Po strništi bos

Ten film je opravdu totálně o ničem, nic se v něm neděje, nemá žádnou poetiku, žádnej vtip, půvab a nedejbože nějaký dramatický zvrat nebo moment. Je to bohapustá vata. Oproti tomu se Obecná škola jeví jako nedostižný majstrštyk. (15.04.2020)

Na Strniště jsem se celkem těšil a pak přišla studená sprcha kritiky zde na databázi, což mě odradilo a já si tak pouštím tento nenápadný film s odstupem 4 let a v rámci 76. výročí konce války. Obecnou školu považuji za jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů, zato Lahve mě příliš neoslovily. Strniště se nachází někde mezi, je příjemný a má opravdu echt obsazení téměř toho nejlepšího, co v našich luzích a hájích hraje (o schopnostech Vetchého, Ramby, Třísky, Kaisera, Svěráka a dalších vážně nemá smysl pochybovat). Podobnost hlavní rodinky k té původní Obecné je super. Parta mladistvých delikventů je nečekaně sympatická a hlavně Pepa Bedlivý (malej českej Damian Lewis), Vašek Hubka a Petr Uhlík jsou nové tváře, které bych si přál vidět častěji. Vyprávění je typicky Svěrákovské, tedy na české poměry nadstandardní, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že příběhově tomu, jako celku, něco chybí, co by všechny jednotlivé epizodičky, které se během filmu odehrály, spojil do uceleného kompletu. Navíc mi přišlo, že některé situace jsou úplně zbytečné a jejich sledování nemá hlubší smysl pro film ani pro mě, jako diváka, a jejich minuty mohly být využity trochu jinak. Také absence jakékoliv památné hlášky či scény je docela na škodu, snad jen protiněmecky smýšlející ředitel a jeho přednáška o ptácích mi utkví v hlavě. (08.05.2021)

Už od prvního záběru na vlak, jsem byl ujistěn, že uvidím film, s velmi vyspělou filmařinou od velkého mistra ve svém oboru. A skutečně, tomu bylo tak. Jan za těch pár let ušel velkou tvůrčí cestu. A je zajímavé, si porovnat to, jak natočil Obecnou školu a Strniště. Dnes je z něho skutečně pan rejža, na světové úrovni. Jeho nádherné filmové obrázky, zde opět zachytilo spolehlivé oko pana Smutného. A to ještě doplnili dobové lokace, společně s kostýmy a vkusným lokacemi. Ano. Strniště je z hlediska filmařiny, skutečně lahůdkový film, který patří přímo na velká plátna. Svěrákovi se povedlo i vedení herců a casting. Představitel malého Edíka je nadherný klučík, s přirozeným charismatem a roztomilostí. Vetchý s Voříškovou důstojně navázali na Libušku se Svěrákem v Obecné škole. A určitě potěší i minirole pro něteré Cimrmanology. Ale bohúžel musím i kritizovat. Nevím, jestli je to absencí tatínka Zdeňka, který se postaral jenom o dialogy, ale scénář se úplně nevydařil. Věděl jsem, že to nebude mít ucelený děj (knihu jsem totiž četl a je skvělá.) Ale filmu skutečně chybí nějáká přidaná hodnota. Scény jsou poslepovány lepidlem, které nějak nedrží. Navíc, jsem čekal, že to bude větší emociální zážitek. Emoce mi musela darovat především režie a skvělé kamerové záběry, než scénář. Chybí tomu takovéto opravdové pohlazení po duši, které umí tatínek Zdeněk. Strniště se o něho sice snaží, ale připadá, mi že trochu lacinně. Výsledkem toho všeho je že bylo několik chvilek, kdy jsem se nudil a snažil si aspoň užívat úmění pana Smutného a mladého Svěráka. Ten ale má své místo na režijní židličce a o psaní scénáře se neměl pokoušet. Nejde mu to. Ale občas jsem se zasmál. A to především u komických čísel Vetchého, který si svou roli náležitě užil a byl k sežrání. Ovšem, jsem taky cítil, že humor je někdy nucený. Vůbec ne, přirozený a s lehkostí. No, co se dá dělat. Strniště je sice nádherné úmělecké dílko, které je po všech stránkách nádherně natočeno. Ale scénář úplně neprošel. (17.08.2017)

A sakra! Další průměrný film,kdysi vynikajícího autora. Pěkné,leč...po 5min.,již nevíte,že jste to viděli a TO je jádro pudlíka.:)) Taková podprůměrná Obecná Škola či Pelíšky. A to ještě hodně nadsazuji. P.s.a už jen ten rádoby ftypný název,kdy otec a syn vzpomínají na své lepší časy je fakt dnes už spíše trapný,byť češtinářsky zajímavý. (02.01.2019)

