हिचकी
Hichki
Hichki
Hichki
Režie:
Siddharth MalhotraKamera:
Avinash ArunHudba:
Hitesh SonikHrají:
Rani Mukherjee, Shivkumar Subramaniam, Neeraj Kabi, Hussain Dalal, Vikram Gokhale, Asif Basra, Rohit Saraf, Harsh Mayar, Benjamin Yangal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Učitelka s Tourettovým syndromem, která nedokáže ovládat pohybové a zvukové tiky, si hledá práci jen obtížně. Své o tom ví Naina Mathur (Rani Mukerji), kterou přes vynikající vzdělání a nadšení pro učení nechce kvůli jejímu handicapu žádná škola zaměstnat. Až po několika letech dostane nabídku z výběrové školy. Háček je v tom, že Naině dají na starost třídu s problémovými dětmi, které pocházejí ze slumu. (rikitiki)
(více)Recenze (15)
Indická verzia “Panu učiteli s láskou”, obohatená o vlastné prvky no najmä myšlienku. Tomuto snímku by sa dalo vytknúť kadečo, no mne sa ani omylom nechce. Bol som milo prekvapený, no najmä dojatý. A to je základ .. ()
Nebezpečné myšlenky po indicku. ()
Nadšená učitelka povzbudí ke vzdělání třídu plnou zdánlivě beznadějných případů – variace na známé téma po sto páté. Tentokrát ozvláštněné tím, že učitelka trpí postižením, které jí dost znesnadňuje běžný život. Za tu edukativní funkci palec nahoru. ()
Naina mi byla sympatická od prvních okamžiků, výborná Rani Mukherjee, a ta její škytavka mě vůbec nerušila. Bitva, kterou sváděla na všech frontách, se svým onemocněním, s otcem a především o budoucnost svých svěřenců, byla obdivuhodná. Výměny Nainy s panem Wadiou byly úžasné. Indičtí tvůrci se nechali inspirovat životním příběhem Brada Cohena, učitele s Tourettem a stálo to za to, krásný film o učitelském poslání + moc hezké texty písní. ()
Pre filmy o učiteľoch mám proste slabosť. Aj keď tá šablóna je pri takýchto filmoch väčšinou dosť podobná, ale aspoň okolnosti a charaktery postáv sú za každým inšie. Na Hichki som sa tešil, a musím uznať, že nesklamalo! Rani Mukerji v úlohe učiteľky Nainy s Tourettovým syndrómom bola vynikajúca, ale aj postavy žiakov boli zahraté na veľmi dobrej úrovni. Zápletka o triede podceňovaných vydedencov, ktorú sa pokúša Naina skrotiť a zároveň zachrániť, ma bavila. Akurát tá šablóna tu bola akosi neustále silno citeľná, čo vyvrcholilo najmä v závere (ten bol na môj vkus až príliš idealistický - ako v nejakej Disneyovke). Ale na druhú stranu musím uznať, že dialógy boli naozaj v mnohých ohľadoch výborné a inšpiratívne. Pri zopár scénach som mal až slzy na krajíčku. Mám chuť dať 5*, ale za tú šablónu proste nemôžem... ()
Film o učiteľke postihnutej Turretovým syndrómom, ktorá sa pri hľadaní práce stretáva len s odmietnutím. Nakoniec prácu získa ako učiteľka triedy detí z chudobných rodín, ktoré sú problematické a nezapadajú do systému. Svojim prístupom si postupne deti získa a dokáže s nimi zázraky. Príbeh napriek tomu, že niečo podobné už bolo zfilmované mnohokrát v mnohých variáciách je vďaka Rani naozaj zaujímavý. Určite stojí za to vidieť. ()
O ten Tourettův syndrom šlo tak prvních pět deset minut a pak už to sklouzlo do klasického schématu dobrý učitel + špatná třída a typického vývoje děje, který už jsem viděl stokrát. Líbily se mi ovšem ty didaktické přístupy a vůbec škola jako taková, takže nakonec čistý průměr. 50% ()
Cas od casu si s chuti pustim nejaky indicky snimek a Hicki muzu doporucit, nebot ma vsechno, co ma bollywoodsky film mit. Tedy vychovny charakter, pozitivni hlavni hrdina, dobra rezie, cisty obraz a dynamicky zvuk a strih. Pravda, pisnicek a tancovani moc neni... Scenar originalni neni, ale odvypraveny je svizne. Rani Mukherjee to zahrala velmi dobre. ()
