David Brent: Na turné

Když se před 3 roky vrátil Brent s Equality Street & co., tak jsem se dobře bavil. Věřím tomu, že i živé koncerty Rickyho s Docem by mě bavily. Bohužel, jakmile to bylo přeneseno do vážné polohy, úsměv se nedostavoval. Tedy dostavil se nový smích - Brentův, který mě vážně iritoval. Výstavba scénáře jak přes kopírák. Ovšem s nefungujícím koncem. Ten úder do břicha (který dokázal Brent uštědřit divákovi ve speciálu Kanclu a Andy Millman v proslovu z BigBrother) se tady ani nemohl dostavit. Bovey by tentokrát jasně vyhrál na body. ___ Do vnímání Life on the Road se samozřejmě projevil můj vztah k Rickymu, který lze docela dobře odečíst z mých komentářům k jeho předchozí tvorbě, ale i jiným okolnostem (Robin, Stephen, Karl a další). ___ Ještě je tu možnost, že to byla reflexe toho, kde by Ricky nyní byl, kdyby to s Kanclem nevyšlo. Ale to mně nepřijde jako příliš pravděpodobná varianta. (14.12.2016)

Charaktery nejsou zdaleka tak dobře napsané jako v Office a jejich chování bylo trochu nelogické. Kapela Brenta celej film dissuje, aby na konci z ničeho nic všichni otočili a bezdůvodně začali říkat, že je to vlastně dobrák. Navíc se mi ty jeho písničky líbily. Každopádně David Brent je furt perfektně zahranej a z jeho konání mi bylo stále stejně trapně. (17.10.2018)

Gervais vysperkoval trapnost do dokonalosti. Miestami som sa sam citil neprijemne :) Vynikajuca praca a bravurne vytvorene situacie, ktore spolu so soundtrackom ladia ako skvele songy Foregone Conclusion Mark II. I found myself again and I started to do what I do best: Entertain. (13.06.2017)

To, že velkou část filmu nepředvádí Ricky Gervais nic jiného, než dělání totálního idiota ze sebe samého, jde totálně mimo mě, ale může mi zůstat relativně ukradené. To, že dělá Ricky Gervais idiota i ze svého diváka a za každým vtipem a rádoby vtipem nevalné úrovně se divákovi zasměje s retardovaným pohledem do kamery, aby divák pochopil, že jako tohle má být vtipné a tomu se má naplno smát, to už je na mě ze strany režiséra a herce-komika v jedné osobě ve vztahu k divákovi příliš. Uprostřed pro mě naprostého míjení se stylem humoru mě nezajímá, nakolik veškerá trapnost má být účelová, pokud nenacházím žádné poselství a ani se vůbec ničím nebavím. Dlouho mě žádná komedie takhle nevytočila, byť jí alespoň pár procent (nikoliv hvězdičku) u mě dodala hudba. Byla sice ryze průměrná, ale asi třikrát mi poskytla místo na poklidný oddech během té poutě trapnosti spějící mj. až do chvíle, kdy 15 minut před koncem začíná Gervaisovo pomyslné lamentování nad jeho nedoceněním. [15%] (14.05.2023)

v podstatě neskutečně smutné, ale komediálně geniální... Tohleto vymyslit a převést na plátno... klobouk na genitálie... Famózní texty veškerých songů, ve kterých naráží naivita a upřímnost na naprostou hloupost, degradaci a pozurážení všeho, čeho se písnička týká... nutkání překlenout trapné ticho ještě trapnější hláškou či vtípkem a totální společenská ignorance číní z Brenta jednu z neunikátnějších figur součesné komedie a tento film jenom potvrzuje, co Kancl začal... (13.01.2017)