The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House that Jack Built
Jack stavia dom
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHudba:
Víctor ReyesHrají:
Matt Dillon, Bruno Ganz, Uma Thurman, Siobhan Fallon Hogan, Sofie Gråbøl, Riley Keough, Jeremy Davies, Jack McKenzie, Mathias Hjelm, Ed Speleers (více)Obsahy(2)
Pro sériového vraha Jacka je každé zabití uměleckým dílem. Své temné mistrovství se snaží během let vybrousit k dokonalosti. I přes jeho vysokou inteligenci se policie pomalu přibližuje, zatímco Jack víc a víc riskuje na cestě k dokonalé vraždě. Ponurý, chytrý i groteskně humorný snímek nás zavádí do USA 70. let. Kontroverzní génius Lars von Trier jej poprvé představil na festivalu v Cannes. (Aerofilms)
(více)Recenze (521)
Nikdy bych nevěřil, kolik různorodých a přesto velice zajímavých faktů se mohu dozvědět, při sledování hororu o pološíleném sériovém vrahu. I přes vcelku povedený úvodní incident, byl začátek spíše nudný a trvalo mi se naladit na tu správnou notu. Začátek totiž probíhal formou dialogu mezi hlavní postavou a tajuplným starším mužem, který se velice zajímal o jeho život a snažil se tak porozumět podstatě jeho choré mysli. Postupně jsme si tímto stylem prošli ukázky nejzajímavějších vražd a ostatních milníků z Jackova života obohacené filosofickými otázkami a zajímavostmi všeho druhu. Povídání tak pro mne bylo čím dál zajímavější a i když Jack není žádný sympaťák a nad jeho brutálními činy se místy ježí chlupy po celém těle, tak jsem si jeho příběh nakonec velice užil. Ze zmíněných incidentů bych nad ostatní vyzdvihnul zejména část s rodinou (i když si nemohu vysvětlit, jak tímto způsobem mohl zvládat po dobu několika let dvojí život) a pak také závěrečný incident o jedné nábojnici. Finální představa Danteho pekla, která zabrala skoro půl hodiny na mne byla trochu moc, ale stále to s přehledem stačí na 4 hvězdy. 79% ()
Pokud se podíváme na lehkou marketingovou kampaň, která mluvila o stovce lidí, která odešla z projekce, tak můžeme předpokládat, že možná přeháněla, ale rozhodně ne moc. Podotknu, že úplně nerozumím tomu, co divákům na Jackovi z hlediska brutality vadí více, než třeba na Tarantinovi. Scény mají většinou celkem rychlý střih (druhý a čtvrtý incident) a zcela určitě se nejedná o nic, co bychom neviděli někde jinde. Problémem tady bude spíše morální hledisko, nebo přemíra uměleckého záměru. Oba zmiňované faktory totiž z kina vyženou nejvíce lidí. Jelikož většina píše recenzi na nového Triera podobným stylem, vezmu to z trochu jiné strany. Otevřeme-li si tedy krátké statistické okénko, můžeme rozebrat projekci, které jsem se zúčastnil. V sále nás nakonec bylo celkem 10 (projekce v 21:40 vysvětluje už tak nízký počet diváků). Z toho byly 3 páry, dvě kamarádky (které přišly až po prvním incidentu - je proto možné, že se vrátili se snahou o druhý pokus, aby film zkusily dokoukat znovu), jeden klasický divák a já (pokud má vaše přítelkyně/přítel stejný problém s krví a brutalitou jako ta moje, na Jacka ji neberte). Skupinka se držela celkem dlouho. První a druhý incident všichni přečkali celkem v pohodě. Nejdelší záběry jsou na hlavu rozraženou heverem (znáte z traileru), a Jack se chová jako typický vrah. Třetí incident je z pohledu