Na jezeře

Tohle australské krimi drama předchází pověst "ženského True Detective", což mi po úspěšně zdolaných sedmi episodách přijde jako značný úlet. Jen proto, že má stejného kameramana, a podobně pomalé tempo vyprávění? Takové je navíc v současnosti populární od doby The Killing, a v neanglicky mluvené televizi ještě mnohem dříve. Nicméně pokud nemáte přehnaná očekávání, je to slušně deprimující podívaná, především Petr Mullen je prostě parádní psychopatickej hajzl (a rozhodně si teď musím zařadit do watchlistu jeho údajně mistrovský kus The Fear). Podobně jako jiné podobné show ovšem Top of the Lake trpí tím, že nedokáže děj správně gradovat, takže se sice ve finále doplazí k jakémus takémus závěru, a dokonce tuplovaně nastavené pointě - nicméně nejpůsobivějším momentem pro mě nakonec stejně zůstane zabití psa už někde z prvních episod, další WTF moment prostě nepřijde. Možná i proto, že v působivě vystavěné atmosféře novozélandského zapadákova, kde všichni jsou tak trochu svině nebo blázni, už se s pribývajícími episodami jen těžko hledá něco, co by ještě působilo "nenormálně"... (30.06.2014)

Seriál se tváří lákavě a feministicky, ale je prázdný. Po chvíli budete chtít hlavní hrdinkou (inspektorkou) třást a třást, ať se vzpamatuje. Nebo všem rozbít hubu. Což se v případě mužských nakonec stane – viz dále. Inspektorka přehlíží, že její nadřízený případy nevyšetřuje, přehlíží, že ji občas sexuálně obtěžuje, nechává s sebou manipulovat všema těma mužskýma… Pokud to má být "intuitivní genderová detektivka", tak intuice moc nepobrala a proti mužské hegemonii ta ženská invence pokulhává. Teď budu trochu spoilerovat, ale nakonec to dopadne tak, že proti dominanci a agresi mužů je použita agrese žen. Jako známka toho, že intuice došla. Ano, v posledním díle krev jen stříká. (Mimochodem během děje seriálu zemřou násilnou smrtí 3-4 muži, žena žádná). Nakonec má pravdu GJ (Holly Hunter) v poslední epizodě, rozčarovaná z toho, že se kdy usadila v Laketop, už má všech těch posedávajících a přemýšlejících žen dost a odejde. To je výstižná metafora, jak zažívám tento seriál. Asi se na druhou sezónu nevrátí. Já také ne. To je moje intuice. Dám přednost The Fall. Pokud chcete detektivku, intuici, genderovou tematiku, mužskou hegemonii, radím vám to samé, i kdyby v další jezerní sezóně hrála Kidman. Gillian Anderson utáhne všechny sezóny The Fall sama. https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/8c/77/5a/8c775a71c64091e629413b1e3e7afe05.jpg (10.04.2016)

Po první sérii na mne zapůsobila hlavně podivná atmosféra odvrácené strany jinač báječného světa pána prstenu, kraje světa, konce světa nebo ráje, říkejte tomu jak chcete. Pokud někdo trpí depresemi, protože jste se pohádali s nadřízeným nebo vám soused chodí na třešně nebo se vám občas cizí pes při venčení vykálí přede dveře, zůstaňte klidní. V zapadlém koutě Nového Zélandu se dějí opravdu horší věci. Minisérie působí mdlejším dojmem skrze složité vnitřní pochody zainteresovaných postav, které řeší současné či minulé životní osudy spíše nežli zmizelou dívku. Avšak poslední kousky skládačky vám hrábnou do představ o budoucí vysluněnné novozélandské dovolené s dětmi. 75% (23.06.2019)

Počin v podobě Top of The Lake by asi neměl být označován za seriál, ale spíše za film na pokračování. Což ovšem nemusí být problém. Horší je, stane-li se, že se takový neepizodický koncept, byť pečlivě vymyšlený, začne (snad během natáčení?) rozpadat. Nevadí, že Jane Campion není Agatha Christie, ale logiku - nebo v tomto případě spíše přirozenost, protože logický je příběh dostatečně - je třeba dodržovat i u psychologických dramat a mysteriózních filmů. Ambiciózní projekt tak trpí regresí ve vývoji jednotlivých postav. Ty jako by ztrácely paměť a s ní i úsudek. Vznikne-li jednou podezření, nemůže jen tak zmizet. A Jane Campion to moc dobře ví, protože vkládá do děje nejrůznější druhy Čechovových pistolí. Nedomnívám se proto, že by to by se jednalo o nedostatek konceptu, ale že se film jednoduše rozklížil při natáčení – možná tím, jak byly scény natáčeny na přeskáčku a asi s velkým odstupem. Možná ještě větším, tentokrát ideovým problémem je proklamovaný label "genderový." Proč ženy ve filmu jsou a zůstávají po celou dobu jakýmsi houfem zmatené zvěře? Co se tím vlastně říká o jejich „genderu"? Máme se smát, protože všichni víme, že tomu tak není? Vystavěla Jane Campion film k metainterpretaci? Jako když Ruben Ostlund tvrdil, že realistický film vidíme jako rasistický, protože jsme rasisti? Nebo je to koncept typu Žena od Luckyho McKee, který je až tak absurdní, že jej z podstaty nebereme vážně? Co nám má říci tento film, kde Jane Campion stvořila roli osvícenkyně, která ve skutečnosti jen plácá nezodpovědné banality, nebo říká pravdy, které všichni znají, jen je říká hrubě a v nevhodnou chvíli jako ožralý chlap, a vzdává se veškeré odpovědnosti? Je snad osvícená žena starý ožralý chlap? Jak byly všechny postavy nakonec obdařeny poznáním z nevšedních dramatických zážitků jsme se nedozvěděli, jelikož happy závěr a jednoduchý konec zajistil, že už se nikdo nikam nemusel fyzicky, mentálně a ani „genderově" posouvat. Tak, milí přátelé, můžete mi někdo povědět, co jste se nového dozvěděli o „genderu"? Jakou "reflexi ženství," jak píše Marigold, nám tento snímek vlastně připravuje? Tohoto filmu je opravdu škoda. Málo by stačilo ... nebo spíš "méně". Méně je někdy více ... 4,5. (13.08.2014)

Extrakt všech možných špatných lidských vlastností a charakterů. V tom seriálu není jediná herecká postava duševně vyrovnaná a zralá. každý je svým způsobem duševní "pako". Toto zařadí Česká televize na kanál ČT2? Já bych to bez pardonu odšoupl do "tzv. artu" na ČT art. Ať se na to koukají "znalci" hodnotící plným počtem hvězd tady na ČSFD. Tam takové nenormální depresivní filmařské sjetiny patří. Dojel jsem až do konce, aby někdo nemyslel, že hodnotím po prvním dílu. Tak se tedy vy pěti a čtyřhvězdičkáři mějte. :-) a neberte ujeté filmařské umění až tak moc vážně. V běžném životě je problémů dost a proč si přidělávat depku ještě nějakým ujetým seriálem. (14.04.2016)