T2 Trainspotting

Dobře natočená zbytečnost, která nepřináší nic nového, jen upoceně odkazuje na první díl. Nebýt božího Roberta Carlyela bylo by to ještě mnohem horší. Děje tam je tak na padesát minut a zbytek je vyplněn vatou, která fungovala v prvním dílu, protože to byla sonda do života feťáků a bylo to zajímavé. Postavy teď ale zestárly a furt jakoby blbnou, ale už jsem jim to nevěřil a byla to jen křeč. Rádoby filosofické monology Ewana McGregora ve mě vzbuzovali leda tak pocit trapnosti. Alespoň, že tam hraje to černovlasé šukátko. Přišlo mi to, jak Sněženky a Machři po dvaceti letech. 50% (13.08.2017)

Trainspotting byl jako naskakování na rychlík, který nikam nejede. T2 je jako čekání na vlak, který už dávno ujel. Že tuhle marnou nostalgii a zacyklenost film tematizuje jako jeden z hlavních prvků zápletky a nových osudů starých postav, pokládám za polehčující okolnost, ne za vykoupení a kvalitu. Je to jako sedět dvě hodiny s vyžilým týpkem, který šťavnatě vykládá o tom, jaká to v devadesátkách byla jízda. Posloucháte, ale na konci jste rádi, že ho (snad) už nikdy neuvidíte. (14.02.2017)

Filmové pokračování po velmi dlouhé pauze, v podobě více než čtvrt století, většinou nevěstí nic dobrého. Parta čtyř starých mládenců, kteří své první kroky v dospělosti propůjčili drogám se ale rozhodně nesnaží napodobovat události prvního dílu a tvoří vlastní nostalgickou strukturu. Celý film se zaměřuje na jeden velmi podstatný prvek, se kterým pracuje téměř v každé minutě a ocení jej primárně fanoušci kultovní jedničky, tím důležitým prvkem jsou vzpomínky. Dialogy, záběry, hudba či celé scény jsou protkány vzpomínkami a odkazy na již zmíněné období před čtvrt stoletím, avšak nostalgická nálada není vytvářena nátlakově či uměle, ale s pomocí úžasné režie Dannyho Boyla se trefuje do těch správných míst, které vyvolají nejeden uspokojivý úsměv či emocionální ránu. Může se zdát, že bude druhý Trainspotting narážet na absenci originality či přemíru jednotvárnosti. Není tomu tak, a to hned ze dvou důvodů, za a) Dannyho Boyle a za b) Anthony Dod Mantle. Práce, jenž se skrývá za přípravou mizanscény, komponováním záběrů či využívání nakloněné roviny a spousty dalších prvků, je naprosto neuvěřitelná. Každý záběr je něčím ozvláštňující, každý vyloženě baví a z každého srší dávka nadšení a letitých zkušeností, což tento snímek velmi výrazně vyzdvihuje. Trainspotting 2 lze zhodnotit jako velmi důstojné pokračování, které je mířeno převážně na fanoušky adaptací Irvina Welshe, přičemž svou svižností a energičností uspokojí i běžného diváka. Pro lepší zážitek doporučuji před projekcí zhlédnout první díl, hlavně v rámci variací záběrů, ovšem není to podstatné, jelikož je snímek velmi komunikativní a nenechá diváka zmateně přemítat o tom, co zrovna viděl. [80%] | Kino (17.02.2017)

Chlapci zostárli. Aj ja som zostárla. Spolu sme si pospomínali na staré "dobré" časy a zažili kopec nových vecí. Hudba nám pri tom hrala zase výborná. A ten moment, kedy Renton nakráča opätovne k otcovi do svojej starej detskej izby, hovorí za všetko. Čo ste vlastne všetci čakali, nič lepšie ako jednotka nikdy nebude, zostáva nám len spomínať ... odo mňa nostalgická štvorhviezda. (19.02.2017)

Tak ja nevim no, jako tesil jsem se, ale ve vysledku asi naprosto zbytecnej film. Jednicka je pravem naprostej kult a vynikajici film, dvojka bohuzel sazi hlavne na to, takze serviruje vicemene nesmyslnej pribeh, kterej speje do bodu, kdy se hlavni ctyrka po letech konecne setka. Nevadilo by, ze to je vlastne jen sled scenek, ostatne to byl i prvni dil, jenze tohle se dosti tahne, soundtrack uz taky neni buhvijakej a druhej den jsem mel problem si vybavit dej filmu. Herci jsou sice porad super a je fajn je videt po dvaceti letech, ale nostalgie a par cool scenek bohuzel ke spokojenosti v tomhle pripade nestaci, navic trailer sliboval mnohem vic psychedelickou jizdu. Lepsi 3*, ale priste si radsi znovu pustim prvni dil. (03.04.2018)