Mission: Impossible - Ghost Protocol

Jak příznačné, že potřebný svěží vítr do akčního žánru propadajícího post-bourneovskému stylu kinematografie chaosu, přinesl režisér, který předtím působil na poli animace. Birdovy pixarovky oplývají úžasnými akčními sekvencemi, které staví na přehlednosti scény, dlouhých záběrech a provázání akce s prostředím a jeho elementy. Stejné kvality Bird přináší i do "Ghost Protocol". Vystřídání animace za hraný film pak vede jen k umocnění předností média, což znamená navrat atrakce fyzické akce. V době, kdy blockbustery představují spíš animáky s naklíčovanými tvářemi živých herců, tak Bird nechal Toma Cruise lézt po průčelí nejvyšší budovy světa. Podobně zdejší bravurně rozvržená a neustále prostorově přehledná honička v písečné bouři představuje výmluvný protipól vůči nepřehlednému bordelu scén skládaných z enormně krátkých záběrů roztřesených kamer, které v posledních letech zaplavily vysokorozpočtovou akční produkci. Navíc oproti potemnělosti, vypjatosti a sofistikovanosti konkurence v čele s komiksovými bijáky, přináší "Ghost Protocol" kýženou velkou dávku nadsázky a odlehčení. Bird navíc všechny řečené elementy dokáže spojit do bravurních sekvencí hýřících nápaditostí, šarmantním humorem, fyzickou akcí, hravou interakcí herců i nevážným nadreálným upgradem technologických hračiček. Jestliže ze třetí "Mission Impossible" v paměti diváků zůstaly hrátky s očekáváními a budování napětí, ale naopak žádné akční sekvence, čtvrtý díl se sice neuchytí svými zvraty či peripetiemi, ale všechny jeho akční pasáže (nejen Burj Dubai a robotické parkoviště, ale i sekvence z vězení či chodby v Kremlu) náleží k naprostým špičkám žánru. (27.08.2015)

S hodnocením Ghost Protocolu jsem měl trochu problém. Faktem je, že ten film mě od začátku těžce nebavil a směřoval jednoznačně do těch končin filmového světa, které mi nic neříkají. Na druhou stranu, pokud bych měl být objektivní, byl ten film lepší než některé předchozí kousky série, takže bych se měl vrátit k těm starším dílům a přehodnotit je. Hezky to napsal uživatel Djkoma: přehlídka krásných lidí (žen, mužů), krásných věcí (hitech hračky, dokonale padnoucí obleky od drahých módních domů), jenže on to myslel jako uznání, kdežto já to myslím jako úšklebek. Přidal bych ještě sice v porovnání s Českem velmi nenápadný, a proto účinný, nicméně stále jen product placement. To, co je na Ghost Protocolu divácky atraktivní, tzn. výprava, triky a nepřetržitá akce, na mě dojem nedělá, hi-tech hračky mě spíš obtěžují a celkově bych směr, kterým se série vydala, označil za to horší z Bondova odkazu. Ten má aspoň styl a v těch nejnovějších filmech se snaží i o nějakou psychologickou rovinu vyprávění a o propracovanost postav, kdežto tady jsou postavy placaté jak list papíru. Co v mých očích selhává nejvíc (a je to paradoxní), je nadhled, protože tady se evidentně narozdíl od předchozích dílů snímek nebere vážně a dostává se na půdu nefalšované akční komedie. Jenže humorná stránka na mě paradoxně nepůsobí, prostě se té nadsázce neumím smát. Možná i proto, že akce, příběh a jeho hrdinové jsou vyšroubovány do takové absurdity, že už i parodie nemá kam nadsadit. Možná vůbec první film, kde mě Simon Pegg, ať se snaží, jak se snaží, vůbec nebaví. Celkový dojem: 25 %. (27.10.2013)

Kvitujem vytrvalost v koncepcnom posune pri kazdej casti serie. Zaroven priznavam, ze mi sedi ovela viac, co Abrams a spol. predstavili v trojke - doraz na drsnost, fyzicnost, spinavost a hmatatelnu kinetiku, a tym sa zo spatneho pohladu prihlasili k charakterovej crte akcneho zanru v prvej dekade noveho tisicrocia (partnerstvo s Bourneom a Bondom), . Ano, hlavne skrz ponimanie akcie sa minula dekada niesla v zblizovani naj trojice agentov a mohlo to posobit monotonne, osobne mi je ale luto, ze tato nova dekada sa pravdepodobne posunie inym smerom (MI:4 to naznacil, som zvedavy ako zareaguju Bond s Bourneom). Smerom, kde v pripade MI:4 sa vraciame oblukom k pociatku - filmovemu skrz referencne sceny, televiznemu vdaka dorazu na timovost (to je OK) a aj napriek zlyhavajucej technike nejde nevidiet aj ulietavanie na technickych hracickach. Tie v kombinacii s Peggom dodavaju filmu sice vdacny nadhlad, ovsem ruka v ruke s tym prichadza k ciastocnej sterilizacii akcie (samo o sebe vyborne natocenej) na uroven, kedy som sa prestal o hrdinov strachovat. Vynimkou je Dubai, ktory bude jedinym dovodom, preco chcem ako "fanusik vertikalneho adrenalinu" MI:4 vidiet este raz v IMAXe. 6-7/10. (13.12.2011)

Po vynikající trojce klesá GP o kousíček níže, ale to co ztrácí na drsnosti a osudovosti dohání na vtipu, eleganci a větší týmovosti. Akčně příběhové rozvrstvení má nejblíže prvnímu dílu, ale chybí tu nečekanost a obava o hlavní hrdiny (celá ta hrozba nukleární války nepůsobí nijak hrozivě). Jedinou vyjímkou budiž geniální prostřední část v Dubaji, která do slova a do písmene naplňuje zánrovou zábavu, inovuje a tlačí na pilu. Tenchnické udělátka (sice stále selhávající) tu taky hrají mnohem větší roli než dříve a jsou (ještě spolu s Peggem) zdrojem nejpodařenějších fórů. Hláškující Jerry Renner rovněž výborný a to v dost jiné poloze než jaké jsme zvyklí. A škoda jen, že Josh Holloway se ve filmu moc neohřál. (16.12.2011)

Mission: Accomplished. Nějakou dobu jsem s Birdovým pohledem bojoval, ale obzvlášť v sevřeném opakování celé ságy vyniknou jeho kvality. Tempo je občas téměř překotné, vyrovnává ho překvapivá kadence hlášek, výtečná pasáž v Dubaji a hravě špionážní nálada, umně kombinovaná s Abramsem nastolenými trendy. Na své si mohou s radostí přijít i fanoušci nejrůznějších sousedních sérií, protože Ethan v zachmuřených chvílích připomíná Jacka Bauera a ve finálním souboji zase Jamese Bonda. A právě tenhle průřez žánry i náladami nakonec Ghost Protocol vytahuje na pozici silného hráče. (16.12.2011)