Francouzská spojka: Štvanice
The French Connection
Francúzska spojka
Režie:
William FriedkinScénář:
Ernest TidymanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Don EllisHrají:
Gene Hackman, Fernando Rey, Roy Scheider, Tony Lo Bianco, Marcel Bozzuffi, Bill Hickman, Frédéric de Pasquale, Harold Gary, Eddie Egan, Benny Marino (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Dvojice nesmlouvavých detektivů na stopě velké zásilky heroinu. Slavné kriminální drama režiséra Williama Friedkina bylo v roce 1971 oceněno pěti Oscary včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy „Pepek“ Doyle (Gene Hackman) a Buddy Russo (Roy Scheider) se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Během vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera (Fernando Rey). Začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu... Francouzská spojka vyniká především svým realistickým pojetím, natáčení probíhalo v autentickém prostředí špinavých newyorských ulic snímaných ruční kamerou a kontaktním zvukem. Snímek je proslulý několika akčními pasážemi, mezi ty nejslavnější určitě patří scéna policejního zátahu, během něhož dojde k automobilové honičce s nadzemní dráhou metra a závěrečná přestřelka s nepředvídatelným vyústěním. Napínavou atmosféru navíc umocňují precizní herecké výkony, které přesně vystihují charakter postav. Svou životní roli zde ztvárnil Gene Hackman, který byl za roli neústupného policisty oceněn Oscarem za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (384)
Francouská spojka mi vždycky přišla jako trochu nudná. Možná za to může mírně nesympatický Pepek, co já vím, ale ten film mě nikdy do křesla nezabořil. Na druhou stranu mě na něm baví ten sedmdesátkový feeling, který je fakt super - špinavý Brooklyn té doby je po čertech temné místo. No a pak ta honička s vlakem také ujde, stejně úvodní hudba Dona Ellise. Co je to ale na plat, když člověk občas zívne a chce-li se mu čůrat, klidně odejde a nepausne přehrávání - takže je to někde mezi třemi a čtyřmi xxxx. ()
Na začátku sedmdesátých let to v oblasti klasických kriminálek Hollywoodu natírala francouzská produkce, ale Amíci se naštěstí chytli za nos a natočili film Francouzská spojka, kterým se přiblížili žánrovému Everestu. Nikdy jsem nebyl příznivec Drsného Harryho, ty filmy mě prostě neoslovily, takže nějaké srovnávání mi přijde naprosto zbytečné, neb tohle je absolutně jiný level. Celkem prostý, ale výborně vystavěný příběh, neopakovatelná atmosféra špinavých zákoutí Brooklynu, skvělý Gene Hackman a úžasná ruční kamera, jež nevytváří žádné nepřehledné situace, ale plní přesně to, co čekáme, tedy výjimečnou interpretaci autentického pohledu, který vás vtáhne do děje. Samozřejmě se nesmí zapomenout na honičku s nadzemkou, která je jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl. Není co vytknout, jeden z žánrových klenotů. ()
Velmi poctivý 70. thriller. Gene Hackman a Roy Scheider jako dva detektivové z protidrogového oddělení, v Brooklynu, kteří jdou tvrdě za svým. Především skvělý Gene Hackman v roli Jimmyho Doyle, jemuž se přezdívá Pepek, je neúprosný a nezastavitelný. Když si tito dva vyhlédnou jednoho italského podvodníčka jsou hned na stopě velkému drogovému obchodu. Jenže dostat všechny zúčastněné v nelegálním kšeftu nebude vůbec snadné. A proto začíná jedna velká propracovaná sledovací akce. Nejprve klasické sledování podezřelých osob, poté i jejich telefonní odposlech. Mnoho probděných dnů a nocí, které však pro naše hlavní detektivy postupně přináší ovoce. Právě sledovačka je hlavní součástí celého filmu a je zpracována opravdu výborně. Navíc v ponuré a nebezpečné atmosféře New Yorku 70. let působí ještě lépe. Nelze opomenout ani přímočarou a intenzivní akci, které vlastně moc není, o to víc pak stojí za to. Jako třeba nezapomenutelná honička Hackmana v autě, který pronásleduje vraha prchajícího v nadzemce. Jednoznačně výtečný kriminální snímek, který přesně vystihuje tento žánr. ()
