Vedlejší účinky

Jsem rád, když mě film v dnešní době stihne několikrát překvapit a příjemně mě tahat za nos. A to se Soderberghovi rozhodně povedlo. Vynikající drama, které se ze začátku tváří jako kritika farmaceutických firem se totiž v polovině změní v kriminální thriller, který funguje ještě o třídu lépe. Scénář je opravdu výborný a všechny zvraty jsou zde naprosto uvěřitelné a perfektně vysvětlené. Soderberghova režie už dlouho nebyla jistější a o přesném obsazení se snad ani nemusím rozepisovat. Snad jen, že Jude Law už mě dlouho takhle nebavil. Prostě naprostá spokojenost a vlastně i dost velké překvapení, i když si dokážu představit, že některým lidem to menší odchýlení od farmaceutické linky nemusí sednout.90% (15.03.2013)

Steven Soderbergh to pere zase jiným směrem. A znovu prakticky suverénním způsobem. Jeden z nejlepších amerických režisérů současnosti do své filmografie prakticky každý rok přidává další žánrově a tematicky zajímavý titul, který ví, jak překvapit. Tentokrát novým antidepresivem, které má stát za chybným postupem sebevědomého psychiatra. Depresivní a navenek křehká pacientka totiž pošle na onen svět svého nedávno z vězení propuštěného manžela. Jak je ale zřejmé, všechno bude ve výsledku kapku jinak, což značí i fakt, že se tu několikrát podaří změnit hlavního hrdinu a vlastně i samotný žánr. Vše podporuje jistý a odtažitý Soderbergh, který je vždy kousek před divákem, minimalistická hudba a hlavně herci. Ne všechno mi ale dokonale sedlo, takže si dám možná velmi brzy druhé kolečko!! Ale i napoprvé dobré!! (14.08.2013)

Expozice jak z Okna do dvora by měla ty bystřejší varovat, že tohle není další procedurální Nákaza, nýbrž prvotřídní thriller. Ten navíc postupně prochází několika subžánry a zároveň plynule mění hlavní protagonisty, čímž opět (ale opět jinak) dosahuje té typicky soderberghovské vyváženosti pohledů. Přes tu zamlženou, snovou atmosféru, kterou navozuje hlavně extrémně nízká hloubka ostrosti, nejsou Vedlejší účinky ambivalentně rozplizlou záležitostí jako třeba Stoneovi Divoši, ale velmi chytře vystavěným dramatem s množstvím překvapujících a smysluplných twistů. Někomu možná bude vadit, že film uhýbá od obžaloby farmaceutických firem (a "systému" obecně) k osobním zájmům a podfukům, ale podle mě to vůbec nevadí, protože právě tou složitou změtí vztahů se tady dobře demonstruje, jak jde o zamotaný, komplexní problém. (13.03.2013)

Okolnosti a biologie. My všichni jsme jejich obětí… Kapitán Soderbergh zaslouží pochvalu, jak zaoceánský parník s obžalobou farmaceutických praktik umně stočil do proudu krimi-thrilleru takřka Hitchcockových rozměrů, aniž by si na palubě někdo zlomil pádem nohu, či začal zvracet. Asi to bylo tím, že se pořád plulo v nekonečném moři peněz.. Když jsme u toho Hitche, dvě věci by určitě udělal jinak. Jednak by se závěr nesnažil koncipovat jako stavbu věže vršením kostek až za hranici stability pointy a film by nesl jméno „Muž, který sebou nechtěl nechat vyjebat“.. Jak tak koukám na komentář verbala, u něj jako vedlejší účinek Vedlejších účinků hrozí sexuální dysfunkce vyvolaná vhledem Rooney Mara. Neviděl bych to tak černě. Stačí si představit, že do ložnice místo ní přijde v saténovém negližé Rooney Wayne a hned se některé věci nezdají zas až tak hrozné.. (06.08.2013)

Soderbergh, Newman, Law, Zeta-Jones, Tatum... To jsou jména, která dohromady na jednom plakátě působí pro filmového fanouška stejně přitažlivě jako pošťák pro hlídacího psa. A ačkoli to zdaleka nebývá pravidlem, tak tentokráte je potřeba uznat, že hvězdičky věděly dobře kde zasvítit. Mistrně natočený, s přehledem zahraný a výtečně napsaný příběh, který možná připomíná zlatou éru 90. let, ale díky pečlivé a kreativní režii dokáže být za každých okolností originální a zajímavý. Herecky vynikají Mara a Law, jejichž postavy mají jasně největší psychologický rozměr, ale také je příjemné vidět, že Catherine to má pořád v sobě a přes pokročilý věk vypadá fantasticky. Poctivě odvedené řemeslo, kterým se Soderbergh vrací do první režisérské ligy. 80% (25.07.2013)