Černá labuť

Celosvětově divácky úspěšný film. "V souboru nenajdeš oddanější tanečnici." Nová psychicky labilní labutí královna se musí naučit plnit i smyslné domácí úkoly, aby se mohla stát i dokonalou černou labutí. Pro mne zatím nejlepší Aronofskyho snímek, i když komplikovaná filmová díla tohohle pána až zas tolik nemusím. Trailer: http://www.csfd.cz/film/229692-cerna-labut/videa/ (16.02.2014)

This film just wants to be perfect. Chce to příliš moc a příliš nahlas. Aronofsky nastavuje zrcadla tak usilovně, že mi jen neméně usilovný stisk prstů mého spoludiváka na mém zápěstí zabránil v zařvání "zabili Bradleyho" na celé kino. Bohužel ani nastavení zrcadla baletu ve vší jeho hnusotě se všemi praskajícími klouby, propocenými trikoty a povinným vyhladověním, ani proměna nikoli ošklivého, ale zoufale zakřiknutého káčátka v titulního opeřence, ani přesné obsazení, kde se navzdory skvělé Natalii neztrácí ani Cassel nebo Ryderová, nemůže zvítězit nad skutečností, že v Black Swan vidím především rádoby sofistikovanou nápodobu umění, která trpí přílišnou doslovností než aby mohla být brána vážně, a na béčkový horor o cizí tváři v zrcadle na téma "buď opatrný s vyslovením svých přání, mohla by se vyplnit" - kterým BS ve své podstatě je - bere zase sama sebe příliš vážně. Pro mě midcult jako vyšitý, je mi líto. Možná je smolná černá labuť zakopaná v samotné idee vydávané za revoluční, ve dvojroli Bílé/Černé pro jednu baletku, když se přitom jedná o běžnou praxi. Nicméně slovní spojení "nebuď labuť" zřejmě na nějakou dobu získá na závažnosti. P.S. Když jsem se konečně odpoutala od nastavování zrcadel, vzpomněla jsem si v závěru na cimrmanovské: "Už blouzní. Naskakuje mu husí kůže a má dojem, že mu vyráží i brka!" A nové významné tisknutí mé ruky s nevysloveným "opovaž se" bylo na světě. P.P.S. Hudba skvostná, nepoznat, kde končí Čajkovskij a začíná Mansell... mňam. (23.02.2011)

Krásný film. Takových režisérů jako je Darren Aronofsky je opravdu málo. Mistrovské dílo, které mě okouzlilo v plném rozsahu. Okouzlující a křehká Natalie Portman je bohyně, která odevzdala všechno kouzlo pro svou roli (neuvěřitelná herecká krása). ČERNÁ LABUT' je moje (nyní prozrazená!) tajná filmová láska. Soundtrack ve mně rezonuje ještě týden po závěrečných titulcích. Pohlcující směs emocí, které zasáhnou přímo do srdce. (12.02.2013)

Natálko, na konci filmu tvé postavě aplaudovalo plné divadlo komparsistů. Ale neboj, za dva měsíce ti budou aplaudovat tví největší herečtí kolegové, taky ve stoje, až si půjdeš pro zlatou sošku. Dechberoucí herecký výkon! A Aronofsky si minimálně jednu nominaci taky připíše. Můj dojem z filmu navíc umocňuje skvělá hudba - variace na PIČe. (03.01.2011)

"Nikdy jsem nebyl na baletu. - Tak to rozhodně nejsi gay." Nemohu tvrdit, že bych očekával, že po zhlédnutí Aronofského baletní fantazie pocítím touhu zmasakrovat si svou tvář líčidly, vecpat se do elastického trikotu, na své ploché jedenáctky natáhnout sedmičky cvičky a začít ladně poskakovat po pódiu znamenajícím svět. Spíše jsem, jako individuum doživotně traumatizované návštěvou Labutího jezera v deseti letech, očekával plný zásah uměleckého odpadu, takže ty tři hvězdy jsou malou poklonou zmalované anorexii. (04.12.2011)

Okázale prázdné. Navíc Carlos Saura to dokázal dávno před Arofonskym, a bez zbytečných kudrlinek a tisíckrát lépe. (12.03.2011)

Mám pocit, že druhá třetina byla trochu méně strhující než zbytek, ale i tak síla. Jak Portmanku nemusím, tak tady tleskám. 90% P.S. Určitě bude zajímavé srovnání s Červenými střevíčky P.P.S. Podruhé už mě to zdaleka tolik nebavilo - hraje to příliš na jednu strunu. 70% (05.03.2011)

