Po strnisku bosý
Barefoot
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Alois Grec, Jan Tříska, Viera Pavlíková, Oldřich Kaiser, Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Petra Špalková, Zdeněk Svěrák (více)Obsahy(1)
Edu Součka, jeho maminku a tatínka už známe z filmu Obecná škola. Nyní jsme však v Protektorátu, kdy je rodina osmiletého Edy donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Městečko, kde chlapec dosud trávil jen prázdniny, se nyní stává jeho domovem. Mladá městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí a také soužití pod jednou střechou s tetou a jejími příbuznými, což zahrnuje i velmi přísného dědečka. Eda má před sebou nelehký úkol: najít a obhájit své místo v místní klukovské partě, jejíž svět je naprosto odlišný od jeho městského. Čeká ho cesta k hledání odvahy, ale také k nečekaným rodinným tajemstvím, která vyplouvají na povrch. Svět dětí a dospělých se sbíhá v hledání odvahy a hrdinství. I v nelehkých dnech války může být totiž nejtěžší prokázat odvahu vůči vlastní rodině. (Bioscop)
(více)Recenze (823)
Kvalitou na úrovni Babovřesek. Hlavní dětský hrdina naprostý Down. Příšerný, iritující a debilní spratek. Herecký výkon larvy. Vetchý opět v roli vypatlaného idiota, takže přesně v roli, která mu sedí. Kretén hraje kreténa. Zbytek je nesnesitelný žvást, plný iritujících postav, hloupých dialogů a příšerných hereckých výkonů. Co měli znamenat ti vojáci Wehrmachtu? Jeden český knedlík vedle druhého. Nábor komparzistů předpokládám proběhl v hospodách třetí cenové. Naprosto odpudivý film od A do Z. Nemohl sem to skoro dokoukat. Tohle že má na svědomí člověk, který točil Obecnou školu a Tmavomodrý Svět? Pane Svěrák, začíná z vás být pořádný svěrač.0%. Žumpa. ()
Viděno v Lucerně, film splnil má očekávání. Já tu poetiku a sentiment v kombinaci se Zdeňkem Svěrákem prostě můžu. Navíc kvalitní herecké výkony, ten malý klouček byl šikovný a moc pěkný chlapeček, Tereza Voříšková se mi v roli maminky také líbila, Oldřich Kaiser a Ondra Vetchý (mimochodem narozeniny mají ve stejný květnový den... :) ) oba jsou to Páni herci, a konečně Jan Tříska. Poslední role a taková role pěkná. Jsem za tento film ráda. ()
Knižní příběh je plný vančurovskopoláčkovské poetiky. Shodou okolností oba zemřeli v době protektorátu, o které Svěrákovi ve filmu vyprávějí prostřednictvím školou povinného kluka. A vyprávějí mistrovsky. Postava tatínka (Ondřej Vetchý) mi trochu připomněla Leo Poppera. Pokud někomu chyběl příběh, pak mu asi schází fantazie. ()
Svěrákovy filmy mám vesměs všechny rád. Co se týče Po strništi bos, byl jsem docela skeptický, protože první odezvy byly dost rozporuplné - někdo chválil, druhý kritizoval. Nicméně jsem se konečně dokopal k tomu, abych si to pustil a v zásadě se mi to líbilo, i když nadšením rozhodně neskáču. Velký pozitivum je lokace natáčení (Slavonice - nedaleko bydlím), ak se mi líbila kamera i výběr herců. V čem je film největším zklamáním, tak to je příběh. Ten je totiž takový nemastný neslaný, chybí tam jakákoliv zapamatovatelná scéna, žádné velké konflikty s nacisty, prostě nic zvláštního. Tak nějak to prošlo druhou světovou aniž by se stalo něco zásadního, krom toho, že museli nacistům uvolnit školu a udělat z ní hospic. Takže závěrem: dobrý citlivě zvládnutý film, který ale zdaleka nenaplnil svůj potenciál a nenaplnil asi ani očekávání mnohých diváků. 70% ()
