let, byla pro mě a partu mých kámošů literární předloha skoro "Biblí" ... Netvrdím, že jsme žili stejný životy, ale k "pádu" jsme občas neměli daleko ... Naštěstí jsme již nekalili za socialismu ... Jenže film ani knížka není o kalbách, ale o zkurvený, pesimistický době našeho státu ... Film mne nejdřív zaujal, mírně pobavil a pak mne topil do čím dál větší propasti smutku, beznaděje a deprese ... Pří závěrečné skladbě u titulků jsem se rozbrečel ... Nikdy jsem si nemyslel, že by někdo dokázal literární předlohu tak dobře hodit do filmový podoby. Herecký výkony jsou sice hrozný, ale u tohoto filmu to ani není důležitý ... A jak už bylo zřejmě řečeno, kdo nezažil, asi ani úplně nepochopí ... (07.02.2010)