Tento film je obrovský skvost!!! Natalie Portman ukazuje neskutečný talent a každou vteřinu jsem jí věřila. Film není nijak namáhavý, přesto drásá nervy. Po tomto se mi balet líbí ještě méně. Z baletu totiž cítím obrovskou bolest a dřinu. Stejně tak z tohoto filmu. Mila Kunis mě naprosto ohromila svým odvázaným jednáním. Moc dobré drama i zážitek..jen ten hnusný pocit mi vadí. (09.02.2011)

Vyprávění je táhnuto dvěma směry, první, z Wrestlera, se týká způsobu užití kamery - vše se snímá detailem a centruje hlavní postavu stejně intenzivně, jak to dělá i samotný scénář - příběh tak působí velice osobně a diváku blízce. Je spjat s hlavní postavou, jak nejvíc to jde. Druhý prostředek známe z Requiemu za sen - Aronofsky postupně deformuje realitu tím, že ji vyobrazuje skrze oči, které, zdá se, postupně ztrácejí příčetnost. Příběh však nehovoří o poruchách vnímání vnějšku, naopak Aronofsky v tomto povýšil a svými obrazovými hrátkami se snaží vykreslit rozpolcenost vnitřku. Tento vynikající prostředek bláznovství pouze připomíná, jeho hlavním úkolem je vytrhnout posedlost dokonalostí z reálných základů a povýšit ji na ideu, která je pouze zhmotněna děním na obrazovce. Je to vážné, smutné i povznášející... 9/10 (25.12.2010)

Moje 85% hodnocení nakonec zaokrouhluji do podoby velmi silných čtyř hvězd (které můžou jedině růst, přestože myslím, že nebudou), protože dojem je skutečně silný. Celou dobu ve mně ale hlodá svědomí, které mě tak trochu varuje, že jsem se nechal oklamat. Na druhou stranu, když už se něčím oklamat, pak dobrým filmem... A tím Black Swan bezpochyby je. (23.12.2010)

Bylo to dobré, ale ne perfektní. (21.05.2011)

Excelentní a ohromující drama, které mi v závěrečné půl hodině totálně sebralo dech a já jen koukal a koukal. Neuvěřitelně strhující a hlavně výborně zahraná role v podání Natalie Portman a Vincenta Cassela. Aronofsky opět nezklamal a jeho rukopis typický pro Requiem pro sen je zde cítit v každém záběru. Do toho všeho samozřejmě stále hrající symfonie z Labutího jezera, která dokonale brnká na nervy. Na druhou stranu musím říct, že tento film je přesně ten typ na který se už divák podruhé nejspíš nepodívá. 90% ale stále je pro Aronofskyho nejlepší dílo Fontána, která mi přišla dokonale originální a jejíž depresivní soundtrack mě i dnes dostává do kolen. Black Swan je pro mě až moc podobný Requiem pro sen. Nezbývá než ale opět uznale pokývnout Aronofskymu. Vynikající!!! (22.12.2010)

Film, jakožto fůze mnoha druhů umění v té nejčistší podobě. Skloubit tolik uměleckých směrů (herectví, balet, taneční choreografie, hudba klasická a moderní od klasické k nerozeznání, vyprávění klasického příběhu a vyprávění příběhu který je k předchozímu metaforou) je skutečný kumšt a umělecký vrchol, jehož v historii zatím mnoho lidí schopných nebylo. A Aronofsky tak definitivně potvrzuje svoji pozici nového Kubricka. Černá labuť je odvážná, křehká a zároveň drsná a nekompromisní... A na každý pád fascinující... (24.02.2011)

Pro mě to určitě neni film roku a to nejen kvůli tomu, že to je o baletu, což mi ve výsledku vlastně ani nevadilo, nicméně minimálně úvodní polovina toho moc nenabídne, nicméně Natalie Portman je natolik úchvatná ve svý roli a posledních 30 minut za doprovodu stále důraznějšího doprovodu hudby z Labutího jezera tak skvělých, že 4* nedám a jdu naplno do 5*. (30.12.2010)

Predošlé režisérove diela ma až tak nezasiahli, hoci formálne a ani iné kvality im upierať nemôžem ale znepokujúci pohľad na baletné pódium a Labutie jazero v podaní Natalie Portman to dokázali zmeniť. Aronofskeho masterpiece. (22.12.2010)

