Judgment at Nuremberg
Judgment at Nuremberg
Režie:
Stanley KramerScénář:
Abby MannKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Burt Lancaster, Richard Widmark, Marlene Dietrich, Maximilian Schell, Judy Garland, Montgomery Clift, William Shatner, Werner Klemperer (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (241)
Námět snímku osazeného skutečnou historickou událostí je jednoduchý. Americký soud v roce 1948 soudí čtyři nacistické soudce přímo v okupovaném Německu za válečné zločiny. V rolích různých osobností je zde možnost vidět řadu tehdejších filmových hvězd, jako je například Spencer Tracy, Burt Lancaster, Richard Widmark a další. Tříhodinová délka slibuje striktní a hlavně šokující výpověď o hrůzách války a snahu se s tím vypořádat. Už název filmu slibuje mnohé, ale bohužel, ve svém smyslu smyslu dojde u některých diváků ke zklamání. Každý si jistě představuje soud s hlavními politickými pohlaváry, jako třeba Hermann Göring, ale toho se bohužel nelze dočkat. Souzeni jsou zde pouze zmínění soudci, kteří vynášeli předem jasné smrtící soudy nad obyčejnými lidmi. A co to pro ně znamenalo ukazuje takřka dokumentární část snímku, kdy jsou v soudní síni promítány přímé záběry z osvobozených koncentračních táborů plných beznaděje, zoufalství, mrtvol a vůbec celkové hrůzy. Téma je tedy dané, ale přeci jen se jedná o obyčejný klasický příběh ze soudní síně, jako je každý jiný. Takže když to zkrátíme, máme tu neobvykle a zbytečně dlouhé černobílé činoherní drama zabývající se následky holocaustu, které rozhodně stojí za shlédnutí. Dokonce se údajně jedná o jeden z prvních filmů právě holocaustem se zabývající. A jedna zajímavost nakonec. Že proces trval od svého počátku spoustu let dokazuje jedna scéna, kde je zmínka o okupaci Československa sovětskou armádou a o sebevraždě Jana Masaryka. ()
V roce 1972 údajně řekl čínský ministerský předseda Zhou Enlai na otázku jaký měla vliv velká francouzská revoluce (1789) "je příliš brzy na posouzení". Možná to sice bylo tak, že měl na mysli francouzské studentské nepokoje (1968), ale stejně se ta anekdota používá v prvním významu - protože je na tom něco pravdy - možná je skutečně moc brzy na posouzení. Ale na druhou stranu - dějiny se neustále vyvíjejí a čím starší událost, tím je těžší zjistit pravdu - lze se možná opřít o výpovědi svědků, ale pokud nejsou hmatatelné důkazy, které si člověk může sám ověřit, tak je vše zpochybnitelné. Tenhle film je fikce založená na skutečných událostech (která fikce není?). A je to americký film. Dějiny píšou vítězové - ale řekl bych to tu tvůrci dělají spíše nezaujatě. Upozorňují, že rusové s němci uzavřeli pakt, Churchill Hitlera chválil a americký průmysl s nacisty vesele obchodoval. Jak se říká: každá věc má 3 strany - jednu, kterou vidíš ty, jednu kterou vidím já, a jednou, kterou nevidíme ani jeden. Proto se u soudu tak vyjímá sebereflexe - pokud obžalovaý vinu přizná, nebo žalobce svou žalobu stáhne. V tomhle smyslu američané němce, i když je hrají američtí herci, vykreslují jako kajícníky. Vlastně je také otázka kdo jsou ti "američané" - jestli indiáni nebo ti přivandrovalí britové, irové, italové a němci. Každopádně ten moment sebereflexe, kdy je vyřčena dlouho nevyřčená pravda je hezky očišťující a posilující. Koneckonců křesťanství slibuje příchod do nebe i masovému vrahu a pedofilovi, pokud přijme Krista. Soudit jiného člověka