The Collector

Na své si bezpochyby přijdou jednak fandové brutálního gore spojeného s nelidským-lidským mučením a pastičkami alá Saw, jednak vyznavači hutné atmosféry a rytmické hororové hudby, avšak zákonitě také zastánci racionálního uvažování, kteří se rádi opakovaně baví nad dementním vypointováním podobných žánrových kousků. Collector mě dobré dvě třetiny skutečně bavil, tajemná zápletka v pozadí dráždila mou zvědavost a krvavé násilnické scény měly primárně za účinek navýšení bezútěšné a tísnivé atmošky, takže jim nelze nic vyčítat. Navíc Josh Stewart je docela sympaťák, s ohledem na situaci jednal víceméně rozumně a já mu opravdu úmorně držel palce v jeho beznadějném počínání (tu absurditu, že dva stále pobíhající lidé na sebe ve středně velkém domě ne a ne narazit, jsem si tentokrát dost užíval). Avšak film má ohromné díry jednak v logice celého příběhu (za pár hodin by celý dům takhle vyparádit nestihl), jednak v logice jednotlivých scén (klišé se nám zase kupily) a hlavně v nezvládnutém závěru, který je přímo katalogově zbytečný, narušující v podstatě celou předešlou gradaci a tvůrčí projev. Do dvojky každopádně jdu, protože na smysl vrahova počínání jsem pořád hodně zvědavý. 65% (17.03.2014)

Velmi příjemné překvapení po všech stránkách. Hlavní podíl na úspěchu má originální nápad v podobě osoby Sběratele, který si dost brutálně a nechutně, tak trochu po vzoru Jigsawa, pohrává s vytipovanými lidmi, kterým chystá mučící překvapení po jejich vlastních barácích. Celé je to navíc podpořené sympatickým hlavním hrdinou, šikovným lupičem, který jak na sviňu do jednoho takovýho domu vleze na lup. Napětí, jatka, zakončení...doporučuju! (12.01.2013)

Film plnej chyb, ale bez chyby. Kurva! Že půjde o dobrou zábavu jsem věděl, ale že půjde o život během sledování by mě nenapadlo. Ještě ze mě cáká pot. To, co nám tady bylo neservírováno nemá v rámci žánru obdoby (nepřehánim). Tady totiž vůbec nejde o krev, nebo brutalitu (to je až na poslednim místě) tady jde o přežití, logiku, rychlost a předvídavost (což se o filmech jako Saw říct nedá). Jasně, film má svoje chyby a režijně je slabší než třeba Hory maj voči, nebo Poslední dům nalevo, ale pořádná dávka dynamiky, depresivity a napětí váš přikove ke křeslu ani nevíte jak (film to ale samozřejmě neni pro všechny;). Fenomenální hudba navíc všechno povyšuje do naprostýho psycha a pocitu bezmoci. No a hlavní představitel, byť je neznámej, hraje výborně. Já se bavil jako ještě u žádný brutal šílenosti, takže těch pět hvězd tomu zkrátka dam a na zápory filmu prostě seru! (08.02.2010)

Téměř to aspirovalo na 4 hvězdy, ale závěr už mě poněkud utahal. Vrah tak dlouho a urputně honí svoji oběť po baráku, přičemž mezitím stihl povraždit celou rodinu a pak každého, kdo se tam náhodou přichomýtnul, že už si uondáni začnete přát, aby se na to konečně jeden nebo druhej vysral. Nicméně krevní výplach, máte-li na něj čas od času náladu, je to solidní. Rozhodně se u tohoto filmu nelze šťourat v logice a reálné proveditelnosti, ani čekat, že narazíte na nového Hannibala. Je to prostě vyvražďovací maraton s pěknými triky a závěrečným příslibem, že masakr kolotoč se roztočí v dalším díle ještě rychleji:) (03.02.2013)

Syrová, surová a po čertech zábavná variace na Saw. Hlavně si nepřipouštějte otázky typu: Jak ten hnusák v masce dokázal udělat z cizího rodinného sídla smrtící past za jedno odpoledne? To prostě není důležité. Co nás zajímá, je kočka v kyselině, sešitá tlama, pasti na medvědy a vyvrhnutý pantáta. A hudba Jerome Dillona (bývalý bubeník NINE INCH NAILS) je jedním slovem vychytaná. Jigsaw je nýmand. (09.07.2012)