Zátopek

Líbilo se mi to, protože se také považuji za běžce, nebo to byl dobrý film? Těžko říci. Zátopek byl každopádně originální osobnost, která si film zasloužila. Můžeme sice diskutovat, co ve filmu mělo či nemělo být, ale nemá to moc význam. Takhle, jak ho autoři poskládali, příběh celkem pěkně drží pohromadě a běží bez větších zakopnutí. Neužil a Issová v hlavních rolích výborní, po produkční stránce zřejmě tuzemská špička. Také hudbu Beaty Hlavenkové považuji za velmi dobou. (70%) (28.08.2021)

Zátopek... Když jsem tak v kině koukal na neuvěřitelné výkony Václava Neužila a přemýšlel o Zátopkovi s tím co jsem o něm četl a porovnával to s tím co prezentoval tento film, napadlo mne další podobné jméno. Někdo bude namítat, že jsem se zbláznil a že srovnávám nesrovnatelné. To jméno je Karel Gott. Jistě, srovnávat dobu padesátých let, kdy šlo doslova o kejhák i nejednomu rudému soudruhovi s obdobím normalizace jistě nejde. I když soudruzi uměli život dotyčnému zničit i jinak, důkladněji a trýznivěji než deseti minutami škrcení na napjatém provaze nad popravčí šachtou. Ale při podrobnějším srovnání tu máme mnoho shodných znaků. Nesporný talent, vypracování se od prvních krůčků po skutečnou legendu, sebekázeň, dril, a pak také touhu dělat svojí milovanou profesi doslova za každou cenu. Já vám to podepíšu, ale nechte mne v klidu dělat to v čem jsem dobrý. Zde možná Karlu Gottovi trochu křivdím o něco více než Zátopkovi, který byl výrazně angažovanější. Ne, neodsuzuji. Z toho co vím o padesátých létech člověk nemá právo dnes odsuzovat takto od stolu s kvalitní vonící kávičkou vedle klávesnice. Tehdy byla jiná doba. Krutá. Ale to neznamená, že by se u konkrétních lidí o této době nemělo mluvit a už vůbec nic zamlčovat. A zde mi trochu mrzí, že film ze Zátopka udělal takového vlastně docela jednoduchého jedince s vyběhaným mozkem, který vlastně toužil jen běhat, běhat a zdokonalovat si časy kol. Je to škoda, protože na škodu by nebylo naopak odkrýt více z toho vnitřního boje a snad i strachu z režimu uvnitř duše Emila Zátopka. Proč? Protože o jeho sportovních výkonech i třech zlatých ví skoro každý. O tom nemusel být točen film. To je jen má osobní poznámka k námětu. Z hlediska filmařiny se mi to líbilo. Dobu se podařilo vystihnout pěkně (až na ten záběr na chodník v Praze s bezbariérovou úpravou v podobě varovného a signálního pásu, to by soudruzi byli tehdy sakra napřed!) . Kamera byla super a samozřejmě výkony Marthy Issové a zejména Neužila. Když na konci maratónu řval stadion Zátopek, v duchu jsem volal Neužil! Přeji mu další krásné role, ale tahle byla jistě jednou z jeho životních. Jsem rád, že si česká kinematrografie troufá na stále ambicióznější projekty s dobovými zahraničními exteriéry, byť tam našinec lecos poznal z našich luhů a hájů. V součtu tedy dávám za 3 protrhlé bílé cílové pásky, protože mi v tomto filmu chybělo ještě něco co by u sportovního filmu nikdy chybět nemělo a to dokonce ani když znáte výsledek historické události. Napětí. To tam nebylo žádné a ve 2/3 filmu jsem se dokonce lehce nudil. Přesto film doporučuji vidět, nejlépe v kině. Překvapilo mne, že Cinema City na Westfieldu Chodov bylo narvané k prasknutí a zbylo na nás pár posledních roztroušených míst. * * * (23.10.2021)

