Kamera:
Mathieu VadepiedHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
François Cluzet, Omar Sy, Anne Le Ny, Audrey Fleurot, Joséphine de Meaux, Clotilde Mollet, Alba Gaïa Kraghede Bellugi, Cyril Mendy, Salimata Kamate (více)Obsahy(2)
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2 811)
Zvláštní pocit zjistit, že naprosto obyčejný film tolik lidí vnímá jako jeden z nejlepších filmů vůbec. Přijde mi to jako nějaké tajné spiknutí nebo chyba v Matrixu. Ale protože pozitivních věcí není nikdy dost a protože se na jeho konci člověk cítí tak nějak raději na světě, dávám pár bodů navíc. 70 % ()
Ano, tohle se opravdu stalo fenoménem. Nejen, že se film dočkal amerického remaku, tohle prostě nepochopím nikdy, tak prostě na to se nedá zapomenout. Opravdu skvělé scény, které dokáží rozesmát a zároveň jsou i některé hodně vypjaté. A samozřejmě, že tohle napsal sám život. Klobouk dolů pro toho, kdo z tohohle příběhu opravdu udělal tak skvělý film, je to zábavný a opravdu se na to dobře kouká. Francouzi se opravdu vytáhly a asi nejlepší french movie, co jsem viděl. ()
Francúzska "buddy" komédia z roku 2011 inšpirovaná skutočnými udalosťami je zaujímavým a neraz aj veľmi zábavným pohľadom na dva absolútne odlišné svety, ktoré sú reprezentované dvojicou hlavných protagonistov. Pochvalu za námet, príbeh, herecké obsadenie či spracovanie ako celok si film určite zaslúži. Dôležité však je vedieť, koľko chvály je už veľa. Radiť totiž kúsok režisérov Erica Toledana a Oliviera Nakacheho priam až medzi najlepšie filmy vôbec je prinajmenšom scestné. A ak nie priamo scestné, tak aspoň zvláštne, pretože nech je toto dielo akokoľvek dobré (a dobré jednoznačne je), určite nepatrí na piedestál svetovej kinematografie. Podobne ladených filmov existujú desiatky, možno až stovky, pričom tento nijakým spôsobom zvlášť nevyniká. Zapadá medzi všetky ostatné komediálne aj dramatické kúsky a drží sa kdesi v rovine kvalitatívneho stredu s tým, že divák po ňom s najväčšou pravdepodobnosťou siahne iba preto, lebo naň počul ódy. Pritom medzi komédiami, drámami aj komediálnymi drámami možno hravo nájsť oveľa lepšie snímky. Toľko k tomu. K filmu samotnému potom stačí povedať len toľko, že v ňom dobre funguje chémia medzi dvojicou Cluzet - Sy, adekvátne sa v ňom pracuje s humorom, ktorého zbytočne nie je veľa, a tretie pozitívum nech si doplní každý divák sám. Napríklad obsadenie Audrey Fleurot. Intouchables ako film viac než z obsahu profituje zo svojho názvu. Ako už bolo spomenuté, snímka je to dobrá a zábavná, ale nie až tak, aby sa k nej divák extra vracal späť, prípadne aby ju bolo možné zaradiť medzi najlepšie filmové kúsky vôbec. To určite nie. Ako vidno, aj dobrý film možno oprávnene skritizovať. ()
Francúzska patetická buznoprodukcia uvádza: Intouchables. Buransky primitívne spôsoby čierneho opatrovníka neboli nijako sympatické ani zábavné, ani zámožný kvadruplegik nevzbudzoval zrovna sympatie alebo súcit. A je mi jasné za akým účelom bola vyprodukovaná táto ... tento film. Jediné čo stálo za povšimnutie bola hudba, pôvodná aj prevzatá. ()
Vždy je úžasné, když narazíte na film, který vás pohltí a vyvolá ve vás takovou vlnu emocí, že během závěrečných titulků a mnohdy ještě dlouho po nich to vše vstřebáváte a rozdýcháváte s úsměvem na tváři. A tohle je ten případ... ()
Spíše drama se silnými prvky černého humoru, než komedie. Ale pěkně se na to koukalo. Zhruba v půlce filmu jsem tomu přišel opravdu na chuť a to se pak člověk celkem i dost zasměje. ()