je ale prostě strašně těžké - fašismus v sobě máme každý, každý jsme schopni konat krutosti a zvěrstva. Film klade těžké otázky - je zodpovědný i ten "nezodpovědný" člověk pouze plnící rozkazy? A jestli ano, má pak taková strmá centrálně řízená rozkazová hierarchie ještě místo mezi lidmi? A nejsou takto dodnes řízeny armády, zdravotnictví, státy a některé firmy po celém světě? A není to celé jen propagandistická americká výmluva toho, že bývalé nacistické pohlaváry nechtěla trestat, nýbrž s nimi dále obchodovat? ()
Výborný a emocionálně hodně silný film, který rozebírá několik zásadních otázek a témat, jimž byly věnovány už stohy a stohy knih a studií. Tou nejzásadnější je asi otázka zodpovědnosti, viny a spoluviny Němců (a to nejen těch významnějších) na hrůzných zvěrstvech spáchaných ve Třetí říši. Mohli obyčejní Němci vědět, co se děje? Mohli s tím něco dělat? Dá se vše omluvit tím, že "jen sloužili"? Že vše "dělali pro blaho vlasti"? Obhajovat se dá různě a ne vše je tak černobílé, jak i tento snímek ukazuje. Nejprve jsem se sice trochu zhrozil stopáže, ale film mě ani na chvíli nenudil, za což mohou především úchvatné herecké výkony všech zúčastněných. To je jednoduše lahůdka. Brilantní vykreslení charakterů, pestrost názorů a úhlů pohledu, vynikající dialogy. Divák si po shlédnutí musí dokázat udělat určitou představu o té době, kterou film postihuje s odstupem pouhých 13 let, což je určitě znát. Pro mě silný zážitek. ()
Nejmenovat se to Norimberský proces, tak nemám nejmenší problém (to taky není pravda, ale co už), ale jelikož se to tak jmenuje, zahořkle cítím zradu a ukřivdění mého očekávání. ()
Dokonalá dějepisná anabáze na to, že je to americký film. Svělé dialogy, plno věcí by se dalo zapsat jako moudra. Výborné herecké výkony. Jediné minus je, že film trochu tlačí na city a karikatizuje určité postavy. Ale jako hraná učebnice otázky norimberských procesů naprostá preciznost. Ale největší plusem tohoto filmu je asi ten fakt, že si nejspíš rozšíříte svůj názor týkající se této problematiky. ()
Dějově je to vlastně trochu nuda. Dokonce bych řekl, že občas mi hraní Burta Lancastera a Maxe Shella přišlo dost přehnané. Takhle nějak si já (laik) představuju přehrávání. Ale síla filmu je skrytá celkem hluboko. Je to dilema, kdy má soudce soudit jiného soudce. K čemuž se ještě přidává tlak na hlavního soudce ze strany majorů a kapitánů. Jde tedy o to, že kdyby soudce Haywood podlehl tlakům a vyřkl soud dle jejich přání, vlastně by se sám zařadil mezi obžalované, které soudí. Kupodivu tři hodiny mi celkem utekli, ale abych řekl pravdu očima jsem na tom určitě nevisel. Postava soudce Haywooda a jeho jednání mi bylo velmi sympatické a proto zvyšuji na 4*. ()
Velký film o Malém procesu a o době, která se musela vyrovnat s pro ni nedávnou historií a svým způsobem i se sebou...neztratí spád, neztratí kouzlo... ()
Po dlhšom čase som bol opäť z nejakého filmu unesený. Práve pre snímok, akým je tento som si zaľúbil tento druh umenia. Ďaleko dopredu nadčasové, pútavé, vnímavé, inteligentné a čo mám zo všetkého najradšej - HLBOKO MORÁLNE MRAVNO-NÁUČNÉ DIELO! Mňaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaammmmm....... ()
"To, co je logické, nemusí být vždy správné..." ()
