Pouta

V naší kinematografii podobný snímek dlouho citelně chyběl. Takhle temný psychothriller s takto hutnou atmosférou zoufalství a paranoie tu nebyl snad od dob "Ucha". Ponurost vyprávění navíc posiluje fakt, že kromě nešťastné Kláry tu nejde narazit na kladnou postavu. Ať je to psychopatický estébák, prospěchářský spisovatel, zrádný disident či vychcaná a nezodpovědná Klářina spolubydlící - všichni jsou lidskou stokou, odpadem společnosti. Všemu dominuje výkon Ondřeje Malého, který byl tak sugestivní, že prostě nešlo, aby nedostal Českého lva. Ale, ruku na srdce, nebýt gigantického hereckého výkonu Ondřeje Malého a perfektní atmosféry, ostatní složky filmu by moc nedokázaly. Ale ty dvě složky jsou natolik silné, že dokáží udělat skvělý film. 75%. (01.10.2011)

Nepríjemný pocit. Bŕŕŕ...Nechutilo mi to a cítim sa nepríjemne. Pozerať a vnímať toľko nezmyselného zla v rôznych podobách ma otrávilo. Nič príjemné, jediným pozitívom je iba výpovedná hodnota o praktikách tajných a o zákernosti a nezmyselnosti socialistického systému. Žiadna postava mi nebola sympatická, popritom disident má u mňa svoje čestné miesto. Hovorím však o disidentovi - silnej, múdrej, odvážnej a morálnej osobnosti, a tu som žiadnu nepostrehla. Chýbala mi! Bolo to nevyvážené, disharmonické, kruté ... a bez východiska. Nepríjemný pocit z príbehu vo mne určite vyvolala aj kvalitná realistická filmárska dokonalosť a vynikajúci herecký výkon Ondřeja Malého. Veď o to im šlo - vyvolať v divákovi nepríjemný pocit. Pocit znechutenia a odporu....To sa podarilo! Nemôžem si pomôcť, ale stále sa mi vynárala spomienka na herca Borisa Farkaša, Kristininho otca, ktorý sa tak vehementne zastával KSČ v divadelných diskusiách v 89-tom. Vtedy isto netušil, že jeho dievčatko raz bude hrať v takomto filme... ..No čo? Časy sa menia. V tomto prípade NAŠŤASTIE! (19.05.2011)

Možná, a rád to i připouštím, to bylo českými titulky, takže jsem dopředu znal všechny dialogy, ale snad až na dva tři výjimky byly herecké výkony na hranici mrazu. Dialogy, tak jak je život přináší, cedili s hereckou dikcí a přesvědčivostí. To málo stačilo dokonale zruinovat celý zážitek z filmu. Ale architektovi filmu bych asi líbal ruce, protože je má nejspíš ze zlata. (11.07.2011)

Pouta jsou jasným důkazem, že opodstatněné se nerovná potřebnému. Spousta scén, ač nejsou důležité, zapadají na své místo a dají se označit za účelné. Scénárista se příliš zaobírá přehnaným vysvětlováním a vytvářením oslích můstků, než aby se snažil o silné, stabilní a logicky se vyvíjející postavy. Hned v první scéně nám lacině podává berličku k pochopení jedné maličkosti v závěru. A právě maličkosti a jejich neustálé vysvětlování jsou dalším kamenem úrazu. Lpění na detailech je zdrcující, a navíc zcela ubírá možnost přidání vaty, která by zjemnila přechody mezi jednotlivými scénami... (31.01.2010)

Doba ve které se děj odehrává připomíná tlení v kompostu. Perfektně natočený hnus, u kterého si s úlevou uvědomíte, že toto už je snad naštěstí navždy pryč. Depresívní prostředí kanceláří a zasedaček s umakartovými stoly s nezbytnými popelníky, nástěnkami a koženkovými sedačkami , hnus sídlišť a vyjížďky se spolupracovníkem STB žigulem kamsi za město dělají kulisy dramatu o estébákovi, kterému hráblo. Vysoce hodnotím vynikající výkon pana Malého, které jsem doposud neznal. V jedné z mini-rolí se také mihl skvělý Oldřich Kaiser. Tohle by bylo na 5 hvězd už jen za tu scénu kdy doma navečer v typické panelákové kuchyni Antonín se svojí ženou probírá jejich maželství, do toho hraje z rádia Šaty z šátků na klavír Jiří Malásek a z okna je vidět protější panelák s rozsvícenými okny ... Dokonalá scéna ve všech detailech !!! Bohužel, toto není film pro širší publikum a teenageři jej zřejmě nepochopí. (25.01.2011)