Sedm psychopatů

Hiya, Kaya. Představte si, že Váš smysl pro humor je terč. Kvůli tomu mému, se McDonagh proměnil ve vědce s nanometrem a šel s největší pečlivostí změřit, kde přesně se nachází střed. Pak popošel kousek zpět a střelil mě přímo do něj kuší, kterou celou dobu schovával v rukávu. Další věc, kterou byste si měli představit, abyste pochopili, jak moc se mi Sedm Psychopatů líbí, je následující. Máte v hlavě dvě pomyslná místa. Jedno znamená smích, to druhé dojetí. Ve většině filmů stojíte pouze na jednom, ojediněle mezi nimi sem tam přejdete. Já jsem zde mezi nimi přebíhal, co mi síly stačily. Velmi zjednodušeně se jedná o film o psaní filmu, čímž si v podstatě dali tvůrci sami neuvěřitelný prostor a omluvit by se tak dalo téměř cokoli. Hlavní negativa si tedy i může rovnou sám vytknout, a tak nám v podstatě co se týče kritiky nezbude nic, co říci. Laťka se hned úvodní scénou nastavuje kvalitativně neuvěřitelně vysoko, tarantinovské pojetí smíšeno se sázkou na originalitu dopadlo výborně. Zprvu mírně chaotický dojem vytvářený větším množstvím postav (ženských ne, ty přece nedovedou sestavit ani jednu smysluplnou větu), se postupem času mění na rozplývání se nad genialitou scénáře. Na první pohled mezery v dialozích tedy po souznění budí opačný dojem zvýšené realističnosti a záběry na detaily, z nichž se s ubíhajícími sekundami scény stává priorita sama, mne totálně odrovnaly. Děj rychle odsýpá a abnormálně vysoká koncentrace povedených hlášek v častých rozhovorech tak rozličných charakterů vyvolává častý pobyt na místě se smíchem. Nejvíce mne ale dostala právě volba všech psychopatů i vedlejších aktérů točících se kolem nich. Cholerického pacifistu majícího problémy s alkoholismem či melancholického nihilistu, co rád psychedelický kaktusy, jsem si ani zdaleka tolik neoblíbil, jako Billyho. Billyho, který se pro mne stal filmovou rolí, s níž se ze všech ostatních, co jsem kdy viděl, nejvíce osobně ztotožňuji. Ta je navíc prohloubena výkonem Sama Rockwella. Neumím si představit lepší pojetí této postavy. Mimo jiné se i dozvíme, co se stane po neuposlechnutí výkřiku Ruce vzhůru, proč je Gándhí hloupý či kolik může mít úsměv významů. Navíc po opakovaných projekcích se jedná o něco neuvěřitelného. Dialogy, které zpětně doceňuji jako jedny z nejlepších vůbec (nekoukejte na mě Tarantino a Ritchie, je to tak), si vychutnávám mnohokrát více a na povrch vyplouvají menší pointy, při prvním zhlédnutí nepochytitelné, či jiné pochopení anekdot. Opravdu s úžasem tedy s odstupem hluboce smekám a jsem skálopevně přesvědčen, že Seven Psychopaths je nejpromakanější černá komedie všech dob. A famózní výběr hudby či prohlubující emoční kontrasty scén už chválit raději nebudu, pro dnešek stačí. "It´s very, ayh, it´s very, yeah, it´s very.. moving. Moving. Moving?" "I was paying an attention.." "Moving, you were, ah, moving." P.S. na zamyšlení na závěr: Řekl to nebo neřekl Billy Martymu na oslavě? Nejlepší soundtrack z filmu 100% (27.11.2012)

Když si kvartet kvalitních, osobitých herců užívá natáčení a zcela uvolněně proplouvá zdánlivě banální, leč zajímavou a hlavně zábavnou zápletkou s černohumorným Ritchieovským nádechem, nemám nejmenší důvod si to neužívat bezprostředně s nimi. Sedlo mi to o dva fousy víc než Bruggy. (03.02.2013)

McDonagha zbožňuju! Jako dramatika i režiséra. Po výborných Bruggách se ale trochu minul. Vím, je to subjektivní, ale mě to zkrátka nezasáhlo. K tomu mi přijde hrozně zavádějící celý koncept názvu filmu - nemluvě o ještě více matoucím plakátu. (15.04.2014)

