Steve Jobs

1 Both Sides Now: clasicall and parametric. 1984. Stand and Deliver. 16mm. Flashback. 1988. Walk and talk. 35mm. Flashback within flashback. 1998. Stand and Deliver and Walk and Talk. 16mm, 35mm, Digital. Flashback recontextualization (unreliable perception) X 3 in 4 acts. Think different(ly). Change paradigm => Masterpiece. Movie of the year. 0 (13.11.2015)

Michael Fassbender je ako Steve Jobs - fenomenálny, brúsi si ZUBY NA OSCARA, postava počítačového vizionára je arogantná, zahľadená do seba, je to človek, ktorého budete viac nenávidieť, ako obdivovať, nedáva si servítku pred ústa, a je zaznamenaný čas pri jeho 3. dôležitých prezentáciach v rozmedzí rokov 1984 - 1998. Michael je výborný herec, pričom ako hrá JOBSA - sa mi hnusilo, protivilo, liezlo mi to na nervy, je to viac - menej účelové, keď sa scenár oscarového scenáristu Sorkina, ORIENTUJE len na jednu postavu Stevea Jobsa, jeho herecký predstaviteľ, Michael Fassbender, je ako psychopat, ktorý ide za svojim cieľom, nech to stojí - čo to stojí, napomáha mu práve ukecaný scenár, ktorý ma cca. po 1. hod. hracieho času začínal nudiť, uspávať, že som chcel hodiť plechovku do kino - plátna, ale tým by som si narobil iba starosti, a tak som to pretrpel, myslím, že kameňom úrazu, je nudná réžia Dannyho Boyla, od ktorého som čakal, predsa niečo iné, poznám jeho vycibrený - vizuálny štýl, a ten tu náramne chýba, šikovnejší režisér by dokázal strhnúť viac pozornosti na celý film, nie iba na jednu postavu. Zato si dal režisér záležať na čo najväčšej autenticite. Napríklad scény z roku 1984 sú nakrútené na zrnitý 16 mm film a tie z roku 1988, keď sa Jobs vrátil do Applu a predstavil iMac, už boli nakrútené v HD. Ale kamera sama o sebe ma absolútne nezaujala. Ešte k hereckým výkonom, britská herečka, Kate Winslet, podáva taktiež kvalitný výkon ako Jobsova asistentka, Joanna Hoffman, je to jeho pravá ruka, a tak býva svedkom jeho životných peripetii... Matka a dcéra. Filmári dobre zachytili starnutie Michaela Fassbendera, aby vyzeral prirodzene, scenár mu napomáha zo seba dostať „výkon roku” , zároveň je to scenár, ktorý normálneho človeka, ktorý nemá toľko informácii zo sveta I.T technológii, uvedie do rozpakov, lebo nebude rozumieť všetkému, čo sa naň valí z plátna. STEVE JOBS - ROKU 2015, je filmom, ktorý si kradne pre seba - najmä hlavný herec, ktorý chce Oscar, a ja dúfam, že to tak nebude, réžia a kamera - je slabšia časť filmu, scenár je extrémne obsiahnutý informáciami, ktoré nedokážete vstrebať. DAVID FINCHER by dokázal na tejto téme VIAC, AKO DANNY BOYLE, ktorý sa akosi pokazil od vizuálneho skvostu: 8. oscarového - Milionára z Chatrče ! (14.11.2015)

O životopis se v žádném případě nejedná, nicméně zvolená forma působí velmi netradičně a rozhodně zajímavě. Se Stevem Jobsem se setkáme ve 3 časových rovinách a pokaždé při představování nějaké revoluční novinky. Poprvé v roce 1984, pak 88 a na závěr 98. Mě osobně se nejvíce líbilo první období, ale záleží na vkusu každého. Mezi těmito 3 části existuje pojítko, které nám víceméně přiblíží co vždy následovalo a do jaký míry byl představovaný produkt úspěšný či nikoliv. Steve Jobs mě jako člověk nikdy nezajímal a poprvé jsem vůbec jeho jméno zaregistroval někdy možná 3 roky zpátky. Přesto si troufám trvdit, že se muselo jednat o zajímavou osobu. Fassbender v hlavní roli podává přesvědčivý výkon a jeho nekonečné hádky s okolím mě rozhodně bavily. Kate Winslet jsem poznal až ze závěrečných titulků. 70% (15.02.2016)

// "Počítače byly sestrojeny, aby neobsahovaly lidské chyby. Já tenhle odmítám postavit s těmi tvými." Aaron Sorkin se překonal a vytáhl jeden z nejlepších scénářů za poslední roky, který ve třech emocionálně strhujících aktech stručně odvypráví vše, co byste o lidském charakteru měli vědět. Vynikající po všech stránkách, čistý zásah do černého, novodobá klasika. (17.11.2015)

Stejně jako si Tarantino dialogově zaonanoval v Osmi hrozných, udělal si podobně radost u Jobse i Sorkin. A jeho neustálá dialogová smršť je zde tak enormní, že to bohužel v některých částech upozadilo i samotného Boyla a ubírá to bohužel i některým emotivním scénám. Někdy by zkrátka neuškodilo dialogově malinko přibrzdit a nechat vyniknout i obraz a samotnou režii. Možná by to pak celkově nepůsobilo tak chladně a odměřeně. Jenže i onanující Sorkin je pořád výborný Sorkin a i Boyle v pozadí má své řemeslo plně v rukou, takže jde pořád o velmi solidní nadprůměr. A po herecké stránce už je to úplná extra třída. Jen se nemohu ubránit dojmu, že kdyby se milovaný scenárista držel trochu na uzdě, mohlo to být ještě o něco lepší a hlavně emotivnější. (13.03.2016)