25 let neviny

WAU! Poláci do toho tedy šlápli a Vykoupení z věznice Shawshank najednou vypadá jako místo, kam by mohly jezdit na prázdniny rodiny s dětma. 25 let neviny je pro mě jeden z nejpřekvapivějších a nejlepších filmů co jsem za posledních možná 5 let viděl. Budu muset polskou filmografii začít sjíždět častěji. O filmu tady nebudu nic vykecávat. 110% (22.09.2021)

Na recenzi si musel tento film pár týdnů počkat, neboť bylo velmi obtížné jej dostat z hlavy a popsat ho objektivně a bez emocí...pokud je to vůbec možné. Mohli bychom říct, že těží z tématu, který se prostě a jednoduše dobře prodává, protože vězeňská dramata byla vždy favority v širokém spektru diváků. Ovšem v tomto případě by to bylo sobecké, neboť forma zpracování, jakou režisér zvolil je nanejvýš působivá, že se patrně všem nesmazatelně vryje hluboko pod kůži. Něco tak intenzivního a tísnivého tu hodně dlouho nebylo a dost možná už znovu nikdy nebude. O to temnější film je, že jej napsal sám život. Je zapotřebí vyzdvihnout patrnou výpovědní hodnotu, která snad minimalizuje počet podobných případů a nakope prdel nejen justici, ale i dalším rádoby spravedlivým orgánům. Těžkotonážní příběh, který by se neměl nikdy opakovat, neboť je to otázka života a smrti. Dal však vzniknout impozantnímu filmu, který syrově prezentuje, jak vypadá peklo. (02.03.2022)

Bez velkých gest, heroizování, přehánění a dalších nadbytečných ale často používaných berliček , háčků a dalších filmových kudrlinek podaná   a zejména lidsky opravdová výpověď o  člověku, který přežil peklo.   Srovnání s Présumé coupable je zcela na místě, byť tam je systémové zmrdství křižováno mnohem detailněji. Síla obžaloby onoho systému zajišťujícího oddělení zrna od plev v rámci lidské společnosti však ani v jednom z těchto snímků nijak neztrácí na působnosti a pocit, že musíte někomu rozbít hubu, se spolehlivě dostaví u obou.  18 let života ve vězení se stigmatem pederasta asi opravdu nelze vyčíslit penězi, ale vcelku by mě zajímalo, zda byli ti, kteří v době odsouzení Tomasze Komendy představovali slepou spravedlnost, postaveni před soud. A to od vyšetřujících policistů přes prokurátora i Komendova obhájce až k soudcům všech instancí. Nějak jsem se o pokračování téhle kauzy nikde nic moc, kromě vyplaceného odškodného nedočetl.  A teď tu o trestu smrti... (14.05.2021)

Ono je vlastně úplně jedno, jaké státní zřízení v dané zemi je. Pokud jsou policajti a Justice zmrdi, kterým je absolutně jedno, že pošlou do basy nevinného člověka a vraha nechají v klidu běhat na svobodě, aby mohl dál řádit, tak vám nepomůže prostě nikdo. Nejhorší musí být, pro člověka ta bezmoc a beznaděj, kdy proti vám jdou, právě ti co vám mají pomoct. (04.08.2021)

Od samého počátku mi chybí ten pocit silné jistoty, že zavřeli nevinného. V Présumé coupable jsem ji měla, Alainovi jsem od začátku fandila a bála se o něj. Tomkovy útrapy jsou jiné, sterilnější, méně diváka bolí, i když záběry jsou zde možná drastičtější, ale v tom to není. Tomek nebojuje, trpně snáší všechny rány osudu, čímž značně ztrácí mé sympatie. Možná je Komenda i v reálném světě takový pasivní, nevyvolávající emoce, ale ve filmovém světě bych ho chtěla alespoň trošku jiného, chtěla bych, aby mě jeho osud drtil, abych s ním sdílela útrapy, chtěla bych vnímat každý jeden den, který promarnil ve vězení, jenže to mi filmový Tomek neumožňuje. (05.09.2022)