Nie je nič krajšie, ako keď sú kvalitne natočené takéto oddychové "think positive" filmy. "Vstal zlou nohou z postele." ()
Neuvěřitelné s jakou lehkostí se dá přednést i vážnější téma. Propletenec obou kontrastů sedl jako kvašák po páteční kocovině. Klobouk dolů, a s povděkem nejen za stromečka. ()
Tak tímhle mě frantíci dostali.Všechny hlavní role výborně zahrané.Perfektní děj,výborně natočené a suprové hlášky k tomu.Děkuji Vám moc za takový film. ()
Niesom ovecka, aby som sa zviezol na davovej exaltacii a preto rad vyjadrim svoj nazor. Zacnem asi tym, co povedal J*A*S*M. Film nie je absolutne nicim vynimocny. Po cely cas som cakal na niaky neuveritelne zabavny, ci dojemny moment, o ktorych sa tu tolko pise v komentaroch, ale ziadneho som sa nedockal. Dej plynie pomaly a aj ked tento pribeh napisal sam zivot, viac fragmentov sa uz vyskytlo v inych filmoch takze dopredu viete, ako sa bude vyvijat. Ano, je to take komorne, uprimne a humanisticke, ale to z toho nevytvara ziadne majstrovske dielo. Cluzet ako Hoffman vyzera, ale nehra a Sy je taktiez nanajvys priemerny. Ak k tomu pripocitam tuctovu reziu a kameru, na viac ako 2 hviezdicky mi to jednoducho nevyjde. Niesom suchar, viem sa smiat aj dojat, ale Intouchables mi privodilo nanajvys tak mierne usmev, no ziadny silnejsi emocionalny efekt. Ked sa pozriem na pocet percent, vidim silne nadhodnotenie, podobne ako pri Warriorovi, ktore casom dufam opadne. ()
Fakt krásnej film. Nehledě na to, že jsem se nejmíň jednou div smíchy nepotrhal. Viz. strom v opeře - to byla fakt bomba. 90% ()
Snímek, který i přes trvalou invaliditu Philippa dokáže rozesmát, a je ukázkou toho, jak bychom si měli vážit toho co máme. Tím myslím zdravý pohyb... Omar Sy si zaslouží více ocenění než jenom Césara. Luxusní výkon, který předvedl. ()
žádny převratný počin to teda není, spíš naprosto průměrná žánrová komedie/drama. na holywoodské poměry celkme uspěch naproti tomu asijským komedidramatům to nesaha ani po fusekle.. ()
Chtě nechtě musím za 5. Filmu není moc co vytknout a zábava je to vpravdě nadprůměrná. Kladem je, že si tvůrci odpustili takovou tu schématičnost - dobrý, zvrat - špatný, dobrý - happy end. ()
Musím říct, že když jsem si tento film pouštěl, tak jsem vůbec nevěděl do čeho jdu. Filmy, tykající se nějakého životního příběhu nemám obecně moc v lásce - kde se na ně hrabe nějaké povedené sci-fi nebo horror. Vysoce podezřelé TOP hodnocení u filmu, který jsem svými chapadly vůbec nezachytil (až do doby, než jsem jej objevil zde) - wtf?. Výsledkem pro mě bylo zřejmě dlouho nezapomenutelných 108minut, u který jsem se královsky bavil. Už dlouho jsem si takhle nepřál, aby nebyly závěrečné titulky... ()
65% nejvíc jsem se bavil asi až na konci, když si kluci zahulili na kocertu k narozkám a komentovali jednotlivé skladby a při sříhání fousů na Hitlera. ()
Nádherný příběh (skutečný) proměněný v nádherný film. ()
Perfektní film, a k tomu ve všech směrech. Výkon herců je skvělý, příběh jednoduchý a přitom geniální, scénář je jedna báseň a hudba je složená jenom z klavíru, a i tak se do filmu naprosto hodí a je úchvatná. A navíc v sobě kloubí prvky komedie a dramatu. Chvíli se budete smát, abyste se následně o pět minut později málem rozbrečeli. Opravdu nádherný film. :) ()
Opravdu silný dojem. ()
Ten rozdiel je v Omarovi a okrem ineho aj v jeho smiechu v opere na po nemecky spievajucom mužovi prezlečenom za strom ()