Steve Jobs

Vzťahy som chápal, ale všetko ostatné je pre mna španielska dedina. Nie som totiž nerd, počítač som mal až po dvadsiatke, Jobsa si spájam viac menej iba s Pixarom a o tejto kooperácii tento film (pochopitelne) nie je. Takže chyba je v mojom posunutí jednej strany kocky oproti druhej nie o jeden milimeter, ale o meter. Ak by bol takouto formou a s takou inteligenciou nakrútený film o povedzme o Federerovi, ako trikrát nastupuje na finále grandslamu a rieši vzťah so ženou, ktorej vysvetluje, že otcom ich dieťaťa môže byť 28% hráčov v ATP, mohol by to byť v mojich očiach zážitok dekády. Takže Sorkin, napíš aj takúto alternatívnu verziu. Takto môžem obdivovať iba strih, hercov, réžiu no a tak podobne. (03.03.2016)

Luxusne vysústružený biják pre pozorných a problematiky znalých divákov. Premyslená voľba momentov z divácky atraktívneho zákulisia Jobsovho fungovania, komplexne pokrývajúca jeho osobnosť v pracovnom i rodinnom živote. Excelentnými dialógmi nabité do prasknutia, miestami tak sofistikovane zostrihanými, že sa na prvé zhliadnutie všetky informácie ani nedajú pobrať. A každá z nich je pre výsledný zážitok sakra dôležitá. Opätovnými zhliadnutiami bude preto kompexnosť filmu stúpať, čo sa v súčasnej kinematografii deje raz za dekádu. Fassbender nenápadne geniálny. (03.12.2015)

Celkem překvapivý film v kontextu kinematografie Dannyho Boylea, jakoby Danny Boyle naruby, režisér, který vždy kladl důraz na vizuální stránku svého díla a který doposud točil své filmy na fundamentu detailu a postav co nejblíže před kamerou, najednou obrátil formální stránku vzhůru nohama a odzoomoval na level celků, Steve Jobs je rámován nedetailně, z odstupu, což vytváří zajímavé kontexty, paralelně s tím se vlivem scénáře Aarona Sorkina postaveného ortodoxně na dialozích drží nefilmové podstaty, neboť celý film vypadá jako klasická filmová adaptace divadelní hry, žánr hojně rozvíjený (nejen klasickou) hollywoodskou kinematografií, v němž se jakoby rezignuje na princip filmového vyprávění a film slouží pouze coby nápodoba dramatického činoherního kusu (vzpomeňme Kočku na rozpálené plechové střeše či namátkou novodobého Polanského Boha masakru). Členění na tři akty, jednota místa, času a děje, prakticky vše postavené na třech hercích, filmové divadlo 21. století... (01.02.2016)

Aaron Sorkin je bůh, to víme všichni, a tady z pozice scénáristy vládne tak mocně, že ani režisér Danny Boyle ho vůbec nestíhá... a to je trochu škoda, protože do geniální pecky jakou bylo The Social Netvork od Finchera tu chybí právě trochu pevnější režijní vedení - i když film má fantastické tempo (dvě hodiny prakticky čistých dialogů, a uteče to rychleji než kdejaká našlapaná akční řežba), a dostává se pod povrch tak fascinující a tragické osobnosti jako byl Steve Jobs dost hluboko, nedává k jeho pravdivému portrétu nic navíc, a ke konci mu i trochu dochází dech. 8/10 (15.01.2016)

Fassbenderův herecký koncert, od začátku do konce + špičková Kate Winslet. Boyleova dynamika dodává konverzacím (fantastická výměna názorů uprostřed filmu) a nejen jim neskutečný náboj. Sorkinovy vybroušené dialogy jsou sázkou na jistotu. Dokonce i poměrně okaté věci a nástřely + inspirace nepůsobí rušivě. Letos zatím asi jediný film, který naplnil má očekávání. P.S: Mac mě na základce spíše omezoval (jaké překvapení!), nemám iPhone a Jobse jsem, než umřel, znal jenom ze Simpsonů. (13.11.2015)