(1001) Ach jo, ach jo, ach jo, tak už je mi natuty jasné, že po Fontáně se moje cesty s Aronofským začaly rozcházet. Wrestler mě jenom nebavil, kdežto Black Swan už mě vyloženě naštvala. Už v průběhu sledování jsem si psala rozčílené poznámky, kterým se pokusím dát nějakou formu, ale spíš to aby bude snůška nesouvislých výkřiků. Tak jdeme na to. - Všichni vypadají jako naprostí psychopatové už od začátku, chybí mi stádium, kdy by všechno vypadalo jako v ráji a teprve potom se to hrozivě odkrylo. Postrádám vývoj. - Kamera a její pohyby mi na začátku hodně vadily, ale potom jsem si uvědomila, že to je záměrně, takže aspoň za to bod nahoru. To bylo disturbing, když už nic jiného. - Hudba mě silně zklamala. Byla celá podivně vyhroceně fatalistická, podobný dojem mám i z celého filmu. Tak strašně se to snaží vypadat a působit tajemně a významně, až je to ve výsledku beznadějně prázdné. - Z tolika růžové by se zbláznil každý. - S mamkou jsme vždycky vedly spor ohledně dvojice Keira - Natalie. Máma říkala, že Natalie je jenom sexy, zatímco Keira umí i hrát, já prosazovala opak. Teď už si tím nejsem jistá. Je mi jasné, že Natalie bude za svůj výkon zde velmi chválena a nejspíš i ceněna a oceňována, ale pro mě přesvědčivá nebyla. Podívala jsem se na její filmografii a zpětně naznala, že jediný opravdový výkon pro mě předvedla v Leonovi a ve všech ostatních filmech je k uzoufání stejná. A kromě ní film nic jiného nenabízel, ach jo. K čemu je mi krásně křivohubý Vincent, když mu není dán prostor a nakonec jen vyšumí? Nebo Winona. Zajímá vůbec někoho dotahování motivů do konce? Mně teda pouhé prohlášení, že to bylo dokonalé, nestačí. Já to chci vidět. ---- A teď, když mě na to upozornil spolužák a já to porovnala s Pianistkou, tak musím říct, že podobnost je zarážející až skandální a začínám Aronofského podezřívat z bezduché plagiace. (23.01.2011)

Důsledná analýza rozštěpu osobnosti, jehož katalyzátorem je jednak touha po dokonalosti, ale i vlastní matka a samotný hlavní baletní part, kdy se potřeba předvést dvě diametrálně odlišné figury jeví jako nutnost. Naprosto famózní je kamerová práce (četné zabírání Niny zezadu jako aktu možného božského zásahu, symbolika bezbrannosti), kamera je často v centru dění, stává se druhým aktérem baletního představení a divák má možnost zažít opravdovou tělesnost baletu - od dob Zuřícího býka jsem snad nikdy nebyl tak vtáhnut do samotné akce (box/balet). Sugestivní je také sžíravá a vskutku symbolická proměna hlavní představitelky spolu s postupujícím studiem role Labutí královny. Co mi naopak vadilo, a hlavně kvůli čemu nemohu dát filmu absolutní hodnocení, je až přílišná chtěnost, až přílišná honba za dokonalostí - ta Niny/Natalie Portman je dokonalá (za několik posledních let snad nejlepší ženský herecký výkon a bez debat naprosto zasloužený Oscar), ale ta Aronofského není v mých očích úplně uvěřitelná (hra pohledů/zrcadel, všechno působí umělecky, až francouzsky, což je pro mě víceméně synonymem artu). Další věc je, že ono sofistikované zaobalení nezakryje fakt, že podobný koncept/námět byl viděn už ve spoustě filmů a vnímavý divák odkryje nijak složitou pointu během několika prvních málo minut. Kalkul, který Aronofskému dokonale vyšel, ale na mě nezapůsobil tak, jak asi měl. (28.02.2011)

Vynikající mysteriózní věc s tíživou, znepokojivou atmosférou, přecházející v závěru do hororu a s perfektní Natalií Portman. (13.02.2023)

Po víceméně "normálním", i když skvělym, Wrestlerovi se Aronofski opět pouští do tajů odvrácený strany lidskýho mozku, sexuality a vnitřní proměny. A přesně takhle ho mam rád! It was perfect ! (23.12.2010)