Sedm debilů, né, vlastně šest. Né, počkat, sedm, šest? A sakra! 35% (31.01.2013)

Podľa názvu som očakával nejaké bláznivé postavy s "humornými znamienkami" no konečné referencie sa zvrhli až príliš do chúlostivých, psychopatických rozmerov a tento film vôbec neponúkol komediálne očarenie. Zhruba do polovice má film čo to ponúknuť, no stále sa drží len niekde pri zemi. Najvyšším triumfom sa stáva odhalenie tajomstva, že psychopat číslo 7 je zároveň číslo 1. Ďalšie stupňovanie a zahrávanie sa rôznymi možnosťami ako sa to skončí, sú už len sypaním soli do mora, bezvýznamné a bez efektu. Podľa toho čím film disponuje by mohol niesť názov " cirkus pomätených ľudí ". Netajím sa svojím nedocením filmu V Brugách, ktorý tiež vyšiel z dielne Martina McDonagha, čo ma uisťuje o jeho nie najlepšom pôsobení na tak dôležitej stoličke. Slabých 50%. (23.03.2013)

Zábavná hříčka o scenáristovi, který má na začátku filmu pouze název a prakticky žádné nápady. Je to dílo ve stylu Kaufmanovy Adaptace, včetně toho že mění formu podle toho, kdo má právě na svědomí aktuální část scénáře. Ženské postavy jsou tu jen na ozdobu, či jako krmivo pro zbraně, ale i to je součástí hry a nedá se to označit jako slabina filmu. Tou je jen neustále vytvářený odstup od postav, díky kterému by diváka nejspíš emocionálně nezasáhla ani náhlá a nečekaná smrt našeho vypravěče. A že tu o náhlé a nečekané zvraty není nouze, dokládá už úvodní scéna. Ve vlastním zájmu neodcházejte hned, jak se spustí závěrečné titulky. Vrátí se postava, kterou už jste možná také pustili ze zřetele... (05.01.2013)

Absolútna nuda hrajúca sa na Tarantina s plejádou mega dobrých hercov, ale v príbehu total o ničom. Celkovo mi film dal len jedno poučenie, že Olga Kurylenko je nová Sophie Marceau. Nie herecky, ale výzorom, no hej, to už stíhala. (09.08.2021)

Bál jsem se, aby to nebyla jen herecká přehlídka bez obsahu. Aby pod tou magořinou nebylo jen prázdno. Mám už trochu dost těch "Ritchieovských" cool gangsterek. Prdlajs. Tohle má možná taky hodně postav s bouchačkou, ale jinak je to úplně jiný druh filmu. McDonagh se tímto řadí k těm, které sleduji na každém kroku. Sedm psychopatů je neuvěřitelně svěží kus vybarvený stylovým soundtrackem a spoustou perfektních a plných charakterů. Až na ty ženské, které to mají v životě těžké. Walken je král, o tom není a nebylo pochyb. Ale netušil jsem, že i všichni ostatní nemají problém být zdatnými konkurenty. A s pochvalou úžasných dialogů z Brugg udělám Ctrl+C a Ctrl+V. Tady už je na první zkouknutí jasné, že jde o ten druh filmu, který můžete vidět tisíckrát a neokouká se. Abych jen nechválil, tak scéna Rockwell a Kurylenko je nejslabší a možná trochu zbytečně navíc, stejně jako "lehký SPOILER" jeho propojení s Harrelsonem. Doufám, že na dvdčku bude i ta verze s kočkama. (08.12.2012)

Trochu slabší dialogy než V Bruggách. Cítím rádo by Tarantinovku. Film je hvězdně nabitý odkrývá příběhy v příběhu propletené do povídky. Svižný, dynamický film, který ale nevytvoří vazbu k postavám. (23.10.2017)

