John Wick: Kapitola 4

Z JOHNA WICKA: KAPITOLY 4 jsem vycházel okouzlen - po celých 159 minut narativní akce nejenže přicházel s novými nápady, ale hlavně v plné míře rozvinul pro mě doposud spíše opomíjený či podpovrchový aspekt série: emocionální rovinu nezávislou na pouhé síti intrik, komplimentů a postupně rozšiřovaných pravidel. Nejenže je totiž navzdory své velkoleposti čtvrtý WICK podle mého co do vztahů mezi postavami neobvykle komorní film, ale především lze v jeho případě mluvit o svého druhu dovedně rozvíjené eseji o přátelství - strukturované do příběhu čtyř paralelních protagonistů, a sice Wicka, Caina, Nikoho - a Winstona. Detailněji se o tom, stejně jako o konstrukci akčních scén analytičtěji rozepisuji po čase zase na Poznámkách. (28.03.2023)

Být Kill Kínu 4 o hodinu kratší, byla by to bývala byla, v hezkých kulisách velkolepě natočená, průměrná akční pičovinka. Takhle je to zase jen, sice v hezkých kulisách a velkolepě natočené, úmorně unylé a až nesnesitelně natahované válení sudů nesmrtelného dědy Rývse, u něhož při každé nekonečné a lobotomizačně furtdokolové akční sekvenci vaše prdel sténá, k čemu jste ji to, kurva, zase posadili. Na rozdíl od Letyče Stahelský atraktivně točit bitky fuckt neumí a ani důchodci Kínovi už to válení sudů věru dvakrát nejde. Momenty, kdy jeho protivníci několik sekund trpělivě staticky čekali, než se artritický Kínu pomalu a bolestivě svalil na zem, aby je přehodil přes hlavu, byly evidentně nechtěnou, ovšem až trapně komickou gerontovložkou. Abych nebyl zase až takový zmrd, musím docenit historicky první opravdovou hereckou kreaci prkenné baleríny Skokota Asskinse, který toho zlatozubého Lindemanna vystřihnul opravdu zábavně, a také tři vizuálně náramně vypečené momenty – kočkování na kruháči u Vítězného oblouku, pokojovou anihilaci v půdorysu a klauniádu na schodech k Sakrekér. Avšak i u těch jsem po deseti až patnácti minutách némlich toho samého převalování, uhýbání z metru před kulkama a digistřílení do hlav, musel otráveně chlácholit svůj gluteus maximus, že už se určitě během chvilky ti přitroublí cirkusáci konečně vyzabíjejí a ten středověk skončí. Ještěže je tak snadno lakovatelný, vždycky to bylo ani ne v polovině! K tomu si připočtěte nulový scénář „Kínu si prostě nezáživně tři hodiny klestí cestu čtyřiceti až padesáti porážkovými mantákovitými figuranty a mění se akorát pozadí“, který na dlouho nevytrhnou ani uhrančivé pařížské kulisy či vkusné džaponské zahrady, a co vám vyjde? Mně teda vyšlo 1,5000000000113, umocněných exponenciálním nasráním, že jsem na to, já kokot, v naději, že se to alespoň trochu přiblíží výborné a prdeli nehostilní dvojce, zase lezl do kina, když jsem si to mohl později pěkně pohodlně doma popřetáčet na vydržitelných 120 minut či méně. Když si vzpomenu, co dokázal Evans v Raidu za poloviční hrací dobu, s desetinovým rozpočtem, s pouhými dvaceti cigoši a jedním polorozpadlým barákem, musím tohle prohlásit za megalomansky dementní pálení peněz a přiblblou popkulturní monstrozitu pro instáčové debily. (31.03.2023)

Vrchol. I při skoro tříhodinové stopáži Kapitola 4 skvěle baví, čemuž pomáhá větší nadhled, pestřejší akce v zajímavějším prostředí (Vítězný oblouk, schody) a nové postavy (buddy/padouch Donnie Yen, frackovitý Bill Skarsgård nebo k nepoznání namaskovaný Scott Adkins). S dalším dílem už bych byl opatrný - mělo by se skončit v nejlepším. Tohle si rád v kině zopakuju. (26.03.2023)

Brutální akční jizda,která v sobě opakuje už viděné a přijde s pár novými nápady v přehnané délce ke třem hodinám. Pro mě je to už skoro karikatura a definice zbytečných scén a postav (kdo měl kdy význam kromě Johna?). Přesto jde o úžasnou ukázku schopností dnešních kaskadérů, techniky, fyzického odhodlání a choreografie. Střelnice v domě že Sacrecour "že shora" je naprosto luxusní. Mytologie ani příběh už nemá co nabídnout. Jsem rád, že je (snad) konec. PS: kdyby Donnie Yen řekl,že s ním je síla,dal bych 5 za ten crossover. (27.03.2023)

// Příběhově a mytologicky už to se čtvrtým dílem začíná vážně dost drhnout, v tomhle směru mám jedničku furt nejradši, na druhou stranu co se akční stránky týče, je tohle opravdu to nejlepší, co se v žánru za poslední roky/možná kdy urodilo. A není to ani blízko. Chad Stahelski a spol. si tady vyhráli na maximum, zejména závěr v Paříži, ačkoliv lehce přepálený - ostatně jako všechny tady - byla jedna z nejimpozantnějších sekvencí, co jsem na plátně sledoval. Nicméně zůstávám střízlivý a ty problémy nepřehlížím, spin-offy o nových postavách tudíž s radostí, pokračování...snad raději ne. 8/10 (27.03.2023)