Ghost in the Shell

Animace je parádní, i když v konkurenci dnešních anime přece jen působí už trochu oldschoolově. Příběh je dosti komplikovaný, ale myslím, že jsem si z toho odnesl jádro pudla. I když toto filosofování o umělých formách života není úplně moje krevní skupina, oceňuji sofistikovanost "podání". No a ta meditativní hudba je kapitola sama o sobě. Zní jak kdyby byla z jiné planety (myšleno jako kompliment). (04.04.2005)

Anime klasika, kterou vnímám podobně jako prvního Blade Runnera. Co se týká kreativity, atmosféry, ústředních myšlenek a uměleckého směru plného neotřepaných i inovativních designů, tak se jedná o mistrovské dílo. Ovšem stejně jako první Blade Runner mě Ghost in the Shell lehce ztrácí v příběhu, který je plný nadbytečné expozice a není nejlepší způsobem podávaný. Ovšem práce s režii a vizuální výprava to do velké míry zachraňuje. Pořád je to klasika, kterou by měl každý vidět, ale bohužel není to tak skvělý, jak by mohlo být. (22.08.2023)

Vztah k tomuto filmu jsme navázal již na střední škole. Poprvé jsem jej uviděl v šestnácti a byl jsem schopen pochopit jen zlomek z toho, co divákovi předestírá. Avšak byl jsem natolik fascinován, že jsem se k němu cyklicky vracel. Po víc jak deseti letech a dobrých deseti shlédnutích, z čehož několik posledních projekcí jsem měl to štěstí vidět i na velkém plátně, musím konstatovat několik věcí. Tak za prvé – v rámci relativně krátké projekční doby si vždy najdu v tom „moři informací“, které GITS skýtá, další a další podněty k přemýšlení. Za druhé – přesto však tvůrci nikam nespěchají a kromě spletitého, komplexního a hluboce filozofického příběhu nezapomínají ani na pozvolné budování atmosféry pomocí dlouhých, meditativních scenérií, podpořených skvělou a originální hudbou. Za třetí – ač se jedná o film hloubavý, přesto obsahuje dvě z nejlepších akčních sekvencí/přestřelek vůbec. Za čtvrté – ať jsem jej viděl kolikrát jsem chtěl, nikdy jsem se nenudil, vždy mě vtáhl do svých sítí a nepustil od začátečních titulků až do mrazivého konce. Za páté – ten film se až zrůdně vymyká z řádu času. Nejenom, že se do malého prostoru vejde mnohem více, než by mělo, ale navíc ten film nestárne. Není to jen díky vizionářství scénáristy a fantazii tvůrců, ale též v animované povaze, díky níž není potřeba využívat speciálních efektů, či třeba CGI, jež obojí má tendenci rychle stárnout. Spolu s Blade Runnerem, Solaris a Stalkerem nejpodnětnější sci-fi, které jsem zatím viděl. (23.01.2018)

Čtyři hvězdičky, ale těsně. Od skvostu Mamoru Oshiho jsem si sliboval mnohem, mnohem víc. Dočkal jsem se pro mne dost nepříjemného a nepříjemného vizuálního zobrazení a příběhu, který mne moc nezaujal (ale trochu ano). Na druhé straně tohle všechno vyvažuje hudba Kenjiho Kawaie, kterého jsem objevil teprve nedávno. (07.11.2006)

Už chápu, kde vzali Wachowski Brothers tolik inspirace pro Matrix. Úchvatná manga, která položila základ cyberpunku, je možná citově rezervovaná, rozhodně ale nepostrádá nápaditý děj a povedené akční scény. Matrix o čtyři roky později dotáhl intelektuální myšlenky skloubené s akcí do dokonalosti, Ghost in the Shell mu ale prvně ukázal cestu. (17.11.2009)