Režie:
Eli RothKamera:
Antonio QuerciaHudba:
Manuel RiveiroHrají:
Lorenza Izzo, Ariel Levy, Daryl Sabara, Kirby Bliss Blanton, Magda Apanowicz, Richard Burgi, Sky Ferreira, Ramón Llao, Ignacia Allamand, Nicolás Martínez (více)Obsahy(1)
Justine počas prednášky na vysokej škole vyjadrením svojho názoru prejaví súcit s ľuďmi žijúcimi v starých kultúrach, ktorí sú pomaly, ale isto vytláčaní zo svojho územia a divokej prírody. Vzápätí dostáva od jedného zo spolužiakov nečakanú príležitosť: spolu s niekoľkými dobrovoľníkmi vycestovať do Chile a zorganizovať protest v jednej z džunglí. Po priviazaní sa k stromom či ťažkým stavebným strojom ich ale čaká nemilé prekvapenie, nie v podobe drsného zásahu tamojšej ochranky, ale leteckej havárie. Jej následkom sa po páde do doposiaľ nepoznanej časti džungle nečakane ocitajú v rukách tých, ktorým pôvodne prišli pomáhať. Podarí sa Justine a jej známym dostať sa zo spárov ľudožrútov? (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (199)
Politicky korektní kanibalský film v němž zakrývají "prsa" i devítiletým domorodkám? No to mě píchni do oka. Chyběl jim tam ale nějaký ten Asiat. Navzdory vší krvi a nějaké snaze o sociální kritiku (včetně trapného a laciného vegan vtípku) docela nuda upřednostňující vizuální stránku věci před jakoukoliv ostatní. Rothovým nejlepším filmem tak pořád zůstává jeho prvotina. A pořád je lepší herec než režisér. ()
Mám rád staré kanibalské filmy a přestože nepovažuji Eliho Rotha za nějak skvělého režiséra, docela jsem se na tento film i těšil. No a vyplatilo se? Popravdě jsem z tohoto kousku dost v rozpacích, protože jsem očekával něco jiného, než se mi nakonec dostalo. Zvláště pak režisérův přístup byl dost zvláštní a narazil jsem tu na několik věcí, které se mi vůbec nelíbily. Hlavně první polovina filmu mi lezla vyloženě na nervy a dost jsem se u ní nudil. Zdlouhavé dialogy o ničem a rádoby vtipný humor – přesně tohle u hororových filmů moc nemusím. Navíc mi taky přišlo, že Eli snad ani nevěděl, co chce vlastně točit. Parodii na kanibalské filmy, nebo jejich dosti odlehčenou formu…To ví asi jen on sám, ale já moc spokojený nebyl. Teprve druhá polovina sebou přinesla i toužebně očekávané násilí, ale i to zde bylo dost „přízemní“. Žádné masakry zvířat, jen jedno povedené rozčtvrcení těla a propíchnutí větví při pádu letadla – to je sakra málo. Navíc mi většina postav byla krajně nesympatická, takže jejich postupná eliminace mi přišla víc než vhod. Jediným štěstím bylo, že se tu a tam přece jenom vyskytla docela povedená atmosféra, jinak bych Green Inferno odstřelil rovnou do odpadu. Když už nic jiného, tak Lorenza Izzo je kus pěkné ženské a ani se nedivím, že jejímu kouzlu propadl sám Eli Roth a posléze si jí vzal v reálu za manželku. 40% ()
Tyhle reálné nightmare scénáře nejsou ničím pro mě, protože jsem opravdu trpěl spolu s postavami. I když tolik gore nebylo, pro mě to rozhodně je zdařilý počin na průměrné úrovni, který svůj účel plní. ()
Dostatočne dramatická, brutálna a znepokojivá retrospektíva do časov, keď bol cannibal horror v kurze. Popravde som očakával, že Eli Roth tento námet spacká, no nestalo sa, naopak, výsledok ma príjemne prekvapil a presvedčil o tom, že do modernejšieho šatu zaodetý a za primeraný rozpočet nakrútený (ultralacný look bol častým neduhom, zabíjajúcim tento subžáner) kanibalský horor môže byť v konfrontácii so súčasnou žánrovou produkciou konkurencieschopnejší než som si myslel. ()