člověka asi nejsilnější a jedná se o pořádnou "prasárnu". O tom svědčí i fakt, že pár s popkornem opustil kino ještě před návštěvou mrazáku a úžasně nechutným/děsivým Bručounem. Člověk by čekal, že následně se film trochu zvrhne, ale kromě jednoho řezání (pro které platí, že střih není dlouhý) je to už celkem snesitelné. Na konci film dostojí svému názvu a vytvoří prapodivnou kreaturu, která plynule přejde do nečekaného "Dantovského finále". Zhruba na pomezí mrazáku a finále odchází další pár, kde to podle reakce přítele vypadá, že na tohle už nemá nervy. Odešli teda ti, kterým film přišel zvrhlý, nebo je pojetí snímku s prostřihy na zvířata (a podobně) opravdu nezaujalo. Celý závěr je pro většinu lidí nepochopitelný, ale pokud znáte Božskou komedii, tak pochopíte na čem jste. Kompozice tohoto povídkového filmu je celkově dost zajímavá, avšak Trier je z hlediska morálky opravdu dost za hranu a stopáž mírně přestřelil. Pokud vás trailer zaujal a nejste z něj znechuceni, tak do kina vyrazte, protože se jedná o podivuhodnou zkušenost. Jestli vás odradily už otázky, radši se na to rovnou vykašlete a nekoukejte na Jacka, kterak staví domeček ani nikde jinde. ()
Trierovo umělecké inferno a můj nízký tlak. Hrozivá kombinace. :( ()
Jsem mírně znepokojen. Ale ten pocit neklidu se mi líbí a rezonuje ve mně. Nic mě dlouho tak neuhranulo, čumím na závěrečné titulky jak tele na nový vrata, a nedokážu říct, jestli Trier natočil umění. Rozhodně ale stvořil něco, co z hlavy nedostanu minimálně do jeho dalšího filmu. Tak doufám, že to bude třeba adaptace herního Agony. Fujtajbl!! ()
WdgjufsaPSYCHOPATfhkjbdsyjnvdNARCISghukbfdtjnvddjGENIALNE SCENYjjufdfbkkurescmkhfxDVE A POL HODINYdfddsvjkyrdxbnkfWTF WTF WTF WTF WTF WTF WTF WTFbhfdcmkhfdcmkgCISELNE NIEKDE MEDZI SLABSOU NULOU A SILNOU DESINOUhjjgdsznkjgdxnkj....... ()
Lovecká scéna je masakr a ten druhý Matt zde dostal možnost se parádně vyřádit. Antikrist byl hnusný, Nymfomanka často dost o ničem ale tohle mě zaujalo. Je to sice krajně zvrácené, ale zároveň i vtipné. Taková morbidní zábava pro otrlejší diváky. 70% ()
Trier/10 ()
Nic proti, ale má lepší příběhy.!! ()
Temný a provokatívny Lars von Trier znova divácky na hrane. Dav sa delí na tých, ktorí nadšene tlieskajú jeho majstrovstvu, niektorí znechutene krútia hlavami a sú aj takí, ktorí sa nezaradia nikam. Nepoznám iného režiséra Larsovho formátu, ktorý dokáže jedným filmom znechutiť, pobúriť, zaujať a naložiť poriadnu dávku myšlienkových rozbušiek. Jack si stavia dom a to prostredníctvom symbolov, metafor a obrazov násilia v extrémnej podobe. Zároveň veľmi jemnocitne a poeticky prepája architektúru stavieb s duševnou konštitúciou, hľadá analógie v dozrievaní vína s rozkladom telesnej schránky a deformáciou duševného sveta. Centrálne vlastne rozoberá tematiku pudu, v Nymfomanke pud sexuálny, erotický, v Jackovi pud agresívny. Pud je vlastne energia, ktorá je človeku daná od narodenia, motivuje ľudské správanie. K ústrednej tematike ľudských agresívnych pohnútok pridáva témy viny a trestu, morálky, hraníc normality až abnormality, diferencovania psychopatie či psychózy. Sú vôbec naše agresívne predstavy naše vnútorné túžby, ktoré nikdy nemôžme realizovať v dennodennej realite a tak ich symbolicky