Bohové smrti

Pekne graficky spracované, dobrý nápad s halloweenskym motívom upevňujúcim atmosféru Death City a boja s démonmi. Avšak príbeh mi prišiel v týchto časoch už neoriginálny a pôsobil na mňa ako kópia a mix mnohých iných anime, ktoré vyšli v minulosti. To bol hlavný dôvod, prečo som Soul Eaterovi neudelil viac bodov pri hodnotení. (31.01.2011)

A nakonec to není tak špatné, jak jsem se po prvních několika málo dílech domníval. Jako jo, je tam dost infantilní humor, celé je to takové ukřičené a úchylnosti jako věčně se tlemící slunce a měsíc musel vymyslet buď někdo s velkým nadbytkem tvůrčí nálady, nebo prostě někdo dostatečně šílený na to, aby se uplatnil ve výrobě Soul Eatera. Název? Další jedno velké wtf, tentokrát na adresu české distribuce. Kdo to do psí prdele přeložil jako "Bohové smrti"? Co to je za blbost?! Větší nesmysl jsem slyšel snad jen při distribučním názvu Jonzeho Where the Wild Things Are, jehož překlad sem raději ani vypisovat nebudu. Ale zpět k věci: když si na tyhle výstřelky, tamní styl humoru a ještě pár dalších věcí zvyknete, pak se vám postavy celkem dostanou pod kůži a seriál si oblíbíte. Nečejte od toho nic víc než prostě takovou nenáročnou jednohubku, jako co to slouží více než uspokojivě a navíc má dvě stoprocentně vražedné postavy: Šinigami a Excalibur. Přesně tak crazy a ujetí, jak to mám rád. (24.10.2011)

Začátek nebyl moc povedený, pak se to naštěstí celkem rozjelo a upoutalo, ale na stylizaci seriálu jsem si musel chvíli zvykat. Naštěstí jsem to celé přetrpěl a začal se bavit. Bohužel konec se mi nelíbil a naprosto vyšuměl do ztracena. Proto jsem slabší 4*, ale nemělo to daleko ke třem. Mangu číst zatím nehodlám. (19.10.2012)

Poslední dobou je pro mě těžší zkousnout začátky. Tenhle byl taky tvrdým oříškem. Na první pohled - viděla jsem slunce, měsíc, bože, co to je? říkala jsem si. To nedám, to je děs. A taky ty jejich šílený nosy... tak taková jsem byla na začátku seriálu. Ale teď? Pohoda, klidně si to dám ještě jednou. Velký klad je, že tady nejsou takové ty dlouhé zdržovací scény, kdy se promítne celá minulost těch, co si čelí, a tím jejich boj trvá několik set dílů. Děj tu hezky plyne, udržuje napětí, dovolí se vám zasmát, předpovídat, pochybovat. Je to krásně zběsilý, BUM BUM rány, ze začátku taky tak trochu ecchi (dá-li se tak říct), ale naštěstí ničí kalhotky vidět nebyly :-D Každá postava má svou malou úchylku, svou jedinečnou osobnost. Třeba Kid je úplně skvělej, vždycky uprostřed boje... no, uvidíte/viděli jste. Jo, všech 51 dílů mě bavilo, jen ty první tři trochu míň, člověk se prostě musí trochu přizpůsobit - nebo aspoň já musim. Safra, málem jsem zapomněla zmínit Excalibra, ten by mě hnal - takže: "Baaka!". Akorát jsem děsně chtěla vidět Maky mamku a ono nic. Asi se vrhnu na mangu a budu mít třeba větší štěstí. To mi připomíná, že se musím zmínit o tom, že podle mé maličkosti, byl první opening prostě dokonalej :-D Prostě mě uchvátil, celej - hudba, ukázky, krásně to ladilo. (21.06.2009)

Pokud by někdo se chtěl podívat na dobré anime, určitě by neměl minout anime Soul Eater. Čím si podle mě Soul Eater zaslouží místo ve vaší kartotéce anime je příběh, zpracování postav i zapojení některých epických postav (Excalibur, Frankenstein). Pokud by vás ani to nepřesvědčilo, určitě oceníte ty úžasné bitky. Ostatně, když se jeden uživatel ohání druhým člověkem, tedy zbraní, potěší vás pohled na to kolik různých komb může Maka a Soul udělat (spoiler: Souznění duší, proti-démonní frekvence či Hon na Kishiny). Vtip je zde samozřejmostí (první tři 'prologové' díly jsou toho ostatně důkazem). Trochu mě osobně zamrzel konec který, jak si myslím, je moc uspěchaný. Ale i přes všechny tyto nedostatky vás to stejně bude bavit protože jsou zde zvolený výborné, opravdu výborné openingy a endingy. (P.S. - dlouho jsem neviděl tak dobré anime) (03.08.2011)