Viděl jsem a těšil jsem a dostal jsem pořádnou atmosféru kdy vám na záda dýchá smrt hladová, herci super prostředí bomba a čekání na smrt slušné chválím protože se to vždycky nepovede brutal jídelníček. ()
Je to vlastne taká odvrátená strana retro vlny. Zatiaľ čo druhí resuscitujú v povedomí nesmrteľné - šialených Maxov, Han Solov, šablóny 80-tkových coming of age hrdinov atď. , Eli Roth, oddaný milovník Cannibal Holocaustu, dáva možnosť posledný krát šancu pulzovať zhnitému, rozloženému a červíkmi prelezenému srdcu Mondo filmu. Že je to tlkot veľmi krátkodobý, skôr exploatujúci a rekapitulujúci než inovujúci (možno len vsadenie final girl postavy) a zameraný na úzku divácku skupinu, je všetkým jasné. ()
Vzhledem k tomu, že jsem očekával neumětelskou a levnou blbinu, jsem nakonec příjemně překvapený i divácky spokojený. No, ona to samozřejmě blbina je, tedy myslím scénáristicky, ale je to blbina vtipná, relativně dobře vypravená i natočená (až na příšernou ruční kameru), zkrátka pro večerní relaxaci jako stvořená. Všemožné angažované humanistické filcky a od reality odtržení ochránci lidských práv jsou tu vykresleni buď jako hajzlové a nebo pitomci, za což dávám body navíc. Oceňuju slušně rozvinutý a propracovaný úvod, cestu do Amazonie a následný střet s dělníky a jejich ochrankou - až potud slušný rodinný středoproud a solidní áčko. To pravé nefalšované béčkové peklo přichází teprve po zajmutí partičky blbých gringů kanibalskou indiánskou tlupou, posedlou sadismem a lačností po lidském mase. Něco tak bizarního, vtipného a brutálního zároveň jsem věru nečekal. Chudáci rudoši, takhle dehonestující vykreslení si fakt nezaslouží! ()
Prvních 40 minut bylo nesnesitelných. Nedělo se lautr nic, pokud člověk nepočítá plánování nesympatických individuí, které se chtějí jet do deštného pralesa připoutat k buldozeru. Když se pak konečně hlavní hrdinové dostali do spárů rudochů, kterým vládne docela sympatická šamanka a srandovní mistr popravčí, zdálo se, že se začne blýskat na lepší časy, protože seznamovací porcovačka byla opravdu výživná a já jsem doufal, že podobných chuťovek nabídne film víc. Jenže chyba lávky. Děj se pak přesune do klece, kde se vězni baví sraním, honěním, sebevražděním a dalšími podobnými kratochvílemi, kterými dávají najevo, že jsou to retardovaní idioti neschopní souvislejší myšlenky. Jo, občas nějaká krev vystříkne nebo se natáhne střevo, ale nejedná se o nic, co by budilo silnější dojem. Vše korunuje závěr, ve kterém mě hlavní hrdinka opět přesvědčila, že je totální kráva. Nevím, proč jsem od Rotha vůbec očekával něco kloudného. 30% ()
Totální propal, dementní premisou počínaje, zbytečným CGI jaguárem konče. Eli Roth evidentně neumí skoro vůbec pracovat s napětím a proto každou aspoň trochu vypjatou scénu zaplácává teenagerovským poloretardovaným humorem, kterému by se mohl smát jen někdo, kdo podstoupil domácí lobotomii. Někde jsem četl, že se má Rothovi dát kredit za znovuoživení kanibalského subžánru. To by ho ale nesměl znásilnit a pomočit. Žádný odkaz v podobě hnusu, špíny a bahna se tady naleznout nedá. A ty dvě krvavější scény (které stejně kvůli jejich grotesknosti nebo kontextu nefungují) to fakt nezachrání. ()
Síce to atmosférou ku starým talianským flákom nedosahuje, ale ( divákom sensibilným ) pekne pošteklí žalúdok. ()