Moc mě baví bollywoodská rozjuchanost, schopnost vyjádřit celou škálu emocí bezprostředně a naplno. Absence plytkosti, žánrových klišé a nabubřelosti, která je typická pro hollywoodskou tvorbu, je velmi osvěžující. Takže když už si nějaký indický film pustím, tak mám docela velká očekávání. V případě Hichki, jsem ale narazil. Rani Mukherjee byla bez debat vynikající a i když se tvůrci nesnížili k tomu, aby diváky emocionálně vydírali skrze Tourettův syndrom, místy to prostě dojemné bylo. A taky docela osvětné, protože si člověk uvědomí, jak limitující je to pro výběr zaměstnání, ale také jak moc to ovlivní vzdělávání a sociální vazby - jděte do divadla, restaurace... . Před tím neutečete, nepočká to na vhodnou chvilku... . Potud moc dobrý. Potíž vidím v tom zbytku. Parta problematických dětí, nějaké ty fráze, jak to mají těžký, standardní kolečko odmítání a přijetí, dokazování, že to nejsou looseři...to všechno už tady mockrát bylo v hollywoodském provedení. Možná mají v Indii identické problémy, které řeší stejně jako zmiňovaní hollywooďané, ale pravdou a současně handycapem v mých očích je, že od nich scénáristi opisovali až příliš (volná adaptace autobiografie amerického učitele...). Což by snad ani nevadilo, kdyby nebyla stopáž dvouhodinová, ale hlavně kdyby to celé, nebylo protivně patetické. Ano, jihokorejské a indické filmy obsahují patosu litry. Jenže v Hichki je ho víc než humoru, než dramatických scén...díky němu je celý film obsahově utahaný. Hodně dělá hudba, která fakt tlačí na pilu a snaží se diváka přesvědčit, že sleduje pálení posledního vydání Kámasutry. Takže tentokrát jsem zklamaný. Jedna hvězda jde jen za Roni. ()
Další z řady filmů o výjimečných učitelích, kteří zvládnou třídu plnou problémových žáků. Po mexické a slavné americké s M. Pfeiffer a hudbou Coolia mě oslnila indická podoba. Třída zda není tak problémová a potíže žáků nejsou tak patologické, problém je více o předsudcích a sociálních rozdílech, novou dimenzi má však především učitelka, která sama čelí vlastnímu omezení v podobě T. syndromu, které je v podání R. Mukherjee roztomilé, aniž by ztrácelo nic z tíže břemene, kterým je svým vlastníkům. Nositelka se s ním však naučila žít s humorem a důstojně. Ale možná ještě lepší než sám film a to co mě nejvíce oslnilo, jsou texty písní (zde díky Bohu v přeložených písních!), což bych ráda uvítala ve všech filmech, kde má hudba zřejmou souvislost s dějem, tady slova písní přesahují film a život jím ztvárněný přesouvají do takřka transcendentní roviny... ()
Pekný príbeh o odhodlaní, ľudskom prístupe, prekonávaní prekážok a podobne, ktorý som už ale akosi párkrát videl. V tomto prípadne išlo však o prostredie a tému chudobnej Indie, čomu zodpovedal aj soundtrack (a že sa teda opäť Bollywoodu podaril), ale stále je to variáca na tiskrát videné a sfilmované. Prostredie bolo ale pútavé, hlavná postava sympatická, a aj celkom dobre zahraná, trieda 9.F. taká indická variáca triedy pána Müllera z Fack ju Göhte, ale to nebráni vo vychnutnaní si príbehu a zahriatiu pri srdci pri naddokonalom konci. 7,2/10. ()
Sympatický film. Nicméně hlavní postavě jsem její nemoc po celou dobu neuvěřil a to poznamenalo celý můj náhled na toto dílo. Nicméně konec je opravdový doják v americkém stylu. Ale víc jak 3+ nemohu dát. ()
Námět a zápletka: 10/10 ... Vizuální stránka: 10/10 ... Soundtrack: 10/10 ... Didaktický potenciál: 10/10 ... Celkový dojem: 10/10. ()