Hodně slušná kriminálka. Chtělo by to jenom víc Roye Scheidera, protože ta dvojice detektivů je fakt dobrá. A jako velký plus - slyšel jsem, že je tu hodně dobrá automobilová honička. To je atribut, který mě většinou hrozně nebaví. Ale tady to stálo za to. ()
Banální zápletka o poldech, kteří odhalili... co vlastně? Hodně sledování a posedávání v autě, nesympatický Gene Hackman, který by měl jít na konci sedět a ne být pouze přeřazen. Jako dokudrama o policejní fušeřině by to bylo zajímavé, jako krimi thriller děsná nuda. Uznávám, že slavná honička pod newyorskou "nadzemkou" je natočena svižně, její důvod je však scenáristickým selháním. ()
The French Connection - dielo režiséra Williama Friedkina, vychádzajúce z predlohy spisovateľa Robina Moorea, ktorá je inšpirovaná skutočnosťou, je vo svojej podstate z hľadiska námetu veľmi jednoduchým počinom. Snímka stavia na zachytení práce detektívov, ktorí sa v New Yorku snažia zabrániť chystanému obchodu s drogami z Francúzska. Ak by sa príbeh odohrával kdekoľvek inde a v akomkoľvek inom čase, s najväčšou pravdepodobnosťou by sa o filme ako celku nedalo hovoriť ako o kvalitatívne nadpriemernom diele. Ale New York raných sedemdesiatych rokov dvadsiateho storočia je takmer vždy zárukou síce na jednej strane odpudivej, ale na druhej stranej vizuálne jedinečnej a podmanivej výpravy. A tak je tomu aj v prípade Friedkinovho filmu. Špinavé ulice "mesta, ktoré nikdy nespí," dokážu spomedzi všetkého, čo dielo ponuka, zaujať diváka najviac. Vytvárajú totiž špecifickú nenapodobiteľnú atmosféru, ktorá zároveň pasuje k príbehovej stránke filmu. Príbeh sám o sebe nie je zlý, ale zároveň ničím výraznejšie neprekvapuje, keď sa zameriava na jeden konkrétny prípad newyorských detektívov. Snáď ešte viac ako príbeh vo Friedkinovom diele bavia postavy. A to najmä dvojica nekonvenčných detektívov Jimmy Doyle (Gene Hackman) a Buddy Russo (Roy Scheider). Predovšetkým Gene Hackman podáva vo svojej role výborný výkon a je suverénne najlepším hercom v rámci celého filmu. The French Connection je, ak by sme sa zamerali iba na príbehovú stránku diela, priemerným počinom. Avšak výprava, atmosféra aj kvalitná kamera povyšujú jeho kvalitu a robia z neho snímku, ktorú sa, ak nie pre nič iné, tak minimálne pre jej vizuálnu stránku oplatí vidieť. Sedemdesiatkový New York je niečím, čo už nikto nikdy v skutočnosti ani vo filme nenapodobní. Bohužiaľ aj chvalabohu. ()
Aj napriek tomu, ze je to uz 30 rokov stare je to este stale velmi dobre. Jedno z najlepsich krimi ake som kedy videl. ()
Tak na tuhle klasiku, kterou jsem viděl naposled někdy v dětství jsem se dost těšil a možná proto mě to docela zklamlo. Autentičnosti je zde dosahováno ruční kamerou a spolu s výkonem Hackmena je to asi jediný klad této detektivky. Čekal jsem mnohem víc... ()
Srovnatelné s dvojkou, ale dvojku preferuji. ()
skvela klasika z prostredia bronxu, vyborny Gene Hackman, ktoremu sekunduje Roy Scheider. Film pri ktorom sa rozhodne nebudete nudit ()
Jako jinoch střední školou povinný jsem tenhle film viděl v kině a rozhodně mě překvapilo, že Charnier utekl, "Pepek" Doyle a Buddy Russo museli změnit flek... a do paměti se mi vryla věta: "Kromě prahů jsem už sundal všechno!" Nemá smysl vyzdvihovat kvality tohoto snímku, rozhodně patří mezi špičku americké kinematografie. Osobně bych dal nejraději 4,5 hvězdičky, tu půlku musím strhnout za vskutku diletantskou sledovačku. Souhlasím s názorem zde uvedeným, že Francouzská spojka bude oslovovat i nadále. ()
Výborné zpracování a výborná atmosféra. Hudba zasahuje jen sporadicky a běžné ruchy velkoměsta tím pádem dobře vyzní a to k zmiňované atmosféře jen prospívá. Děj se svým způsobem skládá většinou z honičky. Ať už autem nebo na vlastních nohou. Myslím, že krimi v sedmdesátých letech se umělo dělat. Přispěli k tomu nemalou měrou oba hlavní hrdinové. ()