Mám rád filmovou a především divadelní tvorbu Martina McDonagha a přestože je třeba uznat, že tohle byl jeden z jeho slabších kousků, tak to stále bylo příjemně (sebe)ironické, sympaticky nekorektní a žánrově a narativně podvratné (a právě proto to někomu může připadat nudné). Narozdíl od předchozího filmu nebo divadelních her, které jsem měl možnost vidět v Čineherním klubu, se mu tentokrát nepodařilo tak dokonale spojit černou komedii s emocionálně vypjatým příběhem, ale natočil "pouze" dobrou černou komedii. (27.11.2012)

Režisér minimalistické ale výborné gangsterky "V Bruggách" tentokrát rozjíždí velkolepější jízdu ve stylu ranějších děl Guye Ritchieho, kdy se partička neobvyklých individuí zamotává do čím dál tím složitější situace. Vše odstartuje unesený pes a jeho maniakální páníček a kolotoč neobvyklých situací může začít. Přestože není snímek, tak zábavný a svěží jako již zmíněné "Bruggy", milovníky žánru pobaví, ať už skvělým obsazením nebo absurdním kolotočem situací. (20.03.2013)

Tak takhle jsem se dlouho nezasmál! Opravdu parádní hlášky Woodyho Harrelsona a gesta Christophera Walkena + sympatická hlavní role Colina Farrella a šilený Sam Rockwell no já myslím že postavy a obsazení na jedničku! Příběh tohoto filmu naprosto originální..žádné klišé a já i originality cením. Paráda na zasmatí! :) ,,ruce vzhůru!" ,,ale já nechci" ,,ale já mám zbran"...,,já vím"...,,ale to nedává smysl" :-DDD (05.04.2013)

Prirovnávanie k iným filmom Psychopatom skôr škodí. Oni majú totiž originálny scenár a sú originálne rozprávaní. A sú skvelí. Základ príbehu je jednoduchý, ale všetko to, čo na to scenárista navešal je mega zábavné. A na mňa fungovali aj emócie. Výnimočný film... (08.02.2017)

Enšpígl to napsal výstižně.Film hýří originalitou, nedá se mu upřít ani nápad, ani myšlenka.Scénář a jeho propletenost si zaslouží pochvalu, stejně tak herecké výkony, ale jako celek to nedokáže strhnout, je to hrozně pomalé, místy mdlé a ke vší smůle i dost nudné.Paradox je, že většina z vás si stěžuje na přesunutí děje do pouště, mě to právě ze záčatku vůbec nebavilo a až tak od 40tý minuty sem se přestal ošívat.Je to prostě takový psychadelický eRkový art o rozjímání a duši člověka, kterým ale McDonagh nepotvrdil svůj talent a jeho film v Brugách zůstane nepřekonatelným dílem, něco jako Tarantinovo Pulp Fiction.V Brugách dokázalo hodně polechtat bránice a pocta filmařině byla znát z každého políčka a artová stránka byla famózní a o to samé se pokusil rejža i tady, jenže to nemá tak silné dialogy a jako celku tomu prostě schází náboj, fascinující ovšem je, jak McDonagh dokáže filosofovat a točit artové filmy na základě absurdních a prakticky béčkových námětů.Příště by to chtělo už ale nějakou změnu.60%. (02.03.2013)

Výchozí zápletka s kradenými psy, překvapivě podobná českému Ro(c)ku podvraťáků, není podstatná; jde jen o záminku, jak na malé podvodníčky poštvat profesionální zabijáky. Ovšem klíčový půvab snímku dodává hravý motiv filmu ve filmu, chytře balancující na hraně pokleslého krváku a existenciálního westernu. Kouzelně opilecký literát v podání Colina Farrella ztěžka vymýšlí scénář, pro nějž má právě a pouze název Sedm psychopatů (25.05.2020)