Možná jsme mohli strávit poetické odpoledne, nebýt zrovna novoroční večer, kdy lze vcelku zavedeně očekávat alespoň jednou v roce slušný český film, na který budeme po zbytek roku v dobrém vzpomínat... no takhle - až budete mít cestu, pane Svěrák, zastavte se, nezáživně povyprávím o naší rodině, sousedech a dětství v pohraničním zapadákově, kde se patrně také neuděje nic, oč by divák stál (no, možná Voříškovou v kombiné bychom mohli někam nasunout), ale rozhodně v něm nezbude žádný prostor k pošpinění skupin osob a národností, které se momentálně nenacházejí na doporučeném adoračním seznamu, stejně jako neposlouží k již zlidovělému českému sebemrskačství se záměrem umělého vyvolání viny a národního neuvědomění. Ani nevím, jestli je mně víc smutno nebo stydno. ()
Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Ovšem ani to, že by se mi to líbilo. Optika malýho kluka na válčený události by mohla fungovat snad v případě, že by knížku staršího Svěráka přepisoval sám starší Svěrák, nikoli ten mladý. Protože ten jen (z úcty k otci?) otrocky přepsal mikropovídky z knihy. A takový je i film: utkaný z mikropovídek, idylicky přibarvený a vlastně totálně nezajímavý. Dá se překousnout, když film nemá jeden jednotící příběh. Daleko hůř se dá snést, když nemá ani žádné menší příběhy. Po strništi bos tvoří jen sled scén, co si starý muž pamatuje z raného dětství. A snové okamžiky - jak se Vlk mění ve vlka, jak chlapec na vozíku odlétá atd. - dojem nevylepšují. To se týká i poetiky probouzející se sexuality, kterou starý Svěrák vždycky nějak obsáhl. Mladý Svěrák ji otrocky převedl do Edy zírajícího do výstřihů. Herecky taky není o co stát. Ondřej Vetchý s Terezou Voříškovou - jednotlivě skvělí - nefungují dohromady. Že jsou manželský pár, bych jim neuvěřil ani za milion. Přesto je zajímavé je sledovat, protože Terezka je tradičně nádherná a tady dokonce i něco hrála, byť dobově - stejně jako Vetchý. Tento film totiž nemá být vzpomínkou na dětská léta za války, ale vzpomínkou na dětství v podobě filmu pro pamětníky. Jako takový v některých scénách není špatný, ale zdaleka to k plnohodnotnému zážitku nestačí. Kaiser si Lva zasloužil, to není pochyb, a Terezce bych ho taky přál, přestože musím uznat, že za tuhle roli to na Kronerovou z ledu nemohlo stačit. Ani moc nepomáhá fakt, že se většina filmu natáčela v mé rodné obci. Slavonice jsou sice nechutná díra, ale opravdu se v nich zastavil čas. Stejně jako ve filmu, který přepísknutou stopáží začne nudit. ()
Čarovná expedícia do detských liet, napriek temnej doby protektorátu. Príbeh je postavený na čriepkach spomienok a snaží sa držať pohromade, čo sa mu aj ako-tak darí. Horšie je, že jediná nosná myšlienka ( svár vo vnútri rodiny ) zostane neuspokojivo doriešená. A tento aspekt nedokážu dvihnúť ani slušné herecké výkony. ()
Provinilé 3 hvězdy. Vlastně jsem se bavil a prožil 2 hrozně milé hodiny. Navzdory tomu nedokážu překousnout fakt, že Svěrák natočil film bez příběhu, složený z pouhých epizodek. Ty navíc jakoby mezi sebou skákaly v momentech, v kterých to nejméně čekáte (nabízí se teorie, že film byl v hrubé verzi mnohem delší a jednotlivé storky nebyly tak krátké). Dramaturgie tak postrádá nějaký základní systém, na který jsem zvyklý a rytmus střihové skladby je pocitově neuhlazený. Na stranu druhou je zážitek z filmu spíše příjemný a jednotlivé epizodky osamoceně fungují dobře. Takže jako nenáročný film, u kterého vám bude jednoduše dobře Po strništi bos funguje, ovšem není to a myslím si, že to ani v budoucnu nebude, nová Obecná škola. 6/10 ()
Absolutní spokojenost. Tomuhle filmu jsem zkrátka věřil i přes zdejší prapodivná kolísající hodnocení. Knížku jsem četl několikrát a tak věrné zpracování s mojí fantazií vyloženě předčilo má očekávání. Moc děkuji pánům Svěrákům za natočení téhle lahůdky, předchůdce jednoho z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Herecky, scénicky, hudebně i slovem, za mě jednička s hvězdičkou. ()
