Ladíme!

Vtípky na cílové publikum asi fungují, pro diváctvo 20+ to ale dle mého musí být docela problém. Alespoň pro mě byl. Divák si tak může spíš „vychutnávat“ sváry mezi rebelující Becou a tradicionalistickou Aubrey, mezi dívčí a chlapeckou skupinou, otcem a dcerou nebo NÍ a NÍM. Jsme totiž na vysoké škole, kde vrcholí boje zejména mezi dvěma vokálními soubory, které publikum těší svými skladbami výhradně pomocí hlasivek, bez hudebních nástrojů. Jenže nic výše zmíněné není dělané alespoň na 80%. Je pravda, že tvůrci na nás navalí řadu chytlavých songů z minulých dekád, i současné pecky s velmi dobrým hudebním aranžmá, představí sympatické hrdiny, ale to je trochu málo. Na hubené kostře odvypráví nikterak přínosný příběh, kterak banda mladých touží po úspěchu, uznání nebo hledá sama sebe. Má naopak řadu momentů, které jakoby přišel natočit někdo třeba ze South Parku (děj osvěží, ale nikam ho neposunou) – mám na mysli třeba asijskou členku souboru, která do kamery vždy prohodí nějakou bizarnost, třeba jak v děloze snědla své dvojče. Ostatně tvůrci asi mají něco proti Asiatům (viz. spolubydlící hlavní hrdinky) a rádi se rochní ve zvratkách (zbytečně, samozřejmě!). Nemůžu ale říct, že bych zíval nudou, nebo při projekci balil vánoční dárky. Teenagerovská (ne)romance plná typických archetypálních charakterů je v některých pasážích uspěchaná, jindy nedotažená (nevyužitá), humor funguje tak možná na přeskáčku, je méně odvážná a originální, jak bych si přál. Na druhou stranu má Annu Kendrick. A to je samo o sobě slušnou výhrou!! Tři a kousek.. (16.12.2012)

Schematická teen jednohubka, která se sice jistým způsobem snaží vybočit drobnou sebereflexí a odkazováním k jiným žánrovým klasikám (Snídaňový klub), ale nakonec se stane stejným z nekonečného zástupu. Aby se Ladíme! dalo brát více vážně v kontextu podobných snímků, muselo by mít především sofistikovaněji uchopené ženské postavy – další Ženy sobě se bohužel nekonají, parta holek je bohužel jen směska stereotypních figurek, která má danou roli ve skupině a určitý druh running jokeu (japonka mluví potichu, bohatá dceruška panuje, tlustá Amy dělá nechutné vtipy apod.). Příběh také není z nejdůmyslnějších, někdy si tato celovečerní variace na Glee dělá srandu ze své podstaty, záhy se však vytasí s její adorací. Co teda ve výsledku Pitch Perfect je? Body dolů za useknuté finále, body nahoru za sympatickou Annu Kendrick, kvůli níž je celý tenhle „muzikál z vysoké“ tak o dvě třídy koukatelnější. (18.12.2012)