Těšil jsem se po Bruggách na opětovné kombo Farell - McDonagh, ale tentokrát mě to minulo účinkem víc, než si chci vůbec přiznat. Režisér si podle mě vzal až moc velké sousto, až moc velký počet dějových linií..ale to vše je v pořádku, jen mi vadí jejich načasování a že některé jsou podstatnější a některé téměř vůbec; všechno se zdá být nevyrovnaný. To samé platí i o hercích; čekal bych větší prostor na vyřádění se a ten dostal hlavně výborný Rockwell a tradičně Harrelson, Farell se bohužel mohl jen pošklebovat. Spojitostí s Bruggama jsou naprosto evidentní (rasismus, irové a vietnamci, absurdní dialogy, vyšinuté postavy) a proto jsem byl trošku zklamán, že po úvodní klasické "fuckovací" scéně se už žádná taková neobjeví. Nicméně, přes to, že režie není tak pevná, scénář stále funguje; člověk se nemůže ubránit slzám a smíchu, hudba typicky ironická a stopáž přesně padnoucí. Bohužel tu roztahanost, rozháranost a nekompaktnost nemůžu jen tak zkousnout a přijde mi, že film byl sepisován až moc podobně jako počin hlavní filmové postavy. Ironie? [Hans]: "An eye for an eye leaves the whole world blind." [Billy]: "No, it doesn't. There'll be one guy left with one eye. How's the last blind guy gonna take out the eye of the last guy left?" [ČSFD předpremiéra, Premiere Cinemas Park Hostivař, 27.11.2012] (28.11.2012)

Martin McDonagh je velmi zajímavý scénárista a režisér, ale bohužel mě ještě nepřesvědčil žádným svým snímkem na maximální hodnocení. Trailery slibovaly trošku něco jiného, neboť takto multižánrový film se jen tak nevidí:o)). Jinak herecky září Rockwell, i když Walken, Farrell a i Harrelson se nemusí také stydět. Ženské postavy jsou zde opravdu jen do počtu (fakt doslova:D). Prosím McDonagha, aby udělal alespoň krátkometrážní snímek Seven Psychocats (protože ten trailer s kočkama nemá chybu)! (02.12.2012)

Psychicky narušený a roztříštěný film. Stylově sice velmi podobné V Bruggách (střídání vážných a odlehčených poloh, žánrového příběhu a existenciálního dramatu s melancholickou atmosférou), ale přesto stále více meta, než by se z průhledného traileru, slibujícího další nahláškovanou „ritchiovku“, mohlo zdát. McDonaghovi se ale podařil téměř husarský kousek, když si svůj částečně zmatený scénář dokázal obhájit neustálým odkazováním k sobě samému, což dělá film více sebeuvědomnělým (a také více opojným), než byste na žánrovou gangsterku tipovali. I ta směska neodhadnutelných psychopatických figurek přidává k podivné neuchopitelnosti celého snímku, který je záměrně parodizující a zároveň prvoplánově dojemný (čili zesměšňující vážnost), že je velmi těžké k němu zaujmout pevné stanovisko. I když se totiž i „nuda“ stává ospravedlnitelným prvkem, jak takové dílo hodnotit? Přesto ale stále hezké plavání proti mainstreamovému proudu s perfektním převrácením hollywoodského schématu (film musí skončit přestřelkou!) v půlce filmu, kdy se vyprávění zastaví na místě a „odmítne“ se pohnout dál. Takové zlomyslné finty spolu s mnohdy černým a absurdním humorem spolehlivě vyvažují lehce nedotažené fiktivní epizodky z chystaného „filmu“, co se honí hlavnímu hrdinovi v hlavě, které působí místy až moc samoúčelně. P.S. Tarantinovská dialogová scéna před úvodními titulky potěšila, ale mohla být delší! (04.12.2012)

Pro mě jedna z dalších výbornýchm akčních komedií. Nechybí zde krásné ženy, trefné hlášky, hektolitry krve a skvělé herecké obsazení. Film neobsahuje moc akce, ale i dialogové scény jsou výborně natočené a nenudí. Přestřelka na konci je natočena velice dobře a také námět a scénář filmu je originální. Pro mě další výborná podívaná . (17.01.2013)

Já napočítala psychopatů osm, neboť jen narušený (nebo hodně sebevědomý, což se v podstatě nevylučuje) jedinec by si mohl troufnout dát něco tak absurdního a přitom odfláknutého do oběhu. Jediným vysvětlením jsou jeho vlastní, psychopaticky neuspořádané představy. Zoufale se táhnoucí pokus o kult tak zachraňují dvě kapitoly z Farrellova ujetého scénáře a herecké obsazení s u mě vedoucím psychopatem Rockwellem, který už ale také blíže konci víc otravoval, než bavil. Pro mě se druhé Bruggy nekonaly. (06.03.2013)