Další variace na téma "nový učitel udělá z bandy grázlíků vzorné žáky". První hodina vypadala na 5 hvězd, všechno výborně klapalo, herci skvělí, hudba skvělá. Ale jak film pokračoval, začal se přesunovat do kategorie "pohádka". Tolik vylomenin by jim nikdy neprošlo, kdo by jim dával další šance pořád dokola? A že by lidi, kteří vám neustále hážou klacky pod nohy, najednou otočili o 180 stupňů? Ne, tohle se nestává. Přesto jde o velmi dobrý film. 80% ()
Související novinky
Bollywood, příběhy inspirované reálnými událostmi
Festival bollywoodského filmu od 10. do 14. října opět nabídne divákům v pražském kině Světozor výběr jihoasijské kinematografie, která svým rozsahem konkuruje americkému Hollywoodu! Hollywood zná… (více)
Příběh je už malinko ohraný, ale přinesl i mnoho nových prvků, takže jsem neměl pocit, že sleduji něco, co tu už bylo mnohokráte předtím a kde se jen mění herci. Rani Mukherjee ztělesňuje svou postavu učitelky výborně. Ona opravdu umí a je radost ji pozorovat v jakémkoliv filmu. Dobře zahrané a natočené, prostě se to povedlo a jsem spokojený. O syndromu, kterým trpí hlavní hrdinka jsem nevěděl a musí být pro takové lidi opravdu velmi nepříjemný. Jedná se o nervové tiky doprovázené zvukovým projevem, připomínajícím škytavku. Rovněž smekám před všemi učiteli, kteří podobné grázlíky musí, či dokonce chtějí učit, stejně jako hlavní hrdinka. Jinak se jedná o pohádku, která je realitě na hony vzdálená a v mnoha věcech mě až rozčílila. Bylo tam ukázáno, že když jsi chudý a máš těžký život, tak je až povinností se chovat jako spratek, i když tam někde v každém z nich dřímá vědec. Vůbec se nepočítá s tím, že jsou i lidé opravdu primitivní a primitivními zůstanou a vůbec nic s nimi nehne. Budou vždy na všechny a všechno kašlat mimo sebe ve formátu, který byl ukázán na začátku: alkohol, cigarety, drogy a tvrdé pózy u rapové hudby. To jsem si myslel, že nesleduji Indy, ale nějaké černoušky z USA. Pak přišel ten šok, když se hlavní hrdinka vypravila do slumu, aby navštívila rodiče dětí, kteří nepřišli na třídní schůzky a objevila samé až svaté lidi, kteří čekají ve frontě na vodu a jen a jen díky tomu nemají na výchovu dětí čas. Zde opět prosím, aby si ze mě autor nedělal legraci. Děti, kteří se tak chovají, se nechovají tak, protože je ten hrozivě nespravedlivý sociální systém limituje (ten slouží jen jako záminka pro to, obviňovat všechny okolo s právem, dělat si co chci), nýbrž proto, že jim, rodičům i celému okolí, ve kterém žijí je prostě vše ukradené. Takové lidi neutáhnete na lásku a podanou ruku, na ni musí být už připraveni, ale co na ně platí určitě je jen hůl. Až díky ní pár z nich pochopí, že chtějí žít a myslet jinak. Ať mi nikdo neříká, že chudý člověk nedokáže vychovat slušného potomka a stále se nevymlouvá na to, že za vše může systém, vláda, bohatí, kasty, náboženství a jiné škatulky. Hláška, že nejsou špatní studenti, jen špatní učitelé je taky totální nesmysl. Chápu, co tím mělo být sděleno, ale v reálu opět nefungující. I když je někdo super člověk a nejde mu třeba matematika, tak i kdyby se učitel rozkrájel, tak se prostě moc daleko nedostane, natož, když je student opravdu tupec a prostě a jednoduše nechce. Ještě jsem si vzpomněl na to, jak po sérii vylomenin se dostane ta banda do ředitelny a tváří se jako reklama na lítost před vynesením rozsudku trestu smrti. Opět to vůbec nekoresponduje s chováním, které předváděli předtím. To měli snad svědomí na dovolené, či co? Těch různých šíleností tam bylo více a samozřejmě se ze všech v závěru stali géniové, kteří stojí za ekonomickým, vědeckým, uměleckým a bůhví ještě za jakým rozvojem nové a moderní Indie. Když tedy budu hodnotit vše jen jako pohádkový příběh, vyšperkovaný výbornou Rani M., tak nemohu jinak a musím hodnotit jasnou čtyřhvězdou. () (méně) (více)