Film skutečně nemá nosný příběh. Ale když se nad tím zamyslím, tak třeba Vesničko má, středisková nebo Na samotě u lesa taky ne. Rovněž šlo o sled scének a příhod navlečených na jeden hák - a to samé je zde. Oním "hákem" je zde nejen vzpomínání staršího pana Svěráka na jeho dětství a příhody z dětství, ale také ohlédnutí za vesnickým životem, jaký byl (draní peří, naklepávání kosy, pohřby, vlastenectví apod.) a škoda, že nezbyl rozpočet třeba na scény mlácení obilí, kosení luk apod., aby to mělo větší autentičnost. Z filmu je vidět, že život člověka sestává a ovlivňují jej drobné příhody, zdánlivě prosté scény, nic na pohled světoborného, ale světoborným se to stane stane třeba v průběhu let. Líbí se mi i ta vesnická zarytost dědečka, který do poslední chvíle neustoupí, navzdory faktům (v jeho neprospěch). Jistě, jsou zde hluchá místa, někde to mírně zaskřípe, jindy si člověk řekne něco o korektnosti, ale celkově je to pohodový film o tom, že i za války lidé žili své životy a měli své vlastní lásky a nenávisti na válce nezávislé. Jo a poznámka nakonec, jak Voříšková neumí hrát, tady svým uměřeným výkonem docela překvapila. ()
V době všech těch Star Warsů, DC, Marvelů a podobných shitů má své místo na slunci i film, který je o skutečných lidech pro skutečné lidi. A že je to v porovnání s Obecnou školou dvakrát vylouhovaný čaj? A co? Svěrákova poetika bude mít v mém srdci své místo navždy, i když vypráví svůj příběh malinko povšechně a bez ladu a skladu. Vetchý nepřekvapivě výtečný, Voříšková překvapivě snesitelná. A Zdeňka Svěráka naklonovat nebo vymyslet lék na nesmrtelnost. Druhý takový se tu už totiž nikdy nenarodí. ()
Když film skončil, tak naskočily titulky, rozsvítilo se a šli jsme domů. Emoce dohromady žádné, ani dobré a ani špatné, prostě jsem v kině seděl a čekal a čekal a to "ono", na co jsem u Svěráků zvyklý, jednoduše nedorazilo. Zůstaly jen podivné fragmenty nějakých událostí a nyní s odstupem asi tří dnů už skoro nevím, na jakém filmu jsem byl a očem to bylo... ()
Budu to mít jednodušší, protože můj komentář bude podobný tomu k Zahradnictví. Svěrák s Hřebejkem si mohou podat ruce - viděl jsem navoněné, nadýchané, načančané NIC. O příběhu se vůbec bavit nemusíme, žádný není, většina postav zbytečná, jediná zajímavá je Vlk v podání vždy výtečného Kaisera. Opravdu nemáme v ČR žádnou herečku, která by mohla hrát partnerku Vetchého a nebýt ve věku jeho dcery? No, jo, ale když pan režisér potřebuje svlékat Terezku Voříškovou, tak asi nemáme. Rok 2017 považuji za jeden z nejhorších pro český film za posledních x let. Čestný prapor drží Krobot se svým Kvartetem a Sláma s Bábou z ledu, jinak je to průšvih, hrůza a příšerná nuda. ()
Asi takhle. Špatné to není, rád se na to někdy klidně podívám znovu, klasický Svěrákovský humor, obzvláště slovní, tam je a je fajn ale... Jestliže byla Obecná škola fakt zábavná a humorná, tohle mi přišlo hlavně smutné a vážné. Tereza Voříšková je a bude dobrá herečka, mám ji rád a tady nehrála vůbec špatně, ale do té role se moc nehodila, je na ni moc mladá. Kdo by to byl řekl, že se z Kaisera vyklubě tak parádní herec, Uďo? ()
Přiznávám, že jsem čekal, že se mnohem víc zasměju, ale film se nesl spíše v lehce melancholickém stylu. Nevadilo mi to, když jsem pochopil, že nepůjde o typickou svěrákovskou komedii, snímek jsem si vcelku užil. Velice se mi líbila atmosféra venkovské idyly okořeněná válečnými událostmi, extrémně mě potěšily herecké výkony Oldřicha Kaisera a Terezy Voříškové i nenápadné aplikování humoru. Byl to absolutně pohodový film, u něhož jsem se krásně hodil do klidu. ()