vyjadríme v umení či inej činnosti? Kto je obeťou, kto predátorom? Vinná je obeť, lebo vzbudzuje či provokuje túžby alebo predátor, ktorý svojim túžbam podlieha? Aká je podoba zla a dobra na zemi a čo už nemožno definovať ako dobré či zlé, kde je vlastne tá hranica? Ťažko sa mi formuje názor, či ocenenie umeleckých kvalít režiséra nie je len podlahnutie dojmu, ktorý je postavený na tendencii šokovať. U Triera hrá prvé husle inakosť, originalita, nemožno mu odoprieť vlastný rukopis a to, že si filmy robí po svojom. Zároveň emočne nalieha, drví, šrotuje a divácke pocity a dojmy tlačí do najvyšších výšin niekde do extrému. A tým mi príde dosť manipulatívny. Na konci, aby sme to celé nebrali až tak veľmi vážne, ponúkne pár gýčových záberov. Úplný koniec zavŕši skočnou hudbou, ktorá má podprahovo nabudiť pozitívne emócie. Je to filmová nálož na druhú. ()
S neotřesitelnou pravidelností je další dílo mistra úšklebku a vrchního provokatéra zase další perlou v náhrdelníku obskurnosti, větší a lepší, než ty předchozí. Jestli chceš křičet, tak bys měla začít :-D ()
Navzdory přitomnému násilí se jedná o jeden z těch všeobecně přístupnějších Trierových filmů, protože symboliku a polemiku v něm nahrazuje pragmatismus a černý humor. Ale přesto moc nevím, co si z toho mám odnést. Díky artovému přístupu totiž dochází ke stylizaci násilí, které je přitom docela brutálně prováděno i na dětech, a úplným navázáním pouze na psychiku a myšlenkové pochody vraždícího magora se pro mě Jack stává jen dráždivou, wannabe intelektuální pózou. A co na tom, že občas je to zábavné a koncept vyprávění ve finále zmáklý, když nemám takřka jediný podnět, abych si tenhle příběh subjektivně užíval a vžil se do něj. Možná je to geniální testament současné společnosti, což se ukáže až časem, ale mně osobně to pořád zas tak zlé na tom světě nepřijde. V součtu jsem se hlavně díky brilantnímu Dillonovi a řadě super dílčích nápadů nenudil, jen mě to prostě minulo obloukem... ()
[13. Cinematik 2018] Môže byť vražda umením, alebo dokáže umenie vraždiť? Temne zábavná trierovská autoanalýza, spoveď a esej v jednom. Raz nestačí. ()
Jazdu do pekla by som už znova asi nezvládol, ale na jedenkrát som si ju celkom užil. Trier miestami zase vyšiluje viac, než by bolo potrebné, ale väčšinu času je na prekvanie formou podania viac než znesiteľný. Prevedenie Matta Dillona bolo navyše úplne skvelé a i keď som s jeho náhľadom na umenie nesúhlasil (to by som asi musel byť blázon), reálnu rovinu udalostí s vraždami a OCD považujem za výbornú. Záver filmu som prijal ako nutné zlo, pretože k nemu celý čas snímka smerovala. A kto bol týmto krokom prekvapený, asi nedával pri sledovaní pozor. ()
Konečne po dlhom čase niečo od dánskeho nafúknutého kohúta, čo sa dá pozerať, aj keď je pravda že ma ten sekundový výňatok z Melanchólie (2011) vystrašil. Na druhú stranu klamal by som keby som tvrdil, že som ani v tomto prípade nemal pocit nabubrelého artu, ktorý nikam nevedie (čo sa ukázalo hlavne v závere), no postava Jacka bola sakra zaujímavá a excelentne zahraná, vrátane jeho myšlienok v náväznosti na jeho vražedné umelecké konanie, ktoré často vyznelo až bizarne humorne. Z tohto pohľadu mi to pripomenulo Trierov fantastický seriál Riged (1997), ktorý bol v mnohých ohľadoch podobný. Užil som si to, konečne, no uvidíme ako ďalej... Nadpriemer. 75/100 ()
Jack. Cynik, inženýr s duší architekta, perfekcionista posedlý dokonalým úklidem kdykoli a kdekoli, narušený sériový vrah, který chce prostě jen dokončit, co začal, co si zrovna umanul, ale dokonale, ksakru! Také zbabělec, jenž se nakonec naivně snaží utéci z pekla...Lars se nám tedy vypovídal a zajímavě zafilozofoval, pro mě osobně lépe než ve valné většině předchozích počinů, že by se mnou Trier začal komunikovat? Moc rád se přesvědčím příště.[Filmový klub Citadela - Litvínov]. ()
Asi nemohu napsat víc, než pár čistě osobních dojmů; ten film ve mně vyvolal hodně emocí a je těžké se v nich vyznat (mj. doufám, že mi po něm nebudou v noci zdát nějaké noční můry). Přišlo mi to strašně dlouhé, místy je to docela vtipné, některé záběry jsou zajímavé (Elysejská pole, peklo), a celé je to docela předvídatelné (u všech Jackových obětí je předem jasné, že budou zabity, a předem jsem i vytušil, z čeho bude Jack stavit ten svůj "dům") a tak strašně rozporuplné a zvláštní, že si na ten film asi neumím vytvořit názor (nevím ani, jak ho vlastně hodnotit, chvíli jsem uvažoval o odpadu, ale dovedu si představit i 5 hvězd). Celkově mě ten film ale asi spíš jen iritoval - kromě té úmorné délky je to hlavně kvůli tomu, že se spíš klaním na stranu lidí, kteří ten film považují za pseudoartovou sračku, kterou natočil člověk se zřejmými psychickými problémy. Většina toho filmu je zlá, zvrácená, cynická, nechutná a úchylná, ty stupidní vsuvky o umění, Hitlerovi apod. tam jen otravují, a celkově nemám vůbec chuť nad tím filmem přemýšlet, co jím asi chtěl režisér říct, a hledat v tom nějaký smysl a věnovat tomu víc času, než kolik jsem už strávil při jeho sledování. Osobně mě na tom filmu třeba i sere, že mi svým způsobem přijde nebezpečný, protože nějaký magor by se tím mohl inspirovat (dnes je možné vše). Za zmínku snad ještě stojí, že jsem viděl i daleko krvavější a zvrácenější úchylárny, takže Trierovi ani nejde přiznat prvenství za nějaké boření tabu nebo hnaní filmu do extrémů. Skandální a kontroverzní je to bezesporu (ovšem samozřejmě zase jak pro koho), ale takových filmů jsou mraky, a zdaleka se jim nedostává takové pozornosti. Kdyby se jí trochu ubralo i Trierovi a kdyby sem Aerofilms přestali automaticky kupovat každý jeho nový film, asi bych byl raději. Ignorovat Trierovy filmy i jeho samotného se mi zdá už roky jako dobrý nápad. ()
Když byl film novinku viděl jsem trailer, kterej mě celkem zaujal. Snímek ale v sobě skrýval tři faktory, který mě od jeho shlédnutí odrazovaly. Prvním faktorem pro mě byla dlouhá stopáž. Druhým faktorem byl Matt Dillon jehož filmy zrovna nevyhledávám a třetím faktorem byl režisér Lars von Trier. Samozřejmě, že o něm vím ale jeho filmy jsou pro mě (zatím) zemí neprobádanou(Už dlouho se chystám na film Antikrist). Zatím jsem od něho viděl jeden film, kterým je The Element of Crime z roku 1984. Film kterej jsem vůbec nepobral. The House That Jack Built ale pár dní nazpět běželo na Paramount Network tak jsem se rozhodl, že to risknu a zpětně jsem si ho pustil. A tohle moje druhý setkání s Larsem von Trierem dopadlo o poznání líp. Přiznávám, že začátek mě zrovna moc neohromil a já jsem uvažoval, že film vypnu ale vydržel jsem. Trvalo to sice trošku déle jsem si zvykl na to jak je film natočenej a odvyprávěnej ale jak jsem si zvykl nemohl jsem se filmu nabažit a užíval jsem si ho plnými doušky. Musím uznat, že M. Dillon byl excelentní a užíval jsem si i dialogy ve filmu, kterých není zrovna málo. Nakonec lituju toho promarněnýho začátku (z mé strany), kdybych přistoupil Na Trierovu hru dřív mohl jsem se bavit hned od začátku. Ono to je ale jedno, protože tenhle film jsem neviděl určitě naposledy. A příště si ho užiju ještě víc. Nakonec mi ani ta stopáž nepřipadala tak dlouhá (klidně bych si dál ještě půl hodinovej nášup). Nejraději bych snímku napařil 5 hvězd ale ten konec kterej nebyl zrovna podle mýho gusta mi to nedovolí. PS : Tenhle film je konečně tím spouštěčem proto abych zkusil i Trierova Antikrista. ()
Jack staví dům bych označil za nejčernější komedii, jakou jsem kdy viděl. Ono se to totiž nedá brát vážně. Mé emoce během sledování tohoto snímku oscilovaly mezi „ten Trier je fakt machr“ a „ten Trier je fakt ocas“. Mírně mi vadil natahovaný závěr, jinak nic proti ničemu. [Sitges 2018] ()
"Myslivec na posedu, cílí na neposedu. Vystrč růžky, Triere... art film se ti posere!" Myšlenky hluboké, na pasece "vysoká", ale výsledek plytký. PEKLO JE KDYŽ... Jack marně staví dům a Trier se (vymazleně, ale otravně) urve z art řetězu. Škoda, že můj oblíbený psychopatický režisér a současně i neoblíbený, přehnaně zamilovaný peklomilec Trier tentokrát ztratil, kromě soudnosti, i střihačské nůžky. Mohlo to být za tři až čtyři hvězdy, pokud by film skončil včas. Přesně v tom okamžiku, kdy Jack konečně našel ten správný materiál a konečně postavil dům svých snů. A... střih! ()
Související novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)
71. Cannes Film Festival a jeho vítězové
71. ročník byl zahájen snímkem Oscary ověnčeného Asghara Farhadiho Všichni to vědí, jemuž vévodí slavný španělský herecký pár Penélope Cruz a Javier Bardem. Česká stopa byla výrazně znát v úvodu… (více)
Lars von Trier a sériový vrah
Slavný dánský režisér se po Nymfomance na pár let odmlčel, jeho fanoušky tak určitě potěší, že konečně chystá další projekt. Trierův nový film se jmenuje The House That Jack Built, uvidíme ho v roce… (více)
Šílenec nebo geniální provokáter? Takovouto otázku si snad každý filmový divák pokládá u filmového režiséra Larse von Triera. Jeho novinka Jack staví dům na tom nic nemění, jelikož kontroverze film obklopily již na festivalu v Cannes, A jako ve všech von Trierových případech se najde skupina diváků, které Jack staví dům vonět nebude a druhá, která ho bude milovat. Do jaké patřím já? Já bych řekl, že ani do jedné a spíše se přikláním do skupiny nějak mezi. Jack staví dům je totiž něco mezi totálním filmovým odpadem a zároveň mistrovským dílem a jeden z nejzajímavějších filmů co byl za poslední měsíce vidět. Osobně jsem člověk, který obě von Trierovy Nynfomanky nenávidí a byli do Jacka jedinými filmy, které jsem od von Triera viděl. Bylo mi jasný, že je to slušný řemeslník, Nynfomanky (především 2. část) mi ale hrubě neseděli. Tady mám ale z von Trierovy novinky opravdu radost. Jedná se pravděpodobně o nejdepresivnější a zároveň nejdrsnější film