Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Niktorius
    ****

    Výborný film, s nímž bych ono vágní slůvko "nuda" rozhodně nespojoval. Ale neubránil jsem se cukání v koutcích prakticky u všech scén, v nichž vystupoval téměř karikaturisticky ztvárněný Muhammad Džinnáh v podání Alyque Padamseeho a věru to nebylo jen proto, že si ho tak trochu spojuju s podstatně lidštějším a charismatičtějším podáním Christophera Leeho. A pátou hvězdičku také nemůžu dát z toho důvodu, že znám film, který téma Gándhí zpracovává se znatelně vyšší myšlenkovou i filmařskou kreativitou, neotřelostí a imaginativností - Hey Ram. Líbil by se Civalovi? __________ P.S: Tak jsem si schválně na YouTube pustil všechna možná videa zachycující skutečného Džinnáha a ani na jednom se jakkoli neblíží tomu nafoukanému spratkovi z tohoto filmu.(14.11.2009)

  • cheyene
    ****

    "Mahátmá" Gándhí, malý velký muž. Malý vzrůstem, velký svými činy a myšlenkami. Kdyby se jeho názory a filozofií řídili všichni lidé, bylo by na světě lepší prostředí k životu. Altenboroughův snímek je unikátním pohledem na život tohoto výjimečného člověka. Jediné, co mi na zpracování filmu vadilo, byla absence udávání roků, v nichž se děj odehrává...(15.1.2011)

  • Shadwell
    **

    Kinematografie rozeznává tři časy: (i) Objektivní čas, po který divák sleduje dílo, měřený hodinkami. (ii) Filmový, nebo-li dramatický čas. (iii) Čas subjektivní, u kvalitní podívaný daný tím, že se vcítíme přes děj do postavy a prožíváme s ní všechny časové deformace. A teď klíčová otázka: Jak se přenést z času objektivního do subjektivního? Pochopitelně, přes čas dramatický (schopnost filmu vyprávět příběhy), ovšem ten v případě Gándího neexistuje, tudíž se přesouváme nazpět k času objektivnímu.(27.10.2008)

  • Mahalik
    ****

    मोहनदास करमचन्द गांधी Chtěl bych komentář vést ve stylu "gándhíovském". To znamená, předložit vám filozofickou úvahu. Něco, co by vás donutilo přemýšlet, tak jako to udělal film. Jenže po pár minutách jsem zjistil, že na to 1) nemám atestaci, a za 2) by můj myšlenkový proud zastínil Attenborough, který vypráví tak úchvatně, logicky a hlavně se zaujetím, že bych dopadl jako Bambi (sám a ubrečenej). Takže raději ne!__ Na snímek Gándhí se mi na poličce prášilo pěkně dlouho. Přeci jen na 188 minutový film by si člověk měl vzít dovolenou, ale osud tomu chtěl, že jsem trochu toho času našel a proč ho nevyužít ve společnosti pána jehož kroky jsou obsypány okvětními listy? Samozřejmě, opěvovaný výkon Bena Kingsleye je více než oprávněný, ale přesto mi ve filmu chyběla byť jen známka nějakého většího emočního vypětí. Smrt milované ženy už už měla nakročeno...ale byla přerušena hvízdajícím vlakem. Takže jsem se mohl maximálně bouchnout do kolen. Čert vem délku, já chci brečet!!!(29.10.2008)

  • Satan
    ****

    Úskalím životopisného snímku vždy bude zájem o osobnost, které se věnuje. Mahátma Gándhí je charakter sám o sobě - svou trpělivostí, tvrdohlavostí a mírumilovným jednáním musí s každým člověkem alespoň trochu zahýbat. Ostatní tasí meč, on nastavuje tvář, ostatní zuřivě demonstrují, on je umlčuje svou hladovokou. Attenborough správně pochopil, že život jednoho z největší myslitelů nejde shrnout celý, a tak se soustřeďuje na významné politické události, které měly dopad na celosvětovou společnost. Nejzažším rokem je tedy rok 1894, kdy Gándhí začíná své myšlenky prosazovat v Africe. Pokud máte rádi pomalejší filmy, kde má jednu z hlavních rolí kamera, tady se nabažíte. Spousta krásně nasnímaných panorámat, klidné prostředí, práce s komparzem...Nad vším ční fantastický herecký výkon Bena Kingsleyho, v jehož přítomnosti ty tři hodiny utečou jako voda. Zamrzí možná vynechání několika událostí (pokus o atentát) a občas podivně pracuje střih (akčnější scény), ale jako kolos je to ukočírované velmi dobře. Navíc pěkná reklama na humanismus. [Přesná stopáž: 191 min](28.7.2011)

  • - Gándhiho mohli hrát Alec Guinness či Anthony Hopkins. O roli se zajímal i Dustin Hoffman, ale dostal nabídku na Tootsie (1982). (Kulmon)

  • - Film nechtělo financovat žádné studio. Většina peněz byla získána od Josepha E. Levina, od Attenboroughova přítele Jakea Ebertse a prodejem práv ke hře "The Mousetrap". (džanik)

  • - Film obsahuje nejmasovější scénu, která byla do roku 2012 natočena. Scéna z pohřebního průvodu obsahuje necelých 300 tisíc účastníků, ze kterých pouze třetina z nich dostala za svou práci zaplaceno. Plat jednoho komparzisty byl 40 pencí. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace