Watchmen

Za mě cajk. Mám to ale asi trochu jiné než ostatní. Od prvního dílu mě to chytlo, krásně to do sebe zapadalo a i je to chytře napsaný příběh. Ale od černobílého dílu se to zlomilo a křivka nadšení šla dolů. Ne o moc, ale už to není na 90 %, ale pouze na 70 %. Prospělo by tomu asi snížení o 1-2 díly. (03.03.2021)

Seriál Watchmen najprv ponúkne presne to, čo divák chce. Detektívku, kde sa negatívne postavy s ničím neserú a pozitívne za nimi nezaostávajú. Samozrejme nechýbajú divné až smiešne kostýmy. Veľké množstvo postáv, ktoré sa priamo či nepriamo ovplyvňujú, a to či už svojou prítomnosťou, alebo minulosťou (občas budúcnosťou). Na záver všetko zaklapne, prídu prekvapenia, nečakané súvislosti a skvelo odprezentovaná love story. Po dlhej dobe som bol zasa u nejakého seriálu zvedavý, ako to všetko len môže dopadnúť. Bohužiaľ sú tu vady na kráse. Herci rozhodne nie sú áčková liga. Niektoré dejové línie dostali zbytočne veľký priestor. Záverečné vyriešenie neriešiteľného dosť pokulhávalo v odolnosti materiálov. Rozhodne však navnadilo k znovu prečítaniu legendárneho komiksu. (04.07.2023)

"Quis custodiet ipsos custodes?" _____________ Brilantná a svojim spôsobom skutočne netradičná pocta jednému z najdôležitejších komiksov všetkých čias – Watchmenom. Som naozaj ohromený... Zo začiatku sa to tvári iba ako spleť príbehov, ktoré spolu navonok nijako nesúvisia, ale postupom času sa každou ďalšou epizódou vždy odkrýva viac a viac nových informácií a v závere sa už jedná o čistokrvné a plnohodnotné pokračovanie Mooreových Watchmenov. Vďaka tomuto postupnému odhaľovaniu a geniálnej výstavbe príbehu kvalita každou epizódou stúpala vyššie a vyššie, skutočne skoro každá časť bola lepšia ako tá predchádzajúca! Okrem toho majú seriáloví Watchmeni aj parádny vizuál, v ktorom obraz, kamera a zvuk spolu tvoria skvostnú audiovizuálnu lahôdku a pozerá sa na to naozaj dobre (soundtrack a ten štýl, ktorým je to točené mi miestami poriadne pripomínali Mr. Robota, to ma na tom fakt zaujalo 😄). Spomedzi hercov bezkonkurenčne vedie Jeremy Irons a spomedzi postáv Dr. Manhattan (úplne ma dostal, aj napriek tomu, že bol iba v 2-3 epizódach). Naozaj už nemám, čo dodať, možno už iba to, že seriáloví Watchmeni bezpochyby predstavujú must-see záležitosť pre každého fanúšika Mooreovho komiksu. PS: Dokonca je to ešte o trochu lepšie ako Snyderov film z roku 2009! _____________ "Who am I? If I knew... I wouldn't be wearing a fucking mask!" (15.08.2023)

Pár věcí bych rád vyzdvihl - jednak velice promyšlený a komplexní scénář a zápletku, druhak dobrý výběr herců, zvláště ve vedlejších rolích a nakonec rozhodně hudbu od Treznora a Rosse v kombinaci s klasickými skladbami, které měly sílu a byly použity většinou ve správné momenty. Co ovšem oproti Moorově původnímu komiksu - a jeho filmové adaptaci - až bolestně chybí je větší ambivalentnost charakterů. Ačkoliv u některých vedlejších postav se u seriálu tvůrci snažili o jejich plastičnost a nejednoznačnost, hlavní postavy - i záporné - byly poněkud černobílé (a to není žádná narážka na ústřední téma seriálu). A navíc zde bylo bohužel až moc patrné, že Moorův promyšlený filozofický koncept zde byl buď nepochopen nebo záměrně roztříštěn. Jinak si nedovedu představit proč, když Moore záměrně udělal z Dr. Manhattana bytost, která už není schopná skutečné empatie, protože se vzdálila ve své "božskosti" příliš lidskému, je zde napasována do role milence/manžela, což krom porušení geniálních záměrů původního tvůrce nedává v podstatě absolutně vůbec žádný smysl v samotném příběhu (asi nejnesmyslnějším faktem zůstává, proč právě ze všech žen světa Angela?). Rasistický kontext je zajímavý - i když motivace té záporné strany mohly být více rozvinuty - ale řekl bych, že původní komiks Strážců měl mnohem širší a větší záběr, což se mi na něm líbilo - nešlo zde jen o problémy etnické či rasové, ale problémy takříkajíc všelidské a koncept dobra a zla, případně jeho neurčitosti, byl v původním díle pojat mnohem hlouběji a mnohovrstevnatěji. Nicméně shrnuto a podtrženo i tak moc dobrá práce a zajímavé navázání na jednu z nejlepších grafických novel všech dob. (18.08.2020)

Jeden z nejatraktivnějších komiksových vesmírů obývají tři dekády po jeho nejzásadnějším příběhu jen proměnlivé zajímavé nové charaktery, vypráví se více než rozvážným tempem a ústřední témata, dříve tak neodolatelně rozprostřená napříč společností, se slévají k tolik kritizovanému, ale paradoxně žánrově průzračně pojatému rasismu. Tak dlouho jsem se snažil na novou strážcovskou atmosféru naladit, až byl téměř konec. Pokaždé mě rozčarovala zbytečná nepochopitelná vsuvka, která jen pozvedla moje obočí, místo toho, aby mě nutila zajímat se, jaká bude pointa. Zamrzel mě i černobílý flashback, který může přinášet střihových nebo režijních nápadů, kolik chce, ale ve své podstatě neodpovídá na nic, co bych chtěl vědět a "jenom" odvážně podrývá dávné teorie, které ale byly vždy jen teoriemi a nikdy ne pravdami. Ale ani přes zmíněnou odvahu se jak předloze, tak její vypulírované filmové adaptaci nikdy docela nepřiblíží. Respektive přiblíží, na pouhou jednu epizodu, konkrétně rozhovor v baru. Právě při něm poprvé a naposledy naplno cítím ono mrazení v zádech a očekávání možného i nemožného, jakkoli jsem se nejednou musel trpce zatvářit při směru, jakým právě tahle stará známá milovaná i nenáviděná postava míří. Na druhou stranu Jean Smart je dech beroucí a vy-víte-komu dodává vrstvy, o kterých jsem netušil, že se v ní skrývají. Jenže co naplat, po nepřekvapivém a smutně zdlouhavém finále mám jasno o tom, že z téhle události ve mně převládá zklamání. Když je pokračování nejsilnější ve chvílích, kdy vzpomene nebo na scénu vrátí původní postavy a ty nové mě většinu času zdržují od toho, co mě doopravdy zajímá, je něco špatně. (19.12.2019)