Kick-Ass

Jediná dobrá věc: hudba Johna Murphyho, ačkoliv to je silná vykrádačka jeho práce pro 28 dní poté a Sunshine, jestli to není ovšem přesně totéž. A když tak nad tím přemýšlím, on byl asi celý ost ze sekáče. Asi stárnu, ale opět mi vadil způsob, jakým bylo ve filmu zobrazováno násilí. Čím to je, že když Uma Thurman rozseká na kusy osdesát osm krasavců v kvádrech, slintám u toho blahem, a tady mi stačí SPOILER zkopání a zastřelení jednoho impersonátora /SPOILER a už vím, že tohle není film pro mě? Asi to bude tím, že tohle násilí není kůl násilí, není to ani metafora k ničemu jinému, je to prostě násilí a je běžné a působí běžně a dovedu si představit, jak to v mozečcích dětiček co na to koukají hluboce klíčí. (05.02.2011)

„Keby to povedal mne, rozbil by som mu hubu.“ Nebavia ma záchrany na poslednú chvíľu. Nebaví ma, ako v americkom filme chlapík dostane 5x päsťou do tváre a stále je v pohode. Nebaví ma, ako strieľate uprostred mesta z rotačného guľometu a polícia nikde. Nebaví ma, ako kladná postava uverí zápornej, že je kladná a kvôli tomu príde o život skutočná kladná postava. Všetky tieto klišé, a asi sto ďalších, ponúka v Kick-Ass producent filmu Brad Pitt. Nemyslel som, že to bude srdcovka, no rozčarovanie/sklamanie typu Defendora (i tí ústrední zlosynovia sú si fyzicky podobní) som tiež nečakal. Ústredný hrdina o ničom, jeho vtipní kamaráti nevtipní a láska klasicky nezaujímavá Američanka. Do toho naivné myšlienky (chlapík cez okno vidí na ulici páchané násilie a namiesto zavolania polície zastrie záclonu... toto bolo naposledy zaujímavé v roku 1981). Vrcholom sú pop-kultúrne odkazy, ktoré akoby písal 14-ročný chalan („Tancoval si niekedy s diablom pri mesačnom svite?“, „Aký bol prvý film Johna Woo?“). Jediné, čo ma nadchlo, boli drobnosti ("takto" vyhodiť prázdne zásobníky a nahodiť nové som ešte nevidel a to už som videl všeličo) a (skoro) vynikajúce akčné scény. Mimo nich nuda na skapanie (jednoduchý scenár, detské názory na „zlý a ľahostajný svet“, slabé herecké výkony, nezaujímavé zvraty). (28.04.2011)

Chtěl bych být Claudií Schiffer! Mít za manžela Matthew Vaughna, nechat ho skládat poctu mé kráse přímo na stříbrném plátně a navíc v tak nakopávajícím bijáku, že se tomu těžko věří. Nenechte se ošálit cool pubertálním pozlátkem. Kick-Ass je velmi vyspělým žánrovým crossoverem, odvážně pracujícím s comicsovými zákonitostmi - napadá je zezadu i je drze využívá. Navzdory všudypřítomné nadsázce se Kick-Ass může pochlubit chytlavě vystavěným příběhem, v němž se emoce daří vymámit i na úkor přepálených strašáků v legračních kostýmech, gradace funguje na výbornou a finále je přímo snové. Jenže není to jen akčňák na efekt, jatka s účelem pro účel, ale fantasticky jistě uchopená smršť, jejíž každé ťuknutí bokem (do hrdinských báchorek, YouTube, módních trendů a popkultury obecně) filmu přidává na trefnosti. Kick-Ass je Spider-Manem pro dekádu Facebooku a Klubem rváčů v kontextu kreslených povídaček. Lahůdka. (19.05.2010)

