Volný pád

No než se do toho pustíme, tak bych rád předznamenal, že mi homosexualita přijde v pohodě a slovy seržanta Hartmanna je mi jedno jestli je někdo na holky nebo hnusná slizká olezlá buzna. Freier Fall je prostě špatný film a má v sobě veškerá temná zákoutí současného evropského artu v pejorativním slova významu. Ústřední postava je zase z taktických důvodů autisticky dementní, aby s ní mohl scénář mávat jak se mu zachce a vlastně jediný výrazný rys, který má je její homosexualita. Mimo ni neexistuje a v zásadě spíše než pohled do trampot sebeobjeveného gaye je film sondou do světa mentálně zaostalého, který nedokáže řešit základní životní potřeby a zejména komunikaci se svým okolím. Naprosto zbytečné je zakomponovat protagonistu do macho světa policejní zásahové jednotky, protože s tímto tématem se zde nepracuje jakkoli nad rámec homosexuála v jakékoli jiné "silové" práci, stejným způsobem se nezadařil obraz rozkladu tradiční rodiny v důsledku hrdinovy nalezené orientace, protože problém tady buduje akorát fakt, že hlavní postava nestíhá vést dva vztahy najednou. V neposlední řadě tu máme homofobní pracovní kolektiv s rodinou - oboje jak z katalogu -kteří zde jsou však nositelé těch nejtěžších homofobních klišé, ačkoli se v tomto skutečnost posunula už notně kupředu, protože tvůrci queer snímků potřebují homofoby ke svému uměleckému životu. Jak najednou vypadá Život Adél pokrokově... (12.10.2014)

Prvních deset minut mi přišlo tak nechutně německy testosteronově strojených, že jsem to málem vypnul. Díky první vášnivé scénce s těhotnou manželkou jsem ale začal být zvědavý a díval se dál. Začalo se mi to líbit, místy velmi. Konečně někdo poukázal na fakt, že největší homofob bývá sám latentní géčko. Docela s chutí bych mu rozbil hubu, škoda že je to jen jako :). Nicméně... Já fakt nevim, opět mi přijde, že to, co se dá říct narovinu se říká oklikou a nebo se to neříká vůbec. Asi jsem příliš moderní a kašlu na názory druhých? Film je vyprávěn klasickým německým strojovým jazykem, ale ono to asi v policejním prostředí jinak nejde. Konec nekonec mě taky mrzí. Ale tu čtyřku dám, i proto, že je to další ze snímků, kde se tolik nemluví - velmi osvěžující (narozdíl od těch emerických komunikaček). A opět opakuju své oblíbené - díky za každý g-film, který má koule. (17.10.2014)

"O tom, jak důležité je v zásadních životních momentech pravidelně dýchat, aby se člověk pod tím vším náporem pomalu, ale jistě neudusil." Milostné vztahy na pracovišti (či cvičišti) nevěstí nikdy nic dobrého, a pokud se k tomu přidá skutečnost, že jde o dva muže, z nichž jeden má navíc těhotnou přítelkyni, tak rozhodně není nouze o silné a emočně vypjaté momenty. Volný pád jsem si nechával v šuplíku celkem dlouho, a tím jsem se do jisté míry ochuzoval o uvěřitelně napsaný i zahraný film o lásce, rodině a zmatené duši. Hanno Koffler se role Marca zhostil vážně přesvědčivým způsobem - Letní bouře byla pro něj taková humorná zahřívačka - přičemž mu skvěle sekundovali Max Riemelt a Katharina Schüttler. Závěr jsem si asi představoval trochu jinak, nicméně i tak jsem byl ve výsledku spokojený. (22.11.2020)

Naprosto průměrný šablonovitý předvídatelný gay film, který není ani nijak zvlášť umělecky natočený nebo něčím výjimečný, aby obhájil scenáristickou neinvenčnost. Tradiční příběh "zakázané lásky" a milostného trojúhelníku, navíc okořeněné s šikanou gayů + u gay filmů již tradiční hořký konec (který navíc vytušíte nejpozději v půlce filmu). Nechápu, jak může někdo srovnávat takto naprosto průměrný film s geniální emotivní Zkrocenou horou. Jediný důvod, proč jsem tento film zhlédl a vlastně i dokoukal je skvělý Max Riemelt, kterého jsem objevil v Sense8 a který tento film celý táhne. Naopak Hanno Koffler mi byl vrcholně nesympatický (za což teda asi může i jeho samotná postava ve filmu, většího blbečka už z něj scénáristé udělat nemohli). A kdybych měl doma takovou podivnou ženskou jako je Katharina Schüttler, taky bych začal joggovat :). Prostě stručně: Film je naprostý průměr, který neurazí ani nenadchne. (19.01.2016)

Myslel jsem si, že Život Adele bude jediným letošním queer filmem o skutečném životě, ale jsem rád, že jsem se mýlil. Freier Fall je dalším milým překvapením. Jistě, námět zněl papírově obehraně, ale debutant Stephen Lacant překonal veškerá očekávání a natočil film, který se vzpírá žánrovému uchopení, jaké mívají obdobné snímky. Oba protagonisté Hanno Koffler (Sommersturm) a Max Riemelt (Napola, Die Welle) jsou nádherným párem a jejich společné scény - nejen ty milostné - jsou... nevím, jak to nazvat. Živočišnost se tu potkává s úžasnou chemií a interakcí. Jejich milostnému vztahu lze bez obav věřit. Filmu hodně pomáhá výtečná kamera, režisér se obratně vyhýbá přepjatému patosu a citovému vydírání, což hodně pomohlo k silnému diváckému zážitku. Jen je škoda, že se tento film vyhnul letošním Mezipatrům, určitě by nebyl bez divácké odezvy. 9/10___________Pořád je to výborný snímek, po letech ve mně dokonce dozrává mnohem více než v době své premiéry. Max Riemelt a Hanno Koffler tu předvádějí jedny ze svých životních hereckých výkonů a ta chemie mezi nimi, to překonala snad jen dvojice v dramatu V sedmnácti. Výborné. (15.3.2017) (08.12.2013)