Žert

Skvělé převedení Kunderovy knížky. Málokdy se povede, aby člověk měl při čtení i při koukání téměř stejné pocity. Munzar super (a pak že to Luďek bez přehrávání neumí). (16.07.2007)

Jak kniha, tak film jsou rozporuplné, samozřejmě hlavní hrdina je hajzlík, ale stejně tak doba a lidé kolem něho jsou hajzlíci, a daleko větší. Kdo může srovnávat? Jenže tady najednou máme i možnost srovnání s černými barony, v protikladu k moravským lidovým písničkám, a najednou to kruté podobenství (on ani Kundera nic jiného neumí, než krutá, mrazivá podobenství, v nichž se promítá jeho zhrzenost) má i něco navíc. Současnost se prolíná s minulostí o to děsivěji. Jirešova dokonalá, minimalistická a úsporná režie celé vyznění pak jenom podtrhují. Jediné, co mi vadilo na knize i filmu, je blbost hlavního hrdiny, který si nezjistil skutečný stav věci před tím, než se začal "mstít". (28.10.2012)

Nebýt atmosféry Nové vlny, byl by Žert vlastně o ničem. Díky ní, ale získává takovou podivnou psychotropní atmosféru (ostatně jako každý druhý film let šedesátých) a působí tak zvláštním dojmem, který v člověku zanechá pachuť ublíženosti a morálního neklidu. 7/10 (14.05.2014)

Kniha dokonalá, film stále hodně dobrý... Výborně obsazený přepis, který velmi dobře odhadl, jak přesvědčivě zobrazit padesátá léta a znázornit Ludíkovu zahořklost. Některé postavy a motivy sice film neobsahuje, ale domnívám se, že základnímu významu a Kunderově nekompromisnímu vidění padlých to neubližuje. Snad jen způsob vyprávění trpí oproti jedinečně rozkouskované knize, jejíž záchvěvy čtenáře naplno pohltí, pokud se v průběžně vrací o pár stran zpět, doplněn o znalost dalších informací. Neznám lepší film Jaromila Jireše a navíc věřím, že univerzální způsob sdělení může uspět za hranicemi i dnes. Světový román se dočkal výborného filmu, byť uznávám, že filmové dílo si Kundera nikdy plně neautorizuje. Hold celuloid... (27.10.2005)

For ME 84% (06.02.2008)

Žert kvalitou nesporně oplývá, zvláště, když si Milan Kundera pohlídal scénař. Rozhodně to není takový výbuch jako Nesnesitelná lehkost bytí. Stále více nabývám dojmu, že Kunderovy knihy lze natočit jen velmi ztěžka. Styl, jakým byl Žert natočen, s neustálými prostřihy, mně nesedí, spíše mě to rušilo. Vadilo mi, že příběh byl značně osekaný, nicméně herecké výkony jsou víc než slušné. (09.10.2010)

Smutná komedie o obětech a jejich žertech je zároveň, pro mě dosti nečekaně - labutí písní za lidovou hudbu, režimem zneužitou a devalvovanou. (07.05.2012)

Od Kundery jsem nikdy nic nečetl, ale co jsem četl o něm, tak zdejší hrdina ve své nesnesitelnosti, aroganci a zahořklosti dost věrně odpovídá tomu, jak jsem si ho vždycky představoval. Osobně mě nejvíce zaujal motiv o zestárnuvší budovatelské mládeži, která, zatímco byla v 60. letech svědkem kritické revize socialistických hodnot, měla svázané své vzpomínky na mládí s monstrózními oslavami, pochody a optimistickými písněmi o přestavbě a nové době. Co se týče samotného Ludvíka, ten si měl vzpomenout na zlidovělé rčení "Kdo chce tančit se Švorcovou, nesmí se divit, že přijde gulag." (16.10.2022)

Osekání Kunderova geniálního románu pouze na Ludvíkův úhel pohledu byl pro potřeby filmovosti výsledného díla pravděpodobně nezbytný krok. Díky němu není Jirešův film pouhou zdařilou ilustrací předlohy, ale svébytně fungující adaptací, ve které pochmurné zacyklení osudu hlavního hrdiny vyniká o to zřetelněji. Dialog s minulostí v první polovině je krystalicky čistým vítězstvím filmového média. 90 % (20.10.2017)

