Dívka, která kopla do vosího hnízda

Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy (24.05.2013)

Knížka se četla jedním dechem. Jedna velká konspirace, spousta záporáků pracujích pro utajenou sekci a jen pár těch, kteří to vše dokážou rozplést a nepřijdou k úhoně. Bohužel filmovému Miléniu jako by s každým dalším dílem ten dech docházel. Mohl z toho být výborný thriller, jenže třetí díl je jen fraškou na to oč jde v knize. Charaktery postav mi přijdou pomýlené a děj nesmyslně prokrácený, neboť se z novinářů staly jen nemyslící loutky bez špetky zdravého úsudku (odposlouchávání telefonů, absence další kopie Bjurmanova spisu přestože to byl hlavní důkaz). A je toho určitě více. Bohužel nejsem v roli diváka předlohou netknutý, takže v tomto případě hodně slabé tři hvězdičky. (26.02.2012)

Mimořádně odpudivá lesba a nesympatický pisálek bez špetky charismatu je ústřední dvojice, na kterou by jste určitě nevsadili, že by vás mohla přes šest hodin tak sqěle bavit! Larsson - Alfredson - Nyqvist je geniálně sestavená švédská útočná formace, která ve všech třech třetinách Millenia s lehkostí defloruje americkou obranu, elegantně a bez patosu skóruje a je schopna zesměšnit i takové zadáky jako Bruckheimer - Bay. Co říct závěrem? No snad jen pro někoho možná otřepané, klišovité a přízemní: "Fy fan ursäkta, var kan jag hitta ett postkontor, idag är det fint väder, skulle jag kunna få en öl?? " Shrnul jsem to hezky? (28.03.2010)

Osobitý krimi thriller s řadou zajimavých herců, neotřepanou zápletkou, dobrou hudbou a občas působivou amotsférou. Je vidět, že takovýto žánr může vzniknout (a dobře vzniknout) i mimo USA a Francii. Soudní proces bylo asi to nejlepší, co mi tento snímek nabídnul. Ještě musím zmínit vynikající Noomi Rapace, jejíž "nepřítomná póza" je vskutku věruhodná a obdivuhodná. (28.03.2011)

Důstojné zakončení celé trilogie Milénium, kterého jsem se hrozně bál, ale nakonec jsem byl neskutečně spokojený. Ono po druhém díle se nebylo ani čemu divit. Kopa scén, co nedávaly žádnej smysl, protože to film nevysvětlil, mě prostě hrozně štvalo. Jenže třetí díl byl ve svý podstatě tak jednoduchej, že se na něm nic extra složitého hledat nemuselo. Tak to nakonec dopadlo naprosto parádně a já si s klidem oddech, že mám za sebou jak knižně, tak filmovou trilogii, kterou jsem ze začátku vůbec neznal, pak jsem o ní lehce zaslechl a nakonec jsem jí absolutně podlehl. Vůbec se nedivím tomu, že ve Švédsku podle knih dělají procházky po Stockholmu a jsou na celou sérii tak šíleně hrdí. Nejzajímavějšjí je ale stejně fakt, že celou trilogii zfilmovali během jednoho roku do necelých sedmi hodin. To skoro vypadá, jak kdyby si ani nemohli dát záležet, ale nakonec to ale přecijen vypadá parádně. Tak zajímavé a komplexní příběhy ve světě knih a natož pak filmů jen tak člověk nesežene. Škoda, že samotný autor se nedožil čtvrtého dílu. Pořád tam bylo tolik otazníků na zodpovězení... (08.11.2010)