Dokonalý únik

Režisér se očividně několik dnů před započetím projektu, ze kterého se nakonec vyklubal Dokonalý únik rozhodl, že vezme nabroušenou sekyru, se kterou se ohání Timothy Olyphant, a snímek přesně v půlce rozetne. Vznikly tak dvě poloviny průměrného thrilleru: prvních čtyřicet minut je nudná slátanina o procházení se Hawaí, které připomíná Modrou lagunu, občas s nějakou zajímavější scénkou (sledování vetřelců, překonávání srázu). Jenže i tak je to hrozná nuda, a kdybych zběsile nechroustal pop-corn, snad bych v sále i usnul. Pak se ale stane něco zvláštního, a druhá polovina dává konečně vzpomenout na to, že Twohy je ten, co natočil bezvadnou Černočernou tmu. Nefalšované akční peklo prezentované divákovi jako napínavý thriller plný klipovitých záběrů se po černobílem flashbacku (ne nadarmo je ve filmu zmiňován snímek Natural Born Killers) vyvalí z plátna, a já si konečně až do závěrečných titulků říkám: jo, na tohle jsem přesně šel. Verdikt: prvních 49 minut jedna hvězda, zbylých 49 pět hvězd. Zprůměrovat si to umí každý. (14.12.2009)

Střídavé napětí sinusového průběhu, v jehož elektrickém poli kovaný čtenář Agathy prohlédne přes nášlapné miny falešných stop poměrně záhy. /konec překombinovaného útvaru:/ Dokonale by se hodila paralela k jedné knize, nicméně místní spoilerová inkvizice by mě právem ukřižovala. Twohymu lze přičíst k dobru, že ač víme, kdo, lomcuje s námi třes- kdy a jak. Jeho oko kombinuje obsedantní voyeurismus, v němž je divák situován do pozice paranoika, jenž za každým spadlým listem vidí vraždící monstrum, s jakousi bezstarostnou dovolenkovou naivitou, v níž je naopak ukolébáván pohádkou, že v takovém vizuálně omamném ráji se nic ďábelského stát nemůže. Ústředním bodem nejistoty je postava Timothyho Olyphanta, který ve stylu G. I .Joe- Robinson Crusoe- Rambo vytváří celé stádo možností a hypotéz. A je tak nestoudně sexy ve stylu téměř zapomenuté mužnosti jeskynního pračlověka, že posílá všechny zšenštilé metrosexuály hluboko do podzemí. Proti stojí Steve Zahn v roli muže, o kterém si na první pohled řeknete, že ho máte přečteného, ale pak zjistíte, že o něm nevíte vůbec nic. Výborně se pracuje i se žánrovými stereotypy zločince. Zajímavý úhel na kriminální pátrání v době technoéry poskytuje i paradox džungle versus elektronické stopy, přičemž důkazní břemeno dlouhou dobu spočívá na divákovi. V závěru se film změní v tradiční hororovou hru kočky s myší a nejzábavnější je sledovat, kterak netradičním střihem a crazy záběrováním Twohy udělá zatraceně adrenalinovou překážkovou dráhu. Napoprvé jde o ( neobjevný a pod dravým povrchem staromódní) thriller, další projekce už může být detektivní luštěnka, při níž sledujete lovce kladoucí pasti na nebohé novomanžílky a nicnetušící obecenstvo. Šlápněte tam. 75 (22.10.2009)

Snad všem smyslům lahodící dokonalé scenérie, divoká, bujná a místy netknutá příroda. Nevyvážené tempo vyprávění, příliš vyumělkovaný, kdo ví, z jaké prdele vytažený, dějový zvrat. Závěrečná akční dvacetiminutovka, výjimečná hlavně tím, že hlavní postavy konají přesně opačné činy, než na kterých celý film stavěly (Jovovich ve vrtulníku). Herci dobří, pěkná hudba. Na jedno shlédnutí, podruhé bych se k tomu vrátil pouze díky té fenomenální přírodě. 60% s přivřením obou očí. 14 miliónů dolarů(rozpočet)/23 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.01.2013)

Twohyho hra na schovávačku umocnená krásnou prírodnou scenériou, kde bonusom k diváckemu zážitku je očakávanie utajeného tajomstva ako to vlastne celé bude..a tento bonus sa po záverečných vysvetlovačkách stáva vlastne najväčším mínusom celého filmu. Nemôžem si pomôcť, ale pointa je strašne debilná...je mnoho podobných filmov kde rafinovane podaná pointa znásobí zážitok a umocní napätie z očakávaného rozlúsknutia príbehovej skladačky....tu však pointa odhaluje veľmi veľa logických nedostatkov a celé je to vlastne klamstvo...aj keď klamstvo veľmi pekne zrežírované. (08.12.2009)

Dokonalý únik pracuje s podobným principem jako Dokonalý trik. Předem nás informuje o tom, co se chystá, ale protože chceme být překvapeni, baštíme tvůrcům všechny falešné stopy (mnoho podezřelých párů, mnoho ostrých předmětů) a mile „WTF“ dojem se nakonec dostaví. Efekt je tady stejně jako u Hitchcocka důležitější než věrohodnost. Na základě jednoho zhlédnutí nedovedu posoudit, nakolik solidní jsou základy onoho podfuku, jestli přeci jen nejde o příliš prudký úhybný manévr. Není to ovšem jediný důvod, proč chci film vidět znovu. Líbí se mi, jak Twohy režíruje. Pomalu, velmi nenápadně zrychluje tempo a poslední minuty jsou opravdu zběsilé, aniž by narušovaly celkovou strukturu. Po celou dobu nemáme jistotu, zda-li sledujeme romantickou komedii, psychothriller nebo survival horor. Nejistota společně se sympatickým nadhledem nonstop visí ve vzduchu. Potěší taky řada filmových narážek, ať formou hlášek, gest nebo obecnějších (vý)jevů (několikrát jsem měl pocit, že „tohle“ už jsem párkrát viděl v nějakém žánrově jasněji zařaditelném filmu). Znamenitá je práce se zvukem v závislosti na různé vzdálenosti jeho zdroje od postavy i spousta dalších technických detailů, ale film by nemohl správně fungovat bez herců, u nichž není až do zvratu jisté, na čem jsme. Dokonalost úniku tkví v tom, že se sleduje stejně příjemně jako perfektně zvládnutá žánrovka, přičemž sám jednoznačnému žánrovému zařazení ladně uniká. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Nathalie, Subjektiv, O*R*I*N, neoBlast, mcb, Martinius (10.08.2010)