roku. Von Trier totiž sice vypráví příběh sériového vraha, do jeho příběhu ale vloží spoustu jiných témat a a odkazů a především předvede svůj nekonvenční pohled na svět. Jack staví dům je postavený na narážkách a podobenství, něco ve stylu Arafonskyho Matky!, akorát nikdy netlačí příliš moc na pilu. Například to, že Bruno Ganz (Adolf Hitler z Pádu třetí říše) hraje básníka Vergilia dojde samo od sebe jen málokomu. Von Trier ale zároveň potvrzuje status provokatéra, který scény schválně natáčí tak aby diváka co nejvíc šokoval a dostával co nejvíc šokovanější reakce. Von Trier se nebojí detailních záběrů na střílení hlav malých dětí, nebojí se uřezávání dámských poprsí a nebojí se detailních záběrů na rozsekané mrtvoly. Von Trier ale toto vše koná schválně aby mohl diváka do extrému vytočit a vybrat si jestli se mu to nelíbí nebo v duši cítí blaženost. Někomu se tento styl může líbit, někomu ne, vyberte si! Jack staví dům mi občas připomínal divadelní hru, jelikož spočívá v tom, že se skládá z 5 nejoblíbenějších Jackových vražd (na krku jich má doopravdy o hodně více, konkrétně zmíní číslo kolem 60) a v každé oblíbeně vraždě dojde k tomu, že si Jack nejdřív s obětí povídá (aniž by dotyčná osoba věděla, že je budoucí obětí) a teprve poté dojde k brutální vraždě. Ty dialogy nejsou vůbec nudné a i když po pár minutách omrzí a člověk už čeká až se film trochu pohne dopředu, nějak výrazně mu to nevadí. Von Trier do role Jacka obsadil Matta Dillona, pro kterého pravděpodobně půjde o životní roli a je otázka jak se mu to zalíbí. Bruno Gatz v roli Vergilia zaujme a má pořád velké charizma a mihnou se i Uma Thurman a Riley Keough, které hraje zajímavou postavu, která z plátna možná zmizí až příliš rychle. Jack především zvýrazňuje vraždy žen a do jisté míry jsem to chápal jako odkaz na to, že jde o novodobého Jacka Rozparovače. Tato moje teorie se ale rychle rozplynula poté co Jack několikrát zdůrazní, že zabil i muže a nezůstane jenom u slov. Pořád je to ale von Trier a jeho styl prostě nikdo nemůže být stoprocentně rád. Když Jack vypráví, že my lidé nejsme ochotni uznat ikony, které vytváří výjimečné umění objeví se několik záběrů na Adolfa Hitlera a jestli to von Trier myslí vážně tak fakt nevím. Mimochodem, když Jack vypráví o o smyslu současného umění, objeví se záběry z předchozích von Trierovy filmy včetně Nymfomanek a i když u nich asi budu občas vysoce trpět, měl bych je pravděpodobně dohnat. Problémem je také délka, protože film nedokáže být zábavný celých 155 minut (!!!!). Řeči tom jak je ve filmu revoluční, šokující brutalita jsou taky úplně mimo, protože i když je násilí v Jack staví dům hodně, překvapivě není tak brutální jak jsem čekal a největší WTF asi zůstává uřezávání poprsí. Na jednu stranu odpad, na druhou stranu totální masterpiece, který by měl člověk vidět určitě. Celkové hodnocení za 4/5 ale spíše se jedná o 3+. Von Trier ale dokázal prodat i závěr a kdyby se v jeho současných 62 letech jednalo o poslední film, myslím, že by se jednalo o stylovou rozlučku. Nemám pocit, že bych Jacka staví dům potřeboval nutně vidět znova, rozhodně ale nelituji jeho sledování a jsem mile překvapen. A mám pocit, že Quentin Tarantino bude mít po zhlédnutí filmu radost. () (méně) (více)