Měl jsem tu čest za poslední relativně krátké období shlédnout několik filmů zabývající se právní tématikou. Můj nejcennější postřeh? Nejde o to kdo v soudní síni předvede lepší srdcervoucí proslov, nýbrž o vyvolání konfliktu v divákovi u zdánlivě jasného problému. Jinými slovy, drama v soudní síni nastává v okamžiku kdy 1+1 nejsou 2. Norimberský proces snad lépe než všechny učebnice na školách ilustruje poválečné Německo s jeho těžkou kocovinou z nacismu a 2 sv. války. Pro mnoho lidí je snadné odsoudit všechny Němce, podobně jako lze velmi snadno odsoudit všechny Čechoslováky žijící mezi lety 1948 - 1989 v Československu ze spolupráce s komunisty a podílení se na komunistických zločinech. ()
Americký historický film odehrávající se v Norimberku v roce 1948, kde se konaly známé procesy s nacistickými válečnými zločinci. Charismatický penzionovaný soudce Haywood (skvělý S. Tracy) předsedá tribunálu, jenž má za úkol zjistit míru viny u čtyř německých soudců, jež podle zákonů Třetí říše podepsali stovky rozsudků smrti a pošpinili tak lidské i morální ideály civilizovaného světa. Více než tříhodinové drama se odehrává převážně v uzavřené soudní síni, avšak díky výbornému scénáři s excelentními dialogy, je děj neustále plynulý a díky těžkému právnímu dilematu a konfliktům v soudní síni i dostatečně dramatický. Krátké odbočky od soudního přelíčení představují pohledy do života obyčejných lidí poválečného Německa a režisér Stanley Kramer se snaží objasnit i jejich míru viny na válečných zločinech. Hlavní dramatičnost snímku mají na svědomí zejména prokurátor Lawson (R. Widmark), bojující pomocí všech prostředků za obvinění obžalovaných a německý obhájce Rolfe (M. Schell), důstojně a chytře, i za cenu hysterických výlevů, zastupující tyto muže. Jednoho z obžalovaných, nacistického ministra spravedlnosti Ernsta Janninga, jenž zaujal totálně apatickým, neúčastným projevem během soudního přelíčení a poté nečekaně kajícným proslovem, si zahrál známý americký herec B. Lancaster. Na pozadí těchto politických procesů už začíná být patrné, že dochází k těžké bipolarizaci světa a proto Američané ve snaze zlepšit vztahy s Němci vyvíjejí jisté tlaky na soudce Haywooda, jenž však rozhodne dle práva a svého svědomí. ()
Scénáristický skvost jen o málo zaostávající za dosud stále nepřekonanými Dvanácti rozhněvanými muži. Ty tři hodiny se sice dají bez problémů vydržet přesto by zkrácení asi celkově pomohlo. Konfrontace tria hlavní soudce-obhájce-obžalovaný Jaaning je úchvatná a zajímavě nahlodává spoustu otázek, které by si mnozí možná ani nepoložili. Burt Lancaster je pak pro mě zcela samotnou kapitolou kdy odevzdanost v jeho výrazu i beze slov naprosto dokonale vystihuje vše co by ani tisíce slov nedokázaly popsat a při pohledu na něj jsem si vzpomněl na bezmocnost v Oppenheimerových očích po shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. 4,5* ()
Top téma do súdnej siene, preto divák ani veľmi nereflektuje, že prejdú až tri hodiny, lebo je sa na čo pozerať. Herci sa predbiehajú v top výkonoch, či už je to neodbiteľný Schell, či zádumčivo tichý Lancaster, alebo nezameniteľný Clift v menšej roli, jeho postiha som mu dokonale zožral. Kupodivu intermezzos pomedzi pojednávania sú tým článkom, ktorý až tak nie je zaujímavý, ale v závere pekne docvakne, že mali svoj zmysel, aby sme ako diváci načreli aj do zámerov politizovať súdne procesy. Snímka sa mi páči, lebo počas jej plynutia sa mi menili očakávania ako asi zločinci dopadnú nakoľko obžalobe sa znateľne viac zamietali námietky a obhajoba bola mnohokrát presvedčivá. Trošku ma mrzí divadelnosť diela, že málo využíva filmové prostriedky, expozície sú pridlhé, veľakrát sa opakujú scény odchodov svedkov bez nápadu s tým istým spôsobom kamerového záberu, zišlo by sa viackrát dynamicky použiť strih. Z vybrúseného scenára a hereckých výkonov som nadchnutý, prevedenie teda sčasti škrípe. ()
