Petrolejové lampy

Zajímalo by mě, jestli umí Juraj Herz natočit nedepresivní film? Z tohohle jsem vážně nemohl spát, je slilnější než hodně hustá černá káva se sedlinou do půlky hrnku. Petr Čepek je excelentní (03.09.2006)

Herzovo navrácené. Čepekova nejlepší role a Janžurové výsluní. Lampy jsou nedostižné v celé rovině. (06.01.2011)

silná česká klasika s výborným Čepkem.. dnes už to s člověkem tak nezamává, ale před těmi více než 40 lety to musela být pro diváky do jisté míry hodně šokující podívaná... (04.11.2013)

První léta 20. století v jednom českém městečku...... Kamera - Dodo Šimončič. Podle románu Jaroslava Havlíčka. Scénář - Meir Dohnal, Juraj Herz a Václav Šašek. (26.06.2011)

Tedy mně se víc líbil výkon Ivy Janžurové, ale Čepek byl také výtečný. Silný a pro mnohé těžko stravitelný film. (19.05.2005)

Film o tom, že keď sa veci kazia, tak sa kazia poriadne. Proste taký ten smutný film o živote, kde ako rebel zostávate sám a často preto nie ste šťastný. Čo sa týka umeleckej a technickej stránky je to podľa mňa perfektne spracované, aj téma tohto diela nie je zlá, no ako celok je to dosť natiahnuté na taký dej a tiež málo výrazné v niektorých momentoch a koniec ma navyše neprekvapil, čo je škoda. (12.07.2014)

Bujaré, trochu křečovité veselí úvodních scén silvestrovské oslavy (příchod nového století) se rychle vytrácí, film se dostává do poloh takřka baladických a hořký konec se nezadržitelně blíží. Hlavní herecká dvojice Janžurová-Čepek je vynikající a Petr Čepek v životní roli. Všichni ostatní působí vedle nich - omlouvám se všem! - jako statisté. Kupodivu mi moc nevadí, že zpracování plně neodpovídá literární předloze. Ale jednu výtku bych přece jenom měla: Juraj Herz použil k dokreslení dekadentních nálad na přelomu století Gellnerovu báseň Perspektiva. Je nemyslitelné, že by se tento popěvek zpíval v r. 1900 ve společnosti jako módní šlágr, který by si lidé prozpěvovali na malém městě ve společnosti nebo v rodině a dokonce s jistou dávkou sentimentu! Gellnerova poezie byla považována ve své době za neuměleckou a odpudivou pro mnohé vulgarity, cynismus a nemorálnost. Obdivoval ji pouze takový S. K. Neumann a okruh jeho hospodských anarchistických přátel! Rozhodně to nezapadá do obrazu maloměšťáckého prostředí, v němž se děj odehrává. (18.09.2013)

Pamatuji si tento film z dob raného mládí ,možná to bylo ještě dětství :-). Abych byla přesnější ,pamatuji si promenádu pološíleného a poměrně již paralyzovaného Pavla ,s nešťastnou a studem se propadající Štěpou. Zůstala ve mne po celá dlouhá léta jako jediná vzpomínka na ten "strašný" film. Dnes z odstupu ,kdy trochu životních cest jsem si prošlapala ,se nedokážu ubránit po znovushlédnutí lehkému dojetí nad tím ,jak moc jsem filmu křivdila. Ano je depresivní , je plný zmařených nadějí ,ale přesto jsem v něm zachytila záblesky opravdové a vzájemné lásky ,takže něco pro mne ,pro romantika..... "Když na mne zbyli už jen flámové ,mám alespoň jejich krále". (26.11.2008)

Hodnocení tohoto filmu jsem si musela hodně nechat projít hlavou.. Film mě totiž nadchl i zklamal zároveň..Nadšená jsem z výkonu Petra Čepka.. Neumím si představit, že by někdo takovou šílenou postavu dokázal zahrát lépe než právě on, je pro takové role jako stvořený! A jeho smích dodával filmu úžasný šmrnc. I Janžurová byla úžasná, docela mě překvapila tím, jak byla přesvědčivá a "skutečná".. Na druhou stranu mě zklamalo celkové pojetí filmu. Sice jsem nečetla knižní předlohu, ale vadilo mi, že dvě třetiny filmu byly o začátku vztahu a manželství Štěpy a Pavla a jeho nemoc autor filmu stihl vykreslit asi v poslední půl hodině.. Těšila jsem se na to, jak budou vykresleny jednotlivé fáze syfilisu a to, jak to ničí nejen postiženého člověka, ale celé jeho okolí.. Jenže právě to nejlepší bylo "vecpáno" do asi tří nepříliš dlouhých scén.. Ale za výkon Petra Čepka dávám tedy slabé 4*.. (21.03.2012)

Film s hereckým galakoncertem Petra Čepka a skvělé zachycenou atmosférou přelomu 19. a 20. století. 75% (14.04.2012)

Váhala jsem nad plným hodnocením, ale za konec ho dám. Smutný a nešťastný život veselé a věčně usměvavé "staré panny" mě dojal. Líbila se mi i její maloměšťácká matka i Petr Čepek, se kterým by asi nikdo jiný nedokázal žít. Film si určitě někdy pustím znovu, abych si ještě jednou vychutnala jeho hloubku. (23.10.2014)

