Hellraiser II: Svázaný s peklem

„Hellraiser II: Svázaný s peklem“ je dobrým pokračováním prvního filmu, ale pokračováním, které mě nějak zásadně nenadchlo. Je to dobré, má to pořád tu dobrou atmosféru, která vás může hodit do hodně silné deprese, ale je vidět, že je zde snaha jít trochu zpátky a nezachytit úplné dno děsu, které by zde mohlo být prezentováno. Je ale fakt, že pokud by do tohohle tvůrci šly, snímek by byl velmi těžko koukatelný. (11.06.2015)

Sežeň mi kůži! Dvojka je jednoznačně vrcholem celý série. Dát dohromady takovou změť šílených bizardností a nechuťáren a vytvořit z toho fungující celek, to už chce kurwa mustr!!! Tam kde se jednička rozjížděla (i když finále bylo rovněž interesantní) tam dvojka nabírá full speed a nezastaví se až dokud není konec. Jo takhle si představuju pořádný peklo a to doslova. Film vymazlenej do sebemenšího detailu a i když se i na něm už možná taky trochu podepsal zub času, tak je to další příklad toho jak dát všem těm dnešním rádoby děsivým bulshitům pro ukňouraný děcka K.O hned v prvním kole. Každopádně jedinej díl série kterýmu bez váhání udělím plnej kotel a jedno z nejpodařenějších hororových pokračování ever. Škoda, že i tahle série později nekonečným ždímáním, jak už to bývá zvykem rovněž ztratila grády, ale tohle je její vrchol. Pro milovníky podobných ujetých psychotických šíleností naprostá povinnost! 95% (04.12.2015)

Samozřejmě nemělo smysl moc dlouho otálet a tak jsem se ihned po prvním dílu vrhl na ten druhý. Tentokrát jsem však již nedbal ohlasů typu „dvojka je ještě lepší než jednička“, jelikož ani původní Hellraiser nepovažuji za bezchybnou podívanou. Ano, šlo o nadprůměrný divácký prožitek, ale během sledování jsem narazil na několik slabších pasáží, které mi trošku pokazily celkový dojem z jinak solidního filmu. Navíc tentokrát Barker přenechal režisérské křeslo někomu jinému – z čehož jsem měl taky trošku obavy. Nakonec se ale ukázalo, že až tak razantní krok to nebyl, ba jsem se u dvojky doopravdy bavil o trošičku víc, než tomu bylo u jedničky. Bylo to zapříčiněno hlavně tím, že mi to celkově přišlo více brutální a bizarní, no a navíc se konečně přesuneme do světa Cenobitů. Nejdříve jsem si však vychutnal krvavý návrat Julie, který byl opravdu povedený. Pořád stejná mrcha, jen tentokrát ještě mnohem proradnější. Atmosféra poté nabrala příznivý (ponurý) vítr, který nás neopustil téměř po celou dobu. Dočkáme se poodhalení minulosti Pinheada, čeká nás slušná proměna doktora Channarda a dojde i k několika bizarním scénám v podobě „svlékání z kůže“. Což bylo samozřejmě super. To vše opět za vynikajícího hudebního doprovodu Christophera Younga. Závěr byl sice trošku zbytečně natahován, ale já byl ve finále spokojený. On celkově ten nádech tajemna byl na velmi slušné úrovni, dokonce nechyběl ani černý humor – takže i v tomto případě dávám nadprůměrné hodnocení. O pověstný chloupek jsem se bavil více, než u jedničky. 80% (02.06.2018)

Tohle jsou osmdesátky v nejlepší formě- tedy bez trapných účesů (ty vole, ten kdo vymyslel trvalou, by měl hnít v tom Pineheadově pekle), bez trapných vohozů a vůbec bez dalších uhozeností z let osmdesátých (miluju léta osmdesátý, kurde však jsem se v nich narodil :-), ale s pořádnou dávkou temnýho a krvavěkrvavýho hororu. To, co Pinehead a jeho věrní kamarádi cenobité rozjeli v jedničce, je tu mnohem drsnější a prostě mnohem... mnohem mnohem :-) Shit, tohle se fakt těžko popisuje, tohle se musí vidět... No mám před sebou dlouhou cestu, hlavně na ty kousky v odstínu šedi (ještě že jich není padesát... teda těch kousků :-) se už mooc těším. (14.02.2015)

Jiné, než jednička, překvapivě pořád dobré. Možná protože jsou zachováni skoro všichni herci z jedničky a příběh na ní nepřímo navazuje, takže hodně z původní atmosféry se přeneslo i do dvojky. Peklo se sice liší od mých představ, ale pojaté je zábavně a zajímavě, bohužel ne moc děsivě. Odhalí se také původ cenobitů, jenom se mi moc nelíbil druhý záporák v podobě plachtícího doktora s hadicí na hlavě. Ovšem má tam pár vtipných replik. (07.10.2009)