Až moc roztomilý, mnohdy nemístný a trapný film bez většího Svěrákovského ducha. Od filmu jsem nic nečekal a i tak jsem byl zklamán. Více v recenzi. (18.08.2017)

Snímek mě vyloženě nezklamal, ale doufal jsem, že to bude ještě o něco vtipnější, že tam bude více humoru Zdeňka Svěráka, ale je to v tomhle ohledu trochu slabší. Jako vzpomínkový film to ale funguje, hlavně pak díky skvělým dětským hrdinům. Dějová linie okolo postavy Vlka (Oldřich Kaiser) v sobě měla mnohem více potenciálu. (20.08.2017)

Lehké vyprávění, skvělí herci a možná nejlepší český režisér. Scénář je jednoduchý, přesto řekne vše. (23.12.2017)

Absolutně nechápu některé vyloženě negativní ohlasy. Jasně, film nedosahuje kvalit Obecné školy, chybí mu nějaká ústřední osobnost, která je schopná ikonicky táhnout film s tím, že se o ní bude mluvit ještě za 20 let. Nicméně tu máme kvalitní milý příběh, který bez problémů odsýpá a je prošpikovaný mnoha úsměvnými momenty. Dětské role jsou zvládnuty bezproblémově, žádná z nich není vyloženě otravná. Výprava s kamerou jsou na špičkové úrovni, záběry a momenty jsou podpořeny kvalitní hudbou a celkově tak není audiovizuálu co vytknout. Knihu jsem nečetl a zdejší komentáře ve mně vyvolávaly lehkou skepsi, ale po shlédnutí filmu mohu v klidu konstatovat, že mě nový Svěrák mile překvapil a po Třech bratrech si u mě napravil krédo. Bezproblémové a kvalitní 4 hvězdy. (28.12.2017)

"Nikoho tu neznám." - "Tak se s nima seznámíš a budeš je znát." Ach ta česká moudrost.... Upřímně nechápu ty vesměs špatné reakce. Pro mě krásný prozaický příběh s výborným hereckým obsazením, poetickou hudbou, sympatickými postavami a skvělou atmosférou. Místy vtipné - ano hodně jsem se nasmála, místy smutné - ano často jsem měla na krajíčku a slzička ukápla, naprosto perfektní. Člověk to musí brát jako samostatný film, nikoliv jako pokračování/flashback Obecné školy. Pro mě v tom bylo vše i víc, než jsem vůbec čekala. "Ty opravdu tak vypadáš?" - "Jak?" - "Že chceš dostat přes držku." (06.04.2020)

Vzpomínky malého kluka na dětství v období okupace. Byla to těžká doba. Ne vždy to bylo příjemné vzpomínání. Vše sledujeme právě optikou malého dítěte. Příběh je proto odvyprávěn takovou velmi nenásilnou formou. Tereze Voříškové role maminky malého Edy sedla. Moc se mi líbila. (27.10.2020)

** Za pana Oldřicha Kaisera, jediná postava, která dokázala upoutat moji pozornost. Ostatní herci neměly co hrát, nuda na en -tou, bez skutečného dramatického příběhu. Příběh o přijeli jsme z Prahy a po čase tam opět odjeli. Nevěřím tomu, že by film měl 70 %, kdyby zde nefigurovala jména Svěrák-Svěrák. (31.12.2017)

Nádherně a profesionálně natočené úlomky vzpomínek z dětství. Přiznám se, že asi do hodiny filmu jsem čekal na nějaký dramatický zvrat, na cokoliv, co by film nakoplo a posunulo o stupeň výš. K ničemu takovému však nedošlo, a tak jak Edova rodina na začátku filmu na venkov přijede, tak z něj na konci filmu, již po válce, odjede. Co bylo mezitím, byl jen sled epizodek a drobných vzpomínek. Divákovi pak v hlavě zůstane patrně jen Tereza Voříšková, která prostě umí a pak zejména Oldřich Kaiser, který, jakkoliv to bude znít jako klišé, zraje jak víno... (16.02.2018)

Obecná škola na druhou. Co se kvality týče, to už ale pokulhává a Obecné škole se těžko vyrovná. Nesedlo mě obsazení dětských herců, ani role maminky a tatínka v podání Terezy Voříškové a Ondřeje Vetchýho. Poetika je taky jaksi pryč a zřejmě tomu chybí scénář Zdeňka, který napsání přenechal synovi Janovi. Není to zkrátka ono, chybí tam to "něco", co dělalo filmy pánů Svěráků tak vyjímečné a svojské. (02.01.2019)