Oproti televiznímu Norimberku z roku 2000 o dost méně zajímavý, zejména asi proto, že se zde nesoudí ty největší zvířata, ale řeší se tu vina těch v pozadí... ()
Novější verze je lepší ()
Jak můžeme mluvit o spravedlnosti v kontextu zločineckého režimu? Jak soudit vybrané jedince, když se na zločinech podílela do jisté míry celé společnost? Jak hodnotit jednání lidí, kteří páchané zlo tušili, ale báli se aktivně bránit jeho výkonu? To jsou jen některé z mnoha otázek, které si kladou hlavní účastníci dramatu inspirovaného soudními procesy, které položily základ modernímu chápání zločinů proti lidskosti. ()
Asi jedno z nejlepších soudních dramat, které jsem kdy viděl. Hlavně se týká mého oblíbeného období 2. světové války a toho, co se dělo po ní. Norimberský tribunál zasedal už v roce 1945, a tehdy byli odsouzeny ty největší zrůdy nacistického režimu. Tento film však líčí soud s dalšími představiteli režimu, kteří jen vykonávali svou práci. Obžalovanými jsou čtyři soudci, takže zde máme souzení bývalých soudců, jeden z nich byl dokonce ministrem spravedlnosti a také u soudu toho řekl nejvíce. Svědecké výpovědi o sterilizaci za politické názory, a také výpověď nebohé slečny, které se ujal postarší žid a ze které chtěl obhájce vymámit doznání k tomu, že s ním měla více, než jen to, že mu seděla na klínu. To byly dost silné okamžiky. Ukazuje se taky to, že na fungování Hitlerova režimu a na vzniku 2. světové války měly svůj podíl také další země, jako třeba SSSR, USA, VB a nebo Francie, a je to pravda. Také se zde chtěli spojenci jaksi pomstít a vykonat odplatu, takový dojem jsem z toho měl. A Němci rádi zpívají při každé příležitosti. A také - ten kaprál Hitler neměl rád skutečné bojovníky a válečníky. Za ty tři hodiny jsem se toho dost dozvěděl a osvěžil jsem si hodně informací. Nemohu tedy hodnotit jinak než plným počtem! "Jak snadno lidé zvlčí..." ()
Komorní již klasické nadčasové dílo odehrávající se především u soudu,o vině těch nejvyšších,ale i obyčejných lidí za Třetí říše nejen u soudcovské stolice.Co mě zaujalo ? Především téma a až fanatický výkon obhájce v podání Maximiliana Schella.Jediné mínus vidím v míchání politiky roku 1948 do filmu,ale každý žijem v nějaké době... ()
Človek by si podľa názvu myslel, že film sa bude zaoberať skôr veľkými rybami medzi nacistami, avšak film zachytáva súd nacistických sudcov, ktorí podpísali tisícky rozsudkov. Z právneho hľadiska je film dokonalý, dlhé presvedčivé dialógy a vyhlásenia sú dostatočne uveriteľné. Ale z toho diváckeho hľadiska, ide skôr o sakra dlhý film, ktorého koniec je viacmenej prezradený už v začiatkoch procesu. Taktiež celkový pobyt hlavného aktéra Haywooda je skôr zbytočne doplnkový ako filmu prospešný. Zároveň mi vo filme chýbala autenticita s prostredím, ktorá scénkami z koncentrákov a z námestia Norimbergu proste nestačila. Celkovo môže film pôsobiť buď ako podrobný dokument jedného z procesov alebo ako rozťahaná právnická omáčka. Keďže patrím skôr medzi prvý typ dávam 4*. ()
Podle mě jeden z nejlepších filmů vůbec! ()