Až keď som začal písať komentár, tak som si uvedomil, že som pozeral zelene peklo z 2013 a nie z roku 1988. Niekto ma pri premenovaní filmu riadne ojebal. Tušil som ojeb, nielenže kvoli slušnému vizuálu, ktorý Talianske hororu z tejto kategórie postrádali, ale aj kvoli známej herečke, ktorú poznám z iných hororov. Ale až keď bol spomenutý 11 september som začal naozaj pochybovať, že vidím ten správny film a to som tento už mal aj hodnotený a aj mi bol v niektorých scénach povedomý. Predtým som dal 3*, ale ktoré teraz nemajú vobec žiadnu cenu, lebo tento krát ma film bavil a to veľmi. Environmentálne posolstvá sa nás dotýkajú i v každodennom živote a i keď problemy pralesov na nasej pologuli nevnímame, sú ľudia, ktorí by za dobru vec polozili aj život aj keď do cela zbytočne. Eli rotha nemam ako režiséra príliš v láske, lebo aj do štandardného príbehu vie prihodiť nejakú výstrednosť a túto to nebolo ináč. Lebo spojil aktivistov, ktorí bojujú za zachovanie nielen pralesa, ale aj jeho obyvateľov a na druhu stranu, práve oni budú určovať, čo budú mat domorodci na obed. Pekný paradox, ale u Rotha nič nezvyčajne. Je tu aj dávka humoru lebo zhulených domorodcov som naozaj nevidel. Stále sa tu niečo deje a príde aj na bitúnok a to doslova, tak u mna spokojnosť a zavážil aj fakt, že tu sa neodstraňovali zvieratá ako na bežiacom páse. Mením hodnotenie na silne 4*. ()
No podívejte-asi takhle: Pokud se rozhodnete vstoupit do specifického a kultovního subžánru o který se nikdo dobrých dvacet let pořádně ani neotřel, je tak trochu vaší povinností jít do toho takříkajíc s koulema, překračovat hranice, být odvážný, kontroverzní, zneklidňující a šokující. Roth je sice fajn chlapík, ale přes to všechno čím by chtěl být, vlastně nikdy opravdu nepřekročil hranice a svou filmovou “indie hru“ hraje v rámci standardů a systémových mantinelů. Green inferno není vyjímkou. Šok se nekoná. Roth přichází s několika nápadama které možná překvapí, ale ve výsledku je jeho invence spíše (skoro výhradně) černohumorná –což by v zásadě nevadilo, kdyby to nebylo na úkor atmosféry. Gore se ztrácí v hloupě uhýbavém střihu. Přestože kdosi pochopil, že kontrast rudých figur na zeleném pozadí je docela efektní, dále už z kmene film čerpat neumí. Jakákoliv zvířeckost, dravost, syrovost kanibalských rituálů, odlišná mentalita a vnímání spirituálního světa- prostě to všechno co je nutné vykreslit aby to uvnitř západního kinokonzumenta zabrnkalo na hluboko zakořeněnou strunu obav a odporu, to všechno chybí...... Možná mě pobavilo vyústění, pár zajímavých nápadů, celková koukatelnost a svižnost, ale očekávání to nesplnilo ani z poloviny. Roth se prostě vysral na to natočit poctu a novou legendu a vystačil si pragmaticky jen s tím vědomím, že na první pořádně kanibalský film po tolika letech mu diváci skočí jako psi po flusu i bez výraznější snahy.. A to je ostuda :/ ()
