Král Artuš: Legenda o meči

RocknRolla Artuš vs. U.N.C.L.E. Vortigern. Jeden by si myslel, že pojmout nejslavnější anglickou legendu jako naspeedovanou gangsterku z londýnského podsvětí nemůže fungovat a taky že jo. Výsledkem je sebestředný, jako by z herní konzole vypadnuvší cool bordel o králi z bordelu, co musí pochopit, že nejlepší je to obouruč, opěvovaný soundtrack je z velké části mimo, montáže scén co je a co bylo, bude nebo možná bude, zavání samoúčelnou manýrou. Nejsmutnější je, že Ritchie, kdysi originální fenomén okrádaný ze všech stran, se nakonec sám stal zlodějem (namátkou seznam vykradených: Jackson, Snyder, Kurzel, Dante´s Inferno, strejda gauner Law dokonce mluví do ouška jak pan Světlý). Strašně bych si přál, aby Guy zase nahodil řemen, ale tudy cesta nevede.. (04.07.2017)

Patřičně fyzický zážitek se všemi Ritchieho trademarky. Nechybí divoké konverzačky s nestíhatelnou kadencí, nechybí Londýn, nechybí kamarád Beckham. Do samého konce jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli takovým sympatickým divočinám trochu neškodí fakt, že jsou nasoukané na klasický příběh, který tradiční body potkává občas velmi ledabyle, občas odvážně a nápaditě, ale občas právě nevyhnutelně klasicky. Nejrazantněji se to děje při přímém porovnání Artuše, který si v Hunnamově sebejistém podání nechává rozbít ústa, nejde pro drzé slovo daleko a relativně často na svůj úděl remcá, a Vortigerna, archetypálního fantasy zlosyna s touhou po moci. Přesto mám z Legendy velkou radost, protože moji oblíbenou látku zpracovává po svém a s rytířskou ctí se dobírá konci, ze kterého by se v nějakém alternativním vesmíru pokračovalo vstříc excelentní sáze. Nám zůstane alespoň poctivý a statečný záblesk. (30.07.2017)

Velká škoda. Na jedné straně nejdospělejší a nejosobitější fantasy od Pána prstenů, na té druhé mix příliš mnoha protichůdných stylů. Je fajn, že KONEČNĚ někdo dokázal natočit fantasy, kde kamera nekrouží nad horou, pod které jdou hlavní hrdinové. Ale zatímco zrychlující střihy ve stylu Šíleného Maxe fungují fantasticky a to samé platí o dějových zkratkách, jakmile nastoupí digitální bordel, je to podobně únavné jako poslední Snyderovky. Nemluvě o té lehce zvláštní stylizaci postav, kdy všichni tak nějak do tématu zapadají, jen hlavní hrdina má šatník od předního návrháře. Přesto je mi líto, že to až tak prolítlo v kinech. Film nenudí, má atmosféru, přesný casting a téma náběh na to vyrůst do velkých výšin. Bohužel, toho už se nikdy nedočkáme. 70% (09.07.2017)

Trailery na nového Krále Artuše byly spíše průměrné a málokdo se na něj vyloženě těšil, o to více jsem byl překvapen spokojenými recenzemi a pozitvním přijetím. Guy Ritchie má hodně osobitou režii a velmi vyčnívá nad ostatnímí, především střih je podán velmi efektivně a originálně. Charlie Hunnam je sympaťák a do role sedl jak prdel na hrnec, Jude Law jako záporák taktéž neobvyklá a zajímavě podaná role. Akce zde až tak moc není, ale když na ní příjde je vcelku schopná, především finále je slušně našlápnuté ( Obří had vede),potěší i soundtrack a špinavý vizuál skvěle dokresluje atmosféru. Žádná velká pecka, ale zábavná jednohubka a z Fantasy žánru rozhodně to lepší, co se za poslední dobu zrodilo. 75% (17.06.2017)

Sbal Excalibur a vypadni. Gangsterské a správně dravé fantasy, nepostrádající Ritchieho atypický styl vyprávění. Řádně zběsilý hudební doprovod, ústřední herecké duo vynikající, každá (nejen) akční sekvence jede s pedálem na podlaze. Režisérova verze anglosaské legendy chytá nový dech a žene se kupředu jako uragán. Pokud jste zatvrzelým zastáncem Excaliburu, tak se raději kliďte z cesty. Tahle jízda bez zábran nemá konce! (11.05.2017)