Toman
Toman
Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Príbeh málo známej postavy našich dejín otvára dvere do minulosti, keď skončila druhá vojna a ešte neprišlo k Viťaznému februáru. Tvorcovia si pomáhali dobovými obrazmi, čo pomáhalo k výraznejšiemu zobrazeniu okolností, malo to však aj kontraproduktívne účinky, možno mali zvoliť na celý film čiernobiely formát, bolo by to uveriteľnejšie. Ani istá absencia vnútorného náboja filmu ma však nedokázala odradiť od nadpriemerného hodnotenia. ()
Přes všechny chyby filmu je to sice dlouhé, ale stále dobré dobové drama o nástupu jedněch z nejhorších let našich novodobých dějin. Macháček téměř nehne brvou, ale jako zákulisnímu hráči mu to právě proto sluší a vynikne pak, když se má více projevit (rozhovor s americkým velvyslancem, útěk z vazby). 70%. ()
Od Tomana jsem čekal mnoho - především komplexní obraz dramaticky nesmírně podnětného období třetí republiky, pro nějž postava chameleona, jako byl Toman, skýtala určitě nosnou a co se týče zápletky vděčnou perspektivu. Bohužel, tato perspektiva se ve výsledku utápí ve snaze pojmout film jako fresku zachycují ony tři přelomová léta skrze bezpočet aktérů a celé řady událostí ukrajujících z československé demokracie. Vznikla téměř encyklopedická mozaika, v níž je díky Trojanovu režijní obratnosti naštěstí možné udržet přehled a pozornost, to co ji však zásadně chybí je ovšem jakákoliv dramatičnost, gradace, pocitové posuny. Výsledek nevede ani k náznaku mrazení v zádech, jež se film vnějšími prostředky evidentně snaží marně navodit. I statické České století alespoň něco z těchto očekávání naplňovalo, zatímco v případě Tomana si Trojan spíše pohrává s desítkami odstředivých scén vyjádřených v úctyhodné zkratce a s chytrým využitím vizuálních nápadů a evokací. O politické mašinérii vrcholící Únorem toho řekne mnohé, se sympatickou dávkou nepatetické ironie a s přijatelným pomrkáváním na předvolební nasazení snímku. Postava Tomana se však co se týče narativní funkce a nositele perspektivy jeví dramaturgicky takřka bezradně a s ní spjaté situace ani nedokáží vyvolat silnější reakci - i když je z děje jasné, že se stává nebezpečným a nežádoucím kariéristou, navenek nepůsobí od počátku jinak než jako vyčuraný hochštapler (což bych rozhodně nedával za vinu Macháčkovu přijatelnému hereckému ztvárnění). Zdá se mi, že hlavní svědectví o Tomanovi mělo spočívat na postavě jeho drahé polovičky Pesly, ale snaha uchopit tuto jistě zajímavou ženu pouze po ostrých hranách (fanatická stalinistka, londýnská panička, židovská samaritánka, oběť manželovy ctižádosti) ještě prohlubuje celkovou roztříštěnost perspektivy a potenciál jejích interakcí s manželem se nakonec vyčerpává v malicherných postelových tahanicích. Je mi líto, i přes jedinečnou výpravu, neskutečné množství zajímavých detailů (vč. působivého využití filmových týdeníků) a energii skutečně filmového vyprávění Toman nestrhuje a nenabízí dostatečně živý obraz živelného období. V tomto ohledu na mě daleko přesvědčivěji zapůsobil Sedláčkův Palach, jemuž jsem předem neoprávněně důvěřoval daleko méně. A mimochodem, Sedláčkovo televizní Zabíjení soudruha je z hlediska působivé rovnováhy mezi ironickou a mrazivou sondou do stranických mocenských praktik s daleko minimalističtějšími výrazovými prostředky mnohonásobně drtivější i komplexnější. ()
Není to vůbec špatný. Toman byl velmi zajímavá osobnost a ideální průvodce obdobím raného rozkvětu komunistické strany, protože on sám nepředstavoval zrovna vzorného straníka. Film je velmi pečlivý právě v obeznámení s tehdejší politickou náladou a aktéry a na ploše tří let pokrývá dostatečné množství zvratů a motivací, aby navzdory dlouhé stopáži nezačal nikdy nudit. A to i přesto, že příběh i režie působí až příliš mechanicky a přes upřednostňovaný popisný charakter komorní výpravy nezvládá děj zajímavě eskalovat - jedná se spíše o sled mnoha epizod, které spojuje titulní postava a jež tvoří komplexní studii komunistických praktik, ale už ne silný příběh jednotlivce, na nějž jsem byl navnaděn spíše (ten se dostává výrazně ke slovu až v závěru, kdy už jsou všechny předešlé linie uzavřeny nebo odvedeny do nepodstatných odboček). Škoda té tendence všechno zjednodušovat (jeden příklad za všechny - divné představovací titulky), aby se stihlo podat tolik informací, protože Trojan měl jinak koncept dobře zmáklý,. Líbilo se mi, že se nechce podřizovat komfortu diváků, kteří viděli příliš amerických životopisných filmů, a zaujalo mě vykreslení nejednoznačného, emocionálně odtažitého Tomanova charakteru (který Macháček svým strohým herectvím neobohacuje, ale kupodivu ani neshazuje). Ve výsledku silnější 3*... ()
Už jsem se párkrát zmínil, že rok 2018 je bohatý na zajímavé české projekty- Tátova volha, Jan Palach, Úsměvy smutných mužů.... zase jednou byl důvod chodit do kina na české filmy. A není to konec, do konce roku se totiž o slovo ještě přihlásí ambiciozní Zlatý podraz, ne-úplně k zahození pohádka Čertí brko nebo právě teď aktuální Toman. Režíruje Ondřej Trojan, který točil už chválené filmy Želary (ty ty to v roce 2004 dotáhli až na nominaci na Oscara) a Občanský průkaz a já ani jeden z těch filmů neviděl! Bohužel, jedná se o dlouhodobé resty, které musím dohnat, jisté však je, že se jedná o jednoho z nejvychválenějších českých režisérů současnosti což zapříčinilo to, že bude každá jeho novinka hodně zpozorovaná. Tentokrát si Trojan vybral příběh Zdeňka Tomana, člověka, kterého si příliš lidí nepamatuje a je to možná škoda. Zjistit si informace o Zdeňku Tomanovi, pravým jménem Asherovi Zeligu Goldbergerovi je opravdu oříšek (nemá ani vlastní stránku na wikipedii) nicméně jeho příběh je hodně zajímavý a bylo zajímavé sledovat jak se Trojanovi povede Tomanův příběh podat. Naštěstí ne úplně k zahození. Trojan dokáže během pár minut vybudovat slušnou atmosféru, která se drží celým filmem. Problém možná tkví v tom, že jsou všechny postavy stejné- svině, které spíše než o blaho ostatních jde o blaho své a nebojí se šlápnout do hodně špinavých louží. A nějak výrazně jinak na tom ve filmu není ani Toman. Toman je prostě další svině, která je ale na rozdíl od ostatních mazanější a dokáže situace využít ve svůj prospěch a sedí ve stínu jako loutkář, zatím co jeho loutky dělají tak jak píská. A, že měl Toman ansámbl loutek bohatý- Češi, Američani, židové, Rusáci... vše prostě Tomanovi procházelo a okrádal každého a všechny. O nějak komplexní postavu se tedy nejedná a divákovi je vlastně jedno co s ním bude dál. Naštěstí ho ale perfektně hraje Jiří Macháček a divákovi tak není úplně u zádele. Problém je také možná v materiálu- Film trvá 145 minut. Mám rád dlouhé filmy, ale pouze ty dlouhé filmy, které dávají smysl a jsou rozpracované. Tady je ale film v zaseklém kruhu- Toman taktizuje, Toman vydělává další peníze, Toman si s někým vyhraje a to se stane asi pětkrát, i přesto, že už podruhé to bylo moc. Musí se ale ocenit fakt řemeslný- Ve filmu je představeno spoustu poslanců a úředníků a všichni jsou nám představeni prostřednictvím textu- jak jménem, tak funkcí. Toto je velice zajímavý, svěží a neokoukaný nápad a dost výrazně pomohl v zapamatování jmén a v tom abych věděl kdo je kdo. Dále na rozdíl od jiných, známých českých filmů jsou všechny zahraniční dialogy otitulkovány a nejsou post-dabingování do češtiny. Všechno to tak působí reálněji a autentičtěji. Film také velice rychle utíká, problém je, že se asi uprostřed kolem 80-110 minuty trošku zarazí a nějak se nehýbe kupředu, což změní poslední půlhodina, která slušně vygraduje. Ten fakt, že vznikl profesionálně odvyprávěný příběh důležité doby je prostě fajn. Je pouze škoda, že i přes produkční český nadprůměr jde pořád o nevyužitý potenciál. Problém je taky ten, že je ve filmu příliš zbytečných scén, které výrazně děj nikam neposouvají a ve filmu ani nemuseli být. To jak je film reálný a jak to opravdu bylo asi nechám na jiných. Toman je slušně natočená česká filmařina, která pravděpodobně za pár měsíců posbírá alespoň 8 nominací na Českého lva.... a já s tím nemám problém, jelikož jde o s láskou natočený produkt, který dal opravdu zabrat. Na druhou stranu se ale nedá říct, že bych hltal každou scénu, zajímal se o postavy nebo chtěl vědět jak to vše vyvrcholí jelikož je předvídatelný až běda. Herecké výkony, režie hudba, kamera a produkční design ale na jedničku, takže palec nahoru! () (méně) (více)
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- Filmová letadla nepochybně pamatují zlatou éru Zdeňka Tomana. Rez, mech a lišejníky na jejich trupech hovoří v tomto směru jasnou řečí. Tvůrci by patrně nesouhlasili s tvrzením, že i to, co dnes považujeme za staré, bývalo kdysi novým. (klukluka)
- Herec Roman Luknár kvůli roli Jana Masaryka přibral pětadvacet kilo, „aby ho nemuseli vycpávat“. Nechal si také na hlavě vyholit pleš. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)
- Scéna, kdy v Černínském paláci ministerstvu zahraničí po smrti Jana Masaryka přikáží smýt výkaly z parapetu, se nestala. Přesněji byl kus desky s výkaly na příkaz vyšetřovatele Vichra uříznut a dochoval se v Národním archivu až do dnešních dní. Deska byla použita jako důkaz při obnoveném vyšetřování smrti Jana Masaryka. Stopy výkalů tedy nebyly z parapetu smyty, jak je ukázáno ve filmu. (Povaxs)
Související novinky
Podzimní VOD novinky na CANAL+
Vypadá to, že babí léto je za námi a teplé počasí se s námi letos už definitivně rozloučilo, takže pokud hledáte způsob, jak trávit chladnější podzimní večery, máme pro vás pár tipů na filmy a… (více)
Kino na hranici - on-line na konci listopadu
Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)
26. Český lev – výsledky
Letošní 26. ročník cen České filmové a televizní akademie Český lev se tradičně udílel v pražském Rudolfinu. Večer plný největších hvězd českého filmu moderoval herec Václav Kopta, a to poprvé pod… (více)
26. Český lev – Nominace
Česká filmová a televizní akademie oznámila své nominace pro 26. ročník Českých lvů a mezi největší favority se tak zařadil snímek Toman s Jiřím Macháčkem, který získal celkem 13 nominací. Hned za… (více)
Reklama