Dívka, která kopla do vosího hnízda

Jej, tak tohle nebylo příjemný. Jednička byla skvělá, dvojka obstojná, trojka rozporuplná a nezáživná. Už dvojka byla zmatená, ale dělo se to aspoň zábavně, kdežto tady člověk opět moc neví, co se děje, ale ještě se k tomu nudí. První dvě třetiny totiž stráví s Lisbeth v nemocničním pokoji, kde se neděje až na pár výjimek nic, střídá se to s prostřihy na rozhovory s nějakejma staříkama, co se tam do teď neobjevili, ale maj mezi sebou ultra-tajný techtle mechtle a odkazujou se na nějaký tajný společnosti a minulost, o který divák nic neví, a do toho ještě vrtá Blomkvist a ani jeho počínání není zrovna úplně přehledný a logický. Pak najednou nastoupila závěrečná část ze soudní síně, která měla grády, byla zajímavá a napínavá a člověk věděl, co se děje. Ten začátek to ale vynahradit nedokáže. Pro mě hodně velký zklamání, i když herci byli opět výborný. (18.04.2011)

Nakonec byla stejně nejlepší ta romantická večeře.. Lizbeth ukázala, že se umí patřičně oháknout k soudnímu přelíčení, blonďák Niederman chvílemi neuvěřitelně asocioval T-800 pronásledující Sarah Connor a spravedlnosti bylo ve finále učiněno až pohádkově zadost, nicméně třetí díl se už spíše svou koncepcí přiblížil televizní inscenaci, byť řádně dramatickou a tak mnohovrstevnou, že po hanácku řečeno: „Kdo sa mi v ní zamóce, ten sa mi z ní nevymóce.“ Uvidíme, jak se teď s elitní švédskou formací popasuje ta americká, ve složení Fincher - Mara - Craig. A neboj verbale111, prostupnou obrannou dvojici Bruckheimer - Bay poslali na farmu, protože v posledních sezónách hrajou, za ty peníze, co berou, neuvěřitelnou tužku.. (01.11.2010)

Třetí a poslední díl o roztodivné dívce se zvláštním tetováním na zádech. Zatímco první díl byl film samostatný, druhý a třetí na sebe přímo navazují. Rozkrytí širokého komplotu a spikleneckých organizací je v plném proudu a stačí to jen dokončit. Rozloučení s touto trilogií je opět velmi zdařilé a napínavé. Není tak dobré jako první díl, ale lepší než ten druhý. Je tam od všeho trochu a jediné, co mne mrzí je, že se tu nedočkáme tolika kousků Lisbeth, jelikož z předchozích událostí je patrné, že se bude dlouho zotavovat. I tak jsem opět hltal každý záběr a byl velice spokojený. Vadil mi jen trapný soudní proces a divně useknutý konec. Krásných 80% (14.03.2012)

Po absurdním kroku stranou ke zcela jiné tváři zápletky po Mužích, kteří nenávidí ženy v Dívce, která si hrála s ohněm, je Dívka, která kopla do vosího hnízda epochálním finále. Finále se vším všudy, má koule, má kulervoucí soudní velkovyvrcholení, všechno souvisí se vším, všechno do sebe zapadá, Lisbeth zase nosí číro jak blázen a na závěr se ukojí každý Lisbeth/Mikael shipper. Jestli takhle daleko dojde i Fincher nebo někdo po něm, tak to bude mega mazec. Obě série se zřejmě nejvíce rozklíží v polovině, ale na to propojení draků se špióny si ráda počkám. (12.01.2012)

Milénium 3: Spiknutí starců. Pokud bývá první díl přirovnáván k lahvi vychlazené severské vodky, je trojka zteplalým pivem ze zapadlé knajpy, z kterého dávno vyprchaly poslední zbytky pěny a u kterého mám neodbytný pocit, že ho už někdo jednou pil... Schématická černobílost, patrná už dříve, tady dostoupila k vrcholu nechtěné směšnosti, dialogy se vesměs nedají poslouchat a atmosféra se definitivně odebrala na odpočinek, takže jsem poprvé neměla šanci se o hrdiny vůbec bát, ačkoli si svou pitomostí skoro všichni koledovali o Darwinovu cenu. Když Michael pověřil obhajobou všemi pronásledované Lisbeth vlastní těhotnou sestru, chytala jsem se za hlavu. Když otřískaní investigativní novináři, zvyklí působit pád celých obchodních impérií, omdlévali hrůzou ve chvíli, kdy v mailu objevili první výhrůžku, tloukla jsem hlavou do zdi. Když titíž žasli, že existuje odnož tajné služby, odebrala jsem se se zařváním "hej, mám pro vás další šoky - Ježíšek neexistuje a vaši rodiče spolu spěj" do bezvědomí, ale probrala jsem se ve chvíli, kdy se zmiňovaná těhotná advokátka nalévala vínem. Měla jsem totiž neodbytnou chuť udělat ihned totéž, ačkoli jsme ve stejném stavu, tedy jiném. Ale co jsem mohla čekat, když jsem očividně jediný člověk na světě, kterého Larssonovy knihy neuvedly do extáze a vidí v nich pouze schématické konspirativní spisky o novináři, kterému se ženy všeho věku cpou do postele, sepsané novinářem, kterému se jich asi do postele moc necpalo, a dávající ženám všeho věku jasný pokyn, aby Švédsko raději ani nehledaly na mapě. Už takhle tam těhotné asi ze vší té hrůzy nejmíň rok přenášejí - vzhledem k tomu, že potřetí zmiňovaná právnička je na rozsypání po celou dobu Lisbethina zotavování i soudního procesu. (05.10.2011)