Po nulových očakávaniach a potom čo Green Inferno nikto nechcel dva roky pustiť do sveta nakoniec príjemné prekvapenie. Aj keď „príjemné“ nie je pri kanibalskom horore kde sa ľudia porciujú zaživa asi to najvhodnejšie označenie. Každopádne skutočný kanibalský horor z džungle tu nebol už dobrých tridsať rokov, takže minimálne v tomto pôsobí oproti hororovej konkurencii Green Inferno ako malé osvieženie. A keďže kanibalské kúsky patrili vždy výhradne k tej Béčkovej tvorbe, tak ani Green Inferno sa nesnaží o nič iné a táto látka je pre Rothovú zakaždým zámerne Béčkovú réžiu priam vhodná. O príbeh, postavy, dialógy tu skutočne nejde ani omylom. Green Inferno sa snaží sprostredkovať čo najintenzívnejší gore zážitok a minimálne od skvele natočeného pádu lietadla je to veľmi slušná krvavá jazda pralesom s pár znepokojivými gore scénami (prvé porcovanie tučného černocha), vynikajúcimi maskami domorodcov ktoré tomu celému dodávajú na autenticite, s poriadnou dávkou adrenalínu, vo vyváženom tempe a ani raz sa to nesnaží hrať na nič viac než priznaný „brak“. Eli Roth bol pre takúto látku tá najsprávnejšia, ale zároveň aj najhoršia voľba. Nikto iný by z točenia podobného Béčka asi podobnú radosť nemal, no zároveň sa Green Inferno nemôže zbaviť množstva režisérových neduhov, ktoré celý ten gore zážitok neuveriteľne narúšajú. Keby len Eli z tých postáv zase raz zámerne nerobil totálnych idiotov a nesnažil sa tu zahrnúť nasilu humorné scénky (masturbácia na uvoľnenie napätia, hnačka v klietke, zhulení domorodci ...), ktoré však namiesto toho aby boli vtipné sú neuveriteľne trápne bol by som z Green Inferna aj zľahka nadšený. Takto však po pôvodne očakávanom odpade iba fajn krvavé guilty pleasure. Síce asi najlepší horor Eliho Rotha, no vzhľadom na konkurenciu typu Hostel alebo nedávny Knock Knock to veľmi o ničom nevypovedá. CELKOVO: 3* (6/10) ()
Posledných 30 rokov sme tu poriadne žiadnu kanibalovku z džungle nemali a Roth sa chcel súčasnému divákovi predviesť. Prvá polka filmu slušne odsýpa, hoci sledujeme skupinu nezaujímavých ľudí hovoriacich do vetra a snažiacich sa o nedosiahnuteľné. Proste bla bla bla a šup ho teleportom do klietky kanibalov, kde sa dejú divné veci. Scénami či už s pipinkou, ktorá si dlhšie nedala Activiu alebo so zhulenými kanibalmi Roth strieľa do prázdna. Pribúdajúcimi minútami sa film stáva paradoxne nezaujímavejším a stráca na intenzite. Atmosféra krásnej džungle a škaredých domorodcov bola výborná, škoda že sa z nej nečerpalo viac. Neznáma Lorenza Izzo hrala o život a hlavne vďaka nej 2/3*. ()
Nakonec celkem zklamání. Čekal jsem teda větší nářez. Eli Roth je natolik ujetý, že mě až štvalo, jak moc se drží při zemi. Pár výborných scén tam bylo, ale daly se spočítat na prstech dlouholetého a těžce nešikovného dělníka z pily. Nebylo ani napíchnutí na kůl, ani znásilnění, ani souboje s kanibaly. Těch pár scén, kde jede gore naplno ale fakt stojí za to. Je na nich krásně vidět, jak se Eli u natáčení musel chechtat a vymýšlet drobné detaily, které tomu dodaly potřebnou "šťávu" (děvčátko běžící s kusem nohy). Celkově teda spíše spokojenost, ale nemůžu se ubránit dojmu, že se z toho dalo "vyždímat" daleko víc krve, napětí a víc nezapomenutelných fórků. ()
Tak som sa konečne dočkal. Hommage Eliho Rotha, Talianskemu CANNIBAL HOLOCAUST a prakticky celému tomuto kanibalskému subžánru, ktorý sa v 70´s a 80´s rokoch nakrúcal v Taliansku ako na bežiacom páse je konečne vonku. A aký je? Hlúpy, nelogický, nedesí a pôvodnému filmu nesiaha ani len po päty. Netvrdím, že sa nenájdu miesta, pri ktorých by si divák chcel zatvoriť oči, hlavne pri krájaní, pečení a konzumovaní ľudského mäsa, to bolo nepríjemné, scénka pri ktorom som mal chuť si otočiť hlavu alebo zatvoriť oči, ale ináč ostatné scénky, ktoré chceli vydesiť alebo reálne zobraziť niektoré nebezpečné