A -ca-glee...by mohlo znít společné zvolání dívčí skupiny. A ještě by to chtělo doladit. Becca (Anna Kendrick) přijíždí na Bardenskou univerzitu, kterou bere jen jako přechodnou stanici, než ji táta zaplatí školu v L.A. Její ambice stát se DJkou musí ještě počkat, protože na škole vládne kult a-cappell, což jsou dívčí a chlapecké skupiny zpívající cover verze známých songů bez hudebního doprovodu. Vstoupí tedy přes svůj počáteční odstup do dívčí a-capella skupiny nesoucí název Bardenské Bellas, kterou vede panovačná Aubrey (Anna Camp), neuznávající jiný názor než ten svůj, a občas při nezvladatelném rozpoložení zvrací mohutné gejzíry (do hlediště). K tomu si ještě tvrdošíjně stojí za tím, že soutěžní sestava se musí držet zažité univerzitní tradice a neuvědomuje si, že v uniformních a upjatých kostýmech letušek, za zpěvu obstarožních písní z minulého století, nikdy nemůže dosáhnout na vítězství. Becca se svým poněkud rebelským postojem, a novou partou dívek, se pokusí skupinu vést jiným směrem s cílem konečně porazit dosud neporaženou konkurenční chlapeckou skupinu s názvem Bardenští Potížisté. Zpočátku se to pro film moc příznivě nevyvíjelo. Vše bylo až moc trapné, postavy nesympatické a nevtipné. Postupem času se tyhle neduhy jako zázrakem začaly odbourávat. Odstartoval to konkurz na nové adeptky do dívčí skupiny a následný výběr byl perfektní a každá z dívek dostala svoji výrazovost v čele vtipně komentující Tlusťošky Amy (Rebel Wilson). Nejednalo se přímo o dívky atraktivní, ale schopné na sebe výrazně upoutat pozornost jejich originalitou a citem pro uchopení charakterů postav. To bylo pro film, který zrovna netěží z ohromující taneční choreografie, dost důležité a zásadní. S touhle partou film nabral náboj, dalo se jí fandit a jejich hlášky bavily. Závěrečný duel mezinárodního mistrovství univerzitních a-capell (ICCA) se ovšem ke vší smůle omezil, a hlavně soustředil, jen na jejich chlapecké konkurenty ze stejné školy a účast ostatních kapel byla zaznamenána jen letmo. To je ovšem také nedobré pro navození napětí v závěrečném klání. Knižní předlohu, podle níž je film natočený, neznám, ale Elizabeth Banks, která film produkovala a zahrála si v něm menší roli sympatické členky asociace univerzitních a-cappell, zřejmě neodolala svodům převést na plátno příběh blízký svým pojetím televiznímu Glee, s nímž má mimo jiné v tomto ohledu společného také jednoho z představitelů z populární série, který se zde mihne a schválně, jestli ho poznáte.Tato volba sice přílišnou originalitou nesrší a samotný příběh také v ničem extra neohromí, ale originální zápal pro věc z toho udělal koukatelnou záležitost, na kterou se dá naladit. 60% (01.04.2013)

Tak na tenhle film jsem se těšil a věděl jsem proč. Jo, dějová linka je to největší klišé, jaké si dokážete představit, ale s tím jsem i do tohoto snímku šel. Ovšem pokud to překousnete, tak se jedná o super film. Co se týče srovnávání s Glee nebo High School Musical, tak bych řekl, že společného mají pouze tu hudbu a prostředí... Pitch Perfect je z nich však určitě nejvtipnější, komediální linka se podle mě celkem dost daří (i když by jí mohlo být klidně i více) a to nejen díky "Fat Amy", která byla naprosto skvělá, ale i díky většině dalším sympatickým herečkám. No ale hlavně je soundtrack opravdu vydařený a fakt jsem se i zasmál. A klidně by mohla být další klišé dvojka, fakt... :) (15.12.2012)

Chuť přiživit se na Glee dorazila na velké plátno s menším zpožděním, ale stále ještě včas na to, aby se publiku alespoň částečně strefila do vkusu. Ona snaha nesměle parazitovat na populárním seriálovém dílku je ale spíš na škodu. Jakkoli se Pitch Perfect snaží přijít s absurdním humorem, vychází mu to jen občas a nečekaně laciné úlitby cílové skupině v podobě zvracejícího humoru vysloveně zarazí. O to větším překvapením jsou pak povedená aranžmá veškerého přítomného popu, na která chtě nechtě slyším a taková Just a Dream skoro vyrazí dech. Díky úsměvu Anny Kendrick se nakonec vyloupnu s průměrným hodnocením, a to i přes rozčilující nerozhodnost, zda film chce být parodií na filmy o cestě ke slávě nebo bude právě jedním z nich. V důsledku by vlastně ani nemělo jít o zklamání, protože snímek je čistou klasickou žánrovkou a je jen a jen mojí chybou, že jsem čekal něco víc. (17.12.2012)