Pohodovka jak řemen. 1) Parádní atmosféra pohodového snímku je sama o sobě drahocenný poklad. Málokterému filmaři se podaří něco podobného vytvořit a udržet téměř dvě hodiny._____ 2) Dalším plusem je casting. Hercům sednou role nebývale. Pravda, i mě zarazil věkový rozdíl mezi 55letým Ondřejem Vetchým (otec) a 28letou Terezou Voříškovou (matka), zdůrazněný navíc i maskérskými úpravami, ale rychle jsem si zvykl. Psát o skvělém herectví 62letého Oldřicha Kaisera (strýc Vlk) je zbytečné._____ 3) Prequelovská věrohodnost návaznosti na Obecnou školu mě taky netrápí. Je mi fuk, zdali se Vetchý či Voříšková zde podobají Svěrákovi či Šafránkové tam. Film vnímám jako samostatnou jednotku, ne jako předchozí díl, který tvůrci jen nedopatřením natočili v obráceném pořádku._____ 4) Často vytýkaná nedějovost a epizodičnost snímku mi (v tomto případě) rovněž nevadí. Důležitá je již zmíněná atmosféra._____ 5) Zaujali mě Petr Uhlík (nejstarší člen party Vlastík bez nohou) a Alois Grec (syn Eda), který se pohybuje přesně na hranici mezi nevědomým dítětem a prozřením a pochopením života._____ 6) Výstižný koment: triatlet*****, Lucasion*****. (02.02.2019)

Tak tady půjdu proti proudu. Mně se Po strništi bos hrozně líbilo. Týden jsem čekal, jaké hodnocení udělím a nakonec je to fakt za plný počet. Nečekal jsem další Obecnou školu, a tak jsem příliš nesrovnával. Jistě, srovnávat by se dalo dlouho, ale pochopte, od Obecné školy uplynulo již více než pětadvacet let a za tu dobu se změnili jak Svěráci, tak film. Ale konkrétně, proč se mi film tak líbil. Herecky nemám nejmenší výtky - malí kluci jsou naprosto perfektní, scény s nimi vypointované a přirozené. Ondřej Vetchý s Terezou Voříškovou tvoří sympatický pár, který (a to je asi jediná výtka) není tak zapamatovatelný a výrazný jak bych si přál, ale maminka je milá, zářivá, hodná i odbojná jak má být a tatínek je vlastenecký "skorohrdina", který je dokonalý hlavně svým elánem a touhou splynout s venkovem a naučit se kdeco chovat a pěstovat (Rádce z prdele :D). Jan Tříska toho moc hrát nemůže. Je pořád nasraný a zamračený a jeho postava se celkem nevyvíjí, jen se o ní dozvídáme z okolního vyprávění a měníme na ni postupem času názor. Názor můžeme měnit i na postavu, kterou naprosto bravurně ztvárnil Oldřich Kaiser. Jeho vlk je drsný, málo holený sedlák, u kterého ale tušíme, že to, co se o něm vykládá a co je bráno jako rodinné dogma, je pohled pouze z jedné strany. Zbytek obsazení je více než sympatický, včetně mého oblíbence Hynka Čermáka a dalšího správňáckého učitele v podání samotného Zdeňka Svěráka. Technická stránka filmu je bezchybná a taková, jakou od Svěráků prostě očekáváme. Moc nerozumím zdejším výtkám o slepenci epizod, nenavazujícím ději a podobně. Myslím, že by většině prospělo se jen v klidu dívat a nezaujatě se usmívat. Nebo si pamatujete za poslední roky český film, který dovede tak pohladit a mile rozesmát? Já ne (teda kromě AP2). A navíc se mi už dlouho nestalo, abych si chtěl nějaký film hned pustit znovu a tento pocit mě po týdnu ještě nepřešel. Nebudu hledat žádné mínusy, nebudu si Po strništi bos nijak ošklivit a nimrat se v jeho potenciálních, subjektivních a pro mě nepodstatných nedostatcích. Čas ukáže, že jsem měl pravdu. Dejte tomu šanci a uvidíte krásný film. (28.08.2017)

...chápem, že po filmoch ako Obecná škola, Kolja alebo Tmavomodrý svet môže byť pre niekoho táto neskutočne pokojne plynúca záležitosť rozčarovaním. Sám Zdeněk vo svojej knihe píše o o svojich dvoch rokoch na dedine ako o krátkom intermezze, ktoré sa mu však hlboko zarylo do pamäti. Presne taký je aj film, ochudobnený len o pár autorských myšlienok a názorov, jediná maličkosť ktorú by som vytkla. Eda a jeho pohľad na svet je typicky detský - takmer bezkonfliktný, vnímajúci nebadateľné detaily. Osemročný chlapec rieši obrovské problémy ako napríklad členstvo v parte kamarátov - "vojakov", ktorí sú maximálne nemilosrdní a majú jasné názory. :) Nečakajte obrovské zvraty, i keď sa tu minimálne jeden nájde. Nebudete plakať od smiechu (vlastne som mala pocit že z 15 ľudí v kine som sa smiala iba ja s priateľom. Neviem, v kom je chyba, snáď v mojom sluchu...) Nečakajte ani žiadne žmýkanie emócii. Pohodlne sa usaďte, zhlboka sa nadýchnite, vydýchnite a nechajte sa unášať. Svěrákovci sú tak akurát sentimentálni, tak akurát vlasteneckí a veľmi málo dramatickí. Po strništi bos je v tom pravom slova zmysle pohladením po duši. K hercom sa myslím, vôbec netreba vyjadrovať, všetci do svojich úloh zapadli - vyzdvihla by som jedine Kaisera, ktorého som veľmi rada po dlhej dobe videla, obzvlášť v najzaujímavejšej postave príbehu. (03.09.2017)