Na tomto filmu je dobře vidět, jak ošemetné je vytvářet čistou žánrovku - po téměř 40 letech už pod tlakem novější tvorby ztratila hodně ze svého kouzla a byť na první pohled vidíte, z čeho byl tehdejší divák unešen, dnes vám to prostě tolik nedá. Jasně, některé scény byly udělané výborně, s pečlivě vytvářenou atmosférou (vystupování a nastupování v metru, honička s nadzemkou), ale celek je už dnes prostě vyčpělý. Nicméně hudební doprovod (Don Ellis) je stále výtečný, Gene Hackman stále obdivuhodný. Slabší 4. ()
První čtvrthodinka je sice trochu slabší , ale to , co nastane potom , je naprosto geniální a na svou dobu "převratové" ! A honička auta s vlakem , je pro mě jednou z nejpůsobivějších scén kinematografie ! Myslím , že 5 oscarů naprosto zaslouženě, protože pan Hackman je samozřejmě dokonalý , režie také a naprosto vynikající scénář Howarda Hawkse jen potvrzuje to , že se jedná o jeden z mých pěti nejoblíbenějších filmů v žánru . Skutečně nezapomenutelný zážitek ! ()
Režie může být excelentní, ale jinak mi to přišlo takový nemastný, o závěru ani nemluvě. Takový L.A. Noire je úplně někde jinde. ()
Friedkinově Francouzské spojce je už přes čtyřicet let, ale minimálně vlaková honička je i dnes naprosto dechberoucí. V době uvedení bych na to šel minimálně dvakrát :-). ()
,,That table is definitely wrong.“ Francouzská spojka už je pro mě kult. Málo žvanění a hodně syrové akce, to je ta správná kombinace sedmdesátkové kriminálky. Naprosto mě dostalo špinavé a drsné prostředí Brooklynu hemžícího se feťákama. Gene Hackman opět strhnul pozornost jen na sebe. Jeho Pepek mi přišel jako jeden z nejdrsnějších poldů filmového plátna. Příběh je slušný, nejdůležitější je, že se pořád něco děje, i když je to jen vysedávání v autě a čekání až se zlouni objeví, je to super. A ruční kamera tomu celému dodala tu správnou tísnivou atmosféru. Je to prostě parádní kriminálka, jaké se už bohužel netočí. ()
Tak mám pocit, že na téhle kultovní záležitosti je znát, že je jí 47 let. Čas zapracoval. Je to utahané. Kamera nic moc, hudba jakbysmet. Hackman je výborný, ale neutáhne to. Kdysi jsem na to zíral, ale dnes mi připadá jakákoliv Moulénovka lepší. ()
Klasika klasik a konečně to mám za sebou. Neskutečně reálné, už chápu proč je to takový evergreen. Banální téma, neskutečné zpracování. Gene Hackman to zahrál fantasticky. Nikdy nezapomenu na scénu z metra + honičku auta s nadzemkou. Boží. ()
Související novinky
Zemřel režisér William Friedkin
Ve věku 87 let zemřel legendární režisér William Friedkin známý nejlépe pro své nezapomenutelné klasiky Francouzská spojka a Vymítač ďábla. Režisérův skon potvrdil děkan Chapman University a známý… (více)
Jak by vypadal Batman od Aronofskyho?
Poté, co Batmana na pár let pohřbil Joel Schumacher a předtím, než ho znovu vzkřísil Christopher Nolan, koketovalo studio Warner Bros. s myšlenkou, že by netopýřího hrdinu mohlo na velké plátno… (více)
Wheatley láká známá jména
Několik let si svými malými britskými filmy hledal diváky ve festivalových kruzích a dělal jméno mezi kritiky, mimo tuto ale režiséra Bena Wheatleyho málokdo znal. Ovšen zdá se, že jeho vyhraněný… (více)
Bean stahuje teroristy z kůže
Ne Mr. Bean, samozřejmě. Pokud jde o Seana Beana, nejočekávanější premiérou roku 2011 je samozřejmě výpravná televizní adaptace fantasy ságy Game of Thrones, kterou začne v dubnu vysílat HBO. Rádi se… (více)
