Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (560)
Typicky Gilliamovsky vypsychované vizuální zpracování je tentokrát navíc ovlivněno Orwellem a výsledkem je skutečně jen mírně řečeno hutná atmosféra, které občasné absurdní vtípky jen dodávají na tísnivosti. Bezchybný výkon Jonathana Pryce jen vyzdvihuje tento film o malý kousek výš, protože už sama o sobě je Brazil elitním filmem, (nemyslím tím film pro elitu, za tu se považovat je docela drzost:)) který za komedii může označit jen větší zvrácený šílenec než Jack Lint, a to ještě jenom za předpokladu, že mu to přikáže šéf. ()
"Ale teroristické útoky pokračují již 13. rokem. - Štěstí začátečníka." Vidět tenhle film v kině je zážitek. Humor i krutost, fantazie i naprostá šeď. Vše v jednom. Racionalita ad absurdum, kdy vyslýchaní si od mučitelů půjčují na proces vůči sobě. "Pokud se přiznáte k sedmi až osmi obviněním, náklady bychom měli udržet v míře, kterou byste si mohl dovolit." Je to gejzír fantazie a právě proto, že se neuzavírá do čistě do dramatu nebo čistě do satiry, mě film tolik oslovil. S Orwellem to nejvíc pojí poslední věta: "Unikl nám." ("Zemřít a přitom je nenávidět, to je svoboda."). ()
[10/10] (Embassy, Universal) (Technicolor /// Produkce: Arnon Milchan /// Scénář: Terry Gilliam, Charles McKeown, Tom Stoppard /// Kamera: Roger Pratt /// Hudba: Michael Kamen /// Nominace na Oscara: Terry Gilliam, Tom Stoppard, Charles McKeown (scénář), Norman Garwood, Maggie Gray (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Velice bizarní a zábavná Gilliamova fraška, ve které je vize o konci 20. století prezentována téměř v Čapkovském duchu protknutá lehce depresivní náladou pozdějších 12ti Opic. Lehké porovnání s dnešním Minority Report je nasnadě, narozdíl od Gilliama však Spielberg sází na jiné aspekty a místo řádného příběhu bez sladkého konce láduje naše mozkové buňky vizuálními orgiemi... Gilliam se však drží a ve vyprávěcím stylu a tempu nepoleví ani v šokujícím závěru. Takhle má vypadat apokalyptická vize, takhle má vypadat ten správný "what if" z budoucnosti... ()
"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. ()
Galerie (81)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (41)
- Chytľavá hlavná melódia filmu, ktorá sa v rôznych variáciách vinie celým soundtrackom, je z piesne "Aqaurela" od brazílskeho skladateľa Aryho Barrosa. (classic)
- Terry Gilliam testoval pro roli Jill více jak tucet hereček (osobní favoritkou byla Ellen Barkin). (HellFire)
- Samovo (Jonathan Pryce) auto, které používá na začátku filmu, je Messerschmitt KR-200. Tato tříkolová vozítka se skutečně po válce vyráběla v Německu a až na trysku na zádi nejde o filmovou fantazii. Tento konkrétní je z roku 1955. Ač to ve filmu vypadá, jako že shořel, ve skutečnosti nebyl úplně zničen a po natáčení byl zrestaurován. Nákladní trasportér, kterým jezdí Jill (Kim Griest), je upravený Scammel S24 s filmovým pancéřováním kolem oken. Ve filmu je k vidění ještě policejní šestikolový obrněnec, jehož design je čistě filmový, jako základ mu posloužil obojživelný Supacat 6x6 ATMP. (Stejšn)
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)
Reklama