Nastala chyba při přehrávání videa.
  • M.a.t.t.
    ***

    Tak už aj McQueen sa pustil do tématiky otroctva, ktorá je veľmi vďačnou z hľadiska filmových ocenení. Bohužiaľ som mu to však nezobral. Fassbender aj na polovičnej ploche zatieňuje Ejiofora, ktorý by mal byť hlavným ťahúňom, ďaleko viac mi však prekážajú iné veci. Napríklad epizodičnosť deja , v ktorej si viacero hercov odohrá to svoje a potom zmizne zo scény, prípadne ich postavy nemajú reálne ukotvenie v príbehu. A keďze sa v celom filme nestane prakticky nič prekvapivé a McQueena ďaleko viac zaujímajú scény, v ktorých hlavný hrdina hľadí do prázdna, absencia pátosu a trochu iný pohľad na otroctvo mi ku spokojnosti naozaj nestačia. Možno je trochu nefér, vyčítať režisérovi jeho obľúbené a samo o sebe funkčné prostriedky, lenže v tomto prípade išli mimo mňa.(11.1.2014)

  • kulyk
    ****

    Bylo to temné období, tam na úrodném jihu. Designéři mechanizace trpěli těžkým nedostatkem pastelových barev. Traktory na polích byly vyvedeny v dosti tmavých farbách, samochodné servírovací stolky se používaly zásadně ebenové, kuchyňští roboti, řetězové pily, automatická vesla, pračky, dokonce i orchestriony, všechno to bylo černé, černé jako bota. Černá. Docela depresivní. Jaké pak jednou zavládlo překvapení, když se dvanáct let zaběhlý a kvalitně robotující žací i secí stroj ukázal jako někdo, kdo má papíry, opravňující jej k vlastnictví duše! No, konec srandy. Podle statistik (které si Walk Free Foundation tak trošku cucá z prstu, ovšem co už) je po světě kolem pětatřiceti milionů otroků, tedy cirka jedenáctkrát více, než ve státech dnešních USA za doby pracovních úspěchů pana Solomona Northupa. Kde jsou bojovní abolicionisté současných dní? A film není špatný. Jen je dlouhý, dlouhý jako noc. Černá.(28.8.2015)

  • Wacoslav1
    ***

    Kolega Peytl to napsal za mě a já budu tak akorát přizdisráčovat. Mohl bych ho sice okopírovat a brutální lingvistikou a děsivou ftipností zabojovat o komentář měsíce, ale seru na to. Film špatnej nebyl, ale zase mě tohle téma až tak moc nebere, ale ani mě to nesralo. Song na závěr Bílá bílá bílá komu by se nelíbila...50%(15.1.2014)

  • POMO
    ****

    Django naruby. Do širokouhlých záberov močaristej Louisiany pokojne nasnímaná a tenkou červenou hudbou Hansa Zimmera (Williamsove sláčiky by tu fungovali lepšie) podmaľovaná odysea do emocionálneho a psychického stavu straty dôstojnosti a absolútneho poníženia. Nenápaditá ale “bezpečná" hollywoodská šablóna rozprávania drží film zbytočne na uzde a vzďaluje ho od autorskej osobitosti, v akú sme od režiséra McQueena dúfali. A nemalú chybu robí obsadením sympaťaka Fassbendera do kľúčovej a najzložitejšej postavy sadistického, zlom a slabosťou presiaknutého Eppsa. Veď i Benedictovi Cumberbathovi by táto parafráza postavy Amona Goetha zo Schindlerovho zoznamu sadla lepšie. Posledná, finálnym bičovaním vygradovaná tretina filmu, sa s uveriteľnejším stelesniteľom ultimátneho ľudského zla mohla stať najsilnejším filmovým momentom roku.(4.2.2014)

  • liborek_
    ****

    Upřímně řečeno, otroctví je blahobytnému středoevropanovi 21. století poněkud vzdálené téma, a pokud by se emoce vstřebané z takovéhoto filmu měly redukovat na pouhý nezúčastněný povzdech ("to bylo hrozné, co se tenkrát v Americe dělo"), bylo by to dost málo. Naštěstí 12 let v řetězech nenabízí tento patetický jednoúčelový impuls k uronění několika krokodýlích slz, ale dává podnět k hlubšímu uvažování: Otroctví tu není prezentováno jako zlo páchané individuálně jedincem vůči jedinci (nebo skupině), ale jako společenský problém, který je důsledkem nadřazení osobního vlastnictví morálce, nebo lépe řečeno přizpůsobování morálky principu posvátnosti osobního vlastnictví. Jistě, Epps byl zamindrákovaná pokrytecká svině se sadistickými sklony (excelentní Fassbender), ale takový Ford byl vlastně slušný člověk, který otroctví chápal jako přirozenost (neřkuli božskou nutnost), kvůli které měl také Solomona za živou věc, za svůj směnitelný majetek. Rázem se (domyslíme-li tezi o nadřazenosti osobního vlastnictví morálce do důsledků) ocitáme v dnešní době a v našem prostoru (protože co jiného je např. problém "exekucí po česku", ničící celé rodiny pro pár korun dluhu - ať už vzniklého z hlouposti, nevědomosti či opomenutí)? Když se ale vrátíme do poloviny 19. století na americký Jih a k příběhu nešťastného Solomona Northupa, tak je pozoruhodné, jak nepateticky a zajímavě McQueen příběh zpracoval. Jeho osud není interpretován jako především boj chytrého a vzdělaného černocha s hloupým otrokářem (jak by se to lacině nabízelo), ale spíš jako boj vzdělaného člověka zbaveného lidství s nesvobodou jako takovou, jako boj o holý život. Brutalita, elementární nespravedlnost, nemožnost bránit se všemi prostředky (včetně svého intelektu) a maximální utrpení jsou stavy zprostředkované s multidolarovou precizností, které nelze po technické stránce vytknout ani ň. Zimmer sice použitou hudbou vykrádá sám sebe a scénáristův tok času jsem vnímal jako hodně nelineární (čas filmu vs. Solomonův čas; to vypadalo minimálně na kubickou funkci...), nicméně výsledkem je nadprůměrný hollywoodský film, který je možná motivovaný reflexí či vyrovnáním (v tomto ohledu jsou Stud či Hlad tématicky mnohem aktuálnější a v mnohém podnětnější), ale který má celou řádku motivů a námětů ke špekulaci(24.1.2014)

  • - Steve McQueen začal snímek natáčet na stejných lokacích, které opustila končící produkce filmu Nespoutaný Django (2012). Většina komparzistů se tak objevila v obou filmech. (Brousitch)

  • - Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu. (sWONDER)

  • - Zhruba v čase 1:15 si Edwin Epps (Michael Fassbender) zapíná kalhoty a je možné zaslechnout zvuk zapínaní klasického zipu. Ten byl sice patentován v roce 1851, ale použit tak jak jej známe až v roce 1913. (necisty)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace