Babylon
Babylon
Babylon
Režie:
Damien ChazelleScénář:
Damien ChazelleKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Diego Calva, Margot Robbie, Brad Pitt, Jean Smart, Jovan Adepo, Li Jun Li, Lukas Haas, Max Minghella, Tobey Maguire, Olivia Hamilton, P.J. Byrne, Rory Scovel (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Tehdy, ve dvacátých letech minulého století, se v pouštním městečku Los Angeles mohlo snadno stát, že jste se na opulentní a divoký filmařský večírek vetřeli jako absolutní nicka a hned následující ráno se stali filmovou hvězdou. Přesně takovou trajektorii nabrala dráha herečky (zatím bez jediné role) Nellie LaRoy (Margot Robbie), která si za poslední prachy koupila hezké šaty a rozhodla se oslnit kohokoliv, kdo by jí dal šanci. Svědkem její strmé kariéry je „holka pro všechno“ Manny Torres (Diego Calva), mexický přistěhovalec, který plní filmovým magnátům i ty nejdivočejší sny (chcete-li mít na večírku živého slona, Manny ho sežene). V rámci svých povinností Manny pečuje i o Jacka Conrada (Brad Pitt), nejslavnějšího herce své doby, který moc dobře ví, jak těžké je se na vrcholu udržet, a který dělá možné i nemožné pro to, aby na něm zůstal. Na obzoru se však rýsuje revoluce, do té doby němé filmy začínají mluvit. Na Hollywood se řítí uragán změny, který mnoho životů, nadějí a tužeb zničí a smete, a jen pár vyvolených vynese nahoru mezi hvězdy. Babylon je multižánrová freska, která nenechá své hrdiny ani diváky vydechnout. Navštěvujeme s nimi dekadentní párty, kde se odehrávají věci, které byste si ani při bohaté fantazii nedokázali představit, pracujeme s nimi, sníme s nimi a snažíme se to celé přežít. (CinemArt)
(více)Recenze (572)
Někdy naprosto strhující, někdy zase brutálně přitažené za vlasy. Až bizarní. Chazelle je velký režisér. Jeden z největších současnosti. Ale někdy lavíruje mezi nudou a veledílem jako toto, které se dost snadno může rozpadnout pod rukama. ()
Nevím, čím přesně to je, ale když něco vydá Chazelle, je kolem toho vždy poprask. Kritici ho žerou a podle mě jeho tvorba dospěla do fáze, kdy jeho filmy žerou sami sebe. Ještě jsem tomu nepřišel na kloub anebo už je pozdě? Ale stručně k věci: prvních 20 minut je totální cliffhanger, zbytek už pluje jako delfín, který se jednou za čas vynoří pro nadechnutí a to na mě při stopáži třech hodin fungovalo spíš jako waterboarding. Být v kině, možná bych přidal i čtvrtou hvězdu, protože bych si nedovolil 2x usnout, což by ale na objektivitě mého hodnocení vlastně nepřidalo. Navíc scéna s natáčením ve studiu, kde se všichni potí mi velmi nápadně připomněla “Living in oblivion”, což je také óda na filmařinu. Jen přišla o necelých 30 let dřív. ()
Způsob, jakým Chazelle umí koncipovat jednotlivé střihové montáže nebo například celý půlhodinový prolog, je naprosto dechberoucí. Vlastně kompletní úvodní pasáž je možná jednou z nejlepších, které jsem v životě viděl. Necítil jsem sice takovou osudovost a neměl tak rozervaný srdce jako u La La Landu, ale i tak musím uznale pokynout nad tím, jaký má Babylon při svých 3 hodinách stopáže drtivý tempo. Řada devadesátiminutovejch akčňáků by mu mohla závidět. 8+/10 ()
Přidám se k většině - ta stopáž je fakt přepálená. Chtělo to ostřejší nůžky, vynechat pár úplně zbytečných scén (např. hada nebo podzemí s Tobeym) a mohl to být bez váhání film roku. I tak to ale zustává skvělou oslavou hollywoodu a filmařiny jako takové. Nejlepší na tom všem je ústřední trojice - Margot, Diego a Brad a bombastická hudba!! ()
Na viděnou v Benátkách... nebo v Praze... Hezké slyšet v takovém filmu... Po Fabelmanových další srdeční "Americká noc"... ()
Babylon mohlo být filmové mistrovské dílo. Má to ale dvě ale. Chtělo to osekat o dobrou půlhodinu. Je to dlouhé a chvílemi to ztrácí tempo a kazí celkový dojem. Druhé ale je ne úplně fungující humor v první půli, který právě na vtip sází. Jenže divák spíš sleduje bizarní scény a čeká co z toho vzejde. Nic moc. Řemeslně a vizuálně a herecky jde ale o filmový koncert. Je to epické, velké, silné a nádherné. Robbie dle mého svedla svůj nejlepší výkon a Pitt za ní ztrácí jen pár bodíků. Calva mě překvapil, že zvládl mezi hereckými esy rovněž excelovat a i další vedlejší role byli castingově skvěle zvolené. Maguire si střihl vskutku pro něj netypickou roli, kterou si musel děsně užívat. Mrzí mě, že film je komerční propadák. Za tu práci si to vůbec nezaslouží. ()
Tenkrát v Hollywoodu crossover Vlk z Walk Street. Z obou filmů Babylon něco čerpá, ať už nás film vezme retrospektivně do ranných fázi němého, a posléze i zvukového filmu, a divoké hrobeso párty na place, kde mimo Chaplina jak svou holí ukájí barmanskou šlapku, si Lauren s Hardym utahovali svý pidi kohoutky, ale to bysme mírně odbočili. Pokud existuje magie, minimálně teda na ta plátně, tak nás Babylon zatáhne do časů, kdy se skutečně vytvářely dějiny. Opulentní třihodinová jízda horskou dráhou, která mi velké šrámy na duši neudělala, páč nejsem pussy, [stačí se jen podívat do mojí historie prohlížení, to by nedal nikdo..], ale tři hodiny jsou zbytečně moc času, abyste si uvědomili jak Vás ty orgie uzemnily. Herci budou vždy hrát jinou ligu, protože podívejte se, ve všech skvělých filmech se buď vyskytují tyhle jména - Pitt, DiCaprio, Robbie, Maguire, a po novém i Chazzele. Tak nepocházím z dob dávno minulých, a není mi 119 let, ale i já si občas zavzpomínám na časy, kdy to ještě za něco stálo, [hlavně, aby se vrátila doba, kdy v pornu byl i příběh..!]. Víc takových filmů, ale s ubráním plynu tak na trojku, ale doufám, že to zlatého oskara dostane, minimálně za herecké výkony, protože když to porovnám se Štefkem, aka Fabelmenovi, a tento skvost a uvědomění, proč milujeme pohyblivé obrázky, vidím v tom velký rozdíl.. PÍ.S: Aspoň vidíte, že vaše babičky nebyly žádný svatyně! ()
Po pěti minutách jsem začal přemýšlet, jestli chci něco podobného vidět. A po dalších pěti jsem usoudil, že fakt nechci a vypnul to. Asi to není objektivně dostatečná doba na hodnocení, ale ten pocit znechucenýho údivu, co jsem měl i za těch deset minut, na tu jednu hvězdu nárok dává. ()
Zvrhlé smutne ludské až dojímavé.Babylon rád šokuje čo alikvotne dostatočne deklaruje v proklamác afirmovanej tvrdosti,snaží sa dalej rozviňúť dejepisnú zložku pretkanú fádnou prostotou bytia ako takého,čím vlastne duší v repetáciu života a zachycuje,že netreba byť hollywoodska hviezda aby sme sa zbadali a spovedomili si,že každý je nahraditelný no nie vo filiačnej spätosti pomeru v rámci vzťahu blízkého k nám!(Ani za tým najoblúbenejším hercom nevyroníte tolko smútku ako za vašim škrečkom)Naše osobné portfolia robia väčšinu ludstva nepodstatnú no nerobia nepodstatné obdobie našeho života!(nie že by muselo byt podstatné vôbec niečo) ()
Margot je jako non stop sjeta stetka bozi a clovek ma fakt chut ji slapnout do ksichtu. Prvni pulka je strasnej nasup, pak trochu zvolnime ale porad je to skvele natoceny, aby to udrzelo moji pozornost. Konec me vubec nedostal, ale vlastne mi to nevadilo, cely film se mi moc libil. Chazelle je demon. ()
5* za to finále...hudobne výborne hned po kine som si musel pustiť soundtrack...naj scéna prvé natáčanie so zvukom :))) niektoré bizarnosti boli na mňa az príliš ale to už bude asi vekom. Spokojnosť. ()
Once Upon a Time in Hollywood 2 aneb tentokrát uděláno pořádně a téměř bez chyby. Quentin by měl před Chazellem smeknout. Celý film jsou jedny velké audiovizuální orgie, koncert neskutečně pečlivého střihu, dokonalých kamer a práce s komparzem. Byť komerční propadák, se jedná o jeden z nejlepších filmů 2022 a já se divím, kde jsou ty nominace na Oskary? ()
1* za margot boobs. Toto sa nedalo ani len dopozerat. ()
Vůbec nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Jestli si z rejža dělal záměrně prdel z hollywoodu a nebo to myslel naprosto vážně? Jáá sem fakt hodně rád, že sem nakonec nešel na tuhle trojhodinovku do kina, to bych se tam asi ukousal nudou. Vůbec nechápu, tak dlouhou stopáž. A to při tom tenhle rejža točí perfektně, i když u Prvního člověka mi taky přišlo, že ztrácí dech. Tohle bylo sice velkolepé veledílo, ale na mě to vůbec nefungovalo. Dal sem si to kvůli Bradoj, kterej je pro mě bůh a taky kvůli Margot, ze který se již zanedlouho stane žijící bohyně :o). Ale hlavní herec mi vůebc nesednul. Příběh sttrašně zdlouhavej, musel sem to normálně dávat na tři pokusy, to je strašný. Ale dokázal sem to! ()
Tak tohle opravdu šlo zcela mimo… chaotická splácanina co se ukájí nad pokusem o opulentní umění a schopnost šokovat (nejen pojídání živých krys, bradavkami Margot Robbie nebo občasným bobrem). Prakticky trpět jsem začal ještě dřív, než se zobrazil název filmu (ten se ukáže po 1/2 hodině… ještě horší ale je, že další dvě a půl hodiny následovaly) a utrpení s pravidelnou dikci umocňovala idiotský uřvaná sóla na trumpety nebo saxofon. Ta totiž (jakože stylově) ukončují nějakou rádoby ucelenou scénu. Takových je samozřejmě bambilion a podařených je jen pár. Teď asi každý přemýšlí, za co ty velkorysé dvě hvězdičky… ty jsou za 2 sekundy použité z Dobyvatelů ztracené archy a 2 sekundy s Terminátora 2. A teď je na vás si přebrat, kde se tam sakra vzaly… ()
Typicky chazellovsky vypiplaná výprava, ale příběh ve snaze odvyprávět vzestup a pád několika postav najednou, tentokrát úplně netáhne. Na úrovni Prvního člověka, Whiplash a La La Land ale třídu vejš. ()
Pro mě Babylon představuje velice zapeklitý filmový oříšek, který mi už pěkných pár dní hlodá v hlavě, což je tedy určitě lepší, než kdybych na něj po chvíli zapomněl, nicméně já stále nevím, jak s ním mám ale vlastně naložit a jak na mě ve výsledku vůbec zapůsobil. Co tedy musím určitě udělat, tak v první řadě označit Babylon za skutečně strhujícím způsobem opulentní, stylově dokonalou, atmosféricky dech beroucí, uhrančivě mnohovrstevnou, chvílemi zatraceně působivě dekadentní a dvakrát podtrženě nevšední a nápaditou podívanou, kde Damien Chazelle opět prokázal nejen svou filmařskou extratřídu, a to co se vizuální, technické a výpravné podoby týče, ale i svou až hmatatelnou lásku k filmu jako takovému, kdy je z jeho tvorby doslova cítit, že filmem žije, že v něm prodává veškerou svou vášeň k tomuto odvětví, že ví co dělá a že to dělá zatraceně dobře. Problém ovšem je, že ačkoliv ho to vše výše zmíněné řadí skutečně mezi ty nejuznávanější, nejrespektovanější a nejvyhledávanější režiséry současnosti, a to i navzdory jeho mladému věku, tak za mě osobně tento bez debat talentovaný tvůrce zatím neumí příliš pracovat s obsahem svých filmů, tedy se zápletkou a s jednotlivými postavami. Tím mám na mysli, že i když se na to celé ty tři hodiny divák dokáže koukat se zaujetím, častokrát až s nadšením a s dojmy, že sleduje opravdu velkolepý filmový počin, tak si nemyslím, že je to právě díky dějové lince, či vývoji jednotlivých postav. Jakmile zde totiž Chazelle neohromuje výjevy z večírků, či třeba scénami z natáčení filmů, tak nastává jemné filmařské přešlapování, které není ani působivé, ani emočně přesvědčivé, ani napínavé, ani dramatické a rozhodně to nezachraňovali ani vtipné vložky, které též nepůsobily úplně nejfunkčněji. S veškerými postavami pak navíc rozehrál turbulentní kolotoč, který se mu nepodařilo ani zdaleka ukočírovat tak, aby si mohl divák jednotlivé figurky užít, natož pak snad oblíbit, v tomto směru je ale důležité určitě zmínit alespoň fakt, že po herecké stránce jde opět o více než nadstandardní záležitost, kde se veškeré přítomné hvězdy jen předhánějí, kdo z nich ze sebe vyždíme výraznější a silnější herecký výkon, a jen tak tedy mimochodem, za mě osobně zvítězila asi očekávaně Margot Robbie, která jen dokázala, že není jen tou nejkrásnější herečkou současnosti, ale možná že i tou nejlepší. Babylon je tudíž zkrátka opravdu nejednoznačně vyznívajícím filmovým zážitkem, kde se sice podařilo jeho tvůrci skloubit snad v maximálně možné míře artový film s popcornem, jinými slovy umění se zábavou, takže si tu na své přijde jak to nejnáročnější publikum, tak to nejbrakovější, nicméně časté výpadky v ději v podobě tempa a záživnosti, a ne zcela přesvědčivým zpracováním jednotlivých postav, pro mě znamená, že nemohu dát plný počet *, což na druhou stranu ovšem v žádném případě ale neznamená, že nepovažuji Babylon za jeden z nejvýraznějších a nejnezapomenutelnějších filmových opusů vůbec. ()
Film o filmu od člověka, který evidentně miluje filmy, pro lidi, kteří milují filmy. A myslím, že se to tak nějak dobře potkává, filmový fanoušek si tu velkou filmovou jízdu užije. Může se na (dlouhou) chvíli přenést do dob počátků snímků se zvukem, vidět, jaké kolotoče tenhle přelom způsobil a že ne vždy a pro všechny to muselo být změnou pozitivní; může si představit, jak barevné, divoké, šílené mohly být tehdy u filmu párty, jaké náhody mohly rozhodovat o osudech jednotlivých lidí u filmu. Můžete se u toho bavit, někdy také zůstat trochu paf, nic nechápat nebo se trochu zděsit. Na nejvyšší hodnocení bych ale asi potřebovala trochu propracovanější osudy jednotlivých postav, abych se mohla více vžít do nich a ne jen těch nálad či obecnějších motivů, které mají reprezentovat. A pak taky opravdu nechápu, proč to muselo mít tak dlouhou stopáž. Nejvíce bych naopak asi ocenila některé delší záběry zblízka na tváře jednotlivých postav a schopnost přenést na mnoha místech tímto způsobem na diváka tu pravou emoci. A pak samozřejmě závěrečný pestrý až magický mix záběrů z nejrůznějších filmů. A doplním, že po celé sledování Babylonu jsem se opakovaně musela v myšlenkách vracet k jinému filmu - no ještě řekněte, že vám ústřední melodie také nepřipomínala La La Land? (tady se vážně výrazný skladatelův rukopis nezapře) 75 %. ()
No kto by to bol čakal, že v Chazellovom filme uvidíme viac fekálnych scén, než v posledných Scary Movie? Ukrutne dlhé plné zbytočných scén, ktoré mali byť poctou starému nemému Hollywoodu? Alebo jeho demýtizacia? Neviem, či sa o tom tak veľa rozpráva, aby to bolo nutné. Snaží sa to byť aj Luhrmanom, aj Tarrantinom, avšak nemá to ich ľahkosť, ani vtip. Žiadna nostalgia, iba strach a hnus v L.A. ()
Související novinky
Paramount oznámil řadu nových projektů
Pokud přítomnost na letošní konferenci CinemaCon v Las Vegas pojalo nějaké hollywoodské studio ve velkém a hodlalo se co nejvíc předvést před kinaři z celého světa, byla to nejspíš společnost… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)
Disney má na kontě největší propadák loňského roku
Ačkoliv Disney stále platí za největší, nejsilnější a taky nejvýdělečnější studio na světě, zdaleka už neplatí, že jen sype hity a je prakticky neomylné ve všem, co dělá. Tyhle doby – pokud vůbec… (více)
Ceny BAFTA ovládla válečná vřava
V neděli 19. února se v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre uskutečnil 76. ročník slavnostního předávání prestižních cen Britské akademie filmového a televizního umění (BAFTA), na němž… (více)
[Text bez explicitních spoilerů – určen však spíš očím s Babylonem seznámeným.] Babylon Damiena Chazella se na první pohled nabízí chápat jako velkolepou oslavu filmu, potažmo kinematografie a Hollywoodu. Avšak jak již mnozí podotkli, óda by to byla přinejmenším hořká, cynická, vzhledem k postoji autora k tragickým osudům některých svých hrdinů – obětí „továrny na sny“. Slzy v posledním záběru však nemusí být (jen) projevem sebe-dojetí nad představou, že každý jsme součástí „něčeho většího“; snad jsou to slzy radosti odrážející pochopení odvěké a věčné cykličnosti módních trendů a slzy nefalšované úlevy, že tento cyklus lze přežít. Babylon od první k poslední scéně prezentuje postupnou proměnu mainstreamového vkusu. Ukazuje pocit úpadku pociťovaný a prožívaný každou generací, mýtus dokonalých, leč časoprostorově vzdálených ideálů (kritička a Proust, Jack Conrad a evropský „high art“), ale také přerod vize hořce dekadentní současnosti ve vzpomínky na sladkou minulost. Dva následující odstavce nastiňují, jak Chazelle modeluje tato témata pomocí dvou uměleckých figur: nadsázky a doslovnosti.__________Nadsazené je v Babylonu vše, nikoli však samoúčelně. Stopáž přesahující tři hodiny a humor, který se mírou fyzična blíží klasickým „cartoons“ (Manny pronásledovaný stávkujícími), mají diváka za vydatné podpory trubek a bubnů přimět film prožívat víc břichem než hlavou. Výstupem primárně není požitek z komplexní znalosti příběhu, ale z jízdy po horské dráze rozmanitých emocí: od závratě a opojení (prolog) přes napětí a vzrušení (první den na place), deziluzi a hrůzu (LAnus) až k finální katarzi. Není nutné přesně vědět, co se stalo v čase mezi jednotlivými tematickými bloky (oddělenými letopočty), někdy dokonce ani není třeba rozlišit skutečnost od halucinace či snu. Nadsazeným pojetím reality, promítajícím se také do uplatnění anachronických prvků (např. chování postav), Chazelle dává najevo nadčasovou platnost svého díla – zkušenost hollywoodských hvězd z přelomu 20. a 30. let minulého století není unikátní. Nadsazený, groteskní humor – komický i hrůzný – má dvě strany: líc ukazuje, že zmíněný pocit úpadku a zmaru lze zpětně brát s nadhledem, zasmát se mu, rub neskrývá ošklivé jizvy minulosti, chvíle, kdy šlo skutečně o život.__________I tragické momenty (předávkování, výheň zvukotěsné kabiny…) nicméně Babylon prezentuje s nadhledem, bez rozpaků a zástěrek – doslovně. Dokonce i úvodní orgastický večírek a pozdní sestup do LAnusu mají cosi společného: byť je jedna sekvence druhé pandánem, obě působí jako situované na divadelním jevišti, kde si (pitvorné) loutky lze alespoň nakrátko prohlédnout. Chazelle nerežíruje Babylon skrze náznaky a tajemství, protože převyprávěna se minulost jeví přehlednou. Na Hollywood nezvykle otevřený je i v pojetí vyměšovacích scén, které však bez problémů obhájí koncept tělesné komedie, výhrady z mé strany směřují naopak k místům, kde je artikulováno zbytečně mnoho – rozhovor Ricka s kritičkou, a zejména pak úplný závěr. Na druhou stranu je třeba ocenit, že ruku v ruce s Chazellovou doslovností jde důslednost, a finální montáž tak není jen symbolická, nýbrž trvá celé tři minuty. A co si tak vzpomínám, přeci jen je odvážnější než ta příbuzná z Bia Ráj…__________Závěrem: Druhé zhlédnutí pohřbilo původní výtky směřované k upozadění některých postav a stavbě příběhu, jež se mi nyní jeví jako pečlivě promyšlená. V rámci Chazellovy filmografie asi stále cítím o vlásek větší sympatie k Prvnímu člověku, pro jeho jemnost a prchavost, Babylon, posílen rašícím kultovním statusem (ostře ambivalentně přijímaný propadák), je ale dozajista autorovým filmem nejenergičtějším a „největším“. Nezbývá než doufat, že se americká média pletou, a není současně zvěstovatelem i viníkem počátku konce vysokorozpočtové hollywoodské produkce pro dospělé. Ale i kdyby – historie se odvíjí v nekonečných cyklech. () (méně) (více)