Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Není to vůbec špatný. Toman byl velmi zajímavá osobnost a ideální průvodce obdobím raného rozkvětu komunistické strany, protože on sám nepředstavoval zrovna vzorného straníka. Film je velmi pečlivý právě v obeznámení s tehdejší politickou náladou a aktéry a na ploše tří let pokrývá dostatečné množství zvratů a motivací, aby navzdory dlouhé stopáži nezačal nikdy nudit. A to i přesto, že příběh i režie působí až příliš mechanicky a přes upřednostňovaný popisný charakter komorní výpravy nezvládá děj zajímavě eskalovat - jedná se spíše o sled mnoha epizod, které spojuje titulní postava a jež tvoří komplexní studii komunistických praktik, ale už ne silný příběh jednotlivce, na nějž jsem byl navnaděn spíše (ten se dostává výrazně ke slovu až v závěru, kdy už jsou všechny předešlé linie uzavřeny nebo odvedeny do nepodstatných odboček). Škoda té tendence všechno zjednodušovat (jeden příklad za všechny - divné představovací titulky), aby se stihlo podat tolik informací, protože Trojan měl jinak koncept dobře zmáklý,. Líbilo se mi, že se nechce podřizovat komfortu diváků, kteří viděli příliš amerických životopisných filmů, a zaujalo mě vykreslení nejednoznačného, emocionálně odtažitého Tomanova charakteru (který Macháček svým strohým herectvím neobohacuje, ale kupodivu ani neshazuje). Ve výsledku silnější 3*... ()
Zdeněk Z. Toman je osobností poválečných dějin v Československu, o kterém například zmínka na školních hodinách dějepisu obecně nezazní. Osobně mi až do vzniku tohoto filmu o tomto člověku nebylo nic známo. Přesto pouhý výsek z jeho pestrého života vystačil na dvou a půl hodinový výpravný historický film, na kterém krásné zůstává jenom to zpracování a možná ještě tak retro atmosféra starých hotelů. Nicméně politické zákulisí prvních čtyř poválečných let, činů a zločinů (nejen) šéfa rozvědky, než došlo k onomu (ne)slavnému únorovému převratu, rozehrává mezi Tomanem a jeho spolupracovníky silné pohnuté drama, které mně na začátku chytilo a ani navzdory mnoha zdánlivě nudným politickým dialogům nepustilo. Vzhledem k závěrečnému vyvrcholení s osudovým útěkem, které bylo proti zákonu hned v několika směrech a povedlo se jistě i díky štěstí a náhodě, by bylo možné Tomana označit za vynikající napínavý thriller, kdyby nebyl natočen podle skutečných událostí. Ještě jedna paradoxní pointa přichází v doslovném komentáři, zejména zjištění, jak takový negativní (dobrá, tedy kontroverzní) muž mohl i kladně přispět k vývoji společenské situaci zcela v jiných koutech Země (Izrael), odkud se mu dostalo na dálku přestížní pocty. . . . Ondřej Trojan nepatří k režisérům, kteří točí jeden film za druhým jako na běžícím páse, ale náměty z národní minulosti, které si vybral (zatím) pro tři výrazné české filmy tohoto století, dotáhl pokaždé (a v rámci odlišného žánrového ladění) do vynikající podoby. Odcházel jsem tehdy z kina docela zdrcen z toho, co vše se v naší bývalé krajině dělo, ale současně obohatěn z filmu jako takového a nadchnut i hereckými výkony (z nichž mě zejména Jiří Macháček v hlavní roli velice příjemně překvapil). (90%) [Kino CineMax, Košice] ()
Je tu povedená výprava a herci, až teda na Macháčka, který na víc, než na Samotářského troubu bohužel herečky nemá. Co ale ten film sráží nejvíc do průměru, a důvod, proč už se na něj nepodívám, je, že je to nudné. Chybí tomu tempo a jasnější linie, kterou by mě bavilo sledovat. Toman byl určitě zajímavá persona, prospěchář. Sám původně chudý podkarpatský žid, který jde s kýmkoli, jen když mu to nese. Zachránil své vlastní lidi, ale jen proto, že platili. Kdyby někdo jiný platil za to, aby je poslal na smrt, nejspíš se mohl zapsat právě opačně. ()
Film ma zaujal najmä jeho hlavnou postavou, ktorú jednak Jiří Macháček veľmi presvedčivo stvárnil a jednak tým, že som o existencii nejakého Tomana nemal ani potuchy. S dĺžkou filmu som žiaden problém nemal, pretože sa to pri množstve postáv ani nedalo nejako bezbolestne skrátiť a ČT milosrdne rozdelila film na dve časti. Leitmotívom bola známa pravda, že voľby vyhrávajú peniaze a nie programy. Dosť dobre nechápem protestné výkriky mladých užívateľov ČSFD, proti nakrúcaniu a uvádzaniu filmov z našej nedávnej a predsa dosť neznámej histórie a mlčky prijímajúcich nekončiace reprízovanie 30 prípadov mjr. Zemana. ()
Přes všechny chyby filmu je to sice dlouhé, ale stále dobré dobové drama o nástupu jedněch z nejhorších let našich novodobých dějin. Macháček téměř nehne brvou, ale jako zákulisnímu hráči mu to právě proto sluší a vynikne pak, když se má více projevit (rozhovor s americkým velvyslancem, útěk z vazby). 70%. ()
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- Filmová letadla nepochybně pamatují zlatou éru Zdeňka Tomana. Rez, mech a lišejníky na jejich trupech hovoří v tomto směru jasnou řečí. Tvůrci by patrně nesouhlasili s tvrzením, že i to, co dnes považujeme za staré, bývalo kdysi novým. (klukluka)
- Herec Roman Luknár kvůli roli Jana Masaryka přibral pětadvacet kilo, „aby ho nemuseli vycpávat“. Nechal si také na hlavě vyholit pleš. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)
- V kanceláři Rudolfa Slánského (Stanislav Majer) se na hodinách nemění čas. Vždy je na nich půl čtvrté. (Posheidon)
Reklama