Pátrání po Ťopkovi. Tvůrci protagonistu situují do různých rolí, aniž by se dokázali rozhodnout, která byla tou životní. Někdy se projevuje jako prosťáček, který zásluhou své bezelstnosti proběhl bez větší újmy poválečnými československými dějinami. Jindy jako pragmatický sólista, který uzavřel dohodu s mocí, aby mohl běhat. Jindy jako osvícený muž pevných zásad, skvělý přítel a mentor… V různých epizodách poznáváme různé Zátopky, pro které jsou stěžejní různá témata. Jako nejnosnější a postavami v bolestně doslovných scénách nejčastěji probíraný se jeví motiv konfliktu mezi běháním a rodinným životem, rozvíjený paralelně v příběhu australského kolegy, kterého Zátopek povzbuzuje víc v udržení dobrého vztahu s partnerkou než v běhání. Stejně jako řada dalších nadhozených motivů ale není dotažený, neslouží k tomu, aby rozbíhavé vyprávění semknul. Dana se prostě smíří s tím, že její manžel děti nechce (což je trochu stereotypně v podstatě to jediné, co ji trápí), náznak partnerského odcizení vytvářející očekávání v linii ze šedesátých let (dopis, ženina nepřítomnost) k ničemu nevede. Dana se zničehonic zjeví, připraví vajíčka a znovu s Ťopkem trénuje, jako kdyby se mezi nimi nic neudálo. Film zakládající ambivalenci hlavní postavy na nezdravém zaujetí atletikou paradoxně využívá závodních scén primárně k vyvolávání úžasu (efektní běh v dešti) nebo radosti a dojetí, ne emocí odpovídajících tomu, jak zničující je běh pro Zátopkův osobní život a jeho tělo. Také závěr je přes všechny temnější tóny, které občas zazní (obvykle doslova, protože hudba nám dává dost zřetelně najevo, že se zrovna děje něco tragického, že teď bychom se výjimečně smát neměli), až příliš přímočaře pozitivní a oslavný a v podstatě vynuluje všechny ostatní otázky. Vykreslení některých postav je krom toho karikaturní (Danina moravština, dávána ostentativně najevo) a propojování scén chvílemi dost strojené (posrpnová linie slouží v podstatě jako teaser na události ze Zátopkovy minulosti – je v ní otevřeno nějaké téma, následuje flashback, v němž je toto téma víc prozkoumáno). Chápu, že některé z uvedených nedostatků jsou dané snahou co nejvíc divákům usnadnit práci a natočit svižný, vtahující, nadnárodně srozumitelný crowd-pleaser (řemeslně jde o vynikající počin) bez prodlev na vydechnutí a zamyšlení. Právě okamžiky, kdy vyprávění zpomalí, zacílí na detail a okolo podstaty problému jen krouží, namísto toho, aby jej explicitně pojmenovalo (scéna na horách), jsou ovšem těmi, kdy film získává určitou hloubku a přesvědčivost a dává zapomenout na své mnohé vnitřní rozpory. 65% (30.08.2021)

Prekvapivo dobrý Neužil. A tie závody boli fakt napínavé, hoci človek presne vie, ako to dopadne. Takto si predstavujem kvalitnú réžiu i dramaturgiu. Na druhej strane Zátopkovú nemuseli zošpatiť ešte viac než bola. Je inak zaujímavé, že osobnosti typu Zátopek dnes nachádzame len málokedy, pritom dnes by sme mali mať pre rozvoj športu len tie najlepšie podmienky. Pre fanúšikov športu a trochu aj histórie, ktorá tu bola dobre ukázaná, tých okolností a narážok je tu naozaj veľa, to bude určite dobrý film. Hoci trocha dlhší než možno musel. (22.09.2022)

Stačí znát definici psychopata. Nebo nějakého osobně. Splňoval snad všechny body. Motivace běhu? Podíval se, kdo je favoritem a musel ho předběhnout. Za každou cenu. Žena? Bylo mu s ní fajn, chtěl ji, měl ji, ale její výsledky, sny, touhy? Natož děti? Nedejbože nechat se zastínit na minutu na tiskovce její zlatou medailí. Pak si raději budeme hrát na usměvavého debila. Proč nejdou jeho činy pochopit? No protože to tak u těchto mužů bývá. Tak strašně se chtějí líbit, tak moc chtějí, aby je měl každý rád... Přes palubu hodí kohokoli, okolí jde mimo nich, nulová empatie, jen já a třeba i na besedách, ale hlavně že mě poslouchají, milují, tleskají, ale někdy nepochopitelně pomůžou, potěší, pokud se to týká jich samotných, i se zastanou. V tom není třeba hledat logiku. Zátopek běhal v politicky šílené době, byl logicky terčem manipulace komančských pohlavárů, toto bylo náročné pro každého, ale u něho konkrétně je zřejmé, že na politiku bodal jako na vše ostatní, jel si jen a zásadně na svoje běhání. 40x 400m za dopoledne na tréninku? Žádný trenér? Já sám, já sám? Ok. A vyhrál. Byl to namakanec. Bez debaty. Že vystoupil z letadla? V tom by hledal politické gesto jen naivní snílek. Psychopati mívají kvanta svých důvodů, v těch se vyznají jen oni. Ale kritizovat národní poklad není snadné, no dvě strany mince, jsou stále dvě a to se tvůrcům podařilo nastínit trefně. Martha byla naprosto úžasná, vztahové turbulence Zátopkových fungovaly na plátně skvěle, závody natočeny, že máš chuť vyskočit ze sedadla a tleskat, každá scéna propracovaná, jako je v našich filmech vidět málokdy. Kamera, scénář, retro výprava, kostýmy a nádherná hudba Beaty Hlavenkové. David Ondříček natočil parádní biják, kterého si vážím a přeji mu mnoho úspěchů i na poli zahraničním. Velká paráda! Kdo Zátopka zažil osobně, nebo dokonce znal, ví svoje. Paní Dana byla úžasná dáma s výjimečným srdcem, patřím k těm, kdo nechápal spíše ji. A Vašek Neužil? Toho já neviděla, já viděla Zátopka. Gratuluji, tohle by, za jiných časů, byl plešoun na plešouna. Klobouk dolů, pecka nevídaná! Mistrovské! (10.09.2021)