Tady moc mrzí kritika. :( Každý má, ale právo svůj názor vyjádřit. Já měl možnost vidět film prvně už 3 měsíce před premiérou a byl jsem nadšen a těšil se až si ten zážitek budu moci z opakovat. A užil jsem si to i znovu. Já prostě práci těhle dvou pánů mám moc rád. Možná je nejslabší, ale pořád je to na krásných 8/10, ale díky tomu hodnocení jdu výš. Tyhle filmy mi budou chybět a těžko hledat u nás něco krásnějšího. Kaiser ač menší role tak zase nezapomenutelný. U scény u vody jsem musel zamačkávat slzy. 9/10 (12.09.2017)

pomaly zostup oskaroveho jana sveraka do filmoveho pekla priemernosti (i ked stale je daleko pred ostatnymi ceskymi tvorcami, aspon co sa tyka vizualnej stranky filmu) hlavne vdaka scenaru, i ked neviem ci sa to scenarom da nazvat, lebo cely film je len sledom scenok (inspirovane spomienkamy zdenka sveraka na svoje detstvo) ktore dokopy nedavaju prilis zaujimvay pribeh. (05.02.2018)

Opravdu povedený film, který se nijak nevymyká ze svěrákovské poetiky a byť již není tak kouzelný jako Obecná škola, ani jiskřivý jako Vratné lahve, pořád je Po strništi bos rozhodně hodno návštěvy v kině. Jana Svěráka mám jako režiséra moc rád; z toho co udělal z tatínkem je všechno skvělé a vždy se na jejich další film jdu rád kouknout. Po nepříliš slavných Třech bratrech se konečně vrátili k tomu, co umějí nejlépe. Humor, klukovské hrátky, dospívání, krásné lidské příběhy, kde nechybí ani lidské drama, a samozřejmě návrat do národních dějin. Po strništi bos; podobně jako Obecná škola, nemá zápletku v pravém slova smyslu. Je spíše volným plynutím děje v dobových kulisách a pracuje s určitou epizodičností vyprávění, kterou Zdeněk Svěrák rozvíjí napříč celou svou kariérou. Vizuálně je to krásné, za což samozřejmě patří největší dík kameramanu Vladimíru Smutnému, a i všechna ostatní filmařská řemesla jsou na úrovni. A rozhodně nesmím opomenout herce; Vetchý jako vždy skvělý, Tereza Voříšková je zase příjemnou "náhradou" za nenahraditelnou Libušku Šafránkovou, stejně jako malý Alois Grec v roli Edy, jako by z oka vypadl původnímu představiteli z Obecné školy. Za mě ovšem po herecké stránce vede Oldřich Kaiser, který konečně zase jednou dostal pořádnou roli, která mu sedla jako nikomu jinému. Jestli mi něco vadí, pak je to občas až přehnaná Svěrákova (režiséra) náklonost k efektnosti, která mi k němu ne zrovna dvakrát sedí; jako by trochu opustil od původní tvůrčí čistoty. Nicméně pořád je to moc hezký film, který si kdykoli rád pustím znovu, a těším se na další Svěrákův projekt, s čímž se zároveň vynořuje otázka, zda se bude opět jednat o další díl rodinné kroniky, nebo jestli tentokrát pan režisér už sáhne po své vlastní, autorské látce. Po strništi bos je film (od prvního pohledu) dělaný z radosti pro radost. A to je ve výsledku hlavní. Je to na něm sakra vidět! U mě 80%. (21.08.2017)

Nenachádzam na filme nijakú chybu. Svěrákovci vždy komentovali svet s pochopením pre každodennosť aj ľudské slabosti. Moment prekvapenia, či lepšiu zápletku som rád oželel, pretože namiesto nich Strniště ponúka poetiku ľudských pohľadov, ktoré povedali všetko tam, kde sa človek neodvážil hovoriť nahlas. Doba a divácky vkus sa menia, ale Svěrákovci ostávajú rovnakí. A to je dobre, lebo takýchto krásnych filmov bolo za posledné roky natočených málo. Ďakujem uživateľovi silentname, že ma presvedčil, aby som šiel do kina. Nevidieť túto malú veľkú krásu, by bola škoda. (29.08.2017)