Strašně smutný a krásný film podle jedné strašně smutné a krásné knížky. Ikdyž je to skvělý snímek v čele s výbornou Ivou Janžurovou, nemůžu mu dát plný počet, na to mě příliš frustruje. Jednou mě ten Herz přiměje k sebevraždě. (08.08.2008)

Roky jsem se tomuto filmu vyhýbal a nepřeháním, když zde napíši , že jsem se ho bál. A opravdu, geniální Juraj Herz opět nezklamal a svou perfektní prací neomylně zasáhl do mého srdce. Psychologické drama se postupně rozvíjí a končí neuvěřitelně silnými scénami, tak dojemnými a bolestnými. Touha po štěstí a naplnění rozplynutá v důsledku osobní prohry života. Tragédie v období krásných časů naší země před neštěstím světových válek za doprovodu fenomenálního Luboše Fišera. (12.05.2012)

Havlíčkovo dílo bylo zásluhou pana Herze mistrně převedeno do filmové podoby. Film stojí především na skvělých hereckých výkonech pana Čepka a paní Janžurové, ovšem za zmínku stojí i věrně zobrazená atmosféra a obdivuhodně zachycený psychologický vývoj hlavních postav. 4* (19.05.2013)

Československá klasika a jedno z nejkvalitnějších dramat natočených na našem území. One man show Petra Čepka a názorná ukázka, jaký uměl předvést koncert jeden z nejlepších českých herců. Přestože vidím ohromné kvality filmu, ať už je to dobová atmosféra, psychologický rozbor postav, herecké výkony či podmanivá hudba, tak 50 let se pro mne na filmu prostě podepsalo. Karel Černoch ve své teprve druhé filmové roli je přesně tím ohromným sympaťákem, kterým byl už celý svůj život a já, ač třiadvacetiletý heterák, pro toho chlapa mám celoživotní slabost. (25.05.2022)

Herzovi se podařilo vystihnout svět secese bez tradiční škrobenosti a nostalgie - spíše ji pojímá jako povrchní pozlátko a manýru, nedokonale zakrývající špínu, pudovost a antiromantický pragmatismus. S rozsáhlého románu se mu podařilo vytvořit soudržný film, jenž jasně vyjadřuje základní myšlenky a v závěru velmi výstižně a emotivně vyjadřuje cit zlomené hrdinky. Umění filmové zkratky je zde bravurní, až někdy zamrzí přílišný spád a střízlivá snaha nenechat se příliš unášet situacemi - řada by si určitě zasloužila více rozehrát (včetně kontextu maloměsta, jež je po úvodní části odsunut silně do pozadí). Bohužel filmová stopáž je neúprosná a Herzova neúprosnost je i znakem režisérského umu. Rozhodně se nedá mluvit o "nedovařeném" díle, to by byla velkolepá urážka vzhledem k nádherné a přitom velmi funkční kameře, Fišerově nadpozemské hudbě, která dosahuje svého vrcholu v závěru, jež se obejde takřka beze slov a především k hereckým výkonům ústředníhu dua, které i v krátkých scénách berou dech nejdrobnějšími nuancemi a proměnami a nezaslouží si nic než absolutorium. (25.02.2008)

Dobrý film, ale co naplat, převálcovala ho naprosto dokonalá kniha od naprosto dokonalého spisovatele Jaroslava Havlíčka. (06.11.2017)

Už od samotného začátku mě upoutala nádherná hudba a pro mě trochu neobvyklý herecký výkon Janžurové. Znám ji totiž především jako vynikajcí komičku, ale tady hrála trochu jinak. Ovšem, výborně a dokázala mi, že její herecký rejstřík je obrovský. Naprosto geniální je zde Čepek, k tomu, co předvádí ani nemám slov. Celé je to takové nádherně poctivé, barevné a skvěle zvládnuté z hlediska melodramatického žánru. Moc pěkné. (07.08.2018)

Dle mého názoru se jedná o jeden z nejlepších českých filmů 70.-80 let. Režisér Juraj HERZ zde mistrně převedl literární dílo Jaroslava Havlíčka na stříbrné plátno. Ano, tento film si zaslouží obdiv už jenom proto, že zde sledujete herecký koncert našeho největšího charismatického herce, jakým byl Petr ČEPEK. Zde mu výborně sekunduje Iva JANŽUROVÁ, která touto roli dokázala, že umí i psychologické role zahrat výborně. Inu, dva velikáni na českém filmovém plátně. Paráda !! (21.11.2008)

Dokonalý propletenec lidských osudů a velmi dobře vykreslených charakterů. Střetávají se zde dva naprosto rozdílní lidé s úplně jinými ambicemi. Z postavy Štěpy sálala její nezkrotná chuť do života a touha po naplněné lásce. Její manžel se vlivem vážné nemoci proměnil v opravdového tyrana. Po jeho smrti si připadala na světě zbytečná, ale pak se z lidského bahna vyhrabala. Pan Čepek předvedl velmi mimořádný výkon a Iva Janžurová vlastně také. Atmosféra byla opravdu nezapomenutelná. Měla jsem pocit, že film má otevřený konec. (28.05.2009)