situácie, skončili nesmiernym fiaskom. Prisahám, že som sa nasmial viac ako pri niektorých komédiách... Pretože scénky ako, hnačka v klietke, útok digitálnych mravcov či masturbácia pre upokojenie alebo útek pred niekoľkými desiatkami domorodcov u mňa vyvolali záchvat smiechu. Nemyslím to metaforicky ale doslova. Ale musím uznať, že príroda bola nádherná a domorodci takisto perfektný,realistickejšie to už ani nemohlo, čo sa týka vizuálnej stránky, vyzerať. Zo začiatku mi nesmierne vadil pomalý rozbeh... Skoro 40 minút trvalo, kým sa niečo začalo reálne diať, čo mi prekážalo ale keď sa na to teraz pozerám spätne, malo to svoj dôvod. Nejde o taký ten survivor horror, kde sa hlavné postavy predierajú hodiny džungľou aby ušli z pred pazúrov kanibalov. Toto je čistokrvná vyvražďovačka, kde, keď sa začne zabíjať, už to pokračuje v 5 minútových intervaloch až do konca. Bez toho dlhého intra by snímka trvala maximálne hodinu. Možno sa nám tvorca snažil priblížiť postavy, nech si ich obľúbime, ale to rozhodne nefungovalo IQ postáv priamoúmerne klesala od začiatku, do konca. Malo to tak obrovský potenciál, avšak všetko pohorelo na rýchlo varenom scenári, podľa môjho názoru. Však som s toho mal pocit, akoby to napísal nejaký scenárista béčkových horrorov za 2 týždne. Sklamaný som. ()
Eli je Eli. Někomu sedí, někomu ne. Já mám toho týpka docela rád, je to správnej nadšenec je vidět, že ho to baví a tak to má být. Film nenudí, gore je celkem dost a když vezmu kanibalské horory současnosti tak rozhodně patří k těm lepším. Týpek z plakátu je dobrej masér a ta jejich vůdkyně taky. Silnější 3* ()
Příjemnej kanibalskej film okořeněnej agitkou greenpeace, nádhernou přírodou a celkovou lokací, docela svěžím kástem a sympatickou hlavní hrdinkou. Nechápu tady ty odpadový hodnocení. Co se týče gore, nemám jedinou výtku . Co se týče příběhu a dialogů, asi bych to nijak zvlášť neřešil, protože nikdo nečeká, že když bude pár šufanů zavřenejch v bambusové kleci v kanibalské vesnici, tak budou v pauzách mezi rozčtvrcováním probírat teorii stun, nebo Higgsův boson. Natives byli velice dobře vybraní, hlavně mistr "černej" a mamá šamanka. Bavilo mě to, nečekal jsem od toho žádnej extra zázrak, protože Ílájovi se daří točit velký průsery, ale tohle je myslím krok aspoň trochu dopředu. 75% P.s: musím kouknout, jestli někde neprodávají ten uspávací prášek :) ()
Těžko hodnotit. Herecké výkonu na nule, jednoduchý děj, film nevzbuzuje žádné emoce, strach, taková tupá podívaná, která ale na béčko nenudí, dá se to v pohodě shlédnout až do konce. Od samého začátku je jasné kdo přežije.Čekal jsem od toho asi víc, Nenudí, nenadchne. ()
Dlouho očekávanej kanibalskej horor od Eliho Rotha. Klasicky první půlka seznamovací, která by měla minimálně zaujmout, pobavit, ani jedno se nestalo. To díky nesympatickejm hercům, který řešej absolutní blbosti. Jakmile se přesouváme do druhý části v džungli, tak teprv to největší očekávání přijde. Došlo na porcování, krev, všelijaký zvěrstva, ale v rámci mezí. Žádný nechutnosti, což je naštěstí pro mě dobře. Kanibalové jako takový, maskéři odvedli dobrou práci. Dokonce se našla i chvilka na vtipnou pasáž, která nevím jestli se zrovna hodila. Ale celkově, jak kdyby to bylo pojatý strašně odlehčeně. Myslel jsem, že když už se to plánovalo takovou dobu, bude to maso, který se buď bude líbit nebo to schytá ostrou kritiku. ()