Oproti knížce, která mě v dobrém slova smyslu překvapila a přes drobné výtky se mi opravdu moc líbila, tak mi filmové zpracování přineslo zklamání. Josef Somr se mohl snažit sebevíc, ale mně tam prostě typově příliš neseděl (zvlášť ze záběrů z vojny, kde přece mělo být Ludvíkovi jen něco přes 20...) - ale to je ještě nejmenší problém. I přes plno světlých momentů, hlavní myšlenku a charaktery postav (což je však zásluha pouze a jenom Milana Kundery) mě film nudil a bohužel ve mě navodil pocit, že to bylo místy takové rozplizlé a strnulé. Něčeho tam bylo příliš, něčeho zase málo a hlavně - kdybych film viděl jako první, nemohl by ve mě vzbudit zájem o postavy a o děj - a knize se to podařilo. Se zavřenýma očima bych ale toto všechno mohl odpustit, kromě jedné věci, což ale opravdu považuju za chybu: vynechání nesmírně zajímavé a důležité postavy (jak pro příběh tak pro samotnou hlavní postavu a její život) - Lucie. Toto opravdu považuju za selhání a divím se, že si to Kundera neprosadil, když navíc napsal i scénář. Film rozhodně nemusí knihu kopírovat, proto nekritizuju poněkud odlišnou retrospektivu, ale tohle fakt není možné. Takže ode mě slabé 3*, a to ještě by mohl být režisér Jireš rád! (06.01.2009)

Žert poměrně dobře vystihuje náladu Kunderovy předlohy, což se myslím moc filmům (nebo žádnému?) podle jeho předlohy nepovedlo a asi ani nepovede. A už tohle je největší triumf a zároveň hlavní výhra Jirešova filmu. Jako Olomoučan musím ocenit “krásu“ našeho orloje, který se po svém proletářském předělání stal symbolem 50. let a krásně navodil to správné klima tohoto filmu. Jo, pomsta je někdy hodně hořká. (29.11.2008)

--- Veselý može byť i nihilista. Smeje sa ľuďom, ktorí trpia--- --- VY ste moja pravda...i VY ste moja pravda --- --- Čo myslíš, čo by na to povedali súdruhovia, ktorí neprežili ? Tí neboli ješitní, tým šlo o život, pochopili by, že šlo o ŽART --- --- Čakal som Vás skor, než som Vás poznal...--- --- "SVLÉKNĚTE SE HELENO, SVLÉKNĚTE..." --- (07.06.2009)

předlohu jsem nečetl a nemám tudíž s čím porovnávat, ale myslím, že adaptace je to vcelku povedená.. sice jsem se místy trochu neorientoval - skoky ze současnosti do minulosti (a naopak) nebyly totiž dost často moc poznat a já jsem tedy nevěděl, kdy se co odehrává.. na konci to do sebe ale víceméně zapadlo a když jsem si pak navíc ještě přečetl na internetu děj knihy, tak jsem byl už zcela v obraze :) slabší 4* (24.03.2009)

"Byl jsem definitivně zbaven veškerých starostí o svoji budoucnost.... " (07.01.2014)

Co dokáže jedna povedená pohlednice v rukou nesprávného člověka? (15.07.2012)

Neskutečná paráda a výjimečně dobrá adaptace skvělé knihy. Zvláštní je, jak některé střihy působí až amatérsky, a jiné naopak zcela dokonale. (09.08.2013)

Vtipné mi to neprišlo, skôr smutné, no je to dosť trefné a jasné a vo svojej dobe nebojácne. Takých filmov si treba vážiť, ak sú navyše dobré. (17.08.2015)

LFŠ 2007 ... nevím jestli bych v ději neplaval, kdybych nečetl knížku...ale na kdyby se nehraje, tak jsem byl akorát překvapen, že hlavní zápletka, totiž ostravská Lucie, se ve filmu vůbec nevyskytla...faktem je, že by stopáž musela být značně delší, ale i tak možná škoda... Josef Somr hrál opravdu fantasticky a vůbec celé zpracování bylo věrné atmosféře knihy, snímku velmi prospělo, že se na režii podílel sám Milan Kundera. (30.07.2007)

Těžko se mi tento film odpovědně soudí, protože jsem Kunderovu knihu nečetla a z filmu vůbec netuším, o co autorům šlo. Hvězdičky dávám za konec, který mi byl jediný trochu sympatický aneb jak soudruzi ve vhodnou chvíli začali převlékat kabáty. Ludvíkův žert byl - podán tvůrci filmu - hloupý a dětinský, úplně postrádal smysl. Mezi soudruhy bylo zcela jistě mnoho pitomců a šmejdů, zmanipulovaných soudružek - udavaček taky. Doba, zvláště v 50. letech, byla určitě hrozná. Ale, ať se na mě tvůrci nezlobí. Ludvík Jahn mi v tomto filmu nepřipadal jiný než ostatní, a už vůbec ne lepší. Takže asi tak. (08.01.2014)

"Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!"... Z tzv. trezorových filmů - tedy z těch, které jsem viděl - Žert ihned zakotvil na prvním místě na pomyslném piedestalu a stál se mým nejoblíbenějším, pravděpodobně je to tím, že mám slabost pro Milana Kunderu... Ovšem síla samotného filmu nespočívá jen v síle námětu, tudíž v Kunderově imaginaci a umění vyprávět příběh, neméně také v Jirešové způsobu vyprávět obrazem, kupříkladu pamětihodným prolínáním Ludvíkovy přítomnosti s minulostí a dalších "vychytávkách"... Mimochodem, Josefu Somrovi hlavní role také sluší... 90% (12.01.2014)