Docela vymakaná a napínavá kriminálka se skvělým mladým Genem Hackmanem, která vypráví paralelně dva příběhy – první se týká policistů v Brooklynu, druhý pašeráků v Marseille, a tyto dvě skupiny se asi v půlce filmu střetnou přímo v New Yorku. V Marseille sleduje policejní detektiv jistého Alaina Charniera, protřelého mafiána, který řídí největší světový drogový syndikát pašující heroin. Během své služby je však zastřelen Charnierovým nájemným vrahem Pierrem Nicolim. Charnier má v plánu propašovat do USA heroin za 32 milionů dolarů. Udělá to tak, že herák schová do velkého Lincolnu, patřícímu nic netušícímu televiznímu baviči Henrimu Devereauxovi. Mezitím si v New Yorku zajdou dva detektivové – Jimmy „Popeye“ Doyle a Buddy „Cloudy“ Russo na drink do baru Copacabana. Popeye si všimne jistého Salvatora „Sal“ Boca a jeho mladé manželky, jak se baví s mafiány, kteří obchodují s narkotiky. Taková náhodná návštěva a jak může být přínosná. Poté tento páreček sledují a při tom odhalí spojení Bocy s právníkem Joelem Weinstockem, který je také součástí drogového podsvětí. Popeye se během nekompromisního výslechu jednoho dealera dozví, že během dvou týdnů má dorazit masivní zásilka heroinu. Dojde k odposlechu telefonu Bocasových a k našim dvěma detektivům se k Popeyově nelibosti přidávají dva agenti FBI – Mulderig a Klein. Devereauxův Lincoln dorazí do New Yorku, Boca chce co nejdříve uzavřít obchod, ale Weinstock vyzývá k trpělivosti – je si vědom toho, že jsou vyšetřováni. Charniera sleduje Popeye v New Yorském metru a ti dva tu spolu hrají hru na kočku a myš, kdy simultánně vystupují a nastupují do metra, až nakonec Charnier ujede, zatímco Popeye zůstane stát na nástupišti. Boca se chce sejít s Charnierem ve Washingtonu D.C., a také chce předávku opozdit kvůli policajtům. Charnier je ovšem nervózní a chce to provést co nejrychleji. Nicoli se nabízí, že prostě Popeye zlikviduje, to přijde ale Charnierovi zbytečné, nakonec však souhlasí, protože než najde policie náhradu za Popeye, tak budou naši pašeráci zpátky ve Francii. Nicoli se poté pokusí zastřelit Popeye, ale mine, a tak jej začne Popeye pronásledovat. Nicoli začne ujíždět nadzemkou, zatímco Popeye zkonfiskuje auto a následuje šílená honička se spoustou střetů s ostatními vozidly. Nicoli si všimne, že jej Popeye pronásleduje, a tak přepadne strojvedoucího a donutí jej jet do další stanice, a také zastřelí jednoho policistu a průvodčího. Velice dramatická situace pro ostatní pasažéry. Nakonec vlak narazí do stojící soupravy, Nicole vyletí ven předním oknem a utíkat z nástupiště. Popeye jej však spatří při cestě z nástupiště a zastřelí jej. Po dlouhém sledování Devereauxova Lincolnu jej Popeye zabaví a odveze do garáže, kde tuto masivní káru důkladně prohledá speciální tým, ale drogy nenajde. Poté si však Cloudy všimne, že přepravní hmotnost vozidla byla o 120 liber vyšší, než hmotnost uvedená výrobcem. Nakonec se podívají pod nástupní prahy a tam najdou balíčky s herákem, ty však vrátí zpátky a auto odevzdají Devereauxovi, který ho pak předá Charnierovi. Ten s autem dojede do staré továrny na ostrově Wards, kde má předat Weinstockovi drogy. Po vyjmutí heroinu z prahů jej Weinstockův chemik otestuje a potvrdí jeho prvotřídní kvalitu. Charnier odebere drogy a schová peníze do jiného auta, zakoupeného v aukci vyřazených automobilů, a to odveze do Francie. Charnier a Sal odjedou spokojení Lincolnem, ale na cestě je čeká policejní zátaras s oddílem vedeným Popeyem. Charnier to otočí zpět do staré továrny, kde dojde k přestřelce, při které je zabit Boca, zatímco ostatní překupníci se vzdávají. Charnier uteče a Popeye s Cloudym jej pronásledují. Popeye nejprve málem zastřelí Cloudyho a pak zastřelí postavu, kterou spatří v dáli ve tmě, bohužel se jednalo o agenta Mulderiga. Popeye řekne Cloudymu, že Charniera dostane a běží do další místnosti, ze které se pak ozve výstřel. No, a nakonec se dozvíme, jak naši hlavní hrdinové – dvojice detektivů a také pašeráci – dopadli. Jo, byl to celkem záživný film, nejvíce se mi líbily ty akce v metru a pronásledování nadzemky, také horlivost a zapálenost hlavního detektiva Popeye spojená se skvělým hereckým výkonem Gena Hackmana, stejně jako testování čistoty heroinu – mám rád chemii. () (méně) (více)