Nastala chyba při přehrávání videa.
  • InJo
    *****

    Drsná pecka a pro mě jeden z nejlepších porevolučních českých filmů. __ Za bolševika se nežilo dobře (skoro) nikomu, natož pak nonkonformním máničkám, pro které představuje možnost svobodného jednání alfu a omegu jejich životů. Zásluhou černobílé kamery, syrově autentického pojetí a obsazení téměř neznámých hereckých tváří dokázal Nikolaev skvěle a bez příkras přiblížit dobu, kterou bych nechtěl zažít, a lidi, kteří sice nejsou zrovna vzorem slušnosti (jsem velice rád, že zde nedošlo k žádné nemístné idealizaci a banda okolo Olina tak nedělá skoro nic jiného, než že pořádá pekelně divoké párty apod.), ale v hlavě to mají srovnané, a které odvaha nepodvolovat se svazujícímu režimu činí nadmíru sympatickými. Kromě občas trošku slabší technické stránky (kvůli zvuku hercům chvilkami není dobře rozumět), která se ovšem dá částečně přisuzovat záměrné punkovosti celého projektu, mě mrzí vlastně jen to, že je tenhle snímek širší veřejnosti v podstatě neznámý (já sám jsem se k němu dostal prostřednictvím doporučení od kámoše), což mi přijde hodně nefér, zvlášť když vidím, jaké zhůvěřilosti občas slaví úspěch u diváků i kritiky... 90 %(17.5.2010)

  • rawen
    ****

    Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet)(29.10.2007)

  • EdaS
    ***

    Sympatická adaptace Pelcovy knihy projevuje svoje slabé stránky hlavně při porovnání s originálem - u knížky, kterou jsem četl nedávno, jsem byl místy opravdu v šoku z její intenzity, vulgárnosti a drsnosti (Bukowski hadra). Film je proti ní skutečně velmi uhlazený. Na druhou stranu - kolik filmů o životě mániček za totáče máme?(8.9.2007)

  • Martin741
    *

    Keby "pan reziser" a "umelec" Petr Nikolaev natocil 3hodinovu kravinu o miesani betonu, tak sa stavim, ze miestne ynteleguany tu budu zase verejne dristat o tom, ako genialne "maestro" zobrazil psychologicky rozbor vody v mixe miesajuceho sa piesku, cementu a strku! Popripade ti, co su ynteleguansky vyssie by zase cumeli kamerou do miesacky z roznych uhlov, aby to vyzeralo kul a mudro. A pritom by sa stale len miesal beton! No nic, Petr Nikolaev je pre mna reziserska lama a tymto filmom sa zaradil k dalsim lamam ako je Hrebejk, Uwe Boll popripade Ed Wood Jr. Nudna kravina o hovne, presne toto si myslim o filme .... a bude hur. 5 %(3.3.2015)

  • francis
    ***

    Film bohužel neni tak stylovej, jako byla knížka. Postavy nejsou vůbec psychologicky prokreslený, následkem čehož jsou málem zaměnitelný a vlastně neni jasný, proč je "hlavním hrdinou" Olin a ne kdokoliv z jeho kámošů. Pár rádobychytrých průpovídek z něj výjimečnýho nedělá, zatímco v knížce je zvláštním způsobem jasný, že je přes svý chování trochu jinde než ostatní z "party". Většinou se ani nepovedlo akcentovat osudový momenty příběhu, ty naopak často zbytečně zapadly, nebo dokonce vyzněly docela trapně. Na druhou stranu především scény s hudbou fungovaly dobře, navozovaly výstižnou atmosféru. Hudby mělo bejt ve filmu rozhodně víc, zato mluvit se mělo míň. Obrazová stránka filmu je totiž víc než v pořádku a nepřirozený promluvy neherců často pokazí pěknou scénu uvedenou povedeným záběrem.(29.8.2007)

  • - Petr Nikolaev si vybral neherce Karla Žídka (Olin) poté, co ho viděl vystupovat v dokumentu Kamenolom boží. (2005). (mchnk)

  • - Představitel hlavní postavy Karel Žídek se musel nechat ostříhat kvůli závěrečným scénám v Paříži. (Calid)

  • - Výrobci film nechali před uvedením v kinech promítat v hospodách. Hlavně kvůli tematice filmu. Promítalo se tedy na různých místech, v improvizovaných kinech uvnitř hospod, většinou za 100 korun. (GANOUSEK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace