Dej mi své jméno

Záverečné, dokola sa v komentároch opakujúce dve scény, sú síce výborné, za vrchol filmu však považujem rozhovor na námestí a ďalší na verande, predchádzajúci krvácaniu z nosu. A najviac preto, že ich kvality nedokážem dostatočne obsiahnuť slovom. Pri tom krátkom zábere na smejúceho sa dôchodcu som mal pocit, ktorý mávam málokedy (naposledy pri polskej Poslednej rodine), že ten film patrí do dejín a učebníc. Rozhodne film roku. (20.04.2018)

Academy Award 2018 nominee. Nejméně nápadný film letošních Oscarů, zároveň jeden z nejkrásnějších. Po tom floutkovi z Lady Bird mi pomohl vzít na milost Timothéeho Chalameta, který je jako citově a sexuálně nejistý puberťák skvělý. Naopak jsem měl potíže s Armie Hammerem. Jak tu všichni obhájci tohoto filmu píšou, že si zasloužil oscarovou nominaci za vedlejší roli, osobně mi přišel trochu prkenný a hlavně nevhodně starý, Chalamet klidně mohl hrát jeho syna a divný by mi to nepřišlo. Ale to je asi jediná výtka. Nádherná atmosféra léta v severní Itálii, přátelství, holky, kluci, antika, studium... prostě paráda. Ani mě nerušila stylizace do 80. let, není totiž nějak moc patrná, film se mohl klidně odehrávat kdykoli. A moc se mi líbila nenásilnost podávaného vztahu mezi oběma kluky, žádné tlačení na pilu, žádný homofobní prvek zdůrazňující mimořádnost queer tématu - je úplně jedno, jestli to jsou dva kluci, nebo kdyby šlo o dvě holky či kluka a holku. Dej mi své jménoje skvostný letní snímek, dějově nijak nevyčnívající, ale o to silnější - jednoduchý milostný příběh v tolerantním prostředí. Nic víc, nic míň. A jako takový za suverénních pět hvězd, protože sledování byla jednoduše pohodová paráda. (10.03.2018)

Kdyby se rozdávaly ceny jenom za vykreslení atmosféry, která má sdělení příběhu paralelně doplňovat, musel by si na ně Guadagnino na zahradě přistavit dvoupatrový domek. Call Me By Your Name je brutálně soustředěný snímek, který musíte pozorně sledovat a hledat významy v detailech a střípcích děje, nesvázaného typickými konflikty a zvraty. V některých chvílích mi to přišlo zdlouhavé a blazeované a vyznění mě netrefilo přímo do srdíčka, ovšem je to rozhodně velký film - herecky suverénní a odvyprávěný s citem pro uvěřitelné emoce a složitost hlubokých mezilidských vztahů. Moonlight vyhrál Oscara, ale proti téhle formálně precizní sondě do mužské intimity působí jako ohromně povrchní a prázdná wannabe artovka (kterou zkrátka je). 85% (16.02.2019)

Nejkrásnější (gay) romance od The Way He Looks s neskutečným emotivním dopadem. Úžasný, přirozený herecký výkony, neskutečně nádherná atmosféra a prostředí, skvěle vykreslené postavy a tři úžasné indie zářezy od Sufjana Stevense. A ten závěr... ( "Oliver... I remember everything." ) ... říznul tak hluboko. Pocitově asi nejsetrvačnější film od Logana. (11.03.2018)

Zcela nekorektně - mě taky nikdo nešetří - kdybych nebyla znechucena už předem v ustavičném očekávání událostí, kvůli kterým došlo k natočení snímku hlavně a především, mohla jsem si po některých stránkách a klidně i bez pointy docela filmově užívat, nu, nebylo mi dopřáno... Pouze další gay agitka v řadě, která díky vyčerpaným invencím v žánru musí krom pohledných klíčových hráčů (dle vytříbenosti diváka, že ano, u mě mladý vyhryz ani neforemný kolohnát nezabodovali, ale budiž) nabídnout lákavé exteriéry, bohémskou atmosféru a prozářenost vehementně protlačovanou aureolou tzv. "užívání si"... Pro silné žaludky pokrokového "queer" diváka jsou však již přichystány nadstandardní bonusy nechutných podrobností v prodlužovaných scénách bez zatmívaček, o kterých si příznivci náklonnosti k opačnému pohlaví mohou nechat tak akorát zdát... Ovšem přispěvatelům zde se v rámci tolerance nic neekluje, nikdo nepodotkne, že za nástup demoralizace nesou po společnosti odpovědnost rodiče, ti dva úpadkoví, kouřící sádroví ježci, kteří mimo jiné i přijímáním zvrácených individuí pod svou střechu zaseli do podvědomí syna myšlenky, jimž příhodné podmínky daly (ne)přirozeně vzklíčit... Místo podivu nad současným stavem věcí se dočítám o tělesných a duševních krásách, osvobozených od předsudků a hledání identity... inu, každému co jeho jest, ale já se možná nechci dožít recenzí rozplývajících se nad pedofilním vztahem, nazvaným úžasnou romancí... Nemyslitelné? Asi jako dnešní příběh v době, ve které se měl odehrávat. Dejme tomu jen trochu času a masáže a coming out bude! Což mi ještě připomnělo nebohé zprzněné ovoce, které si odbylo premiéru nové úchylky, protože zvrácenostem se přece meze nekladou. Přesto, nebo právě proto, že se jedná o zástupce rostlinné říše, postrádám protestní reakce Zelených, Greenpeace nebo aspoň Broskve v tísni! (09.01.2018)