Protektor

Protektor nedisponuje nějakým úžasně silným příběhem, ale spíš slušivou atmosférou a sympatickou snahou natočit český film, který se za sebe nemusí za hranicemi stydět. On je rozhlasový reportér, ona herečka zřejmě se slibnou budoucností. Jenže ona je židovka a on dostává nabídku, kterou není radno odmítat. A oba žijí v nepříliš lehké době. Hezky se na to dívá, zvlášť, když Jana Plodková a spol. dokazují, že české civilní herectví není mrtvé, ale je nutno přiznat, že zejména v druhé polovině se Protektor začíná nepěkně otřásat v základech a chybí mu to hlavní – emoce. Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde.. leda z dokonalé vizuální stránky.. *** až **** (12.05.2011)

Češi mají většinou tendence se uchylovat ke dvoum extrémům - tím prvním je buranský "český" humor ala zapomenutý sáček se solí v čínské polévce, a pak je tu ten druhý případ - přestylizovaná snaha podobat se zahraničním filmům. A to je právě Protektor. Když jsem si přečetla námět, tak jsem se docela unáhlila s nadšením a o to více jsem zklamanější. Hudba je příšerná a kazí atmosféru většině scén. Herci většinou - snad až na celkem sympatickou hlavní protagonistku - odříkávají text jako kdyby četli z čítanky. Pak je tu ta mluva.. možná je to jen můj špatný dojem, ale takhle se opravdu mluvilo za Protektorátu? Působilo to nevěryhodně. Na jednu stranu bych se nedivila, kdybychom v tomto jako v mnohém zůstali pozadu.:)) Jak je ale možné, že se ve čtyřicátých letech u nás všichni oblékali milionkrát lépe než dnes, to je mi záhadou. Každopádně si nechám své nehodící se rozumy pro sebe a přejdu k filmu; příběh manželského dramatu na pozadí válečných událostí byl prázdný. A potenciál by to mělo, ne že ne. Strojené dialogy "Já tě ochráním!" mě nutily obracet oči v sloup každých pár minut. Nebýt té zbytečné přestylizovanosti, tak si u nás film příliš neškrtne, ale chápu, že z čehokoliv, co je lepší než Babovřesky, se musíme poprdět. :) Já si z toho ale na zadek nesedla. Snad za tu poslední - nepřeháním, když řeknu DOKONALOU - scénu bych dala tu třetí hvězdičku. To se ještě rozmyslím. (21.03.2014)

Nechápu. Formálně brilantní a dotažené (souznění hudby a obrazu by se mělo dávat ostatním českým filmům příkladem), při poslechu dialogů nemáte pocit, že vám někdo rve rezavou vývrtku do sluchovodu (ani při výroku miluji tě) a při sledování příběhu máte pocit, že tady někdo přemýšlel a předestřel divákovi něco, co tu citelně chybí. Plastický a nehysterický obraz podlehnutí kouzlu ideologie, jakkoli prvotně motivované dobrými úmysly. Psychologicky propracované drama, v němž se na protektorátní kulise vyjevují mnohem obecnější rysy vztahu člověka a "dějin". Je to sarkastické, sofistikované a má to grády. Obraz jízdy na bicyklu při zpětné projekci je pro mě fenomenálně prostou a přitom odpovídající metaforou jakékoli totality. Bez toho šlapajícího človíčka, který nemá zdánlivě vliv na dění za sebou, by iluze nebyla dokonalá. Protektor rovná se film, po kterém jsem už roky toužil – zralý, reflektující, prostý čecháčkovské člověčinky a zatuchlosti. Chyby odpouštím. Láska bývá slepá. (16.09.2009)

Filmu neupieram snahu o konečne 'iné' vykreslenie udalostí z obdobia 2. svetovej vojny, pokus o originálny rozprávačský prejav a vizuálne takisto netradičné a odľahčujúce. Ale ako celok mi to prišlo nekompaktné, nezáživné, herecky prehrávajúce a pomerne dosť nudné. A to mám filmy z tohto obdobia naozaj rád. 60%. (11.11.2013)

Povedené osobnostní drama se vztahovým základem (a pointou) a k tomu ještě důkaz formální vyspělosti českého filmu - nebo alespoň schopnosti vycajchnovat se na "světovou úroveň", když na to přijde. Víc k tomu celkem nemám co říct, snad jen že Jana Plodková skutečně vypadá, jako kdyby utekla z prvorepublikového plátna (a také tak zpívá, což je v tomto případě plus). No zkrátka dobový feeling je dokonalý. Mám-li si vybrat z filmů využívajících atentátu na Heydricha k vyprávění něčeho "svého", volím rozhodně Protektora před Lidicemi. (V kategorii televizní tvorby by vyhrálo Strachovo Silver A, ale to už je jiný příběh;)) 80% a s kecy o konstrukčně dokonalé prázdnotě si vyližte známku. Osobní PS: Sandru Novákovou fakt ne... podle mě opravdu nemáme přeceňovanější herečku. (21.08.2011)