Povídala temná zákoutí Subjektivovy mysli Subjektivovi: "Hele, Kopni Prdel konečně zkonfrontuje náš svět s komixovým, úplně se to povede, i Temný řytíř zbledne závistí." Kušujte, temná zákoutí, to vám jistě chybná čtení veřejných ohlasů zhasla ve věži. Kopni prdel nic konfrontovat nemůže, anžto hlavní hrdina krom sympatického přání něco změnit má duši Prcičkovských paniců s jejich touhovrzy i upachtěnou ubohostí. Divák se mu trochu směje, trochu mu fandí, jinému pohledu se film obezřetně vyhýbá. Řitní Kopáč naráží ve svém snažení jen na 1) "instrumentalní" problémy čili nedostatek schopností či vybavení; 2) negativní následky pro něj z této neschopnosti plynoucí. Zcela mi chybí bod 3), v němž sama podstata světa komixu a superhrdinství se podrobuje zkoumavému zraku (a proto vidím Strážce jako obsahově dokonalejší, byť zásluhy nechť si připíše předloha). Ve skupině 2 nám filmík servíruje právě tolik Kick-Assovy fyzické bolesti, krve a praskajících kostí, abychom mohli blahosklonně přehlédnout, že problémy působí i okolí, což dílo kupodivu nestaví nad obvyklý komix, ale pod něj. Ony se nám ty "okolní" následky netají, jen se točí tak, aby se nás náhodou nějak nedotkly. SPOILER. Třebas smrt Big Daddyho. KONEC SPOILERU. Akce a legrace, jen ty se připouští k moci nad divákem, postaveny dík cizímu nápadu půjčovat si cizí nápady. Cizí hudbu, cizí scény, cizí kostýmy... Vaughne (a spol), umíš to před zrcadlem jako Scorsese (a spol)? Dokážeš postavit stejnou chodbu jako Wachovští (a spol)? Umíš to s jehou, nití a gumou jako Burton (a spol)? Je tvá holčička tak vražedná jako animované bišinky? Já myslím, že ne. Ale akce ti jde, first person střílečky jsi dobře okoukl, stroboskopickým efektem i střihem tempo dokážeš přizpůsobit rychlosti, s níž srdce bije a tuhle rychlost pak zvýšit. Radost mám z ironického uchopení též "mediality" naší doby. Všechno můžeme sledovat v klidu a bezpečí na youtube, v televizi, facebooku, bloggech... Je to tak samozřejmé, že situace: "Nevím, co se děje ve vedlejší místnosti, jděte to někdo zjistit a řekněte mi to," může leckomu případat jako nejtěžší noční můra naší doby. V tomto a mnoha dalších ohledech se Kick-ass lépe zhostil fenoménu Internetu včetně sociálních sítí než Social Network, který si to vytkl za hlavní cíl. Snad to plyne ze skutečnosti, že podstatou facebooku není Zuckerberg, ale jeho uživatelé. A když připočtu, že Vaughn trošičku i to svědomí oslovil (žel zase ihned umlčel), *** jsou na světě. (16.06.2011)

Na jedné straně skvostná technická stránka, na druhé myšlenkově vykastrovaný (byť dějově víceméně věrný) otisk papírové předlohy, z níž se po cestě na filmové plátno vytratilo to nejdůležitější - pointa, která celou spotřebu krevních konzerv ospravedlní. 7/10, aneb ryze spotřební produkt vychytralého britského byznysmana, který stačí vidět jednou, poněvadž kromě trilionu odkazů na popkulturní a mediální scénu (v tomhle ohledu jde prakticky o nejgeekoidnější film ever) v něm prakticky nic není. Jen spousta malinovky, ujetý humor a drsná mluva. Není toho málo, ale není toho ani dost na to, abych se bavil po celou dobu. P.S.: Kdo ani po zhlédnutí filmu nechápe, proč film komerčně zas až tolik neuspěl, stojí si s největší pravděpodobností na vedení. Filmy od fanoušků pro fanoušky nikdy nebudou lámat rekordy v návštěvnosti. Bohužel, bohudík. (21.04.2010)