How I Won the War
Režie:
Richard LesterScénář:
Charles WoodKamera:
David WatkinHudba:
Ken ThorneHrají:
Michael Crawford, John Lennon, Jack MacGowran, Lee Montague, Michael Hordern, Jack Hedley, Karl Michael Vogler, Ronald Lacey, Alexander Knox, Robert Hardy (více)Obsahy(1)
V době svého uvedení byl tento film dosti přezírán, protože ona válka v názvu snímku, je II. světová válka, tedy válka spravedlivá a nezbytná. V té době byla v plném proudu válka ve Vietnamu, ale neprotestovalo se proti ní v takové šíři, jak by bylo záhodno. I tak publikum předpokládalo (zřejmě správně), že v tomto filmu se zesměšňuje právě vietnamský konflikt. A to byla (a je) škoda, protože tyto okolnosti odvedly diváky od skutečně odvážného filmařského počinu. Lesterův frenetický styl už byl všeobecně znám, ale v tomto filmu do svého filmařského slovníku přidal cosi nového - nejvýrazněji se to projevilo tím, že každý zabitý voják se vrací do filmu, a to v jiném světle a barvě (je těžké to popsat, to byste musíte vidět).
Ohlas dobového tisku: John Lennon ve filmu působí namíchnutě a zároveň vtipně a duchaplně. Těch několik málo lidí, kteří se přišli na film podívat, vlastně přišlo kvůli němu. Velmi rád bych tento film viděl znovu. Byl bych také rád, kdyby jej všichni lidé, kteří na něj tehdy nešli (ať už z jakéhokoliv důvodu), shlédli poprvé. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (67)
Fůů, dost se divím, že se neučíme jméno hrdinného poručíka britské armády Ernesta Goodbodyho v hodinách dějepisu a beru to jako další velké selhání našeho školského systému, protože většího znalce vojenské taktiky, aby svět pohledal. Jeho cílevědomost neznala mezí, jeho odvaha hranic, všechny rozkazy vykonával s plnou vervou a úsměvem na rtech, culil se, když drhnul podlahu, pískal si, když sbíral odpadky a nahlas si zpíval při čištění latrín, to vše pod pohrůžkou vražení násady od koštěte kamsi, když se nepřestane tvářit tak blaženě. Tento chrabrý muž dobyl horu Šišák, se svou četou neohrožených Mušketýrů se dostal až do Tunisu, triumfoval na Montepicu, sám se na člunu vydal koupit most přes řeku Rýn za padesát liber v hotovosti a jedenadvacet tisíc dvěstě na dobírku ve splátkách na čtyři roky. Přestože byl postupně zajat namátkou Araby, Poláky, Italy, vlastními Brity a nakonec i Němci, tak neztratil nic ze své pověstné chrabrosti a morální zásadovosti, to i přes to, že se mu vojáci z vlastní čety za zády bratříčkovali s povolnýma Němkama a chlastali první ligu. Já mu tedy za tyto služby v boji za krále a vlast pomyslně uděluji nejvyšší možné vojenské vyznamení, zaslouží si ho jako nikdo jiný. ()
Uznávám, že v tomhle případě nejsem zcela objektivní a snad bych mohl hvězdičku přidat. Jenže hodnocení je přímo úměrné zklamání, které mi tenhle film přinesl. Stejnojmenný román jsem objevil ve 14 letech, přečetl ho jedním dechem a v následujících měsících jsem podléhal v naprosto nevhodných situacích nekontrolovatelným záchvatům smíchu. Kam se na tuhle válečnou satiru plnou suchého britského humoru hrabe Švejk...Jenže z filmové podoby se ten sžíravý, sarkastický humor úplně vytratil a zůstala protiválečná agitka plná podivných alegorií, navíc špatně sestříhaná.Nepomohl tomu ani slavný Lennon. Celkový dojem 25 %. ()
Tak co nám píše odborná literatura o Castello Montepico 1892: Velkolepé...rozplýval se major Arkdust....Ta výmluvnost...ta lahoda...Je stříbřitě suché a přece plnoštíhlé..Královské víno!..Skvělé ....vrkal kapitán Tablet...Jaká jemnost!....Opravdovské víno!...Ten oheň...Ta vůně..To víno přímo zpívá...Poslali pět soudků na základnu do plukovního skladiště a Montepico´92 pak sloužilo za slavnostní nápoj při každém důstojnickém shledání.Dokud nedošlo,pravidelní účastníci tvrdili,že medicínské účinky takového mušketýrského večírku se daly srovnat jenom s výplachem střev. (Patrick Ryan-Jak jsem vyhrál válku) Mimochodem , tak jak je kniha geniální,tak je film propadák.Okamžitě po jeho shlédnutí jsem se intenzivně snažil na něj zapomenout.No hrál tam J.Lennon,hrál no.Bóže,to je toho....(Dodatek: 26.1.2012 ubírám jednu hvězdičku.Dvě jsou fakt moc.) ()
Skvělá kniha, příšerná adaptace. Když už tam dávají věci co v předloze nejsou, tak by aspoň mohly dávat smysl. Celkový dojem z filmu je chaos a křečovitý pokus o humor s jistou dávkou poselství, že válka je vlastně špatná a děsivá věc (což by ani tak nevadilo, kdyby to tam nebylo jak pěst na oko). Zmatečnost, nedotaženost, křečovitost to jsou tři věci které z plátna ani na chviličku nezmizí. Přidejte nudu (v kombinaci se skoro dvouhodinovou stopáží smrtící) a absenci zásadních scén z knižní předlohy (boj o flašku, kriket v Řecku, operace Zlaté Rouno, apod. ) a výsledkem je tohle "dílo". ()
Skvostná válečná satira. Knihu jsem nečetl a film předčil má očekávání. Absurdita války je ve filmu dostatečně zdůrazněna, film je dost vtipný, ale i smutný, veselé scény se střídají s vážnými. Precizní scénář, flashbackové scény, výtečná režie (Richard Lester). Příjemně mne překvapil perfektní herecký výkon Michaela Crawforda, jeho Goodbody má optimismu na rozdávání i v těch nejvypjatějších situacích a přitom nepůsobí směšně, ale i ostatní herci za ním moc nezaostávají. Není to ten typ komedie u které se smějete od začátku do konce, a spousta scén je směšných právě diky jejich absurditě. Snímek je velmi originální, především v návratu zabitých vojáků v různých barvách. Celé vyznění filmu je výrazně protiválečné a pro mě je "Jak jsem vyhrál válku" ještě lepší než žánrově podobná Nicholsova "Hlava 22", o nepovedeném Altmanově "MASHi" nemluvě. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (5)
- V tomto filmu se John Lennon poprvé představil veřejnosti ve svých proslavených brýlích. (hrona)
- Filmovalo se hlavně ve Španělsku. John Lennon (Gripweed) shledával místo natolik nudným, že za ním přiletěl Ringo Starr, aby mu dělal společnost. Během natáčení filmu také napsal text k písni "Strawberry Fields Forever". (bejkovec)
- Film začíná překročením řeky Rýn spojeneckými vojsky, ke kterému došlo v noci z 23. na 24. března 1945. (bejkovec)
Reklama