Imaginární lásky

Stejně jako u knižního Eragona, tak i tohoto filmu je ohromující skutečností velmi nízký věk autora (v tomto případě režiséra i scenáristy v jedné osobě). Ze začátku mě rušila (asi?) ruční kamera a nepřirozené a neodůvodněné zoomy, avšak po chvíli jsem si na to zvyknul. Celý film je natočen ve velmi blízkých záběrech (detailech tváří, hlav a jiných částí těla), takže to působí o něco více intimněji. Spousta scén byla zpomalena, aby si divák získal přehled o dění a byla doplněna o nádhernou hudbu. V kontrastu s detaily se zde vyskytlo mnoho scén zezadu, což působilo takovým odstrčujícím dojmem, který naznačoval jistý odstup. Doplnění o různé výpovědi lidí a barevné svícení při intimních scénách přidalo jen na působivosti tohoto filmového počinu, který si podle mě zaslouží pozornost. Malá poznámka na konec: Marie (Monia Chokri) vypadala ve svých retro šatech a účesu kouzelně. Zkrátka pěkný zážitek, který těží z jednoduchého příběhu, nenásilně hrajících herců a pěkné hudební a vizuální stránky. (24.05.2012)

Dolanov majstrovský epiteton - dielo vpravde hodné novodobého génia. Povedané s nadsádzkou, plakal som od šťastia, že som to mohol vidieť na plátne. Ten svet je tak úžasne a nereálne farebný, štylizovaný a nádherný, že v ňom chcem nadobro zostať. Dve veci - kúpiť DVD a vyhradiť mu miesto v TOPke... P.S.: Xavier Dolan je básnik. Absolútne a do bodky využíva básnických literárnych postupov, vedúcich k jedinečnej obrazivosti a krásnemu precíteniu. Nechýba irónia a kríženie dokumentárnosti z debutu (záznamy spovedí na kameru) a vlastných umeleckých postupov. Ono to, samozrejme, niekedy v budúcne vyžaduje dlhší komentár, ale zatiaľ len takto. Dotyk nebies. 100% (09.05.2015)

Odehráno očima a přesto bohémské, uvolněné a sebeironizující - vše tonoucí v cigaretovém kouři, až z toho štípou oči. V hlavní roli milostná rivalita mezi mužem a ženou pojatá jako pistolnický souboj plný radostného očekávání, na jehož konci vždy někdo padne k zemi, ale znovu vstává, olíže rány a s grácií toreadora vcházejícího do arény bojuje dál, až do naprostého ztrapnění... a ano, takhle nějak se chováme, když někoho hodně chceme :-). U svěžích detailů a stylizace, prokládaných lahodným repetivním podkresem, nelze nevidět inspiraci minimálně dvěma filmovými ikonami, z nichž na jednoho doma volají Kar-waii a na dalšího Quentine, pro hravost a zábavnost Imaginárních lásek však lehce odpustitelnou. A ten smrtelně vážný monolog o kouření... jako by mně viděl do hlavy:-) (03.12.2012)

Lásky byly imaginární a pro mě představovaly krystalické utrpení, které by nevylepšilo ani velké balení popcornu. Po pěti hodinách tortury jsem vyšla z kina a zjistila, že to trvalo jen hodinu a půl. Nicolas je obdařen antickou krásou a Monika má styl a to jsou pro mě jediná pozitiva (tedy, co se lidí týká, bílý králík je bílý králík). U asi 150 cigarety, která byla ve filmu zapálena, jsem si říkala, že by si mohli pro změnu třeba kousat nehty. (24.08.2010)

Imaginární lásky jsou vizuálně navoněnou pózou o člověčích hrách a neschopnosti být k sobě i ostatním upřímní, protože upřímnost je oním prvkem, co kazí hru. Aneb, když příležitostný sex nestačí k vytvoření něčeho skutečnějšího - jen kdyby to nitro pořád nevysílalo do mozkovny zprávu S E X S E X S E X. Ukázka toho, jak se (ne)má svádět, randit, toužit a milovat. Dolanův luxusní toaletní papír, kterým se dobře utírá pozadí, ale v hlavě se nezabydlí na dlouho. Ačkoliv formulovat něco takového v 19 letech si zaslouží přinejmenším obdivné přikývnutí. Všechno je IMAGINÁRNÍ Bang Bang (03.01.2011)