Pan Nikdo

Po Mechanikovi další odvar z Butterfly Effect - tentokrát hrající si na všeobjímající umělecké dílo, podivný romanťák i odlehčený příjemný film pro sobotní večer. Van Dormaelův 'geniální' scénář jasně cílí na mladou generaci, která nemá nakoukáno a tuto povrchní sračku může omylem uctívat. Pár měsíců. Andělé, budoucnost, holubí pověra, klonovaná prasata, Mars, tarantinovsky hláškující gangsteři, umělecky detailní či otočené záběry... jakoby Mr.Nobody ukradl dobré scény a náměty z tisíců jiných filmů (Harold and Maude, Requiem za sen, Milenci ze severního pólu) a poslepoval je dohromady snažíce se vytvořit atmosféru Fontány (BE, Donnieho Darka, Vecneho Svitu, Gattacy, Possible Worlds... whatever). Vznikl tak film o všem možném a zároveň o ničem, flirtující s časovým paradoxem a trvající příšerně dlouho. Novinář-vypravěč pro debily, vesmír plný bicyklů. A architekt ví vše. Mrdka. (která se s postupujícím časem stává zcela nesnesitelnou + ve finále propásne možnost se zachránit a utápí se ve snaze sebevysvětlení a obhájení vlastní existence, díky čemuž definitivně sestřelí jediné pozitivum předchozích dvou hodin). Proboha.__________________ edit: Tento film je stejný jako obrázkové encyklopedie na pultech Levných Knih se vznešenými názvy typu "Vše co jste kdyz chtěli vědět o ..." - je plný hezkých obrázků a povrchní k posrání. Pokud jde o knihy pro šestileté děti, jsem tolerantní. Pokud jde o dospěle se tvářící film, jdu na odpad a snahu být objektivní si nechám na jindy. (14.07.2010)

V mojich ociach tomuto filmu s velkymi ambiciami chyba to hlavne, co rovnako v mojich ociach mali filmy, snaziace sa o podobny zaber - chybalo tomu srdce, alebo inak povedane, nieco, co by ten myslienkovy konstrukt ozivilo do niecoho skutocnejsieho, ako len sledu peknych obrazkov. Ovsem snaha tam bola - vidno to v linii s Annou. Sama o sebe by bola ovela viac, ako v tomto spolocnom utvare. (24.07.2010)

Na vašich rozhodnutích moc nesejde, stejně si nakonec vrznete s pěknou bábou a chcípnete. Někdy ale jenom chcípnete. Ale to vrátíme, to by se vám nelíbilo. Na druhou stranu je ale rozhodování poměrně důležité, protože když si vrznete s asiatkou, tak si nevrznete s blondýnou. To je dilema - nakonec je každá láska ta pravá a osudová, ale žádná není pravá a osudová. Všechny jsou ale strašně hezké. Smutné. Ale tak to bych ještě snesl, protože to jde vnímat jako určitou lehce výsměšnou opozici k přeslazeným HW kýčům. Dokonce i s těmi legračními dialogy. Finále mi ale říká, že to s tím oponováním nebude tak horké (ne, že by samo o sobě dělalo nějak dobře). Více trpím jiným prvkem, zakomponováním fyziky, ale i jiných věd. Vědu mám rád. Trochu se jí i snažím živit. Nikdo nebude stavět na povrchních analogiích vědeckých poznatků s lidským životem, aniž by mě štval. Chaos je pro mě příliš vznešený, aby se dal poznat ve vaření nějakého Brazilce, šipka času příliš neuchopitelná, abychom ji mohli vnímat jako sílu, co nám helfne překonat smrt a dát pocit vítězství, interpretace kvantové mechaniky skrze paralelní vesmíry poněkud nepotřebná pro pochopení, že některá rozhodnutí mohou zásadně ovlivnit náš život. Snad jen ti pověrčiví holubi nám pěkně ukázali falešnost pocitu, že jsme výhradními pány svého osudu. Narozdíl od většiny fyzikálních objektů jsou totiž vnímajícími živými tvory. Člověk se sice zajímá o fyziku, ale fyzika se nezajímá o něj. Nemá lidský rozměr. Divák by ale řekl, že všechen Vesmír zajímá se o Nikoho. Což česky znamená, že se nezajímá o nikoho. Jestli je ale ten film takhle chytrý, tak jsem blbý. Ale nad ** bych mu ani pak stejně nedal. (25.10.2010)

Poutavě ztvárněný film, u kterého musí být divák velice pozorný, aby si dokázal vysvětlit dění ve filmu (po diskuzi s kamarády jsem zjistil, že každý film pochopil jinak, což beru jako velké plus). Když se k tomu přidá parádní obsazení, skvělá hudba, úžasný vizuál tak Mr. Nobody dostává odemne hodnocení 4,5 hvězdičky… (28.09.2010)

Hodněkrát jsem přemítal nad všemožnými kdyby a nespočetněkrát určitě ještě budu, ovšem vždycky se to týkalo času minulého. Tady ale jdeme jinou cestou .. pomíjivou, překvapivou, se spoustou otazníků a to mě neskonale baví. Pan Nikdo je dokonalý mnohobarevný klip, trip na cesty zapomněním nepoznaného a vůbec nevadí, že přeskakujeme žánry v průběhu dvou a půl hodin. V tomhle příběhu bych se chtěl ztratit a opětovně nalézt, je jedno kde a je jedno s kým a klidně pořád dokola, protože já sám si připadám někdy jako Nobody. (07.11.2012)