Příjemně zajímavý film. ()
Takové filmy, které jsou poskládány ze střípků vzpomínek z dětství, mám ráda. Že prý tam chybí nějaká jednotící linie, jak tomu diváci vyčítají se mi vůbec nezdálo. Byla jí přece válečná léta strávená na venkově, to se mi zdá dostatečně dost. Jsem ráda, že jsem dostala, to, co jsem očekávala. Vyvážené střídání humorných a tragických scén, pěknou kameru, dobře vystiženou atmosféru doby. ()
Při sledování tohoto snímku mi v mysli vyvstávalo jediné slovo - "rozpolcený". Tohle jediné slovo vcelku trefně zosobňuje nejnovější počin Jana Svěráka jménem Po strništi bos. Snímek jako by totiž nevěděl, čím chtěl vlastně ve finále být. Ze začátku sledujeme jednu z nejtemnějších kapitol našich dějin klasickou "svěrákovskou" dětskou optikou, přesně jak jsme zvyklí například z filmu "Obecná Škola", nicméně pak se film najednou "přehoupne" v čistokrevné drama jedné rozhádané rodiny za časů okupace, aby následně velmi nešikovně (a také velmi nevhodně) balancoval na hraně čisté satiry. A jako by to nebylo málo, většinu filmu rámují dějově prázdné záběry na reálie blízkých Slavonic a okolí. Jistě, pěkně se na to kouká, ale když budu mít chuť na záběry krajinek a měst, pustím si nějaký odborný dokument. Takto tedy dostanete film, který téměř po celou stopáž působí jaksi "vyčpěle" a poměrně zbytečně. A to je, přiznejme si to, velká škoda, vezmeme-li v potaz, jaké kvalitní snímky nám Jan a Zdeněk Svěrákovi již nadělili. PS. Při "komediálních" výstupech Ondřeje Vetchého jsem pociťoval jakýsi mix zoufalství a fyzické bolesti. Je to normální? ()
Nejslabší Svěrákových film. Přemýšlím, jestli je to víc chyba předlohy otce, či režie syna. Možná, že je to kombinace obojího... ()
Film o ničem a o všem. Pohlazení po duši. Skvělá ukázka Svěrákovské tvorby a nostalgických vzpomínek na dětství. Tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Jakmile bylo Po strništi bos oznámeno, tak jsem se na něj moc těšil. Český film, který mě bude bavit, bude se mi líbit a vyvolá ve mě emoce. Přesně to mi film splnil. Celé je to jako vzpomínání malého kluka, jaké to bylo za války a já si připadám jako by tu seděl vedle mě pan Svěrák a celé mi to vyprávěl, jako to vždy dělá můj děda. Herecký ansábl je skvělý. Z českých herců mi tam snad chybí jen skvělý Trojan, ale na druhou stranu je Ondřej Vetchý super a Kaiser to skvěle hraje. Zdeněk Svěrák a jeho kolegové to ani nemusí hrát, ty prostě tam jsou. Terka Voříšková to hraje skvěle. Každou chvílí je radost na ní koukat, jak perfektně se zhostila role maminky. Navíc jsem jí byl okouzlený i proto, že to není žádná vedlejší role, ale plnohodnotná hlavní. Když se hraje česká hymna, tak mám husí kůži. Tohle byl skvělý zážitek. Smál jsem se u něj, bavil mě a jednoznačně jde o jeden z nejlepších českých filmů. Ten, kdo má rád Svěrákovu tvorbu, tak se mu musí líbit i Po strništi bos . Nemohu se zbavit ovšem pocitu, že se jedná o Labutí píseň pana Zdeňka Svěráka. Což na jednu stranu určitě nechci, na druhou je tohle nejkrásnější tečka za jeho filmy a příběhy. (90 %) ()
Související novinky
Zemřel herec Martin Havelka
V dopoledních hodinách dnes přišla zpráva o úmrtí filmového, televizního a divadelního herce Martina Havelky. Zemřel v Brně ve věku 62 let. Informaci na svém twitterovém účtu zveřejnil režisér Jan… (více)
25. Český lev - výsledky
Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)