Na Hromnice o den více

Spoiler: Co je mi na Groundhog Day v konečném závěru nejsympatičtější, je fakt, že do života egocentrického hrdiny nezasáhl osud proto, aby z něj udělal lepšího člověka. Narozdíl od Freaky Friday, kde matka a dcera musí dosáhnout smíření, není úkolem Billa Murrayho zachránit někomu život, stát se lepším člověkem nebo porozumět lidem ve svém okolí. Jeho zasetknutí v jediném dnu je produktem pouhé náhody a je tedy čistě na něm, co si z věčnosti plné příležitostí, které na nikom nezanechají následky, vlastně odnese. Což v konečném důsledku činí jeho transformaci o to pronikavější a sympatičtější. (15.11.2016)

Můj nejoblíbenější film z dětství... Bratr ho kdysi donesl z videopůjčovny. Viděl jsem ho nejmíň pětkrát a vždycky mě dostane - výborný námět, vtipný scénář s rozumnou dávkou morálního ponaučení, krásná Andie, kvůli které byste se určitě rádi změnili taky, a samozřejmě Bill, který už to tehdy měl v sobě, jen si toho asi nikdo nevšiml tolik jako deset let poté, když mu Lost in Translation odstartovalo raketový comeback do hvězdných výšin, kam patří i s chlupama. K mým nejmilejším filmům toho bohužel většinou nemám mnoho co říct... 100% (18.06.2006)

Jednoznačně moje nejoblíbenější komedie s Billem Murrayem. Jeho komediální talent, založený na tupé koukání a na naprostém klidu mě dokázal rozesmát už za mladých let. Bohužel jsem se v poslední době nedostal ke sledování tohoto skvostu s neustálým opakováním jednoho dne, což snad brzy napravím. Přesto je to vtipná komedie, která využívá "paradox neustále se opakujícího dne" velmi dobře a některé scénky jsou až neskutečné (setkání se spolužákem, svišť....). Do toho ještě příjemná Andie MacDowell, která doplňuje Murrayho na oko strnulé hraní svým příjemným projevem. Rozhodně komedie pro každého. (17.07.2004)

Kdysi jsem tuhle romanťárnu miloval a jsem rád, že i po letech stále funguje. Hodně těží ze sympaťáka Billa Murrayho, ale zároveň je tahle komedie opravdu, opravdu dobře natočená. I když je děj postavený ne repetici, tak se paradoxně film vůbec neopakuje a naopak přináší stále nové a svěží nápady. Z dnešního pohledu je film malinko sexistický, hlavní hrdinka je tam spíš jen na ozdobu, ale překvapilo mě, že jinak je snímek i poměrně chytrý. Všechno to opakování vlastně vede k poselství o tom, jak je důležitá práce na sobě a jak vztahy s lidmi zlepšují život. Jde o něco, co se obzvlášť dítěti může zdát samozřejmé, ale čím jste starší, snadno na tyto jednoduché pravdy zapomenete. Velice dobrá komedie, která funguje v komediální i vážnější rovině. Jen hlavní romance je přeci jen příliš jednoduchá. (8/10) (02.04.2022)

Moje oblíbená buddhistická komedie. Čím jsem starší, tím víc na tom filmu oceňuji ne vtipně mizantropického Billa Murraye se svištěm nebo důmyslné spirálovité vyprávění (s postupným omezováním informací potřebných k tomu, abychom pochopili, jak se hrdina v dané situaci/části dne ocitl), ale trefnost, s jakou vystihuje existenciální úzkost člověka, jehož život se zasekl ve smyčce. Phil je po pár cyklech hned od probuzení přesvědčen, že jeho den nebude za nic stát, že bude stejný jako všechny předchozí, že nemá smysl se snažit. This is what depression feels like. Musí si projít očistcem, aby pochopil, že jeho svět zůstane stejný do té doby, dokud se nezmění způsob, jakým k němu přistupuje. Zda se dá dohromady s Ritou nehraje takovou roli – láska sama o sobě k překonání opakujících se vzorců nestačí. To, co prožívá, je především odrazem toho, jaký je on sám – do sebe zahleděný, nabubřelý, cynický, egoistický pesimista. Dokud pravdu o sobě samém nepřijme a nepřipustí si, že se chová převážně jako prvotřídní blb, nic se nezmění. Dojít společně s ním jednou za čas k tomuhle poznání a připomenout si, jak velká část „reality“ je utvářena a zkreslována naším egem, je užitečné a očistné. 85% Zajímavé komentáře: Eddard, joker2, Ondrish (17.04.2005)